Takzvaná „mírová konference“ ve Švýcarsku byla podvodem. Rusko nebylo na konferenci přizváno, takže jak to mohli nazvat mírovou konferencí?
Odpověď je jasná. Šlo o propaganistickou akci k podpoře washingtonské loutky Zelenského. Jeho mandát vypršel a vládne tedy už nelegitimně jako diktátor. Mnozí z přítomných odmítli závěrečné prohlášení podepsat.
Pokusme se tedy o pravdivý popis současné situace:
Západ jedná ve prospěch pokračování a rozšiřování války. Mandát loutky přestal platit a Zelenskij vládne dál, třebaže nebyl znovu zvolen. Ukrajinská armáda, vycvičena a vybavena Západem, byla poražena. Rusko může tedy kdykoli zvýšit ofenzivu a vyčistit ukrajinské síly z oblastí obydlených Rusy, které byly znovu začleněny do Ruska.
Odpověď Západu na válku, kterou tedy prohrál, spočívá na dvou neuvážených a nezodpovědných akcích. Jednou z nich je vyslat na Ukrajinu jednotky NATO, přičemž Francouzi už dnes fungují jako startovní klín akce, sloužící k náhradě už vyčerpaných jednotek ukrajinských.
Akcí druhou je pak provokovat Kreml útoky na vnitřní území Ruska raketami dlouhého doletu. Putin a významní členové ruské vlády už naznačili, že pokud to bude nutné, ruské jednotky se přesunou dál do oblastí za obnovenou hranicí Ruska, přičemž bylo uvedeno, že čím delší bude dolet nepřátelských raket, tím hloubějji do území Ukrajiny se zahryzne nová nárazníková zóna, kterou zde ruské síly vytvoří.
Není jasné, proč Washington vůbec konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem vyprovokoval. Bylo totiž zřejmé, že Ukrajina nemá šanci boj vyhrát, jelikož se dalo předpokládat, že válka ruský lid sjednotí a autoritu Putina mezi Rusy pozvedne. A co je nejdůležitější, Západ ignoroval, že vnucuje Rusku existenční hrozbu.
Kreml je totiž přesvědčen o tom, že Západ má v úmyslu Rusko zničit. Putinovým záměrem poté, co jej Západ Minskou dohodou podvedl, bylo pouze vyhnat ukrajinské síly z ruských oblastí, které byly nyní znovu začleněny do Ruska. Putin si přitom zřejmě neuvědomil, do jaké míry se Západ do sporu zaplete a vyvolá válku. No a nyní, kdy čelí jejímu rozšíření až do povahy války jáderné, stanovil podmínky jejího ukončení.
Řekl, že ruská vojenská akce skončí, až budou zbývající ukrajinské síly staženy z oblastí obydlených Rusy, které byly nyní s Ruskem znovu sjednoceny, a když Ukrajina bude souhlasit s tím, že se země nestane členem NATO, či nebude na svém území hostit zahraniční základny a rakety.
To jsou rozumné a velkorysé podmínky. Pokud budou odmítnuty, Ukrajinu čekají další porážky na bojištích a tvrdší budou i podmínky pro ukončení konfliktu.
Když byla Ukrajina po rozpadu Sovětského svazu odtržena od Ruska, měly být ruské provincie, které sovětští vůdci připojili k Ukrajině, ponechány v Rusku. A ať už se jednalo o selhání předvídavosti nebo nekalého úmyslu, šlo o chybný krok, který vyústil v konflikt, který má dnes potenciál pohltit svět.
Rozdíl mezi studenou válkou 20. století a horkou válkou 21. století je v tom, že v éře studené války se vedení USA a Sovětského svazu, chápající fatální povahu jaderných zbraní, zavázalo ke snižování napětí a budování důvěry. A zatímco v 21.století Rusko dál usiluje o vzájemné porozumění a vzájemnou bezpečnost, rozdmychal Washington konflikt a zvýšil existenční hrozbu pro Rusko rozšířením NATO k ruským hranicím.
Aby se vyhnul válce, přijímal Putin pokračující provokace a urážky. Ale nyní tváří v tvář tak lehkomyslným a nezodpovědným návrhům, jako jsou jednotky NATO na Ukrajině a rakety zasahující cíle hluboko v Rusku, Putin vynaložil poslední úsilí, aby stanovil podmínky pro ukončení konfliktu.
Podmínky jsou nesmírně lepší než vypuknutí války, která by zničila Evropu a Spojené státy.
Dnešní nebezpečí je mnohem horší než kubánská raketová krize. Tehdy Washington rozpoznal nebezpečí. Dnešní Washington nikoliv. Prezident John F. Kennedy si uvědomil, že USA vyprovokovaly sovětské rakety na Kubě umístěním amerických raket v Turecku. Kennedy a Chruščov uzavřeli tehdy vzájemnou bezpečnostní dohodu a oba rakety odstranili.
Putinovo diplomatické úsilí z prosince 2021 a února 2022 o dohodu o vzájemné bezpečnosti bylo Washingtonem, NATO a EU odmítnuto. A s hrozícím vypuknutím velké války se Biden s Putinem stále ještě nesetkal. Místo toho Biden zvýšil nepřátelství tím, že označil Putina za nového Hitlera.
To je bezprecedentní úroveň nebo bezohledná nezodpovědnost.
Otázka tedy zní: Bude Putin nadále přijímat provokace v naději, že změna washingtonského režimu v listopadových volbách přivede Západ k rozumu, anebo má pravdu srbský prezident, který říká, že vlak už stanici opustil?
Protože západní svět už nemá pravdomluvná média, podlehli mnozí poddaní tohoto světa pohádce o „ruské hrozbě“. A i když si někteří přece jen uvědomují, že hrozbou je cosi podstatně odlišného, čili washingtonský tlak na Rusko, nedokáží vládní politiku v potřebné míře ovlivňovat.
Věřím, že Západ přesvědčil Putina o tom, že připravuje a zamýšlí válku. A ani on, Putin, nedisponuje trpělivostí nekonečnou.
A tak namísto toho, aby zahnal ďábla a u jednacího stolu se pokusil společně s Putinem nebezpečnou situaci řešit, přikládá Západ plamen k roznětce války.
*
Paul Craig Roberts, zdroj: https://www.paulcraigroberts.org/2024/06/18/the-west-is-lighting-the-fuse-of-war/, překlad: Lubomír Man, Pokec24
*
Na podporu Nové Republiky je určen účet ve Fio-bance: 2300 736 297 / 2010
Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci: DAR
*
