Nový ruský rekord! Velitel kyjevské soldatesky generál Syrskyj včera přiznal, že už nemá čím po Rusech střílet! A Gosudar naházel na jeho vojska rekordní počet bomb! Ruská armáda už zase postupuje jako v létě 2022!

Současní Gosudarovi generálové jsou úplně jiná třída. Logiku a matematiku mají v malíčku, a ani náhodou nespoléhají, že Ukrajinci se leknou, a utečou. Řídí se starým heslem maršála Rommela: “Sweat saves blood, blood saves lives, but brains saves both.”, které přeložené do češtiny zní asi takto: “Opatrný velitel ušetří krev svých vojáků. Rázný velitel ušetří jejich životy. Ale jedině chytrý velitel dokáže ušetřit obojí”. Princip je přitom už celá staletí stejně prostý. Rozstřílet před sebou protivníka na cimpr campr, a potom se na něj s co největší převahou vrhnout, a co nejrychleji ho dorazit. A Rusové se nyní na bojišti tímto principem důsledně řídí.

Včera hlavní velitel kyjevské Soldatesky generál Syrskyj přiznal, že Rusové v pondělí dosáhli nového vrcholu svých ničivých schopností, a za jediný den naházeli na jeho vojska 132 klouzavých bomb o váze každé aspoň 500kg. Většinu bomb prý naházeli na obránce města Pokrovsk, a tam také postoupili nejvíce vpřed. Ruská strategie je prostá. Všechno před sebou rozbořit, a všechny obránce, lhostejno zda živé či mrtvé, pohřbít pod troskami rozbombardovaných budov.  Strategie to je účinná, a její ohromující výsledky o tomto víkendu ji potvrdil i samotný ukrajinsky prezident.  Ten není voják, a tak často ani netuší, co všechno svými slavnými nočními mediálními výstupy prozradí. O víkendu přiznal, že ukrajinské ztráty se nezmenšují, a mrtvých stále přibývá nezmenšujícím se tempem. A to je zajímavé, protože statistiky vojenských pohřbů na Ukrajině, v oblastech, které vyhodnocujeme, hovoří opačně. Letos začalo pohřbů dramaticky ubývat (-30%). Už dlouho jsme se domnívali, že pokles počtů pohřbů mají na svědomí stále častější výbuchy ruských bomb. Bomba totiž tělo roztrhá, a často i zavalí troskami zničeného domu. Není tak koho pohřbít. A Zelenskyj naše úvahy nevědomky potvrdil.

Generál Syrskyj včera přiznal i další pro Ukrajince neméně děsivou skutečnost. Ukrajina už nemá žádné rakety MANPADS, (ruční přenosná protiletadlová raketa krátkého dosahu), a ruské průzkumné drony tak už není čím sestřelovat. Ty tak neustále slídí do hloubky 50 km od fronty, a jakmile vyčenichají nějakou ukrajinskou jednotku, vozidlo, houfnici, tank nebo sklad, navedou na ně Iskandery, a nebo další Gosudarovy rakety. Výsledkem je, že Ukrajinci nemohou mít v operační hloubce fronty žádné sklady, ani záložní vojenské jednotky. Rusové ale takto útočí na mnohem větší hloubku, než včera přiznal Syrskyj a běžně decimují ukrajinské výcvikové tábory a vojenské základny na 100 km od fronty. Ukrajinský deník Kyjev Post napočítal jen od 10. července 15 různých zveřejněných videí z ruských dronů, které monitorovaly úspěšný úder Iskanderu na ukrajinská týlová letiště, vojenské výcvikové základny, sklady paliv a munice, postavení raket PVO, (Patriot, Iris-T), a velitelská doupata generálů Soldatesky. Fotky z útoku Iskanderu na ukrajinský muniční vlak ve stanici Барвенково, (55 km od fronty u města Slavjansk), najdete zde. Záběry z obrovského požáru muničního skladu u města Mykolaiv, který jak Kyiv Post včera potvrdil, trefila ruská raketa, najdete zde. Munice generála Pavla má mnohem menší vliv na průběh současných bojů, než Západ předpokládal. Ukrajinci ji nedokáží dopravit na frontu, aniž by byla zničena. A ani ji nemají z čeho po Rusech střílet, protože jakékoli dělo, které se v zóně 50 km od fronty pokusí na Rusy střílet, je okamžitě zničeno. Místo statisíců kusů granátů by Ukrajinci naléhavě potřebovali několik stovek raket MANPADS, aby začali ničit ruské průzkumné drony, stejně jako Rusové ničí ukrajinské. Západ ovšem Ukrajině dodává jen zastaralou výzbroj k ničemu. Moderní zbraně jsou drahé, a ukrajinská krev Západ nic nestojí. Co k tomu dodat? Uzavřít mír, že?

