Kdo seje vítr…

Ano, tímto výrokem nás oblažila předsedkyně poslanecké sněmovny, Markéta Pekarová Adamová, v reakci na pokus o atentát na Donalda Trumpa. Kdo seje vítr, sklízí bouři, to bychom prý měli mít na paměti všichni. Jinými slovy, Trump si za atentát může v podstatě sám, protože zasévá nenávist do společnosti.

Ne, nebudu reagovat na vrchní sněmovní blbku. To už udělali jiní a zhostili se toho velmi dobře. Ale myslím, že je nejvyšší čas si říct, jaký je rozdíl mezi dezoláty a líbodémo. Je nejvyšší čas si říct, že my jsme tady ti hodní. My jsme ti normální a oni jsou přímo vtělená definice šílenství. Ale je také nejvyšší čas si říct, že si za to můžeme sami.

My jsme totiž byli ti tolerantní. My jsme vyznávali hodnoty, že holka může nosit krátkou sukni a pokud se na ni někdo začne sápat, je to vina toho násilníka, nikoliv té holky. Nenapadlo by nás říkat, že si ta holka má vzít pytel na hlavu, protože kdo rozsévá chtíč, ten sklidí znásilnění. Chtěli jsme svět, kde si každý může říkat, co chce i když se nám to nebude líbit. Chtěli jsme, aby právo chránilo i Larryho Flinta, protože když ochrání jeho žvásty, ochrání i nás. Nevadilo nám, že jsme slyšeli i věci, které jsme nechtěli slyšet a snášeli jsme názory, které nám šly proti srsti.

Byli jsme tak tolerantní, že jsme dovolili hlupákům, aby se cítili nepohodlně, když slyšeli pravdu. Dovolili jsme jim, aby se „cítili bezpečně,“ což znamenalo, že se k nim nedostalo nic, co by jim narušovalo jejich vidění světa. Měli jsme je přivykat na nepříjemné pravdy i nepříjemné lži. Měli jsme je naučit, že pravda se musí hledat, že konsenzus vzniká po dlouhých hádkách, měli jsme je učit, aby byli schopni brát na vědomí jiné názory. Ale byly to naše děti a chtěli jsme jim co nejvíce usnadnit život…

Výsledek se brzy dostavil.

Najednou jsme se dozvěděli, že za naše názory nemáme právo žít. Nemáme právo je říkat a co víc, nemáme právo je ani vyznávat. Trump, Babiš, Orbán, Fico, ti všichni jsou v podstatě vtělení Hitlera a kdo je odstraní, ten udělá pravdě a lásce službu. Zatímco my považujeme Fialu za blbce, který by neměl být premiérem, líbodémo považuje Orbána za démona, který by neměl existovat. Už nerozhodují volby, ale nějaké imaginární hodnoty, které ausgerechnet hrají do karet Black Rockům, Bilderbergům, Římským klubům, Veoliím, Rayethonům, Rheinmetalům a jiným obchodníkům se smrtí a uranem.

Demokracie už nespočívá v tom, že si každý může mít názor, politické přesvědčení i hodnoty, jaké chce a o směřování státu rozhodnou volby. Teď spočívá demokracie v tom, že hodnoty jsou pevně dány a kdo je nevyznává, ten je nepřítel státu a jeho svoboda projevu má své limity. Igor Mříž se postará. Ti, kdo jsou dostatečně přimknuti k hodnotám EU, což jsou zároveň i vroucná přání největších světových korporací, ti mohou cokoliv. Mohou přát Čechům válku, mohou litovat nepovedeného atentátu na Fica, mohou být zklamáni z nepovedeného atentátu na Trumpa, mohou cokoliv a jsou beztrestní. Kdežto ti, kteří považují EU za součást problému, nechtějí o sobě nechat rozhodovat nějakou krávu nebo Baník Markétu a chtějí si uchovat národní stát, ti za nevymáchanou hubu dostanou klidně i pět let natvrdo.

Vrcholem pak jsou vyjádření právě Markétky, které jsou jak z islamistické příručky. Kdyby si Trump vzal burku a neříkal to, co Markétka nechce slyšet, tak by se mu to nestalo. Samozřejmě že by se mu to nestalo. Kdyby učitelka Bednářová říkala jen to, co schválili strategičtí komunikátoři, netahal by ji nikdo po soudech. Kdybych adoroval Ukrajinu a účasťňoval se desetiminutovek nenávisti proti Putinovi, tak jsem už dávno šéfkomentátor na Seznamu a Lipold by byl na pracáku.

Nikdy jsme neměli dovolit to hate free. Nikdy jsme neměli dovolit místa, kde by se kdokoliv mohl schovat před cizími názory. Měli jsme těm mladým a blbým říkat, že jsou ještě mladí a blbí. Měli jsme je konfrontovat s šíří problémů světa, měli jsme jim ukázat, že existují chytří lidé i blbci, měli jsme před nimi opakovat slova, která nechtějí slyšet, aby si na ně přivykli a přestali si je démonizovat. Neměli jsme z života mladých odstraňovat stres, měli jsme je na stres přivykat. Neměli jsme jim dávat do pusy stříbrné lžičky, neměli jsme jim dělat ze studia bezpečné prostředí, neměli jsme jim utírat pusinky, měli jsme nechat, ať se o svou budoucnost pěkně porvou a utrží nějaké ty rány.

