Čína se připravuje na odříznutí západních trhů

Druhá studená válka se rozbíhá naplno. Po dvou a půl letech postupného rozdělování světa na 41 západních zemí „řádu založeného na pravidlech“ a východojižního bloku vzájemně výhodné spolupráce států BRICS+, v němž většina zemí měla možnost lavírovat a využívat výhod obchodu s oběma stranami, se rychle blíží okamžik vztyčení nové „železné opony“ – tentokrát ekonomické. Na země globálního Jihu vzroste tlak, aby si zvolili jednu stranu, k níž se přidají. A podle posledního vývoje nejen při hlasování v OSN to vypadá, že západ to tentokrát již nebude, protože kromě výhrůžek nemá co nabídnout.

Web Pokec 24 přinesl v ČR jako jediný informaci o přelomové události, k níž došlo na zasedání ÚV Komunistické strany Číny. V článku pod titulkem „Plénum Komunistické strany Číny naštvalo svět. Si Ťin-pching definoval konečnou volbu“ informuje o plánu přípravy Číny na odříznutí čínských firem od západních trhů:

„Čína vstoupila do nové etapy svého vývoje, což bylo zaznamenáno na třetím plénu 20. ÚV KSČ, které se konalo v Pekingu ve dnech 15. až 18. července. ‚Vyjádříme-li jednou větou, co to pro Rusko znamená, v extrémně zjednodušené podobě to vypadá takto: dříve jsme utíkali za Číňany, teď poběží oni za námi. Protože rozchod Pekingu se Spojenými státy, které se bojí čínské moci a k nimž se EU brzy připojí, je nyní hotová věc. Tato situace je výhodná nejen pro Rusko, ale i pro Eurasii.‘, napsal ruský ekonom Sergej Latyšev.

Číňané to nechtěli. Ale jako realisté chápou: Američané se svými početnými vazaly jim nehodlají čestně konkurovat. Budou i nadále všemožně omezováni a „obtěžováni“, bude zaváděno proti nim stále více sankcí v různých oblastech a budou je vytlačovat ze zahraničních trhů, a přitom vytvářet hrozby pro vnitřní bezpečnost.

V bitvě se Spojenými státy, které se snaží udržet si svou hegemonii, je jediným strategickým spojencem Pekingu Rusko, jaderná velmoc, která má také velký trh, přírodní zdroje, vědecký potenciál a zásoby potravin, které Číně umožní přežít podmínky nadcházející západní blokády, které bude třeba tak či onak vzít v úvahu i čínským partnerům v Latinské Americe, Africe, jihovýchodní Asii a Oceánii.

Ve snaze připravit 1,4 miliardy lidí v Číně na novou epochu stranický časopis „Qiushi“ publikoval ve spojení s plénem sérii článků čínského vůdce Si Ťin-pchinga pro roky 2013–2024, který již dávno pochopil, že to, co se děje je nevyhnutelné, protože Čína nemůže zastavit svůj rozvoj a rozpadnout se k radosti Spojených států.

Také hlavní stranický tisk Žen-min ž’-pao připravuje Číňany na těžké časy, kdy Američané extrémně znesnadní ČLR přístup na světový trh, s tím, že „nikdy neexistovala učebnice, natož hotová odpověď, která by čínskému lidu a čínskému národu pomohla posunout se od hořké zkušenosti moderní historie k jasným vyhlídkám velkého oživení.” Publikace dále zdůrazňuje, že jednou z hlavních lekcí historie je, že „problémy Číny musí vyřešit Číňané sami … na základě základních národních podmínek“.

„Trpká zkušenost“ moderních dějin je odkazem na tragédii Číny, která byla po většinu světových dějin nejrozvinutějším a nejbohatším státem světa, který ve druhé polovině 19. století z řady důvodů se změnil v polokolonii západních zemí, národ kuliů.

Čína byla otravována opiem a nemilosrdně vykořisťována Západem, místními kompradory a militaristy, zasahujícími do vnitřních záležitostí. Jde o pád Číny až na samé dno, odkud vylezla až díky pomoci SSSR, miliony lidských obětí dodnes zraňují čínské vědomí. Pouze v posledních desetiletích se Čína díky širokému přístupu na světový trh opět stala prosperující zemí a jedním ze světových lídrů.

Žen-min ž’-pao vyzývá k „dodržování zásad nezávislosti, soběstačnosti a sebezdokonalování, trvání na tom, aby rozvoj země a národa vycházel z jeho vlastních sil, a pevné udržení osudu rozvoje a pokroku země ve svých vlastních rukách.”

