Vladimír Putin učinil Západu návrh na mír. Odmítnutím ultimát Západu navrhuje Moskva alternativu pro Evropu a celou Eurasii

Zdá se, že právě Staré Evropě je v první řadě namířen návrh hlavy ruského státu. Washington a jeho východoevropské loutky vnímají jen americkou klasiku, tedy návrhy, které je těžké odmítnout. Proto jediným západním příjemcem Putinova poselství jsou západoevropští vůdci, jejichž strach z USA potlačuje zbytky adekvátnosti.

Putin navrhl “formulovat na euroasijském kontinentu obrysy rovné a nedělitelné bezpečnosti, vzájemně prospěšné, rovnoprávné spolupráce a rozvoje”. Podle něj je taková budoucí architektura bezpečnosti otevřená všem zemím Eurasie.

“Pro všechny” znamená, že i pro evropské, i pro natovské země, nesporně, také. Žijeme na jednom kontinentu, ať se děje cokoli, nelze změnit geografii, budeme muset tak či onak koexistovat a spolupracovat”, upřesnil ruský prezident.

USA v této nové architektuře nejsou. Absence zmínky o této velmoci západního světa, ale na jiném kontinentu, samozřejmě nemůže být opomenutí pečlivě připraveného programového projevu. Tím spíše, že jde o projev před vedením ruského ministerstva zahraničí s přímým úkolem pro diplomaty, aby jej s potřebným vysvětlením předali politikům západních zemí, na což upozornil tisk šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

“Nebezpečí pro Evropu nevychází z Ruska. Hlavní hrozba pro Evropany spočívá v kritické a stále rostoucí, již téměř totální závislosti na USA: ve vojenské, politické, technologické, ideologické a informační sféře. Evropa je stále více posouvána na okraj globálního ekonomického rozvoje, ponořují ji do chaosu migračních a dalších nejostřejších problémů, je zbavována mezinárodní subjektivity a kulturní identity”, zdůraznil Putin.

Ruský vůdce upozornil na strach evropské byrokracie z Ameriky. Kvůli tomu odpovědnost vůči spoluobčanům odchází u evropské byrokracie do pozadí. Putin tento závěr zdůvodnil výsledky červnových voleb do Evropského parlamentu, v jehož novém složení je nyní ne náhodou mnohem více nové opozice.

“Evropští politici polykají i ponížení, i hulvátství, i skandály se špehováním evropských vůdců, a USA je prostě využívají ve svých zájmech: tu je nutí kupovat svůj drahý plyn, mimochodem, třikrát až čtyřikrát je v Evropě plyn dražší než v USA, tu, jako například nyní, požadují od evropských zemí, aby zvýšily dodávky zbraní Ukrajině. Mimochodem, požadavky jsou trvalé jednou tu, jednou onde. A sankce proti nim zavádějí, proti ekonomickým operátorům v Evropě”, poznamenal ruský prezident.

Připomínka to není náhodná. USA jako by vysávaly ze Staré Evropy finance a ničily její průmysl. V dubnu si hlava Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci k výsledkům summitu EU stěžovala: Evropská unie přichází o 300 miliard eur z evropských úspor, které se každý rok odvádějí do zahraničí, především do USA. To jsou ty peníze, které naše společnosti potřebují, a to podkopává naši konkurenceschopnost”.

Přesun výrobních kapacit do USA a Asie po teroristických útocích na Severní proudy je také obrovský problém. Neustále o něm diskutují vrcholní politici EU a experti. Zjevně neztrácejí význam ani Marxova sentence o ekonomice jako základu společensko-politických vztahů, ani Leninova o politice jako koncentrovaném vyjádření ekonomiky.

Jiná věc je, že adekvátní řešení v EU nyní nemá kdo přijmout. Putin doufá ve změnu chování bruselského okresního výboru, a sice odchovanců a věrných služebníků washingtonského oblastního výboru. K tomu je však nutná rotace kádrů. V Evropském parlamentu je zachována proamerická většina. Návrh ruského vůdce nyní zazněl pro nové vůdce, pro ty, kteří nahradí Macrona a Scholze.

