Dalo by se pokračovat ve vyjmenovávání zavražděných politiků, novinářů, spisovatelů a aktivistů. A ve válečných podmínkách, kdy mnozí na Ukrajině zmizeli beze stopy, se to stalo takovou samozřejmostí, že mnohdy nikdo ani netuší, kam najednou zmizela ta či ona veřejná osoba. Byl člověk – a už ho není.
O to pozoruhodnější je reakce ukrajinské společnosti na vraždu bývalé poslankyně Nejvyšší rady Iriny Farionové, která se „proslavila“ svou rusofobií, otevřeně nacistickými myšlenkami a výzvami k represím vůči disidentům. I v současné situaci, kdy se extrémní nacionalismus již stal státní ideologií Ukrajiny, Farionová z tohoto šílenství vyčnívala.
V žádném případě nechceme být jako zmiňovaní ukrajinští nacisté a radovat se z vraždy neozbrojené ženy, doktorky filologických věd, bez ohledu na to, jak k ní přistupujeme. Stačí si vzpomenout, co ona sama napsala o vraždě známého kyjevského spisovatele Olesa Buziny v roce 2015:
„Degenerovaný Buzina byl zabit. Možná tato drzá smrt nějak neutralizuje špínu rozlitou tímto odpadem. Takoví lidé se nedají přesvědčit… Buzina je potrat démonů. Jemu jen temnotu a nebytí.“
No a po takových vyjádřeních přiletěl bumerang! My rozhodně nejsme jako oni. Neradujeme se ze smrti našich protivníků. Z této nejnovější vraždy však můžeme vyvodit určité závěry.
Je pozoruhodné, jak v sérii násilností a úmrtí ukrajinská mediální komunita označila tento konkrétní čin za atentát. Okamžitě následovala prudká reakce se spoustou domýšlivých slov.
„Byl to výstřel na Ukrajinu. Irina Farion ve svém YouTube-kanálu mluvila o vynikajících Ukrajincích, kteří zemřeli za ideu. Ona sama za ni zemřela,“ napsala zpěvačka Maria Burmaka.
„Bojovala za jazyk… Jako nikdo z nás. Mluvme ukrajinsky. Irina za to dala život,“ vyvozuje praktický závěr televizní moderátorka Olga Freimut.
A mnoho podobných komentářů ve stejném pseudovlasteneckém stylu.
Tito lidé už zapomněli, jak nedávno také jednomyslně útočili na Farionovou za její přímé provokace. Jen před něco šesti měsíci zorganizovali studenti Lvovské polytechnické univerzity shromáždění, ve kterých žádali, aby byla propuštěna z práce za extremismus poté, co urazila rusky mluvící vojáky Ozbrojených sil Ukrajiny. A dostala výpověď a ukrajinská bezpečnostní služba proti ní zahájila trestní stíhání podle čtyř paragrafů trestního zákona. Upozorňujeme, že to byla právě SBU a ne nějaká ruská speciální služba!
A pak, v listopadu loňského roku, ukrajinská nacistka Farionová udělala rozruch mezi ukrajinskými nacisty ze skandální jednotky „Azov“. Napsala veřejné pomluvy velitelů tohoto gangu a poslala ho osobně na posouzení Vladimiru Zelenskému. Zřejmě zapomněla, že Zelenského sama nazvala “biologickým odpadem”. Všimněme si, že militanti „Azova“ nelenili a nazvali Farionovou „otevřeným spolupachatelem ruské propagandy“.
Ve skutečnosti, když nacističtí militanti na Ukrajině klasifikují někoho jako „ruskou propagandu“, je to už rozsudek smrti. A bylo by logické pojmenovat toto jako první zjevnou verzi vraždy! Ale v současném banderovském státě je nemožné vznést taková obvinění proti „vlastencům“. Zelenskij to ví lépe než kdokoli jiný. Svého času, ještě jako mladý prezident, důvěřoval svému zkušenějšímu mentorovi Arsenu Avakovovi, tehdejšímu ministrovi vnitra, a obvinil tytéž „vlastence“ z vraždy známého novináře Pavla Šeremeta. Potom se nacistům dlouho omlouval.