Zelenskému stejně ani nic jiného nezbyde. Jak včera přiznal slavný generál Riho Ühtegi, (v čele estonských tajných špiónů se proslavil odhalením vysokého důstojníka, který dodával do Moskvy informace z nejvyššího velení NATO), nynější mobilizace na Ukrajině neprobíhá podle očekávání. Zelenského lovcům lebek se podle estonského generála daří polapit tak málo Ukrajinců, že ti ani nestačí k zaplnění ztrátami katastrofálně prořídlých frontových jednotek. Ukrajinští polní velitelé navíc podle generála Ühtegi záměrně tají před kyjevským štábem Soldatesky skutečné počty živých vojáků ve svých jednotkách. Ukrajinské brigády jsou podle generála hluboko pod úrovní 60% svých tabulkových stavů, a jejich velitelé to do Kyjevě záměrně nehlásí, aby jejich jednotky nebyly pro nedostatek vojáků rozpuštěny nebo sloučeny, jak je nevyhnutelné. Brigáda se stavem pod 60% své organizační struktury je totiž nebojeschopná. Velitelé a štáby brigád by tak ovšem přišli o svá bezpečná týlová štábní koryta, měli by menší plat a prebendy, a ještě by jim hrozilo, že budou muset velet frontovým praporům. Plán NATO postavit ze zmobilizovaných Ukrajinců dalších 12 nových brigád a vrhnout je na podzim proti Rusům, je tak podle generála Ühtegi čirou papírovou fikcí. Generál Ühtegi Ukrajince nešetřil. Přiznal, že jejich jednotky jsou už tak prořídlé, že velení Soldatesky vrhá do frontových zákopů zmobilizované vojáky ihned po 7 dnech základního výcviku v týlovém táboře. Výjimku z tohoto pravidla tvoří jen několik mediálně známých elitních brigád.

Závěr: Současný ruský postup vpřed připomíná události z léta 2022 spojené s pádem dvojměstí Lysyčansk – Severodoněck. I tehdy byly ukrajinské jednotky bojující okolo těchto měst “vystříleny” a jejich zbytky přestaly klást organizovaný odpor a utekly. Rozdíl je ovšem patrný na první pohled. V roce 2022 Rusové Ukrajince přečíslili živou silou, tanky a děly, a boje se odehrávaly klasickým scénářem známým ze 2. světové války, kdy se na bojišti pohybují kolony bojových vozidel s naloženou pěchotou, a vedou klasický střelecký boj.  Dnes je postup vpřed stejně “rychlý” jako v létě 2022, ale charakter bojů se změnil. Ukrajinci už neutíkají, ani neprovádějí protizteče, ale jsou takřka vždy ve svých zákopech, bunkrech i v opevněných domech, nejdřív takřka úplně bombami a drony vyhubeni, a teprve potom se malé úderné skupinky ruských vojáků začnou posunovat vpřed. Aby Rusové co možná nejvíce zkrátili dobu, kdy jsou v odkrytém terénu vystaveni útokům dronů – útočí stejně jako německá pěchota v roce 1941 na motocyklech. Tanky nyní podporují útoky hlavně palbou z poza linie pěchoty, a vyrážejí dopředu pouze na krátké časové úseky proti konkrétnímu cíli, který unikl předchozímu zničení bombami. Postup je přísně metodický, pomocí velmi malých skupinek pěchoty. Zdá se, že Rusové tyto speciální úderné jednotky skladují ve svém týlu, a na bojiště je vysílají pouze do předem připravených útoků. Útočí tak odpočinutý voják, který ví, že po úspěšném útoku zamíří na odpočinek. Ukrajinský voják je naopak přišpendlen ke svému zákopu. Soldateska ho nestřídá, a pokud ano, jakmile opustí zákop, začnou ho lovit drony. Ukrajinská armáda se zřejmě už nachází ve stavu těsně před rozpadem. Nedojde-li ke změně, Rusové mají ještě před začátkem podzimních dešťů šanci na velké územní zisky, nebo na úplnou porážku a úprk vojsk Soldatesky.

*

Michael Svatoš, MaP 2047