PRANÝŘ NEPOCTIVÝCH OBCHODNÍKŮ

Uložené pokuty jsou však často směšně nízké a podvádět se tak vyplatí. Kverulantovým cílem je tento stav změnit, a proto apeluje na ČOI, aby ukládala pokuty na horní hranici a kontroly prováděla častěji.  Kverulant adresně upozorňuje na neférové chování velkých a mocných již od roku 2009. Pomozte mu v tom alespoň symbolickým darem.

Supermarkety

Kverulant pravidelně žádá ČOI o informace o pravomocných pokutách uložených nepoctivým obchodníkům a upozorňuje veřejnost na ty nejkřiklavější případy. Uložené pokuty jsou však často směšně nízké a podvádět se tak vyplatí. Kverulantovým cílem je tento stav změnit, a proto apeluje na ČOI, aby ukládala pokuty na horní hranici a kontroly prováděla častěji.

Kverulant si od České obchodní inspekce opět vyžádal všechny kopie rozhodnutí o pokutách pravomocně uloženým největším řetězcům působícím v ČR. Po zaplacení nemalého poplatku za anonymizování jednotlivých rozhodnutí mu ČOI poskytla požadované informace. Pak kverulant tyto dokumenty analyzoval.

V prvním čtvrtletí roku 2024 byly řetězce pokutovány v 55 případech a celková suma pokut činila 5 milionů korun. Albert zaplatil na pokutách 1,4 milionu korun. Kaufland byl za nepoctivé praktiky sankcionován celkovou částkou téměř milion korun a Lidl zaplatil celkem 750 tisíc korun.

Nejvyšší jednotlivou pokutu byl donucen zaplatit Kaufland a činila 570 tisíc korun. Druhé bylo Tesco s částkou 450 tisíc. O třetí místo se v této antisoutěži podělil Albert s Lidlem. Albert musel zaplatit ve dvou případech 400 tisíc a Lidl v jednom případě.

Falešné slevy

V lednu 2023 začala platit novela o ochraně spotřebitele. Novela reagovala na marketingové praktiky prodávajících, které v nakupujících vyvolávaly mylný dojem o slevách z cen výrobků. Typickým příkladem bylo krátkodobé navýšení ceny, z které byla následně vypočítána sleva. V některých případech pak konečná cena zboží po poskytnutí slevy z navýšené ceny mohla být i vyšší, než cena zboží před jejím krátkodobým navýšením a přesně to ČOI zjistila na mnoha prodejnách.

Pokud obchodník dodržuje zákon, jak má, může spotřebitel porovnat nejnižší cenu výrobku za posledních 30 dnů a aktuální cenu výrobku po poskytnutí slevy. A právě nejvyšší pokuta ve  sledovaném období se této nekalé praktiky týkala.

Kaufland u olivového oleje Costa d’Oro uvedl na cenovce aktuální cenu 149,90 Kč, přeškrtnutou cenu 269,90 Kč a vyjádření slevy 44 %. Avšak nejnižší cena za posledních 30 dní před poskytnutím slevy byla 140 Kč, nikoli 269,90 Kč. Ve skutečnosti tak Kaufland prodával tento olej dráž než původně. O žádnou cenu tak nešlo.

Kaufland také zákazníkům špatně markoval zboží. Tak třeba v Třeboni namarkoval čokoládu Lindt Excellence částkou 99,80 Kč, ale měla stát jen 49,90 Kč.  ČOI za tyto prohřešky původně uložila pokutu 600 tisíc korun. Tu však po odvolání poněkud zmírnila na 570 tisíc.

Pokuta 450 tisíc

Druhá nejvyšší pokuta byla v prvním čtvrtletí 2024 uložena společnosti Tesco Stores. Rozhodnutí o tom bylo vydáno v lednu 2024 a sankcionovalo řetězec částkou 450 tisíc korun.  Tesco „šidilo“ nejen při uvádění cen, ale i na kase. V tomto případě bylo nejhorším porušením zákona o ochraně spotřebitele nesprávné účtování kontrolního nákupu v dubnu 2023 v provozovně Supermarket Tesco ve Skutči, kde byl nákup nesprávně účtován celkem o 52,50 Kč více v neprospěch spotřebitele. Vyšší cenu tam namarkovali u pěti položek.

Pokuta za nezákonné omezení reklamace

Podle zákona o ochraně spotřebitele je prodávající povinen přijmout reklamaci v kterékoli provozovně.  V rozporu s tím Lidl na svém webu tvrdil, že „reklamace musí být uplatněna na zákaznické lince prodávajícího e-mailem, telefonicky nebo korespondenčně“. Tento přestupek a další pochybení pokutovala ČOI částkou 400 tisíc korun.

Albert

Jak už bylo uvedeno, v prvním čtvrtletí roku 2024 bylo v sumě navíc pokut uloženo supermarketům Albert a to v deseti případech za celkem 1,427 milionu korun. Z toho čtyři pokuty byly větší než 200 tisíc korun. Albert byl dvakrát pokutován částkou 400 tisíc. Jednou 350 tisíc a jednou činila pokuta 200 tisíc korun.

