Ukrajinská šachová partie

Hru nemusí vždy zákonitě vyhrát ten lepší. Větší šanci na vítězství má ta strana, která je schopna v průběhu hry změnit pravidla.

Pokusím se dát svůj názor na situaci, která se odehrává na Ukrajině tak, aby to bylo srozumitelné mé oblíbené dvojici „Vlastě prodavačce a Frantovi soustružníkovi“, kteří se o dění moc nezajímají. Vycházím ale z předpokladu, že je už dostatečně všeobecně známý fakt, že nejde o tahanici mezi Ruskem a Ukrajinou, ale Ruskem a KoZa, alias „Kolektivním Západem“.

O Putinovi se říká, že je vždy několik tahů před soupeřem, ale v případě Ukrajiny bych souhlasil s názorem, že je nikoliv o několik tahů před anglosasy, ale o několik partií před nimi … zkrátka, oni nestačí dohrávat běžící hru a Putin jim už chystá další partie.

Napřed jedna historií prověřená pravda:

Hru nemusí vždy zákonitě vyhrát ten lepší. Větší šanci na vítězství má ta strana, která je schopna v průběhu hry změnit pravidla.

Opakování je matka moudrosti – je to v nich jak v koze

Už jsem to tady jednou rozebíral, tak jen malé připomenutí, protože je zde aspekt, který v podstatě vykresluje „vo co gou“.

Společenství lidí se utváří na základě nějakých společných myšlenek, činů atd., které se následně promítají mj. i do umělecké tvorby. A tak je možno s jistým nadhledem konstatovat, že takové „westernovky“ odhalují co mají anglosasové společného. Úmyslně píši malé “a“, protože povětšinou nemám na mysli Anglosasy jakožto národní označení, ale skupinu napříč národy, které se hlásí k tomu, co mají anglosasové společného.

Westernovky – o co v nich vlastně jde

Pro hodně diváků to byl velmi oblíbený žánr, což jenom dosvědčuje, že anglosaské myšlení a způsob života jsou celkem „chytlavé“. Vše se v nich točí kolem způsobu, jak bez nákladů~námahy zbohatnout … tuhle přepadnout dostavník nebo vyloupit banku, počkat až hledač zlata najde svou zlatou žílu a pak ho zavraždit a obsadit jeho claim, ukrást dobytek, přijít rychle a bezpracně k penězům v kasinu nebo v kartách, uzavírat smlouvu s „méněcennými indiány“ a pak ji klidně porušit, protože jsou prostě něco méně atd. Tohle je prostě v nich jak v koze. V případě anglosasů to jsou v podstatě takové jejich konstanty chování, na které se lze spolehnout a počítat s nimi.

Ostatně nemusíme chodit ani moc daleko do historie – viz. „Mnichovská zrada“, což nebylo nic jiného než porušení uzavřených smluv, dále veřejný slib o neposunutí NATO ani o píď na východ nebo Minské dohody, kde zcela nepokrytě přiznali, že důvodem bylo oklamat Putina a získat čas pro své přípravy proti RF. Těch případů by se našlo nepoměrně více, ale podstatné je, že tohle je „modus operandi“ anglosasů a je vyjádřen právě v těch westernovkách.

Převrácený stůl.

To co se děje na Ukrajině je něco, co se odehrává v podstatě v každé pořádné westernovce, ale málo lidí si to dá do souvislosti.

Napřed otázka, – co se děje, když „ten správný hráč“ prohrává? … správně, převrátí hrací stůl!. A je třeba si vysvětlit, proč to dělá. Asi budete souhlasit, že když se hrají třeba karty, tak se hráči soustředí na průběh hry a mají snahu sledovat a pamatovat si, jaká karta už šla, kdo jak hraje a na základě toho odhadovat, jaké karty má v ruce atd. Zkrátka prioritou je pro hráče u stolu hra, její průběh a peníze mívá zpravidla volně na stole trošku bokem.

Pokud dojde ale k převrácení stolu, mění se pro hráče priority, tedy mění se pravidla uprostřed hry.

Najednou už není důležité jaké karty má kdo v ruce, ale prioritou se stává zachránit své peníze rozkutálené po podlaze. Je jasné, že hra skončila, dosavadní hráčské znalosti a pozorování se stávají neužitečnými a nastává naprosto jiná, nová situace … s jinými prioritami.

Efektivní obrana

Položme si otázku, co dělat, pokud víme, že prohrávající chce změnit priority hry, tedy chce „převrátit stůl“. V tomto případě je správnou strategií držet stůl, nepřipustit jeho převrácení a trpělivě počkat, až prohrávající hráč bude muset sám uznat, že je v koncích a prohrál – povětšinou se čeká až hráči dojdou peníze. Mezitím ale všichni vidí, že hráč prohrává, že mu peníze docházejí, že se blíží okamžik jeho totální porážky, která bude neoddiskutovatelná … zkrátka všem je čím dál zřejmější neodvratný konec hráče, pokud nenastane „zázrak“ nebo jiná nepředvídatelná skutečnost. Tohle je ve zkratce důvod, proč prohrávající převrací stůl – nechce uznat prohru a potřebuje změnit priority hry, protože pokud se nic nestane všichni uvidí, že je s ním konec.

