Pokus o státní převrat v Bolívii a tajné rejdy ukrajinských speciálních služeb ve Španělsku. Chystá se snad hromadná instalace novodobých fašistických generálů jako byl Augusto Pinochet?

Na snímku: generál Juan José Zúñiga Macías, (foto včera kolem poledne), vůdce včerejšího státního převratu v Bolívii, slíbil návrat země k “opravdové demokracii”, a ukončení všech “zrádných experimentů”. Generál  Zúñiga strávil většinu své vojenské kariéry jako šéf tajného armádního oddělení zaměřeného na sledování a odposlechy bolivijských demokratických politiků. Komu měl jeho převrat sloužit, se zdá být jasné. Ještě v pondělí tento týden generál Zúñiga v televizním vystoupení vyhrožoval bývalému prezidentovi Evo Moralesovi, a jeho stoupencům, že si to s nimi vyřídí, když budou kandidovat v nadcházejících volbách. Ex-prezident Morales je přitom trnem v oku globalistů. Za své vlády drasticky zvýšil poplatky za těžbu bolivijských nerostných surovin, a ze zisků odstranil většinu bídy v zemi. A to se na Wall Street historicky neodpouští!

Jak Washington a jeho bruselští nohsledi rychle ztrácejí nervy ze současného demokratického vývoje ve světě, je krásně vidět na včerejším ztroskotaném pokusu o státní převrat v Bolívii. Zatímco všechny jihoamerické vlády a Španělsko, okamžitě převrat “důrazně odsoudily“, a nešetřily přitom tvrdými výrazy jako: “zločinný převrat”, a “vyjadřujeme nejostřejší odsouzení”. Bílý dům mlčel, a až když už bylo jasné, že převrat byl rozehnán, a pučističtí generálové prchli, nechal Biden lakonicky vyhlásit: “Vyzýváme ke klidu. Situaci monitorujeme.”. Tupost současné americké diplomacie tak opět slavila nový mezinárodní úspěch a nikdo už nebude nikde pochybovat o tom, kdo vlastně řídil pučistického generála Zúñigu. (Aktuálně nejlepší kanál pro on-line sledování událostí v Bolívii, asi tady.)

Patricia Bullrich, pravá ruka argentinského vládce Javiera Milei ihned po návratu z Washingtonu pod záminkou údajně hrozící iránské (!) invaze do Argentiny přesunula tamní armádu na bolivijské hranice. Trvalo jen pár týdnů, a zdá se být konečně jasné, jak to s “iránskou invazí” vlastně bylo.

Český ministr zahraničí Lipavský včera asi státní převrat ani nezaznamenal.  A český prezident generál Pavel dal pochopitelně raději přednost návštěvě Národního divadla před odsouzením neúspěšného pučistického kolegy. Mlčenlivé postoje většiny evropských i českých vládnoucích elit k pokusu o státní převrat v Bolívií zřejmě nejlépe vysvětlují dubnové aktivity argentinské ministryně státní bezpečnosti Patricie Bullrich. Ta 16. dubna 2024 nakomandovala argentinskou armádu a bezpečnostní síly na bolivijskou hranici, a novinářům přiznala, že celou operaci provedla v souladu s politikou USA, i Izraele, protože Bolívie se začala paktovat s Iránem. Novinářům dokonce i tvrdila, že na území Bolívie už iránské elitní armádní jednotky začaly i operovat. Bullrichová se přitom už 9. dubna důvěrně setkala ve Washingtonu s Alejandrem Mayorkas, šéfem vnitřní bezpečnosti USA. Ten je pro svůj latino-americký původ i klíčové silové postavení v současné US administrativě povařován za hlavního experta na otázky dalšího osudu Jižní Ameriky. Náhod tedy poměrně dost, aby bylo jasnější, komu měl převrat posloužit.

Souboj mezi jihoamerickými “pravičáky” (Milei, Bolsonaro), a “levičáky” (Lula, Morales, Arce Catacora, Obrador, Xiomara Castro, Maduro, Claudia Sheinbaum, atd.)  o budoucím postavení jejich zemí v novém světě je na první pohled zrcadlovým obrazem událostí probíhajících v Severní a Západní Africe. (Viz řada předchozích analýz.) Všichni “tito noví afričtí i jihoameričtí levičáci” se snaží důsledně zdanit “cizí kapitál, který drancuje jejich přírodní bohatství” a “navázat silné ekonomické vztahy s Čínou a BRICS”, a “rozvinout vojenskou spolupráci s Ruskem, Čínou a Iránem. Jihoameričtí levičáci navíc “provádějí daňové reformy, které by odstranily předchozí výhody domácích latifundistů a zbohatlíků”.

