Vidlácká strategie pro budoucí rok

Doteď jsme měli volební systém, který umožňoval jen malé a marginální volební podvody. S volebními lístky se takřka nedalo manipulovat a do každé volební komise si kterýkoliv volební subjekt mohl nanominovat svého člověka. Vše se sčítalo ručně a pro kontrolu se dá zpětně proklikat do každé volební místnosti a porovnat součty s volebním protokolem vyvěšeným na obecní vývěsce.

S korespondenčními volbami tohle skončilo. Nikdo neví, za jakých okolností příslušný volič dal svůj volební lístek do obálky a odeslal. Udělal to dobrovolně? Pod nátlakem? Za peníze? Neudělal to někdo za něj a jen použil jeho jméno? Kdo to ověří? Doteď v zahraničí volilo asi třináct tisíc lidí…

Následně se mluví o rozšíření českého občanství až do čtvrtého kolene, což bude znamenat další statisíce voličů, kteří díky občanství mohou konzumovat výhody třeba českého zdravotnického systému a za to budou vděční Fialovi svými hlasy. To už by byl totální rozvrat a zničení tohoto státu. Pokud si přečtu naší ústavu, pak konstatuji, že příští volby už budou nelegitimní, protože právo na tajné volby už není zaručeno. Zároveň bude důvod se domnívat, že došlo k volebním manipulacím a zase více lidí si řekne, že tento stát není jejich.

Všechny tyto argumenty už zazněly. Všichni je známe a ještě se s nimi mnohokrát setkáme. Alternativní média jich budou plná a i v majnstrýmu se o tom bude mluvit. Zákon ještě musí schválit i senát a není možné ho přehlasovat. Pokud to senát neschválí, prostě to schváleno nebude. Ale také platí, že pokud to tento senát schválí, tak případné zrušení tohoto zákona musí opat senát schválit a není možné ho obejít i kdyby ve sněmovně nezbyl jediný líbodémo poslanec. Jako perličku jen dodám, že na hlasování o korespondenční volbě prý nebyl přítomen ani Andrej Babiš, ani Tomio Okamura…

Tak, jako jsem po posledních parlamentních volbách vytyčil Vidláckou strategii, ve které jsem radil se zaměřit na milion propadlých hlasů Alternativy a podporoval jsem ty, kteří to dělali, dovolte mi teď vytyčit podobnou Vidláckou strategii pro parlamentní volby za rok a půl, která zohledňuje schválení zákona o korespondenční volbě.

Ze strategického a taktického hlediska totiž Pětidemolice neudělala nic jiného, než se snaží mobilizovat nevoliče. V zahraničí volí zhruba třináct tisíc lidí a ostatní na to kašlou, protože by museli jet na ambasádu, to může být daleko… a koho vlastně nějaká Česká republika zajímá, že? Fialové, Rakušanové a ostatní Dozimetři doufají, že zmobilizují tyto nevoliče tím, že jim volbu usnadní. Svým způsobem nemusejí vstát z gauče, stačí jen strčit hlasovací lístek do obálky. A samozřejmě se dá pracovat na tom, aby těch lístků přišlo co nejvíc. Stačí nějaké peníze a trocha zlých úmyslů. S tím má Vítek ty nejlepší zkušenosti a Fialu nějaká mrtvola také nerozhodí. Hlavně když bude i z rakve volit Pétidemolici.

I u nás vyhrál prezidentské volby Miloš Zeman tím, že se mu ve druhém kole podařilo přivést do volebních místností ty, kteří v první kole vůbec k volbám nešli. Stejně tak platí, že letošní eurovolby rozhodli nevoliči, kteří se nechali zmobilizovat. K volbám přišlo o pětadvacet procent lidí víc než posledně.

V parlamentních volbách chodí k urnám zhruba pětašedesát procent voličů. Dalších dva a půl milionu lidí k volbám nedojde. Mnoho z nich prostě proto, že je to nezajímá, nechce se jim, nevěří, že by se mohlo něco změnit a podobně. Ale je to dva a půl milionu lidí! Mnohem víc, než těch, které se v zahraničí snaží zmobilizovat vláda. A jsou mnohem víc na naší straně, protože tady žijí, dopadají na ně rozhodnutí Blyštivého Péti a mají ho rádi jako vyrážku v rozkroku. Jen nevěří opozici, že by se mohla něco změnit.

Každé procento navíc, které k volbám přijde, představuje asi 80 tisíc voličů, kteří budou především volit opozici. Zvýšení volební účasti o deset procent úplně vygumuje jakoukoliv výhodu volebních hlasů ze zahraničí i se všemi podvody.