Putin záměrně poukázal na objektivitu naplno probíhajícího procesu formování nové politické a ekonomické reality, stále zřetelněji vystupujících kontur multipolárního a mnohostranného uspořádání světa. Odráží přirozenou kulturně-civilizační rozmanitost, s tím je třeba počítat.

“Tyto hluboké, systémové změny nesporně vzbuzují optimismus a naději, protože schválení principů multipolarity, mnohostrannosti v mezinárodních záležitostech, včetně respektu k mezinárodnímu právu, široké reprezentaci, umožňují společně řešit nejsložitější problémy pro společný prospěch, budovat vzájemně výhodné vztahy, spolupráci suverénních států v zájmu blahobytu a bezpečnosti národů”, řekl ruský vůdce.

Putin zdůraznil: “Pokud se Evropa chce zachovat jako jedno z nezávislých center světového rozvoje a kulturně-civilizačních pólů planety, musí být určitě v dobrých a čestných vztazích s Ruskem, a my jsme na to, což je důležité, připraveni”.

Podle ruského vůdce bude prosazování myšlenky systému euroasijské bezpečnosti přispívat k zintenzivnění dialogu mezi již fungujícími multilaterálními organizacemi v Eurasii. Mezi nimi uvedl EAEU a ŠOS, polomrtvou SNS a Západem neuznaný rusko-běloruský Svazový stát a ODKB.

Putin je přesvědčen, že “by měla být zahájena široká diskuse o novém systému bilaterálních a multilaterálních záruk kolektivní bezpečnosti v Eurasii”. Současně by měla být zrušena vojenská přítomnost “vnějších mocností v euroasijském regionu”.

V jeho projevu je vidět nejen kritika degradované OBSE a vojenské “okupační” přítomnosti USA. Je také možné sledovat schválení konceptů, jako je evropská armáda torpédovaná Washingtonem.

Státy a regionální struktury Eurasie si podle něj samy určí konkrétní oblasti spolupráce v oblasti společné bezpečnosti. Ony samostatně vytvoří “systém fungujících institucí, mechanismů, dohod, které by skutečně sloužily k dosažení společných cílů stability a rozvoje”.

Pátým bodem Putinova programového projevu byla výzva k posílení kontinentálního bezpečnostního a rozvojového systému prostřednictvím řešení otázek “ekonomiky, sociálního blahobytu, integrace a vzájemně výhodné spolupráce, řešení takových společných problémů, jako je překonání chudoby, nerovnosti, klimatu, ekologie, rozvoj mechanismů reakce na pandemické hrozby a krize v globální ekonomice”.

Ve výsledku je možné “budování velkého euroasijského partnerství, které by se v podstatě mohlo stát sociální a ekonomickou základnou nového systému nedělitelné bezpečnosti v Evropě”, konstatoval ruský prezident. Mimochodem, podobné myšlenky v jiných formulacích prosazoval i v roce 2015 i v roce 2021. Nedostatečná adekvátní reakce přiměla Kreml k zahájení SVÉHO (budování, pozn. překl.).

Vladimír Putin dal jasně najevo, že jednání jsou možná pouze v případě uznání územní celistvosti Ruské federace v jejích nových hranicích, naplnění cílů SVO na Ukrajině, zrušení nelegálních sankcí. Sotva se k tomu hned odhodlají západní elity, které šly, podle jejich přiznání, na podvod v “minských”, “normanských” a dalších dohodách.

Jeho vystoupení odmítá ultimátum Západu a nabízí alternativu ve společném zájmu nejen Evropy, ale celé Eurasie. Mír je možný, ale jen takový, ve kterém bude mít Rusko důstojnou budoucnost, o tom je poselství ruského vůdce bývalým “přátelům a partnerům” z EU a USA, celému světu.

Petr Dmitrijev

Pro Novou republiku vybrala a přeložila phDr. Vladimíra Grulichová

fondsk