Třeba honduraská prezidentka Xiomara Castro změnila v roce 2023 razantně tradiční politiku své země úplně opačným směrem. Místo Tchaj-wanu uznala Peking. Požádala o přijetí do BRICS Development Bank, což je považováno za první krok ke členství v BRICS. Odvolala velvyslance z Izraele. A k nelibosti Washingtonu se začala přímo paktovat s Venezuelou i Kubou. Začala danit zahraniční korporace a zabavovat půdu, které se v minulosti američtí latifundisté zmocnili pomocí různých právních triků na úkor indiánů. Nejchudší obyvatelé dostávají 150kWh elektřiny měsíčně zdarma, a účty za tento transfer musí platit tzv. “energo-šmejdi”, kteří na cenách elektřiny nechutně vydělávají. Xiomara Castro tak praktikuje úspěšnou politiku bývalého bolivijského prezidenta Evo Moralese. Ten byl sice pučem v roce 2019 sesazen a vyhnán ze země, leč trvalo pár měsíců a všichni pučisté skončili v base, a v zemi vládne jeho následovník Arce Catacora. Ten začal rušit všechny “neoliberální” reformy a zákony, které zrušily předchozí zákony Eva Moralese, a včerejší rychlé rozehnání puče generála Zúñigy sroceným lidem, ukázalo, že Jihoameričané už mají stejně jako Afričané dost “drastického drancování svých zemí” západními globalisty a místními zbohatlíky. 

Washington je rychlostí všech událostí v Jižní Americe a Africe vyděšen, a po včerejším puči se zdá, že přijal dvojí politiku. Zatímco v Africe hodlá spíše pasivně bránit rusko-čínskému postupu kontinentem vybudováním několika “stabilních pro západních režimů”, které “levně” poskytnou Pentagonu svá území k vybudování strategických válečných základen, a umožní tak USA se ekonomicky smysluplně připravit na budoucí nevyhnutelný boj o Afriku. (V příští analýze – Berlín a Söros naopak důrazně požadují a už plánují okamžitý “Drang nach Afrika”.)  Tak v Jižní Americe Washington očividně vsadil na okamžitý aktivní boj proti levičákům a jejich rusko-čínským spojencům za použití všech dostupných prostředků. Krom toho, že Jižní Amerika je “zadní dvorek USA”, o který nehodlá a ani nesmí přijít. Mohou být důvodem opatrnějšího postupu v Africe skutečnosti, že velká část Putinových rebelů jsou muslimové, a tamní rebelské národy doslova nenávidí “západní bělochy až do morků kostí”. Washington tak nyní určitě nepotřebuje kvůli konfliktu v Gaze vyvolávat další napětí mezi muslimy a USA, a Afrika není pro jeho ekonomiku tak bytostně nezbytná jako Jižní Amerika.

Včera puč v Bolívii rychle odsoudilo Španělsko, zatímco zbytek EU raději trapně mlčel. Ve Španělsku vládnou socialisté, a ti španělští mají na fašisty historicky tradičně spadeno. Jižní Amerika je navíc španělským ekonomickým expanzním prostorem, a tamní levičáci rádi se Španěly ekonomicky kooperují i na úkor USA. Co je však zajímavé –  Španělsko se tento týden pustilo potichu i do Ukrajiny, aniž si toho někdo příliš všiml. Ukrajinská tajná služba SBU totiž překročila všechny nepsané zvyklosti zemí NATO, (s výjimkou USA), a začala rejdit na území Španělska, a sbírat informace o španělských státních příslušnících a politicích, kteří mají “proruské nálady”. Bylo dokonce zjištěno, že Ukrajina úmyslně vyslala do Španělska své důstojníky, aby se pod krytím výcviku k ovládání západních zbraní pohybovali tajně po španělském území a sbírali informace o Španělech, kteří se Kyjevu nelíbí. Špionážní aktivity SBU ve Španělsku došly dokonce tak daleko, že tamní náčelník generálního štábu admirál López Calderón písemně požádal vládu o vypovězení několika hlavních ukrajinských špionů ze země. Vláda celou záležitost raději vyřešila potichu a diplomaticky. Špionážní rejdy SBU se tak zřejmě neomezují jen na Španělsko, a proto skandalizace těchto aktivit nebyla ve Španělsku vhodná. V ČR se pravděpodobným terčem těchto ukrajinských aktivit stal Jindřich Rajchl, protože pohyb ukrajinských diplomatů byl zaznamenán na protestním shromáždění proti jeho demonstraci na schodech u muzea. Je tak možné, že tehdejší tvrdá akce PČR proti profesoru Ševčíkovi na schodech u muzea, která vyústila v jeho sesazení z funkce děkana, mohla být součástí nějakých podobných aktivit špionů SBU v ČR. Zdá se tak, že na území ČR operují houfně a beztrestně nejen Putinovi, ale i Zelenského agenti. A to nevěští nic dobrého.

*

Michael Svatoš, MaP 2027

**

Na podporu Nové Republiky je určen účet ve Fio-bance: 2300 736 297 / 2010

Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že se jedná o dar.

*