Die Welt: Rusko neroste  jen  díky  zbrojení. Profitují  skoro všechny obory

Paralelní text je převzatý z Handelsblattu, tenhle z Die Welt. To uvádím pro psáče Krupku, pokud zavítal. Aby si rozšířil svoje duševní mikroobzory. Asi to pro něj nebude jednoduché čtení. Stejně jako třeba pro Fialu a všechny podobné. Nicméně doporučoval bych jim, aby překonali sami sebe a dnešní číslo Kosy si přečetli v plné šíři nejméně 3x. Třeba by pak leccos pochopili. Třeba, šance neveliká, ale nechme jiskřičku naděje hořet. Ale dost řečí, pojďme na předmětný článek o protiruských sankcích, jak se objevil na Die Welt

„In Russland wächst nicht nur die Rüstung. Fast alle Branchen profitieren“

Rusko neroste jen díky zbrojení. Profitují skoro všechny obory.

Ruská ekonomika a spotřebitelé těží z války, říká ekonom Vasilij Astrov, který sleduje ruská ekonomická data pro ministerstvo hospodářství. V rozhovoru vysvětluje, jak toho Putin dosáhl a co to znamená pro Ukrajinu.

Ruská ekonomika je v lepším stavu než kdy jindy – navzdory západním sankcím. Ukazuje to nový web , který Vasilij Astrov pomohl vybudovat. Ekonom z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia se domnívá, že sankce jsou z velké části neúčinné – alespoň v krátkodobém horizontu.

WELT: Jménem spolkového ministerstva hospodářství jste vytvořili monitorovací systém pro ruská ekonomická data. Oproti očekávání ukazuje, že ruská ekonomika navzdory sankcím roste a daří se jí. Selhávají sankce?

Vasilij Astrov: Jiné faktory více než kompenzují sankce. Země jako Čína, Indie a Turecko nahrazují Evropu jako obchodní partneři. A vysoké vládní výdaje stimulují domácí ekonomiku.

Astrov: Před válkou se Kreml zaměřoval na úsporná opatření a snižování zahraničního dluhu, aby omezil možnost západního vydírání. Rusko si vybudovalo velký finanční polštář, který nyní může použít na vládní výdaje.

WELT: Jak vypadá tento polštář?

Astrov: Existují dva druhy finančních rezerv: státní fond sociální péče a nízký veřejný dluh. Likvidní část fondu sociálního zabezpečení má stále prostředky v hodnotě tří procent ekonomického výkonu, které byly v posledních dvou letech zčásti použity na krytí rozpočtových deficitů. Státní dluh tvoří pouze 15 procent ekonomického výkonu, což je podle mezinárodních standardů extrémně nízké. Pro srovnání: V Německu je to kolem 67 procent, v USA je to 125 procent. To dává ruské vládě volnost půjčovat si peníze od domácích komerčních bank a tím podpořit ekonomiku.

WELT: Jak dlouho tyto zásoby vydrží?

Astrov: Pokud rozpočtové deficity zůstanou na úrovni roku 2022, bude sociální fond stačit do konce roku 2025. Nízký státní dluh však nabízí možnost dlouhodobě si brát úvěry .

WELT: Rusko dokázalo před válkou nashromáždit tolik peněz, protože prodávalo ropu a plyn Evropě. A je to tak?

Astrov: Ropa je i nadále klíčová. Rusko přesměrovalo svůj vývoz ropy do Asie, zejména Číny a Indie. Ropný průmysl neutrpěl z hlediska objemu, ale snížení cen bylo nutné akceptovat. Vývoz plynu však mohl být do Asie přesměrován pouze částečně. To se ukázalo v rozpočtu v prvních měsících roku 2023. Ztráty v cenách ropy a plynu však byly od té doby kompenzovány silnějším ekonomickým růstem a tím i vyššími daňovými příjmy z jiných sektorů.

WELT: Západní finanční sankce by měly Rusko izolovat. Proč to nefunguje?

Astrov: Rusko bylo na sankce připraveno zejména vyvinutím alternativního platebního systému k západnímu systému Swift . Navíc Rusko prostě jen málo spoléhá na cizí peníze.

WELT: Je dost pracovních míst?

Astrov: Ano, dokonce více než dost. Válka vedla k nedostatku pracovních sil, zejména v obranném průmyslu. Aby bylo možné přilákat dostatek pracovníků, musely být mzdy v těchto oblastech v některých případech zdvojnásobeny. To vedlo ke konkurenci a boji o pracovní síly mezi dodavateli obrany a civilními firmami, což vedlo k celkově vyšším mzdám. To prospívá zejména nižším příjmovým skupinám, které nyní mohou utrácet více peněz.

WELT: Není silný růst pseudo-boom, který byl poháněn pouze válkou? Také Německá říše dosáhla vrcholu své průmyslové výroby krátce před koncem války v roce 1944. Na papíře to vypadalo skvěle, ale ve skutečnosti hrozil kolaps.

