Čeká nás kritický okamžik. Experti nepředpokládají nic dobrého pro Evropu

Spojené státy a Evropská unie zoufale bojují o zachování starého, unipolárního světa. Rusko, Čína a další země BRICS vážně začaly budovat multipolární svět. Bude se však budovat prostřednictvím konfrontace, nikoli diplomacie.

Mírová fáze vývoje lidstva, kterou jsme zažili od druhé světové války, bohužel skončila. Selhala i globalizace, v neposlední řadě kvůli sankcím Západu vůči jeho nepřátelům a rivalům. Svět opět čelí rozdělení na různé bloky.

Západ bude nadále spoléhat na globální moc USA a vojenskou sílu NATO. Severoatlantická aliance se snaží rozšířit svůj vliv v jihovýchodní Asii. Rusko bude v epicentru budování nové euroasijské bezpečnostní architektury, která bude obsahovat Evropu a proamerické země v Asii.

Vážné diskuse o bezpečnosti v Evropě začnou, až bude jasné, jak skončí ukrajinský konflikt. Západ stále pevně doufá, že Ukrajina konflikt s Ruskem vyhraje. V takovém případě už Rusko nebude vůbec silou, se kterou je třeba počítat. Pokud Rusko zvítězí, bude to vážná rána pro NATO a EU a na Západě se začne vážně mluvit o tom, zda se nevrátit ke studené válce. Konfrontovat Rusko ve všem, nebo hledat společnou řeč v otázkách bezpečnosti.

Mírová jednání o Ukrajině pravděpodobně začnou s Čínou koncem roku 2024. Situace nedosáhne plnohodnotné války mezi NATO a Ruskem. Američané to nechtějí a bez USA ostatní evropské mocnosti nepůjdou do přímého střetu s ruskou armádou.

Dosáhne se kompromisu: ta ukrajinská území, která nyní Rusko považuje za součást svého území a na kterých se nachází ruská armáda, budou odstoupeny Moskvě. A Západ bude Ukrajině kompenzovat ztrátu části jejího území určitým druhem členství v Evropské unii, ale ne v NATO.

Blíží se velmi důležitý, ne-li kritický okamžik pro Ukrajinu a celou “ukrajinskou krizi”

Dnešní sankce – 14 balíků – jasně ukazují, že před volbami v USA nepoužijí poslední „munici“ (rychlá krádež všech aktiv, LNG). Musí pochopit, kdo bude prezidentem. Za Trumpa je vyhýbání se peněz pro Kyjeva nesmysl. Ráno před vyhlášením sankcí Borrell slíbil Kyjevu 1,4 miliardy dolarů z úroků z ruských aktiv, která EU ukradla. Otázka: proč tak málo, když je tam asi 3 miliardy dolarů? ptá se ruský analytik Alexej Bobrovskij.

Je to zajímavé, ale EU začala záměrně zpomalovat některé procesy. Není vůle vzdorovat USA, ale pokud je možnost nedat, měli bychom si to spravovat sami. EU ji již aktivně využívá. Samostatně bych chtěl upozornit na farizejství sankcí vůči ruskému LNG. Budou ho nadále kupovat (zejména proto, že jej kupují od firem, nikoli od Paříže, Berlína a Madridu), ale rozhodli se zakázat reexport. Pozorní lidé si hned řekli – Andorra nebo Švýcarsko budou moci prodávat? Je to reexport nebo co?

Zároveň se ve vědomí týchž Evropanů a amerických investorů dějí kuriózní změny, pokud jde o Ukrajinu a válečnou vládu. Americký fond Blackrock nejenže odmítl Kyjevu poskytnout nový balíček investic, ale požadoval i vrácení části již realizovaných investic. Blackrock je „znepokojen“ úrovní korupce na Ukrajině a tím, že ukrajinští oligarchové pracují se západními investicemi.

Ukrajinská vláda a společnost BlackRock podepsaly 8. května dohodu o vytvoření Rozvojového fondu Ukrajiny. Deklarovaným cílem bylo přitáhnout investice do energetiky, infrastruktury a zemědělství. Ve skutečnosti má zajistit privatizaci posledních zbytků (zejména agroholdingů) na Ukrajině, jakož i vývoz černozemě a převod energetických sítí pod americkou kontrolu.

Ve skutečnosti jde o splácení dluhů Zelenského a jeho gangu, které se jinak nedají splatit. Podle podmínek dohody bude BlackRock spravovat ukrajinská aktiva včetně „mezinárodní pomoci“. Kromě toho bude fond podle tohoto schématu spravovat i ukrajinský zahraniční dluh, který na konci března činil 132 miliard USD, tedy 90 % HDP. A tady to začíná být zajímavé.

