Orbánův plán pro mír a pro EU

„Diplomatická ofenzíva maďarského premiéra Viktora Orbána vyvolává v Bruselu hrozby bojkotu. Nahlédli jsme do Orbánova konkrétního mírového plánu zaslaného stálému předsedovi Rady EU Charlesi Michelovi. Zaslouží si pozornost.“ To píše Roger Köppel v úvodu svého článku o Orbánově mírovém plánu, o němž jistě jako jeho novinářský doprovod v Kyjevě a Moskvě dost slyšel.

„Mírová jednání maďarského premiéra Viktora Orbána vyvolala v Bruselu ohromující nepřátelství. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a několik členských států plánují šikanovat Maďarsko kvůli Orbánovým rozhovorům v Kyjevě, Moskvě, Pekingu a Washingtonu. Orbánovo půlroční předsednictví v Radě ministrů EU má být podle všeho poníženo na úroveň pouhých nižších úředníků na oficiálních jednáních.

Zesílené boje

Šikana v Bruselu je velkým tématem našich médií. Mnoho novinářů v eurofilních kruzích sympatizuje s posměšným pohrdáním vyjádřeným pro Orbánovu misi. Daleko méně se soustředí na to, k čemu Orbán svou ofenzivou míří, a především na to, co v důsledku svých diskusí navrhl předsedovi Rady EU Charlesi Michelovi. Pokud si všimnete obsahu Orbánova dopisu, bude zděšení z něj ještě obtížnější pochopit.

Orbán po svých jednáních dochází k závěru, že nepřátelské akce na Ukrajině v následujících měsících ‚radikálně vyeskalují‘. Válčící strany jsou odhodlány jít do konfliktu ještě ‚hlouběji‘. Putin ani Zelenskyj se nechtěli zapojit do příměří nebo mírových jednání, o čemž Weltwoche informoval minulý týden. Nelze tedy předpokládat, že se napětí uklidní.

Bez vnějšího vlivu, uzavírá Orbán, by se muselo zapomenout na východisko z války. Vidí tři globální mocnosti, které jsou schopny dění ovlivňovat: EU, USA a Čínu. V úvahu je třeba vzít i Turecko, jediného úspěšného vyjednavače mezi Ruskem a Ukrajinou od invaze. Čína se zavázala k příměří a jednání, ale drží se zpátky, protože podmínky zatím nejsou slibné.

Než se začne mluvit o mírových podmínkách, je zapotřebí příměří.

Orbán má po diskusi s Trumpem dojem, že předvolební kampaň je pro USA naprosto nejvyšší prioritou. Úřadující Biden dělá vše pro to, aby zůstal ve hře. Nelze od něj očekávat žádnou změnu ‚proválečné politiky‘, žádné přesměrování politiky vůči Ukrajině. Bez jasného vedení shora, jak je známo z mnoha příkladů, byrokracie prostě pokračuje ve své dosavadní cestě. O prezidentských volbách rozhodne domácí, nikoli zahraniční politika.

Ani Trump, ani Biden, je Orbán přesvědčen, nepřijdou s mírovou iniciativou, dokud nepadne rozhodnutí. Ale pokud bude Trump zvolen, bude se před nástupem do úřadu jevit jako ‚mírový zprostředkovatel‘. S tím už má zcela konkrétní plány. V pravděpodobném případě Trumpova vítězství se Orbán domnívá, že se finanční břemeno války, včetně podpory obnovy Ukrajiny, přesune v neprospěch Evropy.

Orbán kritizuje, že EU ve jménu euroatlantického partnerství okopírovala ‚proválečnou‘ strategii Američanů jedna ku jedné: ‚Neměli jsme a nemáme suverénní a nezávislý evropský plán.‘ Je proto naléhavě nutné diskutovat o tom, zda je tato strategie do budoucna správná. Jak jsme již psali, věří v příležitost a velkou šanci, že EU může otevřít ‚novou kapitolu‘ za dobrých racionálních a morálních podmínek.

Brusel na vodítku Washingtonu

V tomto bodě maďarský premiér uvádí svůj zásadní bod: Než budeme mluvit o mírových podmínkách, je zapotřebí příměří. V tuto chvíli však Putin ani Zelenskyj neříkají ano.

Orbán má tři návrhy, jak zahájit konkrétní diskusi. Za prvé: Mělo by být dosaženo dohody s Čínou o rámci příští mírové konference. Za druhé: Kontakty s Ukrajinou by měly být zachovány, ale zároveň je důležité znovu zapojit Rusko. To vyžaduje ‚rehabilitaci‘ přímých kontaktů. Za třetí: Aby se ‚globální jih‘ přidal na palubu, je zapotřebí koordinovaná ofenzíva. EU ztratila hodně své pověsti kvůli své blízkosti k USA.

Toto, uzavírá dočasný předseda Rady ministrů Viktor Orbán, je základem, návrhem, který jeho prezidentský kolega Michel může předložit lídrům EU ve vhodném formátu, až bude příležitost. Obvinění, že si zde Orbán uzurpoval moc nebo vedl jednání jménem EU, nelze ustát. Přesto právě to Orbánovi kolegové v Bruselu sborově tvrdí, stejně jako jim oddaná média.“

Tolik Roger Köppel k Orbánově proklínanému mírovému plánu, jehož obsah dosud nikdo přesně neznal, ale všichni věděli, že je špatně a je třeba ho odsoudit.

Po znovuzvolení Ursuly von der Leyenové za předsedkyni Komise s estonskou rusobijkou Kajou Kallasovou na místě komisaře pro zahraniční politiku EU je zapojení této instituce do jakýchkoli mírových rozhovorů pouze zbožným přáním. S Green Dealem a plánem na „čistý průmysl“ budeme bojovat s Ruskem a zároveň se před ním cítit bezpečně, díky von der Leyenové, jak zdůraznila ve svém dnešním projevu. Že je to protimluv? Inu, dámě, která přivedla německé ministerstvo obrany „cu grunt“ to tak nepřijde, ani těm 401 europoslancům, kteří ji poslušně volili.

(Vyšlo na FB aurora dnes)