V prvním rozhodnutí o uložení pokuty ve výši 400 tisíc uvádí ČOI jako nejzávažnější přestupek nesprávné účtování v provozovně v Chýnovské ulici v Táboře v březnu 2023, kdy celková majetková újma pro spotřebitele činila 90,50 Kč. Dále špatné uvádění referenční ceny, ze které byla počítána sleva.

Druhé rozhodnutí o pokutě, opět ve výši 400 tisíc se také týkalo špatně uváděných slev a nesprávného markování na pokladně. V únoru roku 2023 byly v Kroměříži nesprávně zaúčtovány ceny u 29 druhů výrobků s celkovým rozdílem 186,20 Kč v neprospěch nakupujícího.

V souladu s třetím rozhodnutí o uložení pokuty, tentokrát ve výši 350 korun musel Albert zaplatit za to, že šidil zákazníky a špatně uváděl slevy. Nejhorší porušení zákona bylo v tomto případě shledáno u výrobku Studentská pečeť nabízeného v dubnu v uničovském Albertu. U tohoto výrobku byla uvedena konečná cena 49,90 Kč, deklarovaná sleva -47 % z „původní“ ceny 94,90 Kč, přičemž nejnižší cena za 30 dní před poskytnutím slevy byla pouze 34,90 Kč. Spotřebitel tak nebyl řádně informován o skutečné slevě z nejnižší ceny za posledních 30 dní. Původně uložená pokuta ve výši 470 000 korun byla odvolacím správním orgánem snížena na 350 000 Kč. Důvodem bylo to, že správní orgán prvního stupně nesprávně přičetl obviněné k tíži záměr uměle navyšovat ceny před poskytnutím slevy a obcházet tak smysl zákona, ačkoliv takový záměr se mu nepodařilo prokázat.

Pokuty od roku 2022

Pojďme nyní opustit pohled zúžený pouze na pokuty v právní moci v prvním čtvrtletí roku 2024. Pojďme se podívat na pokuty vyšší než 200 tisíc korun a pravomocně uložené od roku 2022 do konce března roku 2024. Bylo jich celkem 32 v celkové výšce 18,4 milionů korun.

Na třetím nejhorším místě skončilo Tesko Stores. To bylo pokutováno ve čtyřech případech a součet těchto pokut činil 1,75 milionu korun. Nejvyšší pokuta byla Tescu uložena ve výši 750 korun a to když ČOI provedla dne 5. 5. 2022 kontrolní nákup hypermarketu TESCO v Kroměříži a 14. 6. 2022 v supermarketu TESCO v Tišnově. V prvním případě byla nesprávně účtována cena u 10 druhů výrobků a to v celkové sumě 530,40 Kč v neprospěch spotřebitele. V Tišnově byla nesprávně namarkována cena u 5 druhů výrobků s rozdílem v neprospěch zákazníka 58 Kč. V dalších případech bylo prodáváno elektronické zařízení bez kopie EU prohlášení o shodě a hračka bez bezpečnostních informací.

Na druhém místě v antisoutěži se umístil Kaufland. Za sledované období mu bylo uloženo šest pokut vyšších než 200 tisíc korun a musel tak celkem zaplatit na účet ČOI 4,44 milionu korun. Nejvyšší pokuta 1,6 milionu mu byla pravomocně uložena v březnu 2022. To, když celková částka předražení na všech prodejnách činila celkem 1160,53 Kč. Nejdražší předraženou položkou bylo víno Chianti. To bylo deklarováno za 469,90 Kč, ale účtováno za 599,90 Kč. Tedy o 130 korun dráž. Podobně to bylo s vínem Rioja, bylo nabízeno za 429,90 Kč, ale prodáváno za 549,90 Kč. Tedy o 120 korun v neprospěch zákazníka. Ve znojemské prodejně Kaufland navíc nedodržel svůj slib: „Pokud čekáte déle než 5 minut, na informacích od nás obdržíte poukázku v hodnotě 50 Kč“. Spotřebitel od přistoupení k pokladně za posledního zákazníka, až do započatí účtování přítomnou pokladní čekal déle než 5 minut (7 minut 4 sekundy) ale poukázka v hodnotě 50 Kč mu na vyžádání na informacích nebyla vydána.

Systémové okrádání zákazníků

Zdaleka nejhorším řetězcem se z hlediska výše a počtu uložených pokut jeví Penny Market. Ten byl pokutován celkovou částkou 8,78 milionu korun a to v jedenácti případech.

Velmi častým důvodem k pokutě bylo to, že v regále byla úmyslně uvedena cena výrazně nižší než ta zavedená na pokladně. Zákazník si toho při markování obvykle vůbec nevšiml, a pokud ano, tak se mu pokladní omluvila, že „jí to špatně zadali do kasy“. Zákazník pak mohl zboží vrátit do regálu, ale mnohdy „nechtěl zdržovat“, a tak si zboží za neférovou cenu koupil.

O tom, že vedení Penny toto ničemné chování samo iniciuje, svědčí i věta, která se v několika rozhodnutích ČOI opakuje: „taková frekvence porušení povinnosti správného účtování již svědčí o systémových nedostatcích v provozovnách obviněné.“ I podle Kverulantova zdroje jde v případě supermarketů Penny o zcela chladnokrevně realizovanou praxi.