Vládní spin doktoři se budou snažit českým nevoličům podsouvat, že volby nemají smysl a budou se jim to snažit co nejvíc znechutit, aby nepřišli. A naopak ty zahraniční budou co nejvíc lákat.

My musíme udělat přesný opak!

Musíme mobilizovat české nevoliče a znechucovat to těm v zahraničí. Jak se to dělá, to už víme a umíme. Jen to musíme dělat ještě více a ještě lépe. Musíme více rozšiřovat alternativní média, musíme se ucházet především o voliče, ke kterým máme komunikační kanály a samozřejmě nesmíme nechat propadnout takřka žádné hlasy a musíme být zcela nemilosrdní k neúspěšným z eurovoleb. Teď už nejde ani o volební program, teď už jde jen o úplně základní přežití národa a tam jednotlivec nesmí hrát žádnou roli.

Na jednotnou společnou národní kandidátku zapomeňte. Náš národ je vždycky rozdělený půl na půl takřka přesně. Je to naše národní strategie pro přežití. Ti, co se mohli spojit, ti se už spojili a budou kondenzačním jádrem pro ostatní. Ti, co se nespojili, ti toho prostě nejsou schopní a pokud nezvládli nejjednodušší eurovolby, nezvládnou ani mnohem náročnější volby do poslanecké sněmovny. Ohledy nejsou na místě, když jde o samotné přežití našeho národa jako celku.

Druhá strategie, kterou budu sledovat, jsou volby do senátu. Je třeba podpořit konzervativní kandidáty proti těm liberálním. Obzvlášť, pokud současný senát korespondenční volbu schválí. Pokud ano, budeme potřebovat složení senátu, které umožní tenhle zločin na republice zase zrušit.

Tohle je jediné, co mě teď bude na politice zajímat. Plán na senátní volby, plán jak oslovit české nevoliče a plán, jak to znechutit zahraničním libtardům. K dobrému plánu se rád přidám a podpořím ho, seč mi síly budou stačit, ale pokud uvidím, že to jde do háje, opustím ho, stejně jako jsem to udělal v uplynulých dvou letech. Není doba na nějaký sentiment či citové vydírání. Nehodlám řešit, kdo je hodný, kdo je zlý, nebo kdo je uprostřed, ale prostě a jednoduše budu analyzovat, kdo bude úspěšný a kdo bude neúspěšný. Politika je složitý komplexní systém, neexistují tam jednoduché příčiny ani jednoduché následky a ne všechno je měřitelné.

Eurovolby ukázaly, kdo budoval voličskou základnu tím, že v kampani uměl vyjít vstříc širokému spektru voličů s jejich různými názory a postoji a kdo naopak budoval fanklub tím, že svou kampaň zaměřil na přesvědčování přesvědčených. Do parlamentních voleb nás ještě čekají dva lakmusové papírky v podobě voleb do senátu a krajských voleb. Budeme mít dostatek indicií, jak se to bude k těm nejdůležitějším volbám našich dějin vyvíjet.

Kdo si myslí, že příští parlamentní volby nebudou kolosálně důležité, ten si zaslouží zákopy pod Bachmutem i rozpuštění ve velké liberální evropské rodině… především v nějaké turecké nebo syrské čtvrti. Tam mu to evropanství půjde jedna radost. Kdo si myslí, že nic nemá cenu a politika je svinstvo, tomu vzkazuji, že když žije vedle kupky hnoje, stejně se od ní každý den zamaže, i když nechce. A kdo není ochoten volit menší zlo, ten nikdy nedostane dobro, ale dostane to největší zlo. Naprosto spolehlivě.

Tohle všechno říkám s plným vědomím toho, že tu dřív můžeme mít válku i jadernou válku než volby. S plným vědomím toho, že žádné další volby už nemusí být a místo volební kampaně budeme koukat, kde nechal tesař díru. Ale rozumný člověk se připravuje na všechny varianty.

Budoucí rok bude o mobilizaci nevoličů a o podpoře konzervativních kandidátů do senátu. Pokud tohle dokážeme, můžeme zmírnit následky korespondenční volby a zachránit národ i lid před nejhorším.

Že je to zbytečné, protože Aspen, Bilderberg, světové židovské spiknutí, chemtrails, Ilumináti, zednáři, Kallergiho plán, Velký reset, Klaus Šváb, Rotšildi a podobně? Tak si holt řeknu, že jsme to prohráli, ale udělal jsem maximum možného.

*

Daniel Sterzik – Vidlák, Letterate