Korupce a pokrytectví. Evropské hodnoty, které vynesly Leyenovou, říká David

Frakce Patrioti pro Evropu, bez ohledu na velikost a pořadí, je „opoziční uskupení“. Volby, v nichž zvítězila von der Leyen, ukázaly trvající početní převahu poslanců podporujících pokračování dosavadního zhoubného kurzu, který von der Leyen tak pěkně reprezentuje. Je to analogické, jako když hnutí ANO vyhraje volby, ale nesestaví většinovou vládu. Je v opozici. Ale úplně bez vlivu to posílení opozice není, zvyšuje se její autorita a vliv na politiku v členských státech. Už si nemohou dovolit „cordon sanitaire“ proti „extrémistům“. Oslabená většina může poněkud zkrotnout, anebo se naopak pustit do zuřivějšího boje. Jak to bude případ od případu, to uvidíme.

Evropskou unii má dalších pět let z pozice předsedkyně Evropské komise řídit Ursula von der Leyenová. Co podle vás rozhodlo, že se europoslanci většinově rozhodli dát jí druhý mandát?

Obrazně řečeno, Leyenová zosobňuje dosavadní trendy postupu k „federaci“, tedy oslabení vlivu vlád členských států, a samozřejmě Green Deal, podporu migrace, omezení demokratických práv (cenzuru) a podporu americké války proti Rusku prostřednictvím Ukrajiny. Vedle toho stojí „výboje progresivismu“ jako LGBT…, degradace školství a kultury apod. Zastánci těchto trendů se kolem Leyenové ještě více semkli, upozadili své výhrady nebo ještě větší „progresivistické“ ambice.

Už pouhé hledání alternativy k Leyenové by bylo symbolickým zpochybněním „správnosti“ nastoupené cesty. Poslankyně Gregorová (Piráti) také řekla, že Leynovou podpoří podle toho, co jim slíbí…

Hlasy voličů v eurovolbách naznačily určitý názorový posun. Předsedkyně se s ním podle mnohých ve svém projevu příliš nevypořádala, naopak někteří poznamenávali, že zřetelně nadbíhala Zeleným, největším poraženým těchto voleb. Nemáte obavy, že vyjádřená vůle voličů nebude úplně reflektována?

Zeleným nadbíhala už před pěti lety. Marně. Byla tehdy pro ně stále málo ambiciózní. Teď už prokázala dostatečnou vůli k působení velkých škod, a asi slíbila větší, a tím si Zelené získala.

Lidé se většinově rozhodují konzervativně, mají tendenci opakovat chyby, jsou tak zvyklí. Naproti tomu jiní jsou periodicky zklamáni a opakovaně podléhají iracionální naději v nové subjekty typu „Věci veřejné“. I letos se to osvědčilo. Tyto subjekty zákonitě zklamou důvěru, kterou si nezasloužily ničím jiným než svojí „novostí“, neokoukaností. Ona ta „vůle ke změně“ nebyla dost velká. Někteří z vítězů budou opatrnější, protože cítí ztenčující se podporu, byť ta stále trvá.

Předsedkyně Leyenová hovoří o „demokratickém středu“, který se má stmelit proti extrémům. Ale o tom, kdo je střed a kdo extrém, v rámci Evropy rozhodně není názorová shoda. Někdo za extrém považuje Právo a spravedlnost, někdo Zelené. Nehrozí v tomto směru, že z „demokratického středu“ bude vyčleněna podstatná část názorového spektra?

„Extremus“ znamená „nejvzdálenější“. Ano, jsme nejvzdálenější „středové většině“, která ale je z hlediska zdravého rozumu usilujícímu o pozitivní rozvoj společnosti extremistická, nejvzdálenější zdravému rozumu. Jsme nejvzdálenější jedni druhým. Ale oni prostřednictvím svých médií rozdávají nálepky, které mají negativní konotaci. Uplatňujme zdravý rozum, tomu jsou nejvzdálenější oni. Oni jsou extrémisté.