O tom, že jde skutečně o systémové okrádání zákazníků svědčí i vůbec nejvyšší pokuta uložená obchodnímu řetězci v posledních letech.  Tato třímilionová pokuta pro Penny se stala pravomocnou 10. 3. 2023. Všechny kontrolní nákupy proběhly v jejich prodejnách v dubnu a v květnu roku 2022 v Jihomoravském a Zlínském kraji. Kontrolorům bylo namarkováno celkem o 2 135,09 Kč více, než byla deklarovaná cena. Stalo se tak v 11 případech z celkově 15 kontrolních nákupů. I tady byla na cenovkách v regálech uvedena jiná, nižší cena než ta zavedená do pokladny a to u 39 druhů prodávaných výrobků. Nejkřiklavějším příkladem byl prodej dětského setu peřina a polštář s deklarovanou cenou 199,90 Kč, který byl ale ve dvou případech, jež ČOI odhalila, účtován cenou 759,00 Kč, čímž vznikl rozdíl v neprospěch nakupujícího ve výši 559,10 Kč. V odůvodnění rozhodnutí o této pokutě je uvedena tato věta: „Taková frekvence porušení povinnosti správného účtování již svědčí o systémových nedostatcích v provozovnách obviněné.“

I druhou nejvyšší pokutu uložila v posledním čtvrtletí roku 2023 plzeňská pobočka ČOI. Pokuta ve výši půl milionu se stala pravomocnou 25. listopadu 2023 a týkala se dvou okruhů neférového jednání. Tím prvním je trik, který Penny opakuje po celé republice už několik let. Na cenovkách v regálech byla uvedena jiná, nižší cena než ta zavedená do pokladny.

Tomu, že Penny nejspíš podvodnou praxi jiné ceny v regále a jiné, vyšší zavedené do pokladny neopustila ani v roce 2023 svědčí pokuta 280 tisíc korun uložená březnu 2024. U výrobku Salko karamel v provozovně v Lovosicích bylo účtováno o 12 Kč více než byla deklarovaná cena. Salko bylo namarkováno za cenu 59,90 Kč namísto deklarované ceny 47,90 Kč.

Kverulant protestuje proti směšně nízkým pokutám

Výše pokut nad 100 tisíc korun uložených v roce 2022 činila 6,8 milionu.  V roce 2023 to bylo jen o něco více a to 8 milionu. Tyto částky bolestně kontrastují se zisky, kterých v České republice tyto zahraniční řetězce dosahují.

Podle údajů publikovaných serverem Seznam Zprávy, měl řetězec Penny v roce 2022 v Česku tržby 48,7 miliardy korun a hospodařil s čistým ziskem 1,2 miliardy korun. V roce 2021 byly tržby 42,2 miliardy a zisk 0,9 miliardy korun. Představme si, že by společnost Penny dostala od ČOI pokutu v průměrné výši 1,6 milionů korun každý měsíc. I tak by jí pořád zbylo téměř 1,2 miliardy zisku, jen zmenšené o 2 %. Jinými slovy výše pokut není dost odstrašující a podvádět se vyplatí.

Drogerie

Kverulant si od České obchodní inspekce vyžádal všechny kopie rozhodnutí o pokutách pravomocně uloženým třem největším řetězcům s drogistickým zbožím působícím v ČR.

Od druhého čtvrtletí roku 2019 do druhého čtvrtletí roku 2024 byly drogerie pokutovány v 129 případech a celková suma pokut činila 3,6 milionů korun. Teta drogerie zaplatila na pokutách 1,8 milionu korun, ROSSMANN zaplatil celkem o něco málo víc než jeden milion korun a dm Drogerie markt byl za nepoctivé praktiky sankciován celkovou částkou 797 tisíc korun.

Nejvyšší jednotlivou pokutu byl donucen zaplatit ROSSMANN a činila 500 tisíc korun. Druhé místo obsadila Teta s třemi pokutami ve výši 200, 190 a 150 tisíc korun. Třetí místo v této antisoutěži obsadila síť dm Drogerie s pokutou 120 tisíc korun.

Pokuta 500 tisíc korun

Nejvyšší pokutu za sledované období uložil inspektorát ČOI v Jihomoravském a Zlínském kraji společnosti ROSSMANN a činila půl milionu korun. Kontrolní nákupy probíhaly od v listopadu 2018. Největším pochybením bylo nesprávné účtování ceny u 4 druhů výrobků dne 2. 11. 2018 v provozovně ROSSMANN na Národní třídě Hodoníně. Rozdíl byl 259,10 Kč v neprospěch spotřebitele. ROSSMANN se proti půl milionové pokutě odvolal. V zásadě tvrdil, že pokuta je moc vysoká. ČOI však svoje předchozí rozhodnutí potvrdila s tím, že v roce 2018 dosáhly tržby společnosti ROSSMANN 2,7 miliardy Kč a z výkazu zisku a ztrát dostupného ve sbírce listin obchodního rejstříku vyplynulo, že tato síť hospodařila v roce 2018 se ziskem 42 milionů korun.

Teta

V případě pokuty ve výši 200 tisíc korun, proběhly kontrolní nákupy od ledna do března roku 2020. Nejzávažnější případ se odehrál 3. ledna 2020 v provozovně v Adamově, kde byl zjištěn rozdíl 58,97 Kč v neprospěch zákazníka při kontrolním nákupu dvou druhů výrobků. Kromě toho se společnost dopustila i dalších pochybení, jako bylo neoznačení výrobku prodejní cenou a nabízení výrobku s návodem pouze v cizím jazyce bez českého překladu. I v tomto případě se přestupce marně odvolal.

