Jak Lichtenštejnové zbohatli?

Historicky  nejvýznamnější představitel rodu,  rakouský  šlechtic  Karel Lichtenstein, byl  totiž  po nešťastné bitvě  na Bílé hoře (8. 11. 1620), po  nezdařeném boji  českých stavů  proti bezohlednému útlaku  ze strany habsburského katolického panovníka Ferdinanda II. pověřen násilnou správou šlechtického majetku v Čechách. Na Moravě získal od vítězného panovníka tuto funkci kardinál František  Dietrichstein. Vítězný Ferdinand II. se rebelům a celému českému království krutě pomstil. A oba správcové  jako představitelé vítězné moci  mu v tom pomáhali. Slavnostně  se zúčastnili nelidsky kruté popravy vůdců povstání na Staroměstském náměstí 21. června 1621. K tomu získali příležitost neobyčejně se obohatit. Organizovali loupežné kofiskace majetku domácí šlechty, zabavená panství si  sami ponechávali nebo jimi obdarovávali hejna cizinců a  válečných dobrodruhů. Rozsah konfiskací byl nevídaný. Dvě třetiny domácí půdy padlo do cizích rukou. Sám Lichtenstein získal mnohé statky, např. Lednice a Valtice na jižní Moravě, Krnovsko a Opavsko na severu. Rozsah takto  získaných panství  byl  mnohonásobně větší než  vlastní území  rodného Lichtensteinska. Náboženská svoboda byla zrušena, kdo nepřestoupil na katolickou víru, musel odejít ze země. Vypovězeni byli kněží, učitelé, vzdělaná vrstva národa. Odejít musel i J. A. Komenský. Němčina se stala  úředním jazykem, Dalimilova kronika byla veřejně  katem  spálena. Nastal konec samostatnosti české a  na dlouho, až do slavného obrození i  konec národa českého. Za 2.světové války patřil rod k  antičeskoslovenské  německé menšině, která přispěla k zničení demokratického  státu. Po válce  byla  Lichtensteinská  panství podle Postupimských a Pařížských dohod postátněna.  Pan  Posselt  by měl  ve svých projevech lépe znát historii .

Zdroj: ČNL

*

Poznámka ČNL: V prvním článku jsme uvedli, o jaké majetky se Lichtenštejnové s námi u Evropského soudu pro lidská práva soudí. Jde o majetek v řádech více desítek miliard korun, a nadto na nás požadují uhrazení škod ve výši též několika desítek miliard korun, takže celkově můžeme pravděpodobně mluvit o více než o 100 miliardách korun.

Velmi důležité pro hodnocení tohoto soudního sporu je zejména to, jakým způsobem a za jakých okolností majetek Lichtenštejnové získali. A právě o tom píše paní prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc., ve svém níže uvedeném článku.

Rod Lichtensteinů v Českých zemích

„Pan Posselt se nedávno zmínil se i o tom, jak je významná historie Lichtensteinského rodu ve střední Evropě (včetně českých zemí). Lituji, že to hodnocení pan Posselt nekonkretizoval, nepřiblížil. Učiníme to za něho.

Historicky nejvýznamnější představitel rodu, rakouský šlechtic Karel Lichtenstein byl totiž po nešťastné bitvě na Bílé hoře (8. 11. 1620), po nezdařeném boji českých stavů proti bezohlednému útlaku ze strany habsburského, katolického panovníka Ferdinanda II. pověřen násilnou správou šlechtického majetku v Čechách. Na Moravě získal od vítězného panovníka tuto funkci kardinál František Dietrichstein. Vítězný Ferdinand II. se rebelům a celému českému království krutě pomstil. A oba správcové jako představitelé vítězné moci mu v tom pomáhali. Slavnostně se zúčastnili nelidsky kruté popravy vůdců povstání na Staroměstském náměstí 21. června 1621. K tomu získali příležitost neobyčejně se obohatit. Organizovali loupežné kofiskace majetku domácí šlechty, zabavená panství si sami ponechávali nebo jimi obdarovávali hejna cizinců a válečných dobrodruhů. Rozsah konfiskací byl nevídaný. Dvě třetiny domácí půdy padlo do cizích rukou. Sám Lichtenstein získal mnohé statky, např. Lednice a Valtice na jižní Moravě, Krnovsko a Opavsko na severu. Rozsah takto získaných panství byl mnohonásobně větší než vlastní území rodného Lichtensteinska. Náboženská svoboda byla zrušena, kdo nepřestoupil na katolickou víru, musel odejít ze země. Vypovězeni byli kněží, učitelé, vzdělaná vrstva národa. Odejít musel i J. A. Komenský. Němčina se stala úředním jazykem, Dalimilova kronika byla veřejně katem spálena. Nastal konec samostatnosti české a na dlouho, až do slavného obrození i konec národa českého. Za 2.světové války patřil rod k antičeskoslovenské německé menšině, která přispěla k zničení demokratického státu. Po válce byla Lichtensteinská panství podle Postupimských a Pařížských dohod postátněna. Pan Posselt by měl ve svých projevech lépe znát historii.“

Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc., České Národní Listy

*

Na podporu Nové Republiky je určen účet ve Fio-bance: 2300 736 297 / 2010

Pokud se rozhodnete laskavě přispět, napište do zprávy příjemci: DAR.