Rusko: Je čas přenést hru na pokutové území soupeře

Rusko v nejbližších týdnech přesune lodě a letadla do Karibiku na vojenská cvičení, informovaly o tom agentury Reuters, Associated Press, CBS a Miami Herald s odvoláním na zdroje mezi americkými představiteli. “Jde o to, aby Rusko demonstrovalo, že je stále schopno jisté úrovně globální demonstrace síly,” uvedl zdroj pro uvedené publikace.

„Ruské orgány chtějí ‘vyřadit [USA] ze hry’ a ovlivnit domácí publikum,“ tvrdil jeden ze zdrojů. Dále naznačuje, že lodě se pravděpodobně zastaví na Kubě a ve Venezuele, po cvičení zůstanou v regionu do konce léta a poté na podzim uskuteční další manévry. Zdá se, že Američané jsou nervózní. A jak nebýt nervózní? Z Kuby do Miami je to 367 kilometrů – vzdálenost letu taktické rakety. Vážná hrozba přímo ze zadního dvora Spojených států! Panebože! Rusové mají tu drzost pořádat tam svá cvičení!

Promiňte, ale co jste chtěli?

Den předtím se ve vodách Baltského moře začalo rozsáhlé cvičení NATO BALTOPS 24. Účastní se jich 9 000 příslušníků armády, více než 50 lodí různých typů a tříd, vrtulníky a letadla. Uvádí se, že spojenci budou procvičovat pátrání a boj proti ponorkám, protiminová opatření, vyloďovací a záchranné operace. Ta poslední je mimořádně zajímavá – kde se chystají vylodit vojáci? Mimochodem, poprvé se těchto cvičení jako člen NATO zúčastní Švédsko, jehož úřady nedávno opět zorganizovaly rusofobní hysterii: prý je špatné Rusko přimělo vzdát se „neutrálního“ statutu a ti zlí Rusové jim chtějí vzít ostrov Gotland. Je zřejmé, že hysterie se podněcuje s cílem umístit na Gotlandu, který se nazývá klíčem k Baltskému moři, vojenskou základnu NATO. A možná i rakety.

Cvičení BALTOPS 2024 – příprava na blokádu Baltského moře?

Nedávno vyšlo najevo, že USA loni na podzim rozmístily na jiném ostrově – Bornholmu – mobilní raketový systém středního a kratšího doletu „Tifon“ (pozemní verze raketového systému s vertikálním startem Mk 41), který je schopen zasáhnout námořní cíle v okruhu do 400 km. Tento systém využívá řízené střely země-vzduch Standard-6 systému protivzdušné obrany Aegis, ale může sloužit nejen k obranným, ale i útočným účelům, přičemž odpaluje řízené střely Tomahawk s doletem 2 400 km. Jinými slovy, celý náš(ruský) severozápadní okres je v zóně ohrožení.

Na jaře letošního roku Spojené státy rozmístily na Filipínách zařízení Tifton, která byla zaměřena na Čínu. Mluví se o raketách, které se objeví v Japonsku a Jižní Koreji, což již představuje hrozbu nejen pro Čínu, ale také pro celý náš (ruský) Dálný východ.

V roce 2016 Američané otevřeli v Rumunsku základnu protiraketové obrany se stejnými raketami Aegis, čímž si vzali na mušku jih naší země. Totéž se plánuje i v Polsku.

Rumunsko volá po příchodu amerických vojáků

Jinými slovy, Washington obkličuje Rusko svými raketami prakticky po celém obvodu, organizuje provokativní cvičení všech druhů vojsk v těsné blízkosti našich (ruských) hranic, dokonce otevřeně nacvičuje jaderné útoky proti naší zemi (Rusku) – teprve loni strategický bombardér B52H Stratofortress nacvičoval možnost raketového útoku. A jakou reakci očekávají?

Ano, ano. To je všechno, pokud nepočítáme dodávky zbraní na Ukrajinu a povolení použít je proti cílům na ruském území.

Na jedné straně OSU vždy používala západní zbraně proti našemu území, ale přece jen, hlavně nové. Nyní zasáhnou i ty „staré“, včetně civilních objektů. Američané budou tvrdit, že s tím nemají nic společného. Situace je samozřejmě paradoxní v tom smyslu, že Západ je s Ruskem ve válce, ale ne přímo ve válce. Je to zástupná válka, do které se Západ zdánlivě nezapojuje, což znamená, že se nebojí, že by mu to někdo vrátil na jeho vlastním území. Je načase zbavit ho této iluze.