Jen o 10 tisíc menší, tedy pokutu ve výši 190 tisíc uložil Tetě inspektorát ČOI se sídlem v Hradci Králové.  Kontrolní nákupy probíhaly od února 2020 do května 2020. Největším pochybením bylo nesprávné účtování při kontrolním nákupu dne 26. 5. 2020 v provozovně TETA drogerie v Králíkách. Při tomto nákupu byl jeden výrobek (Neutrogena Hydro Boost) účtován o 65 Kč více, než byla jeho deklarovaná cena.

Pokutu ve výši 150 tisíc uložila brněnská ČOI v souvislosti s kontrolními nákupy, které probíhaly ve lednu 2023 v provozovnách Tety. Dne 12. 1. 2023 byl výrobek v nabídkové ceně 74,90 Kč účtován za 149,90 Kč. Dne 24. 1. 2023 byl výrobek v nabídkové ceně 49,90 Kč účtován dvakrát, tedy za celkovou cenu 99,80 Kč. Toto jednání bylo vyhodnoceno jako porušení povinnosti poctivého prodeje výrobků a správného účtování cen dle zákona o ochraně spotřebitele. Závažnost přestupků byla zvýšena skutečností, že se jednalo o opakované porušení povinností, tedy recidivu obviněné společnosti. V zamítnutí odvolání proti uložení této pokuty se píše: „Odvolací orgán se v tomto ohledu shoduje s orgánem prvního stupně, který dospěl k závěru, že se obviněná z dříve uložených sankcí dostatečně nepoučila a nepřijala natolik účinná opatření, aby porušování povinnosti správného účtování prodávaných výrobků účinně zabránila.“

dm drogerie markt

Česká obchodní inspekce, konkrétně Inspektorát Jihomoravský a Zlínský, uložila pokutu ve výši 120 tisíc korun za zjištění za dne 5. 6. 2019 v provozovně dm drogerie na ulici Velehradská v Kroměříži. Největším pochybením obviněné bylo nesprávné účtování cen u dvou výrobků zakoupených během kontrolního nákupu. Čistící sprej do uší DAS GESUNDE PLUS byl označen cenou 59,90 Kč, ale účtován za 99,00 Kč. LOREAL ELSEVE očišťující maska s jíly byla označena cenou 109,00 Kč, ale účtována za 218,00 Kč. V tomto případě byly namarkovány dva kusy místo jednoho zakoupeného. Tímto jednáním drogerie dm porušila ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně spotřebitele, které ukládá prodávajícímu povinnost prodávat výrobky za ceny sjednané v souladu s cenovými předpisy a správně je účtovat.

Kverulant opět protestuje proti směšně nízkým pokutám

Jak už bylo uvedeno, tak od druhého čtvrtletí roku 2019 do druhého čtvrtletí roku 2024 byly drogerie pokutovány v 129 případech a celková suma pokut činila 3,627 milionů korun. Průměrná výše pokut činila pouhých necelých 30 tisíc. Tyto částky bolestně kontrastují se zisky, kterých v České republice tyto řetězce dosahují.

Obraty a zisky drogerií

Teta Drogerie dosahuje v ČR obratů atakující hranici 6 miliard korun. ROSSMANN vykazuje podobné obraty jen o něco vyšší. V roce 2023 to bylo 6,5 miliardy korun. ROSSMANN v tomto roce vykázal čistý zisk 200 milionů korun. Řetězec dm Drogerie markt je svým obratem největší. V roce 2022 měl obrat 11,667 miliardy a v roce 2023 dokonce 16,3 miliardy Kč, což představuje nárůst o 18,3 %. Měl také nejvyšší zisky. V roce 2022 činil jeho čistý zisk 475 milionů Kč.

Je čas na změnu zákona a přísnější sankce

Česká obchodní inspekce hraje klíčovou roli v ochraně spotřebitelů a zajišťování poctivého obchodního prostředí. Avšak současná praxe ukládání pokut se ukazuje jako nedostatečná a proto Kverulant opakovaně volá po zásadní změně. Nízké pokuty totiž nepředstavují dostatečný odstrašující prostředek pro nepoctivé obchodníky a firmy porušující zákony.

Například při kontrole slevových akcí 2023 ČOI zjistila, že 40 % prodejců porušilo zákon. V srpnu 2023 o tom informoval server IROZHLAS. Přesto průměrná výše uložených pokut činila pouhých 14 500 Kč, což byla vzhledem k možné maximální pokutě 5 milionů Kč směšně nízká částka.

Tyto nízké pokuty neplní svůj účel a nepředstavují pro firmy skutečnou hrozbu. Je zřejmé, že současný systém pokut potřebuje reformu. Řešením by mohlo být zavedení pokut vypočítaných jako procento z obratu či zisku pokutované firmy. Tento přístup by zajistil, že pokuty budou pro firmy citelné bez ohledu na jejich velikost a obrat. Tato změna by nejen zvýšila efektivitu ČOI, ale také by přispěla k vytvoření férovějšího tržního prostředí pro všechny účastníky.

