Polský pohled na euro kontra mňoukání PetroPavla

Blíží se euro volení. Není proto od věci připomenout říkání prezidentského správce pražského hradu PetroPavla o tom, jak by bylo krásné cpát do peněženky eura.
PetroPavla interpretovaly byznysnoviny.cz takto: „Česká republika by podle prezidenta měla přijmout euro, aby hrála v Evropě tzv. první ligu. Pavel to prohlásil na konferenci k 20. výročí vstupu Česka do Evropské unie na Pražském hradě. Pavel míní, že nespokojené s eurem jsou jen ty země, které měnou ještě neplatí. Pavel s výzvou na přijetí společné evropské přišel již ve svém letošním novoročním projevu.“

Prezidiální tužbu po euru lze definovat jako lobbistický zpěv, uvádí publicista František Roček v komentáři pro Prvnizpravy.cz..

Faktor malosti

Bývalý politický generál z administrativy NATO Pavel je vycvičen z administrativy NATO. Proto nemůže za to, že říká, že s eurem v kapse budeme v Evropě v tzv. první lize. Ve skutečnosti jsme tak malý stát, že ať chceme či nechceme, jsme sluhy dominantních států EU a nadnárodních korporací. Též malý počet europoslanců za ČR v Bruselu z nás činí bezvýznamný stát. Žádná první liga.

Připomenulo mi to názor studenta, který napsal začátkem roku 2024 „Věcný příspěvek studenta do debaty“, v němž mj. přesně definoval problém přijetí eura: „…Ztráta národní suverenity a rizika členství v eurozóně měřitelné nejsou, přesto by určovaly budoucnost naší země na mnoho let dopředu. Důležitým ukazatelem je potom též většinový nesouhlas české populace.“

Řada občanů, nejen v ČR, cítí v EU potenciál nejistoty a politického chaosu. Proto bez dalšího mudrování se podívejme na vztah k euru v sousedním Polsku.

Polská nejistota

V buržoazním čili pravověrném ideologicky nezávadném Forbesu 31. května 2024 vyšel článek „Polský byznys je ohledně přijetí eura rozdělen“. (www.forbes.com/sites/lidiakurasinska/2024/05/31/polish-business-divided-on-joining-the-euro/?sh=731bbe121efe)

V článku je uvedeno: „…Méně než polovina (48 %) šéfů středních a velkých soukromých podniků v Polsku je pro přijetí eura, zatímco 42 % je proti tomuto kroku a 10 % není rozhodnuto, uvádí nedávná zpráva Grant Thornton Poland. Podpora eura mezi respondenty klesla z loňských 54 %, ale je vyšší než v předchozích třech letech, kdy se tento podíl pohyboval kolem 40 %.

Postoje k přijetí jednotné měny jsou nejpříznivější mezi řediteli středních podniků zaměstnávajících 250 až 499 lidí, přičemž 51 % z nich přechod podporuje.

Mezi velkými firmami nad 500 zaměstnanců se podpora snížila z 59 % v roce 2023 na 33 % v letošním roce.
… Kamil Sobolewski, hlavní ekonom zaměstnavatelů v Polsku… věří, že názory podnikatelů „do jisté míry odrážejí sociální rozdělení“ a jsou „částečně výsledkem nedávných krizí a geopolitického napětí, stejně jako kritické posouzení některých předpisů EU. “

Z květnového průzkumu státní výzkumné agentury CBOS vyplynulo: 49 % Poláků se domnívá, že by země nikdy neměla přijmout jednotnou měnu. Ze 45 % respondentů, kteří jsou pro přechod, si 13 % myslí, že by k němu mělo dojít během příštích tří let, 22 % do deseti let a 10 % ještě později.

V dubnu polský ministr financí Andrzej Domański prohlásil, že vstup do eurozóny “není v tuto chvíli opodstatněný” a že jeho ministerstvo na tomto milníku nepracuje. Tvrdil, že vlastní měna, zlotý, “hrála důležitou roli při zmírňování hospodářských otřesů”, včetně toho, že pomohla Polsku vyhnout se recesi během světové finanční krize…“

Vzpomínka na povzdech

Když se referendovalo zda vlezeme do cirkusu zvaného EU, můj hlas zněl – prdlajs. Kdyby se evropská integrace ubírala směrem rozvoje Evropského hospodářského společenství (EHS), čili primárně směrem kšeftařské čili hospodářské organizace, měl by vstup do EHS smysl. Jednalo by se o systém hledání možností zvyšování kšeftařského potenciálu středo – západní Evropy.

Povzdechl jsem si, protože EU se stala politickým cirkusem. Jak chcete politické šílence spářit s ekonomy? Vždy z toho bude paskvil, protože ekonomové budou muset nějak vybalancovat žvanivé kraviny politiků neustále ovlivňované různými ekonomickými a finančními korporacemi. Do této situace jsme se proreferendili.
Stali jsme se Protektorátem EU Čechy a Morava. Kdysi jsme byli občany České republiky.

Není to celkem psina? Jo, a koho budu volit v eurovolebníku? Buď Kateřinu Konečnou nebo Ivana Davida. Je mi jedno, z jakých jsou politických postranic. S jejich pohledem na EU v zásadních bodech souhlasím.

P.S.
Manželka bude volit Davida, protože se jí nelíbí jaké má Konečná vlasy. Kromě toho jako psychiatrník a správce blázince má David výbornou průpravu. Na mě tedy zbývá Konečná.

Zdroj: prvnizpravy