Astrov: Ne, není to srovnatelné. V Rusku neroste jen obranný sektor. Nepřímo profitují i ​​další průmyslová odvětví. To se týká dodavatelů, jako jsou ocelárny, ale i téměř všech ostatních průmyslových odvětví. Reálné mzdy vzrostly navzdory vysoké inflaci, která podporuje soukromou spotřebu. Sektor pohostinství prospívá a domácí cestovní ruch vzkvétá. Růst je tedy široce založený a není řízen pouze válkou. Němečtí národní socialisté požadovali odříkání pod heslem „Děla místo másla“. V Putinově Rusku jsou v současnosti jak zbraně, tak máslo.

WELT: Odchod západních značek měl ovlivnit obyčejné Rusy a přimět je vzdorovat válečnému kurzu.

Astrov: Rusko skutečně opustilo jen asi deset procent západních společností. Koneckonců, stále se tam dají vydělat dobré peníze a úřady výběr ztěžují. Dopad se týká především zboží dlouhodobé spotřeby a automobilů. Téměř všichni západní výrobci opustili Rusko, což vedlo k výraznému poklesu výroby automobilů. Čínští výrobci tuto mezeru částečně vyplňují, ale kvalita se snížila.

WELT: Jak to ovlivňuje ruské spotřebitele?

Astrov: Efekty jsou patrné zejména u relativně úzké střední třídy, která si jen stěží může dovolit západní auta nebo výlety do Evropy. Pro chudší vrstvy obyvatelstva se toho změnilo jen málo, protože si tyhle věci stejně nemohly dovolit. Sankce v běžném životě téměř nevnímají. Například McDonald’s se stáhl, ale pobočky převzala ruská společnost a provozuje je dál, aniž by se chuť burgerů výrazně lišila.

WELT: Toto navazuje na ruskou propagandu zaměřenou na Německo. Na TikToku německy mluvící Rusové ukazují, že každodenní život zdánlivě pokračuje jako obvykle. Rusifikovaný burgerový řetězec je ukázkovým příkladem. Zpráva zní: sankce škodí více Západu než Rusku. Je tomu skutečně tak?

Astrov: Krátkodobě lze říci, že sankce poškodily Evropu více než Rusko. Z dlouhodobého hlediska si nemyslím, že to tak bude.

WELT: Je Rusko prostě příliš velké na rychle účinné sankce?

Astrov: Na rozdíl od Íránu nebo Kuby má Rusko svou vlastní širokou průmyslovou základnu – včetně obranného průmyslu. Situace připomíná Jihoafrickou republiku v 80. letech minulého století. I přes rozsáhlé sankce zůstala ekonomika relativně stabilní, protože byla technologicky vyspělejší než ostatní sankcionované země. Z dlouhodobého hlediska by však sankce mohly ztížit přístup k západním špičkovým technologiím, což by mohlo snížit růstový potenciál ruské ekonomiky. Rusko však nyní jednoduše získává západní špičkové technologie, jako jsou čipy pro své zbraňové systémy, ze třetích zemí, jako je Čína. Pašování je obtížné pouze u velkého zboží, jako jsou plynové turbíny nebo letecké motory.

WELT: Co to všechno znamená pro politiku západních sankcí?

Astrov: Pokud bylo cílem sankcí zastavit válku, pak selhaly. Z dlouhodobého hlediska by cílené sankce na špičkové technologie mohly oslabit ruskou ekonomiku – například proto, že chybí technologie pro nová naleziště plynu nebo zkapalněný zemní plyn. Hovoříme však o období deseti až 15 let. Ukrajinská válka stejně nebude trvat tak dlouho. Takže k ukončení války bude zapotřebí diplomatické nebo vojenské řešení. To nelze provést prostřednictvím ekonomiky.

WELT: Radíte Západu, aby zmírnil své sankce?

Astrov: Politické poradenství není součástí našeho projektu. Mnohá ​​sankční opatření jsou však jistě neúčinná.

WELT: Pokud ruskou ekonomiku pohání především válečná výroba, může Putin vůbec uzavřít mír, aniž by se musel obávat ekonomického kolapsu?

Astrov: Důvodem útoku na Ukrajinu rozhodně nebyly ekonomické úvahy, ale čistá ideologie. Putinovi ekonomové očekávali po začátku války mnohem větší hospodářský pokles a sami jsou pozitivní situací překvapeni. Pokud válečná výroba ustane, ve skutečnosti existuje riziko klidu. Ale mnoho tanků ze sovětské éry bylo nyní zničeno. Pouhé doplnění této rezervy by mohlo zaměstnávat ruský obranný průmysl ještě roky po skončení války. Ekonomika tedy nestojí v cestě ukončení války.