Tyto principy se promítly do „usnesení o dalším komplexním prohlubování reforem na podporu modernizace Číny“, které bylo přijato na konci fóra v nových podmínkách. Čínská ústřední televize (CCTV) uvedla, že generální tajemník Ústředního výboru KSČ Si Ťin-pching na plénu „pronesl důležitý projev“, který v době psaní tohoto článku nebyl zveřejněn

Ruský sinolog Nikolaj Vavilov k tomu na svém telegramovém kanálu napsal: „Peking učinil strategické rozhodnutí připravit se na rozsáhlé přerušení ekonomických vazeb se Spojenými státy. Rozbití dodavatelských řetězců a zvládání rizik hospodářské krize na zmenšujícím se domácím trhu jsou hlavními tématy 3. pléna. V podstatě to nebude nic nového, ale slogan Si Ťin-pchinga „Samostatný rozvoj“ se promění ve formalizovanou strategii hospodářského rozvoje Číny na příštích 10 let.“

Nejdůležitějším prvkem této strategie je sázka na Rusko a nezápadní svět. Vavilov opět popsal vše naprosto jasně a poznamenal, že Peking je připraven „čelit rizikům oddělení od západních trhů“: „Pro Rusko to znamená dosažení nové úrovně spolupráce s Čínou – do konce roku mohou desítky největších firem přijít o významnou část amerického a evropského trhu a popadnout pod sankce. Spoléhat se k začátku roku 2025 na spojence Číny – Rusko a další země mimo západní pole – se stane hlavním těžištěm čínského úsilí.“

Je jasné, že Američané nenechali ČLR jinou možnost. Pokud v listopadových volbách v USA vyhrají republikáni, bude situace Číny ještě složitější. Čím dříve se tedy Peking začne intenzivně připravovat na nevyhnutelné oddělení od západních ekonomik, tím snáze přežije přechodné období. Jen si přečtěte, co a jak říkají republikáni v USA o Číně:

“Biden donutil Rusko a Čínu, aby se spojili. Pak přijali svého malého bratrance Írán a pak přijali Severní Koreu. Nepotřebují nikoho jiného. To je to nejhorší , co se může stát,” řekl bývalý a pravděpodobně budoucí americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro magazín Bloomberg Businessweek.

Kandidát na viceprezidenta republikánský senátor James David Vance obviňuje demokraty a současného prezidenta Joea Bidena, že uzavřeli nevýhodné obchodní dohody s Čínou a Mexikem, které stály Američany „nespočet“ pracovních míst. Že USA byly zaplaveny „levným čínským zbožím, levnou zahraniční pracovní silou a v příštích desetiletích (budou zaplaveny) smrtícím fentanylem z Číny“.

Pokud se tito lidé dostanou k moci ve Spojených státech, posílí se politika vytlačovat Čínu ze světové ekonomiky, její vědecká a technologická blokáda a vojenské obklíčení. Naopak s Ruskem by Trump i Vance rádi uzavřeli mír, a to i na úkor vážných ústupků na Ukrajině, s pochopením, že přímo neohrožujeme globální dominanci USA, aby vrhli všechny svoje síly proti Číně.“

Zde překladatel Pokecu Peter 008 vložil svoji poznámku: „Není to tak docela pravda. Jakmile se případně vypořádají s Čínou, nevyhnutelně přijde na řadu Rusko pro své bohaté zdroje. Pak je to jen otázka času a tradice. Hrozba Ruska možná není v obchodní síle, ale je mnohem horší – civilizační.“, napsal Peter 008.

Článek dále pokračuje: „V této věci se mohou dobře shodnout s demokraty. Jak přiznal mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller na brífinku pro novináře 17. července, „My, Spojené státy, zůstaneme otevřeni vývoji a implementaci konkrétních opatření ke snížení rizik s Čínou“.

Lídři Evropské unie, navzdory přání jednotlivých evropských zemí spolupracovat s Čínou, v tomto ohledu bijí na poplach. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, vyjádřila ve svém politickém programu pro rozvoj komunity na léta 2025–2029, uvedla, že strategické partnerství mezi Ruskem a Čínou vede k poklesu globálního vlivu EU a podkopává … „řád založený na pravidlech“.

Ano, Čína ještě neztratila svou poslední iluzi – že Evropa se jednoho dne sebeurčí jako geopolitický celek a nebude se chtít připravit o zjevné výhody obchodu s Čínou. Zatím pokračuje, navzdory restrikcím zavedeným Evropany, a v některých případech dokonce roste. V Evropě jsou okrajové země jako Maďarsko a Srbsko, které rády přijímají Si Ťin-pchinga a čínské investice. s Čínou Dokonce flirtuje i Francie Emmanuela Macrona.

Ale Peking už si pravděpodobně uvědomil, že Spojené státy – jak za Bidena, tak za Trumpa – nepustí Evropany nahnané do NATO a ti budou nuceni „držet krok“ s Američany, zvláště pokud Čína podnikne vojenskou akci proti Tchaj-wanu. Spojené státy k tomu mohou Peking vyprovokovat v libovolný okamžik.

Již nyní podle agentury Bloomberg Spojené státy projednávají se „spojeneckými zeměmi“ aplikaci pravidel, která Washingtonu umožňují kontrolovat vývoz zahraničních produktů, k jejichž výrobě se používá jakákoli americká technologie nebo software … Brzy se to pravděpodobně stane realitou, a nejen to: Západ bude Čínu dusit.