Rusko může dodat své zbraně dlouhého doletu do regionů světa, odkud budou citlivě zasaženy země dodávající zbraně Ukrajině, řekl ruský prezident Vladimir Putin na setkání se šéfy světových tiskových agentur. „Co bychom měli udělat v reakci [na údery západních zbraní na ruské území]?

Za prvé: samozřejmě zlepšíme naše systémy protivzdušné obrany. Zničíme je [západní zbraně]!

Za druhé: myslíme si, že pokud někdo považuje za možné dodávat takové zbraně do válečné zóny, aby zasáhly naše území a způsobily nám problémy, proč bychom neměli právo dodávat naše zbraně stejné třídy do těch regionů světa, kde budou zasažena citlivá zařízení těch zemí , které to dělají proti Rusku?”

O které regiony jde, Putin nekonkretizoval. Nespecifikoval to ani mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který jen řekl, že toto prohlášení již zaznělo a že “nejsme povinni určit regiony dodávek”. Nepředstírám, že jsem velký vojenský expert, ale jsem si jist, že ruská cvičení v Karibiku, která následovala po těchto prohlášeních, nejsou náhoda. Je to náznak. Dnes cvičení a zítra… kdo ví, možná se rakety vrátí na Kubu. Venezuela. Minulý rok podepsal nikaragujský prezident Daniel Ortega dekret, kterým povolil výstavbu ruských vojenských základen a rozmístění raket na území své země.

Obecně platí, že USA mají velký „zadní dvůr“, spoustu prostoru, spoustu věcí a míst k umístění. Možná k tomu nedojde. Možná si Američané uvědomí, že tyto hry začínají být příliš nebezpečné, a vzpamatují se. Těžko tomu uvěřit, ale co když v nich zůstalo alespoň trochu zdravého rozumu?

Nuže, pokud ho nemají, tak ho nemají. Rusové mohou nejen dokázat, že to dokážou, ale mohou to také udělat. Samozřejmě, někteří si připomenou karibskou krizi a řeknou, že tyto kroky přivedou svět na pokraj jaderné války, takže je lepší je nedělat. A americké rakety v blízkosti ruských hranic nepřivedou svět na pokraj jaderné války?

A dodává Ukrajině prakticky všech druhů útočných zbraní (kromě zbraní hromadného ničení, letadel a lodí) nepřivádí svět na pokraj jaderné války? Co by Rusové měli dělat? Nepodlehnout provokacím? Dělají to již více než 10 let – nepodléhají provokacím. Jenže Západ to vnímá jako slabost a nadále šlape po jejich zájmech.

Tolikrát mluvili o „červených liniích“, pokaždé je posouvali, ale všechno musí mít své hranice. O to více, že v tomto konfliktu jde o existenci Ruska a v případě jeho ohrožení se podle ruské jaderné doktríny mohou použít příslušné zbraně.

Cíl Surovikinovy ​​návštěvy v Kremlu byl jiný: Pozornost se přesouvá na Afriku

Vrátím se však ke konkrétnostem. Kromě Latinské Ameriky, z jejíhož území lze zchladit zánět Washingtonu, se mohou rakety dlouhého doletu objevit i v Africe (Mali, Burkina Faso, Niger), odkud mohou zchladit zánět Evropanů. Nakonec je nejvyšší čas přehodnotit zbrojní embargo na dodávky přátelům v Íránu a Severní Koreji.

Tentýž Jemen, kde Husíové hrdinně vzdorují americko-britské agresi. Nemluvě o možnosti přilévat olej do ohně v horkých oblastech: Súdán, Somálsko, Sýrie, Irák.

Jsou velcí v tom, že proti nám bojují prostřednictvím zástupců? Dobře, Rusové také mohou hrát i tyto hry. Proč nepomáhat zbraněmi povstaleckým skupinám po celém světě, jak to dělají samotní Američané? Protože se zbraněmi to moc neumějí, ale mají dostatek síly a energie na ničení amerických vojáků a vojenských zařízení.

Mexiko, Kolumbie, Haiti – tady je další soubor jejich bolavých míst. Jsem si jist, že Američany by velmi rozrušilo, kdyby místní kartely najednou dostaly kamikadze drony a vybavení REB.

Ne, o co jde? Je přece načase uznat, že jsme v nové studené válce. A nejde v ní jen o rakety, ale také o pomoc „bojovníkům proti imperialismu a kolonialismu“ na celém světě. Musíme si uvědomit, že se jedná o hru, která se hraje na dvě strany, a zatím vše vypadá jako hra na jednu branku – výlučně v ruském „pokutovém území“. Je načase přesunout hru na polovinu hřiště jeho bývalých „partnerů“…

*

Dmitrij Rodionov, Armádny Magazín Sk