WELT: Má to vliv alespoň na to, že kvalifikovaní pracovníci emigrují a do země nepřicházejí další západní specialisté?

Astrov: Odliv IT specialistů, vědců a umělců výrazně oslabuje lidský kapitál. Bude trvat desetiletí, než bude možné tyto ztráty kompenzovat. Historicky taková migrace vážně ovlivnila rozvoj země, jak bylo vidět po Říjnové revoluci.

WELT: Část vzdělání jste absolvoval v Rusku a pocházíte z Petrohradu. Je pro vás návrat do Ruska stále možností?

Astrov: To bývala možnost, alespoň teoreticky. Nechci se vracet do dnešního Ruska. Vrátil jsem pas a už nejsem ruský občan. Určitě se situace jednou změní, ale otázkou je kdy.

Autor:

Vasilij Astrov je ekonom ve Vídeňském institutu mezinárodních ekonomických studií (WIIW) a odborník na Rusko. Rodilý Rus studoval v Petrohradu, Münsteru a Warwicku. Ve WIIW pracuje od roku 1997.

***

.Jestli tohle Krupka nebo Fiala schroupli, pak mám docela obavy o jejich duševní zdraví!!!!

Tak Putinovi to jde tak, jak nikdo nečekal, sankce z větší části nefungují a v Rusku mají nejen děla, nýbrž i máslo na chleba…. A říká to špičkový ekonom z Vídeňského institutu mezinárodních ekonomických studií.

No Krupka i fiala si to vysvětlí – to je zase jen nějakej pologramotnej opilej Rusák, který se jakousi obludnou souhrou náhod vetřel na západní těžce prestižní adresu! Jistě ho co nevidět vyhodí!!!

Aby bylo jasno, já osobně protiruské sankce nevidím až tak růžově. Nepochybně Moskvě a Putinovi působí obrovské problémy. A budou působit dlouho. Protože pokud Rusko vyhraje, kolektivně západní sankce neskončí. Ony nejspíš v celé šíři neskončí ani tehdy, když se podaří vyjednat nějaký diplomatický mír. Rusko nepustí obsazená území, což bude pro Západ dostatečný důvod na pokračování sankcí trvat. Tohle by představovalo hlavní kolektivně západní zbraň v případě ukrajinské porážky! Naší porážky.

Jenže jak píše v paralelním textu Handelsblatt – Rusko se dříve či později zapojí do mezinárodního obchodu. Nelze jinak.

Důvod je jednoduchý. Milionkrát jsme se posmívali Rusákům, že nejsou schopni vyrobit pořádné auto, počítač, mobil nebo pračku. To víte – blbí a opilí Rusáci, co od nich chcete? Že umí vyrobit špičkové rakety a ostatní zbraně? A koho to zajímá? Mercedes, Apple, Samsung nebo Miele, to zvoní. Ale raketa Kinžál????

Zvláštní je, že nás, kolektivní Západ nikdy nenapadlo se se stejně tupě posmívat Saudské Arábii, Kuvajtu nebo Kataru. Tam přece také nevyrábí Mercedesy, Apply, Samsungy nebo Miele…. Všechno dovážejí! A my jim to zatraceně rádi prodáváme!!! Protože oni mají něco, co potřebuje úplně celý svět – energie!!! Jak ropu, tak plyn!!! Bez nich nic nefunguje. Zatímco bez těch Mercedesů a toho ostatního cajku se lze obejít.

A stejně to má nastavené Rusko a jeho ekonomika. Už jsem to několikrát na Kose psal – kdyby stejné sankce jako Rusko postihly Německo nebo Japonsko, dvě ekonomické světové supermocnosti, jejich hospodářský systém by se rychle zhroutil. Prostě jejich sofistikované průmyslové výrobky potřebuje jen část světa. A když dojde k bojkotu na americký trh, není je vlastně kam vyvést jinak. Čína vezme něco, něco málo Indie a Turecko jen ždibíček. Ale energie a potraviny a to je jádro ruských vývozů, zkrátka musí mít všichni, každý den a v dostatečném množství! A na světě NENÍ žádný obrovský přebytek ani dostupných energií ani potravin!! Zkuste pak zásadního vývozce obojího bojkotovat a izolovat!!!

Aniž byste se střelili do kolena dost možná i do hlavy. Kolektivní Západ to zkusil. Všichni ví, že se střelil. Jen příslušní papaláši, zejména evropští, odmítají přiznat, kam jsme se iniciativně sebestřelili….

To je počteníčníko, co Fialo a Krupko????

Jestlivá von ten WELT není už taky podvratným Putinovým kanálem, aby nám tady rozvracel naši morálku? Třeba mi to zastupující ukrajinský protektor v Praze nebo psáč Krupka vysvětlí… Třeba.

*

Petr Vlk, Kosa Zostra