Autobazary

Kverulant si od České obchodní inspekce vyžádal všechny kopie rozhodnutí o pokutách pravomocně uloženým dvěma největším autobazarům působícím v ČR. Po zaplacení nemalého poplatku za anonymizování jednotlivých rozhodnutí mu ČOI poskytla požadované informace. Pak kverulant tyto dokumenty analyzoval.

V období od 31. 3. 2019 do 31. 3. 2024 byl provozovatel autobazarů AAA Auto pokutován v devíti případech a celková výše pokuty činila 2,4 milionů korun. Nejvyšší pokuta činila 850 tisíc.

Jen o trochu lépe si vedla sít Auto ESA. Ta za sledovaných pět let zaplatila deset pokut v celkové výši 2,1 milionu korun. Nejvyšší pokuta činila půl milionu korun.

Pokuta 850 tisíc uložená AAA

Pokuta ve výši 850 tisíc korun byla uložena společnosti Aures Holding, provozovateli sítě AAA Auto za podvodné jednání při prodeji vozu Škoda Octavia v jejich hradecké pobočce v Plotiště nad Labem. Pochybení, či spíše podvodů byla celá řada.

Prodejce tam inspektorovi ČOI lhal až dětským způsobem. Tvrdil například že: „Byli tam dva majitelé a poslední majitel byla paní ročník 57, prodávala to tady 14 dní zpátky. Bral to tady kolega přímo na hradecké pobočce.“ Záhy se ukázalo, že předchozích majitelů auta bylo celkem pět.

AAA také na ceduli uvnitř vozu psala, že auto má „zadní parkovací senzory“. I to byla lež, kterou odhalil pouhý pohled na zadní nárazník vozu. Autobazar také uváděl, že k vozidlu je servisní knížka, v důsledku čehož se kupující mohl domnívat, že vozidlo bylo pravidelně servisováno. AAA ale už neuvedl podstatnou informaci o tom, že v servisní knížce od posledního záznamu ze dne 29. 12. 2014 při stavu km 29 667 již téměř 6 let není žádný další záznam o servisu.

Zaměstnanec AAA tvrdil, že vozidlo je v dobrém stavu, že nebylo havarované na nosné části, nemělo žádné lakování a že všechny součásti jsou v dobrém stavu. V protokolu o zkušební jízdě a předání vozidla, který by byl předán až po podpisu kupní smlouvy při faktickém předání vozidla, však bylo uvedeno: „…motor, palivový systém, turbodmychadlo – únik oleje…výfukový systém – zvýšená hlučnost, netěsnost výfukového systému…řízení, nápravy, poloosy, hřídele – vůle…VIII. KAROSERIE: PO HAVÁRII“.

Ani cena nebyla v pořádku. Vůz byl inzerován s prodejní cenou 149 999 korun, ale na kupní smlouvě byla uvedena cena 151 999 korun. Rozdíl v neprospěch kupujícího byl účtován za „Doplňkový zákaznický servis při platbě v hotovosti“. Ten byl účtován všem zákazníkům, přestože finanční poradkyně z AAA sdělovala, že služba je volitelná a že se zákazníci mohou domluvit s manažerem o slevě.

Za výše popsané jednání uložila ČOI pokutu ve výši 850 tisíc korun. Přitom dle zákona mohla být uložena pokuta až 5 milionů korun. Přesto se obviněná společnost AAA Auto odvolala. V odvolání například tvrdila, že „Co se týče jednání spočívajícího v nejednoznačně poskytnutých informacích o stavu vozidla, i zde má obviněná za to, že jednáním neporušila žádnou povinnost upravenou v zákoně o ochraně spotřebitele. Odvolání však bylo zamítnuto a v prosinci 2021 nabylo právní moci.

Druhá nejvyšší pokuta

Druhou nejvyšší pokutu za sledované období si AAA „zasloužila“ za klamavou reklamu. Konkrétně za to, že na svých internetových stránkách informovala, že auto převeze zdarma na jinou pobočku, ale „zapomněla“ dodat, že za převoz vozidla je vyžadována vratná záloha 2 000 korun. Dále za to, že neinformovala kupujícího o konečné ceně vozidla, neboť k nabídkové ceně ještě vyžadovala zaplacení poplatku za další služby.  AAA také nejprve prezentovala automobil jako bezvadný, ale během kontrolní jízdy po upozornění na vady doporučila kontrolu všech podstatných částí vozu.

Nezákonné krácení odpovědnosti za skryté vady

AAA také uvedla, že na skryté závady vozidla poskytuje záruku v délce jen půl roku. To však odporuje zákonu. Dle zákona je kupující oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u zakoupeného spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od jeho převzetí. U již použitého zboží může dojít ke zkrácení této zákonné doby, ale jen na polovinu, tedy jen na jeden rok.

Za výše popsané nekalosti uložila brněnská pobočka ČOI pokutu ve výši 700 tisíc korun. Majitelé AAA se odvolali, ale rozhodnutí ČOI bylo potvrzeno a nabylo právní moci v lednu 2020.