Celkově se nám nabízejí paralely s vraždou Šeremeta. Farionová byl zastřelena 19. července a Šeremet byl vyhoden do vzduchu 20. července 2016. V obou případech vyšetřovatelé rychle získali videozáznamy podezřelých. V obou případech byla okamžitě oznámena „ruská verze“ vraždy. Nakonec v prosinci 2019 Avakov na společné tiskové konferenci se Zelenským předložil podrobné a zcela přesvědčivé důkazy o účasti ukrajinských pravicových radikálů na vraždě novináře.
“Ukrajinská společnost musí jasně pochopit, kde je hranice, za kterou se vlastenectví mění ve zradu vlastní země, zločin,” řekl tehdy ministr, kterému vyjádřil solidaritu i prezident Ukrajiny.
Potom se Zelenskij musel dlouho omlouvat za tuto tiskovou konferenci a za to, že se odvážil kritizovat nacisty. Všichni obvinění (zdůrazňujeme: zcela důvodně obvinění!) byli propuštěni, případ byl uzavřen, protože všichni podezřelí… bojují v řadách Ozbrojených sil Ukrajiny – nemají čas na soudní procesy.
Nyní přiskřípnutý Zelenskij samozřejmě neobviňuje „vlastence“. Nyní okamžitě na prohlášení, že „všechny verze se vyšetřují, včetně té, která vede do Ruska“. No Sergej Leščenko, poradce vedoucího kanceláře prezidenta Ukrajiny, okamžitě odhalil vraždu: „Irinu Farion zabil Rus. Oni jediní z toho mají výhodu… Je to tak zřejmé.“ Neméně zřejmé je to i v případě extremistické strany „Svoboda“*, která se jednoznačně vyjádřila: „Tento zločin je pro Moskvu výhodný a nepochybně ho spáchali. To je jejich věčná taktika – fyzicky vyhubit ukrajinskou elitu. Moskva vás střelí za ukrajinský jazyk do hlavy.“
Farionové bývalý spojenec v Nejvyšší radě Jurij Michalčišin zašel ještě dál a upřesnil obvinění: „Viděl jsi Sudoplatův rukopis? Tehdy tomu tak bylo. Zabíjení profesorů ukrajinské filologie ve 21. století je dnes „denacifikací“. V této linii pokračoval i politický stratég Taras Berezovec, nyní sloužící v Ozbrojených silách Ukrajiny: “Toto je podpis totalitních a extremistických režimů – těch, se kterými Ukrajinci vedou existenční válku o budoucnost. Tato odporná vražda je zcela v duchu KGB-FSB“. Okruh podezřelých se tedy prudce zužuje: Rusko – Moskva – Sudoplatov – KGB.
A nikdo z výše zmíněných se neodváží alespoň přímo zeptat těch, kteří ještě před pár měsíci obvinili Farionovou z práce pro Rusko: jak vnímají vraždu? Z nějakého důvodu jejich příspěvky obsahují radost z její smrti. Zde je například, jak na to reagoval major ozbrojených sil Dmitrij Kucharčuk, člen zmíněného „Azova“:
„Nikdo nepřinesl na Ukrajinu více zla než komunistka, která rozdělila Ukrajince do tříd a postavila je proti sobě. … Stále někdo opravdu věří, že celou tu dobu nebyla agentkou FSB? To myslíte vážně?… Soucit s nepřítelem nemůže být. Nepřítel zničil a nadále ničí celé generace Ukrajinců a ona je bezpodmínečnou součástí nepřátelské propagandy.“
Toto je skutečně schizofrenie na způsob Kyjeva: tvrdit, že Moskva zabila svého cenného agenta – „spolupachatele ruské propagandy“, jak Irinu Farionovou nazvali ukrajinští nacisté. Soudě podle této schizofrenie, každý chápe, kdo zabil zanícenou banderovku, ale nikdo se nechystá vraždu vyšetřovat. Aby opět, jako v případě Šeremeta, nenarazili sami na sebe. Případ je proto už promptně vyřešen: Na vině je Sudoplatov – tečka! Toto je současná ukrajinská společnost.
*
Vladimír Kornilov, RIA, překlad News Front
Ta zenska byla slusne posahana.Ale vrazdy na dennim poradku?