Washington zuří! US-vládní statistici spočítali, že Rusko začalo letos rychle vytlačovat EU z lukrativních mezinárodních obchodů! Francie trpí ruskou konkurencí nejvíce. Chystá se Putin s podporou Šejků ze zálivu zničit Green Deal?

V Praze právě probíhá výstava “Putinův hlad“, kterou společně organizují Rakušanovo Ministerstvo vnitra a Národní zemědělské muzeum v Praze. Cílem výstavy je podle jejích zadavatelů ukázat, jak Rusko devastuje obilnici Evropy, a ohrožuje tím dostupnost potravin i životy lidí, a může tak vyvolat i masovou emigraci. Podle českých mainstreamových médií jsou zase ruské přístavy zavaleny miliony tun obilí, často uloupeného na Ukrajině, které od Putina nikdo nechce kupovat ani se slevou. Že obě tvrzení si ve svém důsledku – buď hrozí hlad, a nebo jsou přístavy zavaleny obilím – protiřečí, jejich fialové propagátory evidentně netrápí. Ostatně podle přiznání US ministerstva zemědělství (USDA)  publikovaného doslova před pár hodinami,  je stejně všechno úplně jinak. Tak, co by se fialoví zbytečně trápili.

Podle zprávy USDA se “ukrajinsko-ruský černomořský region”, o který se nyní intenzivně bojuje, stal rozhodující obilnicí světa,  (breadbasket), která určuje, nejen světové ceny obilí, ale i skutečnost, zda bude, nebo nebude, ve světě hlad. A Rusko v tomto boji o ovládnutí světového trhu s obilím podle USDA jasně vítězí, a hlad tak nehrozí. Ostrá ruská cenová konkurence dokonce vyřadila ze světového obchodu nejen ukrajinské, ale i rumunské, a dokonce i francouzské obilí. Ruská produkce obilí na export je navíc obrovská. V sezóně 23/24 USDA předpokládá, že Putin vyveze rekordních 54 milionů tun obilí! A i v příštích letech USDA věští, že Putin zůstane světovým lídrem trhu.

Pro srovnání, celá ČR vypěstuje 7.57 milionu tun obilí ročně, ale Putin jen 54 milionů tun vyveze, a skoro 90 milionů tun vypěstuje. Naopak ukrajinskému exportu obilí se brutálně nedaří. USDA odhaduje, že v sezóně 23/24 poklesne export ukrajinského obilí na nejnižší úroveň za posledních 10 let. Jestli v roce 2019 Ukrajina vyvážela 21 milionů tun obilí, v sezóně 23/24 USDA předpokládá pokles na 13 milionů tun. USDA ve své zprávě nejen nemilosrdně odhalila, že západní mainstream i politici opět Evropanům lhali, když loni svorně tvrdili, že “zrušení černomořské obilné dohody” v důsledků nesplnění ukrajinských recipročních smluvních závazků na umožnění exportu “ruských hnojiv”, nemělo žádný vliv na schopnost Ukrajiny své obilí exportovat. Zpráva USDA jednoznačně tvrdí, stejně jako včerejší přiznání Kyjeva, že Ruská blokáda pobřeží a útoky na energetickou infrastrukturu způsobily značný propad exportu ukrajinského obilí i proti válečným letům 22/23.

Putin podle zprávy USDA nejen vytlačil takřka všechno “obilí pěstované v EU” z lukrativního trhu v Saudské Arábii. (Pokles exportu evropského obilí do Saudské Arábie ze 2.25 milionů tun v letech 19/20 na 0.75 milionu tun v letech 23/24. Naopak růst ruského exportu obilí z 0 ve 19/20 na 1 milion tun 23/24. Saudská Arábie mezi lety 19 a 24 navíc zvýšila svoji vlastní produkci na uměle zavlažovaných pouštních polích.) Ale Putin stejným způsobem vytlačil i francouzské obilí z jeho tradičního trhu v Alžírsku, EU pokles ze 3.3 milionu tun (2019) na 2 miliony tun (2024), kdežto Rusko nárůst z 0 na 1.8 milionu tun. Tento trend vytlačování evropského obilí levnějším ruským obilím probíhá podle USDA v posledních třech letech po celém světě a zrychluje se. Obdobně klesá i odbyt ukrajinského obilí. Podle USDA Rusko zcela ovládalo zásobování zemí globálního Jihu obilím, a nese mu to obrovské politické výhody.

Ze zprávy USDA tak jednoznačně vyplývá, že to byl Brusel, kdo jediný shrábnul výhody z loňského zrušení černomořské obilné dohody mezi Ukrajinou a Ruskem, protože značná část ukrajinské úrody zůstala uvězněna na Ukrajině, a nedostala se tak na světové trhy. Na nich tak zůstalo volné místo pro prodej evropského obilí, protože ani Putin ještě není schopen nakrmit celý svět, jak plánuje.

Protože hlavní příčina, proč evropské obilí je od roku 2019 tím ruským ze světovém trhu vytlačováno, tkví v jeho náhle nekonkurenční ceně. Je tak jasné, že za náhlou zvýšenou cenou evropského obilí, která před tím neexistovala, stojí nová politika Green Deal, sankcí na ruské energie, a sankcí na uhlí i fosilní paliva obecně. Brusel tak vlastně svými Green nesmysly podříznul větev, na které společně seděli všichni evropští zemědělci, i všichni jejich strávníci. Putin si tak může mnout ruce, jak mu Eurokrati svými nařízeními dláždí cestu vpřed.

*

Michael Svatoš, MaP 2017