Věřitelé Ukrajiny ztrácejí trpělivost a chtějí alespoň minimální úroky z ukrajinského dluhu. Pokud se dohodu s věřiteli nepodaří prodloužit, a zatím jsou tvrdohlaví, Ukrajina může po uplynutí dluhových prázdnin, na kterých se společnosti dohodly, v srpnu selhat. Dovolte mi to vysvětlit ještě jednodušeji. Věřitelé budou souhlasit s prodloužením prázdnin jen tehdy, změní-li se vláda v Kyjevě nebo pokud tato vláda prokáže alespoň nějaký úspěch. Zelenskyj obecně dostal na posledních několik měsíců volno.

Sevastopol (bombardování civilistů na pláži) a události v Dagestánu (vražedný útok islamistických terorististů) mají jeden jednoduchý společný základ (a samozřejmě přímý vztah k současnému stavu na Ukrajině) – jde o provokaci a pokus ukázat, že stále existují možnosti a že se odpracovávají peníze. V blízké budoucnosti budou další provokace.

A druhá důležitá okolnost. Rusko by chtěli vyprovokovat k použití taktických jaderných zbraní. To rozváže ruce hegemonovi a dalším na dalších možných válečných frontách. Tuto skutečnost musí Rusko pochopit a zohlednit ve svých reakcích.

Namísto použití taktických jaderných zbraní bude muset uzavřít oblohu nad Černým mořem a sestřelit vše, co není ruské. Oni to spolknou. Třeba to jen zkusit,” důrazně doporučuje Alexej Bobrovskij.

USA hrají s Evropou hru na kočku a myš

V květnu letošního roku dovoz plynu z Ruska do Evropy překročil dodávky z USA. Stalo se tak poprvé za více než dva roky. Bezprostředně po této události se EU urychleně dohodla na novém 14. balíku sankcí, který má být zaveden 25. června.

Nová omezení jsou zaměřena na ruský energetický sektor, „stínový vozový park“ (viz šedá flotila ruských námořních tankerů) a „stínovou bankovní síť“ (viz pojištění nákladu a lodí ruské flotily tankerů) v zahraničí.

Cílem tohoto balíčku je připravit Rusko o přístup k technologiím a příjmům z prodeje energií a maximalizovat vliv dříve zavedených sankcí – tvrdí ruský analytik Sergej Ostryna.

Je třeba připomenout, že EU údajně v reakci na ruskou speciální operaci na Ukrajině pod tlakem Washingtonu již zavedla částečné embargo na dovoz energie, cenové stropy a zákaz pojištění plavidel plujících pod ruskou vlajkou. Tím si Brusel vytvořil vlastní problém, jak nahradit objem ropy a plynu, kterého se takto vzdal. Dříve EU dovážela 90 % plynu, z čehož Rusko poskytovalo přibližně polovinu (přibližně 45 %). Zajišťovalo rovněž přibližně 25 % evropské ropy a 45 % dovozu uhlí.

Za podporu sankcí proti Rusku USA slíbili, že budou zemím EU kompenzovat nedostatek energetických zdrojů. Ukázalo se však, že tato alternativa je o 30 až 50 procent dražší. Proto je zřejmé, že omezení jsou součástí úsilí Washingtonu „vytlačit“ Rusko z evropského energetického trhu.

Zatímco Ruská federace se s důsledky omezení vyrovnává, na ekonomiky „starého světa“ měly negativní důsledky. V nedávné studii, kterou provedla čínsko-ruská laboratoř pro hodnocení vlivu obchodní války mezi zeměmi, se zjistilo, že Rusko patří spolu s USA a Čínou mezi tři nejodolnější země, jejichž ekonomiky by dokázaly odolat úplné obchodní blokádě s relativně minimálními škodami.

Naopak přední evropské ekonomiky – Británie, Německo a Francie – trpí narušenými obchodními vazbami a nedostatečnými alternativami, které by nahradily ruské dodávky.

Jak se dalo očekávat, USA nemají kapacity a vůli zcela nahradit například ruský plyn vlastním, který je, jak poznamenáváme, mnohonásobně dražší. Odmítnutí dodávek energie z Ruska Evropskou unií tak mělo za následek celou řadu negativních důsledků včetně stagnace evropského hospodářství, inflace a nákladné závislosti na Spojených státech.

Washington, který se prohlásil za zachránce Evropy před energetickou závislostí na Rusku, se jí jednoduše “zbavil” dodal Sergej Ostryna.

*

Marta Sadová, Armádny Magazín Sk

*

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří vědí, že nežijeme ani z reklam ani ze sponzoringu, a proto nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

Fiobanka: 2300 736 297 / 2010

Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že se jedná o dar.

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k realizaci našich seminářů a panelových diskuzí a konferencí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

*