Pod vlivem nespokojené veřejnosti se nutně budou normalizovat směrem ke zdravému rozumu z pudu sebezáchovy. To se týká „lidovců“, ale ne levičáckých, nikoli levicových „socialistů“ a „liberálů“, samozřejmě ani „Zelených“ a „Levice“. Ti jsou odsouzeni k mizení. Pokud se společnost zhroutí, přijde ještě tvrdší ideologie.

Den před volbou Ursuly von der Leyenové rozhodl Evropský soudní dvůr, že Evropská komise dost zásadně pochybila při dohodě o dodávce vakcín se společností Pfizer. Vyšetřována je i osobní role předsedkyně Komise v této dohodě. V debatě před volbou se o tom ale příliš nemluvilo a návrh na odložení volby byl zamítnut. Neměla být tato kauza reflektována více?

Měla být reflektována absolutně, a to už před dvěma lety. Takový je stav orgánů Evropské unie a podle toho bude vypadat její perspektiva. Převládnou „evropské hodnoty“ korupce, pokrytectví a nadšení z úpadku.

Mnozí europoslanci ujišťovali, že přes hlasování pro předsedkyni Leyenovou jí nedávají bianco šek a že budou velmi kriticky hodnotit návrhy na eurokomisaře. Ale zcela upřímně: Jak moc může to, že se poslanci postaví jednomu komisaři, změnit celkové politické trendy?

Ano, poslanci rádi uplatňují svůj vliv a „grilují“ kandidáty na eurokomisaře. Máte pravdu, v tomto ohledu se nezmění nic. Jsem zvědav, jak budou kritičtí, když nesou odpovědnost za její zvolení.

Jedno jméno už se zdá jasné: Šéfkou unijní diplomacie má být estonská expremiérka Kaja Kallas. Ta se určitě vyzná v agendě Ruska a Ukrajiny. Nehrozí ale, že se nebude orientovat v jiných regionech a v diplomatických otázkách, kterými se EU vzhledem ke svým globálním ambicím také musí zabývat?

Ano, paní Kallas má vysokou kvalifikaci, která spočívá ve vrozené nenávisti ke všemu ruskému. To je ale přece to hlavní, vše lze nazírat z hlediska této „priority“. Jak říkala moje babička, „ať jsem bit, jen když se peru“. Z toho lze odhadnout další vývoj „evropské politiky“ Evropské unie. Budeme muset strpět další sankce „proti Rusku“ a brzo i proti Číně, kterými země Evropské unie zajištují sebepoškozování a sebeizolaci Evropské unie.

K tomu se nabízí otázka: Očekáváte, že téma Rusko a Ukrajina bude po celých následujících pět let tak důležitou diplomatickou agendou EU, jako tomu bylo posledních dva a půl roku?

Západ se nekriticky cítí být po všech stránkách normotvorný; ale o přijetí jeho norem je ve zbytku světa stále menší zájem. Pro mě bylo nějakou dobu těžké pochopit, že oni (Západ) vůbec nepředpokládají, že by někdo jiný měl nárok na vlastní zájmy a jejich uplatňování, a že tyto zájmy by měly být respektovány, třeba i jen proto, že oni (zbytek světa) si to stejně vynutí. I v případě „zadržování Ruska“ (protože konečně pochopili, že by byla sebevražda zkusit ho porazit) nejde o nic jiného, než o oslabení Číny tak, aby pro ni nebyly dostupné životně důležité zdroje a odbytové možnosti.

USA brzo zavelí a budou sebevražedné sankce i proti Číně, kterou Západ nedostane na svoji stranu, protože to Čína nepotřebuje. A barevná revoluce v Indii je nepravděpodobná.

Patříme na Západ, ale ne na ten po staletí zvyklý parazitovat na zotročených národech (ke kterým už také patříme). Evropské národy se budou muset začít starat samy o sebe.