Navýšení ceny z 40 na 56 tisíc

Původně rekordní pokuta ve výši 1,4 milionů korun byla uložena za nekalé obchodní praktiky zjištěné v Teplické a Chomutovské pobočce sítě AAA. U několika vozů byla na prodejní ploše uváděna cena nižší než skutečně požadovaná. Tak například Škoda Fabie byla inzerována za cenu 40 423 korun. Teprve když se zákazník rozhodl, že si vozidlo za danou cenu zakoupí, tak mu AAA do faktury zahrnuly jakousi asistenci v ceně 1 500 korun, poplatek za přípravu vozu k prodeji za 2 500 korun, jakési „pojištění dodávky“ v ceně 10 573 korun a balíček povinné výbavy v ceně 1 049 korun., Celková částka při prodeji vozidla tak činila 56 046 korun. K navýšení došlo, aniž by pobočka zákazníka o uvedených službách a produktech a jejich cenách navyšujících cenu samotného vozidla o uvedené částky před jeho rozhodnutím o koupi vozidla informovala.

Provozovatel AAA v Chomutově a v Teplicích se proti pokutě ve výši 1,4 milionů korun odvolal. Úspěšně. Uložená pokuta mu byla snížena na pouhých 500 tisíc. Rozhodnutí o tom nabylo právní moci v dubnu 2020.

Auto ESA vědomě prodávala auto bez platných emisí

Nejen machinace s konečnou cenou vozu, kdy při finálním podpisu smlouvy auto náhle zdraží byla příčinou uložení půlmilionové pokuty nepoctivým prodejcům z Auto ESA. To však nebyla příčina jediná.

ESA prodávala auto o kterém s jistotou věděla, že nemá v pořádku emise. Šlo o dieselový Opel Astra. Tuhle Astru si nejdřív zakoupil zákazník, který s ní však na emisích neprošel. Proto vůz u ESA reklamoval s požadavkem, aby mohl být přítomen změření emisí po opravě. ESA mu to neumožnila a vůz mu jako údajně opravený vrátila. Proto si nechal emise změřit sám, ale vůz od ESA opět neprošel. Následovala druhá reklamace. To už mu ESA umožnila přítomnost při měření emisí, auto však opět neprošlo. Zákazník proto odstoupil od smlouvy, auto vrátil a dostal nazpět peníze. Až posud by to byl příběh s relativně dobrým koncem, kdyby ovšem ESA tento vůz nevrátila bez opravy ten stejný den do prodeje.

Za výše uvedené ničemné chování si Auto ESA původně „vysloužila“ pokutu ve výši 620 tisíc korun. Po odvolání jí ČOI sankci snížila na půl milionu. Rozhodnutí o tom se stalo vykonatelným v prosinci roku 2021.

Stočený tachometr

Druhou nejvyšší pokutu, ve výši 450 tisíc uložila společnosti Auto ESA ČOI za několik prohřešků proti zákonu o ochraně spotřebitele. Šlo o obvyklé zatajování skutečného stavu vozidla a zatajované přirážky k ceně. U vozidla Škoda Superb ESA na svých webových stránkách uváděla, že má najeto jen 52 tisíc kilometrů. Přitom tohle auto mělo „nalítáno“ skoro dvakrát tolik a to nejméně 89 tisíc kilometrů. Ostravský inspektorát ČOI „ocenil“ tento „výkon“ v červenci 2022 pokutou 450 tisíc korun. V tomto a v následujícím případě ze všech zde popisovaných se delikvent neodvolal.

Neexistující vozidla

V posledním zde popisovaném případě šlo opět o pokutu za množství podvodných praktik. Tak například Opel Astra nabízený na hlavní pražské pobočce autobazaru Auto ESA za 256 tisíc ve skutečnosti stál o 6 950 víc protože zákazník ještě měl uhradit platby za různé „doplňkové“ služby, které však nepožadoval. Dalším prohřeškem proti dobrým mravům bylo zatajování technického stavu vozidla.

V celkem v sedmi případech nabízela ESA za velmi přijatelné ceny nejžádanější vozy na českém trhu. Tak například vůz Škoda Octavia II 1,9 TDi Ambition, rok výroby 2010 byla na konci roku 2021 nabízena za pouhých 75 tisíc korun. Za stejnou cenu byl nabízen i Volkswagen Passat 1,6 TDI/77kW Confortline s nájezdem 148 tisíc. ČOI však odhalila, že Auto ESA žádné ze sedmi nabízených vozidel nikdy neměla k dispozici a konstatovala, že jde o nekalou obchodní praktiku. ČOI za tato porušení zákona uložila v únoru 2023 souhrnnou pokutu ve výši 400 tisíc korun.

Směšné pokuty a rekordní zisky

V roce 2022 dosáhla společnost AURES Holdings provozovatel autobazarů AAA Auto, Mototechna a 1.autodiskont  v ČR obratu ve výši 14,6 miliard korun a prodaly zde 49 128 vozů s průměrnou hrubou marží 23 %. Zisk před zdaněním činil 276 milionu korun, zatímco zisk po zdaněním byl 111 milionů korun. Rok před tím, v roce 2021 to bylo před zdaněním 637 milionů korun a po zdanění 472 milionů korun. Za rok 2020 99 milionů a v roce 2019 375 milionu korun.

Podle poslední výroční zprávy zveřejněné v obchodním rejstříku měla společnost AutoESA v roce 2021 i v roce 2022 tržby v celkové výši cca 4,3 miliardy korun. V roce 2021 vykázala ESA zisk 53 milionů korun a v roce 2022 ztrátu 87 milionů korun.