Hegemon je plajte

Dolarové Ponziho schéma, alias hra „letadlo“ se blíží ke svému finále a anglosasové jsou v situaci, kdy urgentně potřebují změnit priority tak, aby jejich hrozící bankrot měl nižší důležitost než nově navozená situace. Současně ale nemohou jen tak očividně bez důvodu zahájit velkou válku, akceptovatelná by, z jejich pohledu, mohla být „tvrdá reakce“ na nevyprovokovanou agresi. A všichni vidí, že se snaží seč mohou, aby Putina vyprovokovali k něčemu, na co by pak přišla „spravedlivá odpověď“. Putin taky není zrovna v jednoduché pozici, protože nesmí před svým lidem vypadat jako slabý vůdce – proto se vyhlašují všechny ty „červené čáry“, které anglosasové jednu za druhou překračují v naději, že provokace padne na úrodnou půdu. Ovšem je to jak v té karetní hře u stolu – Putin stůl zatím drží a pomalu, ale jistě, se dostavují výsledky, kdy všichni vidí a hlavně si uvědomují zoufalé chování prohrávajícího, který je před bankrotem. K tomu „převrácení stolu“dojde, ale tipnul bych si, že v nejméně očekávatelný okamžik pro anglosasy …

Anglosasům nezbývá nic jiného než zvyšovat sázky, tedy zvyšovat provokace a eskalaci celkově. Jde jim doslova a do písmene o vše. Tato kobyla bude ještě chvíli kopat, ale konec je již neodvratný a docela blízko. Zoufalost podtrhuje i fakt, že málokdo je ochoten za ně bojovat – neznám nikoho, kdo by chtěl položit život za rychlejší zákaz automobilů, za větší okradení důchodců za další snižování životní úrovně ve prospěch pár nenasytných oligarchů typu Bakaly nebo Křetinského atd. A situace se i v tomto směru pro elity zhoršuje, proto je tlačí čas na provedení změny priorit. Za rok budou mít ještě méně podporovatelů a více nasraných nepřátel mezi vlastním obyvatelstvem … a nemůžete bojovat na frontě s nepřítelem a doma v zázemí s vlastními občany. Blížíme se ke konci hry čím dál rychleji – naposledy Saúdové neobnovili smlouvu s USA o výhradním prodeji ropy za USD což je konec éry petrodolaru, Moskevská burza přestala obchodovat v USD a € , Francie přestala drancovat Afriku a nakupuje uran již ne za padesátinu tržní ceny, ale 50x dráž a spousta další drobností dokládá zrychlující se a neodvratný pád hegemona vč. jeho satelitů, které strhne s sebou.

Situace dokládá, že anglosasové velmi urgentně potřebují změnit priority, aby jejich zoufalá situace byla méně důležitá než nově nastolené podmínky – a tohle perfektně splňuje větší válečný konflikt. Kdysi jsem tady napsal, že nevím, jak to navlečou, ale logika mi říká, že se o něco pokusí … a myslím si to stále. Domnívám se, že k eskalaci dojde do prezidentských voleb v USA, pak už budou mít jiné starosti, protože si např. nedovedu představit situaci, kdy jedna ze stran v USA uzná volební porážku. Ostatně i srbský prezident Vučič měl teď rozhovor, kde zmínit termín 3-4 měsíce do většího konfliktu. Jako poslední střípek do mozaiky chciválků je rozhodnutí NATO vyloučit Maďarsko z příjemců důležitých zpráv z důvodu, že by se obsah dostal na stůl známému chcimírovi Orbánovi …

*

David Dvořák, ZDROJ

4 16 hlasy
Hodnocení článku
3 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
cablik
cablik
před 6 měsíci

Ale na druhou stranu se s tím Rusové moc mažou v jejich moci je to ukončit kdy budou chtít. S otálením může opravdu přijít ještě něco horšího.

Karel2002
Karel2002
před 6 měsíci
Odpověď uživateli  cablik

Problém je, že Ukrajinci jsou v podstatě také Rusové. A většina je v tom nevinně. Kreml nemůže vést vyhlazovací válku, jako Němci za 2. světové války.

Praded
Praded
před 6 měsíci
Odpověď uživateli  Karel2002

Správně, na co je země bez lidí, nebo s lidmi, kteří jsou proti vládci. Navíc aby byl pokoj na delší čas, je potřeba nepřítele pořádně vyčerpat.