Naštěstí to snadno můžeme napravit. Stačí, když se nebudeme bát mluvit. Především o věcech, které naše dnešní věrchuška nechce slyšet. Když znovu naplníme veřejný prostor všemi názory. Když nebudeme ustupovat ani Foltýnům ani Střížům a už vůbec ne Fialům. Je nejvyšší čas začít říkat, že Fiala je blbej, protože doopravdy blbej je. Je třeba říkat, že Biden je senilní, protože senilní je. A je nanejvýš zapotřebí poslat Českou televizi na smetiště dějin a přestat ustupovat propagandistickým intervjukům.

Pro nás není Fiala démon, který nemá právo žít. Pro nás je hlupák, který nikdy neměl být premiérem. Markéta Pekarová není objekt nenávisti. Je objekt lítosti. Mimochodem, ještě že jsme takoví! Jestliže na Trumpa stříleli za to, že nezačal žádnou novou válku, snižoval daně a chtěl zastavit migraci z Mexika, jak by to asi vypadalo, kdyby dezoláti uplatňovali stejná měřítka na Fialu, který zvýšil daně (ačkoliv sliboval opak), dopustil migraci z Afriky a muslimských zemí (ačkoliv kdysi říkal opak) a zavedl nás do války, na kterou doplatíme měrou nebývalou?

Naštěstí my dezoláti o něčem podobném ani neuvažujeme. Jsme totiž takoví hlupáci, že věříme ve volby, ačkoliv nám je Fiala kurví pomocí korespondenčních lístků a vydávání občanství krajanům až do čtvrtého pokolení. Věříme v demokratickou výměnu, i když se dozimetrická věrchuška betonuje v pozicích za každou cenu. Věříme lidský rozum, ačkoliv se naše školství stále více podobá svým vymýváním mozků islamistickým medresám. Věříme ve vyjadřování názoru pomocí pokojných protestů, ačkoliv nás novináři démonizují. Bojujeme za normální svět, i když nám vymaštění sousedi píší na vrata hanlivé nápisy. Ještě pořád provozujeme petiční stánky, i když nám tam líbodémo posílá různé bojůvky a policii to nechává v klidu. To nejhorší, co jsme současnému režimu udělali, byla jedna fůra hnoje před Strakovkou a druhá fůra před řeporyjskou radnicí. Představte si, jak by to vypadalo, kdybychom byli jako libtardi. To by Fiala musel jezdit nebojácně sám v obrněném voze. Zatím ještě pořád může na ulici…

Za uplynulé tři roky Fialovy hrůzovlády netekla krev, netříštila se okna, nehořela jediná pneumatika. Na Václaváku bylo sto tisíc lidí a ani jedno auto nemělo vytlučené sklo. Na oplátku máme několik lidí za mřížemi, máme mnoho lidí s vysokými pokutami, popotahováním po soudech a policejních vyšetřovnách. Máme stovky lidí vyhozených z práce. Máme bonzovací Pol-Pot buňky, máme Igora Mříže, máme plukovníka Foltýna.

My bychom mohli varovat, že kdo seje vítr, sklidí bouři. Místo toho jen říkáme: “ Fialo, octup“ a líbodémo se nám za naši mírnost ještě posmívá.

Ale my jsme ti hodní. Naše generace tu uváděla v život demokracii a z nepochopitelného důvodu v ní pořád věříme. My jsme ti, kdo na sobě necháváme dříví štípat, protože chceme pro naše děti lepší život. My ještě máme děti a máme i nějaký majetek. My se ještě normálně dohadujeme, koho volit a vedeme spory o tom, jestli Okamura, Rajchl, Babiš nebo Konečná. My ještě umíme něco rukama i hlavou a díky nám ještě z dílen vycházejí funkční výrobky. Díky nám ještě pořád jde elektřina celý den i přes pomatené grýndýlisty.

A my jsme také ti, kteří pak vezmou do rukou kýbl, smeták a lopatku a na stará kolena začneme uklízet, až to ta liberální demokracie definitivně rozkulačí, vyrabuje a ztratí zájem.

My jsme normální svět. My jsme poslední generace, která svět posunula vpřed. My jsme nastolili takový blahobyt, že si mladí mohli dovolit studovat do třiceti, mohli si dovolit nechodit mezi lidi, mohli si dovolit neposlouchat jiné názory, mohli si dovolit vystudovat žvanění a uživit se jím. A bohužel jsme také generace, která je za tuto výchovu dětí v bavlnce, poprávu potrestaná. Jsme generace, která dopustila liberály a nechává se od nich zavírat za názory (Na Západě ale byli ještě blbější. Tam dopustili islamisty a nechávají se od nich znásilňovat a ubodávat). Jsme generace, která chtěla veřejnoprávní televizi a dopustila, aby se z ní stal propagandistický kanál. Jsme generace, která má tři děti, ale jen jedno vnouče. A na důchod si budeme muset ještě jednou vyhrnout rukávy a budeme po těch Braniborech v Čechách muset uklidit.

BRUSELI PÍSEK A VLÁDĚ HNŮJ! A buďte rádi, že neříkáme nic o kulkách a granátech. Buďte rádi, že jsme nedospěli k tomu, že vražda na tyranu není (z vyššího principu mravního) zločinem. Buďte rádi, že ještě věříme ve volby i když děláte všechno pro to, abychom v ně věřit přestali.

Buďte rádi, že nejsme jako vy! Ale hlavy zvedneme, to se spolehněte!

*

Danile Sterzik – Vidlák, Litterate