Kverulant protestuje proti směšně nízkým pokutám a píše ČOI

Auto ESA byla za sledovaných 5 let pokutována celkovou částkou 2,12 milionu korun v deseti případech. ESA tedy zaplatila na pokutách ročně v průměru o něco více než 400 tisíc korun. Podobné je to u AAA Auto.

Budeme-li předpokládat, že autobazar má otevřeno každý den v roce 14 hodin, dojdeme k matematickému závěru, že 400 tisíc korun je částka, kterou může firma Auto ESA teoreticky utržit za necelou půlhodinu. A majitelům AAA Auto to bude trvat asi jen 8 minut. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že podvádět se vyplatí.

Kverulant opakovaně apeluje na vedení ČOI, aby ukládala pokuty na horní hranici stanovené zákonem o ochraně spotřebitele. Horní hranice se pohybují od 5 milionů u méně závažných přestupků až po 50 milionů korun u těch nejnebezpečnějších. Kverulant připomíná, že dle judikatury platí, že má-li pokuta za jiný správní delikt naplnit svůj účel z hlediska individuální i generální prevence, musí být citelným zásahem do majetkové sféry pachatele. To se nyní zcela jistě neděje.

Kverulant: Zveřejňujte pokuty

Věci by jistě významně pomohlo, kdyby ČOI zveřejňovala protokoly o pokutách uložených autobazarům na svých internetových stránkách jako to dělá v případě pokut za prodej špatného benzinu a nafty. Pravidelné zveřejňování výsledků kontrol čerpacích stanic je především Kverulantova zásluha, když se mu v roce 2010 podařilo změnit letitou praxi ČOI. To vedlo k významnému nárůstu kvality prodávaných pohonných hmot. Zatímco v roce 2001 bylo v průměru závadných více než 13 % odebraných vzorků paliv, tak za celý rok 2022 bylo z 1204 odebraných vzorků celkem 17 nevyhovujících, což je 1 %.  V roce 2023 odebrala ČOI na tuzemských čerpacích stanicích celkem 2 542 vzorků pohonných hmot. Stanoveným jakostním požadavkům nevyhovělo už jen 12 vzorků (0,5 %).

Hobbymarkety

Mountfield

S nekalými obchodními praktikami má Mountfield potíže dlouhodobě. V roce 2018 dostal od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pokutu 300 tisíc korun za klamavou reklamu, ve které sliboval traktor za třetinu ceny. Skutečná cena traktoru byla jiná a nepřekvapivě vyšší. Přesto podvodné praktiky Mountfieldu pokračovaly.

Vymyšlené původní ceny

Na svém e-shopu uváděl v prosinci 2019 celkem ceny u 8 druhů výrobků, tak že ty „původní“ byly dvakrát vyšší než ty nové. Jenže „původní“, vysoké ceny si Mountfield prostě vymyslel a od ČOI za to dostal pokutu. V příslušném rozhodnutí se píše: „uvedené výrobky nikdy nebyly za uváděné ‚původní‘ ceny prodávány“. Za tuto klamavou obchodní praktiku mohl Mountfield zaplatit pokutu až 5 milionů korun. Mohl, ale nezaplatil. Za výše popsané neférové chování mu uložila ČOI pokutu pouhých 10 tisíc korun. Kverulantovi se to zdá směšně málo. To však zdaleka není konec celého příběhu.

„Pro Vás VŠECHNO ZA POLOVIC“

Dostavil se na prodejnu, protože chtěl elektrokolo. Předtím mu totiž z Mountfieldu poslali SMSku: „Milý zákazníku, zveme Vás na oslavu 24. výročí prodejny v Pardubicích. Od pátku 15. 3. do neděle 17. 3. je pro Vás VŠECHNO ZA POLOVIC. Váš Mountfield.“ Jenže za polovic nebylo všecko, jenom něco, přičemž nechme stranou, co znamená „za polovic“. Každopádně na elektrokola se narozeninová akce nevztahovala, protože – jak se následně zájemce dozvěděl – na ně byla jiná sleva a k tomu dárky, přičemž slevy se „logicky“ nedají sčítat. Logiku a férový přístup si zřejmě náš zájemce o elektrokolo představoval jinak, proto se po návratu z Mountfieldu obrátil na královéhradeckou ČOI.

O serióznosti Mountfieldu měl vůbec jiné představy. Ještě před zamýšleným nákupem elektrokola si totiž dotyčný – jehož jméno je v protokolu ČOI s ohledem na ochranu osobních údajů začerněno – objednal na pardubické pobočce Mountfieldu drtič větví. Kupní cenu zaplatil na prodejně hned v lednu, když uvěřil prodavači, že svůj drtič dostane nejpozději za tři měsíce – tedy 8. dubna 2019. Jenže to nevyšlo, protože prý nastal „problém s dodavateli“.

Inspektoři ČOI tyto obchodní praktiky Mountfieldu kvalifikovali jako nekalé a uložili opět naprosto bagatelní pokutu 20 tisíc korun. Přitom v protokolu o uložení příslušné pokuty zmiňují, že podle zákona může být sankce až 5 milionů korun. Polehčující okolností, pro kterou se rozhodli uložit pokutu jen ve výši necelého 0,5 procenta horní hranice stanovené zákonem, je prý to, že pardubická pobočka nebyla nikdy sankcionovaná. Kéž by podobně velkorysé byly úřady například při vyměřování pokut za parkování nebo při překračování rychlosti!