V tom všem je jedna zvláštní nuance, která se přímo týká Ruska. Nyní jsou čínské banky a společnosti, aby ochránily svůj americký byznys a obecně se vyhnuly zbytečným problémům, do té či oné míry nuceny vyhovět sekundárním sankcím uvaleným Washingtonem pod záminkou ukrajinské války za spolupráci s Ruskem.

Ale zítra, zvláště pokud se ve Spojených státech změní moc, bude Čína vytlačována z amerického trhu ještě aktivněji než nyní a Washington bude také tlačit na své „spojence“, aby udělali totéž. Přitom Rusku, které je ve většině ohledů v jiné „váhové kategorii“ a Spojené státy přímo neohrožuje, bude nabídnuto jakési nijakési usmíření.

Je zcela zřejmé, že nastane situace, která povede k zastavení snah čínských partnerů využít závislosti Ruska na Číně – levněji nakupovat, zdražovat své produkty, otálet s platbami – protože náš trh se stane v těchto podmínkách pro Číňany obzvlášť cenný. A bude také strach, že se Američanům podaří někoho v Moskvě svést, aby se Rusko distancovalo od Pekingu.

Samozřejmě, že Rusové neopustí Číňany, své přátele a sousedy. Protože dobře znají podvody lidí ze Západu. Ale tato situace sama o sobě jako celek nevyhnutelně povede ke zlepšení rusko-čínských obchodních vztahů a k ještě větším úspěchům na cestě k vytvoření Velké Eurasie.“., napsal Sergej Latyšev.

Čína se tedy na plný rozjezde ekonomické studené války připravuje. Její systém státem řízené ekonomiky jí v tom dává mnoho výhod. Hlavní výhod jsou na straně Číny již dávno. V Číně domácí i zahraniční firmy vyrábí vše. Od toaletního papíru až po kosmické rakety. Západní země, které vy vybudovaly „řád založený na pravidlech“ výhodných pro nadnárodní korporace, jsou naopak v extrémně zranitelné situaci. Kromě potravin se v nich téměř nic nevyrábí. Neexistuje v nichž žádná ucelený výroba. Evropský průmysl byl přeměněn na pár montoven, kde z dílů dovážených z Asie – z největší míry z Číny – probíhá kompletace několika málo typů finálních výrobků. Pokud si jako spotřebitel prohlédnete v obchodech štítky, snadno zjistíte, že většina zboží bylo kompletně vyrobena v Číně.

Ve 20. století jsme již zažili situaci, kdy naše země byla od Západu oddělena nejen drátěnou, ale i ekonomickou železnou oponou po odmítnutí dolaru jako jediné měny pro vypořádání světového obchodu v roce 1946 na půdě MMF a Světové banky. ČSR a posléze ČSSR patřila k menšímu bloku východních zemí, které Západ ekonomicky embargovala přesto továrny na našem území dokázaly vyrábět téměř všechny druhy zboží. Od hodinek až po továrny zpracování ropy nebo výrobu hnojiv. Tehdy jsme však měli výhodu, dodávek všech potřebných surovin z bývalého SSSR za výhodné ceny.

Troufám si varovat, že pokud dojde za současné situace k politicky motivovanému oddělení západních trhů od Číny a dalších zemí BRICS+ bude to pro Evropany představovat katastrofu. Nedostatek toaletního papíru k němuž došlo po požáru Harmanecké papírny v roce 1987, za nějž jsme nadávali vládě a KSČ bude ve srovnání s tím, co nám může hrozit, jen humornou historkou. Zelený úděl, v němž se Evropská komise pod vedením staronové předsedkyně Ursuly von der Leyenové rozhodla pokračovat, prakticky znemožňuje obnovení výroby čehokoliv kromě reklam.

Nadnárodní korporace, které Komisi reálně ovládají, se navíc budou snažit bránit obnovení výroby v Evropě a do posledních chvíle se budou snažit Komisi manévrovat tak, aby sice pod tlakem z USA omezila dovozy z Číny, ale umožnila dovozy z Bangladéše nebo jiné země s levnou pracovní silou a žádnými ekologickými zákony. Pokud ale USA opravdu uplatní politiku bojkotu Číny pomocí extrateritoriálního uplatňování US obchodních zákonů nutně to dříve či později povede k úplnému rozdělení světa. Až k němu dojde, nebude už do Evropy s výjimkou USA odkud dovážet. Američané sice Zelený úděl nezavedli. Většina průmyslu se z něj do Asie vystěhovala i tak. Američané mají šanci výrobu obnovit rychleji. Nebude je zdržovat rušení zákonů o Zeleném údělu. Obnova továren na úroveň aby mohli vyvážet do Evropy by však v tržní ekonomice trvala mnoho let.

Dnešní příspěvek uzavřu citátem písně slezského barda Jaromíra Nohavici: „Kupte si hřebeny blíží se všivé časy!“.

*
MUDr. Ivan David, CSc., FB