Prekurzor výbušnin bez registrace

Že se nekalé prodejní praktiky svou nebezpečností nedají srovnávat s nedodržováním pravidel silničního provozu?! Podívejme se tedy na další „vysokou“ pokutu, a to 20 tisíc korun, kterou  inspektoři ČOI uložili Mountfieldu zhruba o rok dřív, 16. července 2018. A shodou okolností šlo opět o inspektory z Hradce Králové. Nešlo o pobočku v Pardubicích, vždyť už víme, že ta do roku 2019 žádné potíže neměla. Problém byl v Hradci-Věkoších. Při kontrolním nákupu 12. května 2017 tu bylo možné – v rozporu se zákonem – zcela volně pořídit prekurzor výbušnin, tedy výrobek Azuro OXI-3L (bazénová chemie s 35 procenty peroxidu vodíku).

Nejpřísnější pokuta

K vůbec „nejpřísnější“ pokutě, a to 30 tisíc korun, se odhodlala plzeňská pobočka ČOI. V úterý 10. března 2020 tam její inspektoři vyrazili ke kontrolnímu nákupu a na pokladně klatovské pobočky jim pokladní namarkovala rukavice za 89 korun. Jenže podle cenovky v regále měly stát 28 korun.

Průměrná pokuta činila necelých 10 tisíc korun

Pokud byste chtěli spočítat všechny pokuty nad 20 tisíc korun, které při všech 22 kontrolách uložili inspektoři ČOI, stačily by k tomu prsty jedné ruky. Pokutu 25 tisíc korun dostal Mountfield 21. září 2022 za to, že pana Murína, který si v Šumperku pořídil zahradní sekačku-traktůrek, neinformoval o tom, že „posezónní prohlídky zdarma“ nejsou tak úplně zadarmo, když znamenají náklad 1400 korun za dopravu.

Jak už bylo uvedeno, tak inspektoři ČOI v minulých pěti letech pokutovali Mountfield ve 22 případech. Celková výše pokut činila pouhých 215 tisíc korun a průměrná výše pokuty činila 9773 korun.

Podle Kverulanta, který pokuty uložené ČOI sleduje dlouhodobě, jsou jejich výše pro velké obchodníky typu Mountfield, Penny Market, Kaufland nebo Auto Esa směšně nízké. Podvody a klamavá reklama se jim díky vysokým obratům jednoduše vyplatí. Proto Kverulant opakovaně vyzývá ČOI, aby v případech velkých řetězců ukládala pokuty na horní hranici toho, co umožňuje zákon. A učinil tak i nyní v případě směšně nízkých pokut uložených Mountfieldu.

Pro kontext dodejme, že společnost Mountfield vznikla v roce 1991 a dnes provozuje 76 vlastních prodejen. Na trhu patří mezi největší hráče, s obraty v miliardách korun. Už v roce 2015 – jak se chlubí na svém webu – dosáhla firma obratu přes 5 miliard korun a od té doby pravidelně roste. Poslední veřejně dostupné údaje zmiňují meziroční nárůst o 11 procent – na 8,3 miliardy Kč za rok 2021. A podle toho, jak se pro Seznam Zprávy vyjádřil v červnu šéf Mountfieldu Michal Pobežal, ani rok 2023 nebude špatný, když některé měsíce trhaly prodejní rekordy. Že v Mountfieldu svých obratů a rekordů nedosahují poctivou prací, napovídá jak vysoký počet kontrol ČOI, tak i množství opakujících se špatných zkušeností zákazníků, kteří se vyjadřují pod článkem Seznam Zpráv.

Čerpací stanice

Na Kverulantově mapě 50 čerpacích stanic, které za nekvalitní palivo pokutovala ČOI naleznete i popis dopadů zjištěných závad pro motoristy. Tento seznam  byl sestaven ve spolupráci se Světem motorů a serverem D-FENS a je pravidelně aktualizován. Pravidelné zveřejňování výsledků kontrol je především Kverulantova zásluha, když se mu v roce 2010 podařilo změnit letitou praxi ČOI. Ta od té doby zveřejňuje jednotlivá rozhodnutí o pokutách. Z těchto informací sestavuje Kverulant čtyřikrát do roka svůj přehledný a adresný seznam špatných čerpaček. Pokud ho chcete dostávat do mailu i vy, napište si o něj.  I díky Kverulantovým seznamům se kvalita benzínu i nafty zásadně zvýšila. S Kverulantovým seznamem můžete tankovat levnější palivo téměř bez rizika.

Prosba o podporu

Závěrem prosíme o podporu naší práce. S těmi, kteří nehrají fér, bojujeme už od roku 2009 a to se bez peněz dělat nedá. Jen za získání informací o pravomocných pokutách jsme ČOI  museli v listopadu 2023 zaplatit 9 537 korun. V květnu 2024 pak dokonce  20 230 korun. A protože nejsme placeni z grantů ani z daní, můžeme bojovat jen díky jednotlivým dárcům. Prosíme, bojujte tento boj s námi, jakkoliv malým, za to však pravidelným darem.

*

Vojtěch Razima a Petr Kološ, Kverulant.org