Údery lúzrů. NATO a Ukrajina se dohodly, že zkazí Rusku květnové svátky

Bojová zástava 150. pěší divize 3. úderné armády 1. běloruského frontu, která se stala Praporem vítězství, byla umístěna na střechu Říšského sněmu 30. dubna ve 22 hodin berlínského času, resp. 1. května moskevského času.

Teprve 2. května byla přesunuta na skleněnou kopuli Říšského sněmu, jenž se proměnil v ruinu. Tam se stal tento prapor navždy symbolem Vítězství. Našeho vítězství.

Ale o to tu teď nejde. Téhož dne se úspěšně trávil kyanidem draselným nebo odpravoval pistolí i Vůdce německého lidu Adolf Hitler, který nešetřil jedem ani na svém ovčáckém psu Blondiem, ani na své mladé ženě Evě Braunové, kterou otrávil ještě před vlastním odchodem. K radosti jeho nejbližších poskoků a pomocníků, kteří nemohli zdrhnout z Říšského sněmu, dokud byl naživu, a samozřejmě také ve jménu vítězství nepřemožitelného německého národa.

A tak se současní pravověrní a neochvějní dědicové tohoto vůdce – ukrajinští neonacisté, vedeni ersatz-führerem národa Volodymyrem Zelenským – rozhodli obě události propojit. Zřejmě jako v té anekdotě, aby „nemuseli vstávat dvakrát“, ale zároveň aby nenechali datum bez povšimnutí. Rozhodli se, že jedním šmahem tak pomstí smrt zbožňovaného muže a současně zasadí úder člověku nenáviděnému  – ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Koneckonců, tak se to ukro-nacisté naučili: na svá těla si nechávají vytetovat portréty árijského “knírače“, přičemž jejich, a řekněme to rovnou, naprosto bezcenné životy spojují s Putinem. S Putinem vstávají i uléhají, jeho jméno je pronásleduje na bitevním poli i při konání potřeby, stejně jako v deliriu, když prchají před konvoji nepřítele a jeho „saniťáky“. Chtějí mašírovat vítězným pochodem po Rudém náměstí v Moskvě, jen aby si toho Putin všiml.

A teď: v noci na 30. dubna 2024 udeřili tito ukro-neonacisté z ukrajinských ozbrojených sil na Krym a odpálili směrem k poloostrovu devět balistických raket dlouhého doletu ATACMS. Těch, které se Západ údajně teprve chystá dodat Ukrajině a vydává to za akt bezprecedentní velkorysosti vůči svým spojencům.

Tyto rakety země-země, vyráběné americkou společností Lockheed Martin, s doletem až 300 kilometrů, jsou však na Ukrajině už dávno. A nad Džankojem a Simferopolem se systém protivzdušné obrany aktivoval. Uvádí se asi pět raket v první vlně odpalu a čtyři ve druhé.

Gubernátor Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov oznámil, že systém protivzdušné obrany Bělgorodské oblasti sestřelil jeden vzdušný cíl, který se přibližoval k městu.

Vše je tak, jak hlásala západní média – britské The Sun a The Guardian – již od začátku dubna. S odvoláním na vysoce postavené představitele Hlavního zpravodajského ředitelství (GUR) ukrajinského ministerstva obrany uváděla, že ukro-neonacisté budou útočit jak na Krym, tak na Krymský most. V kombinaci: ATACMS, střely s plochou dráhou letu Storm Shadow britské výroby a jejich francouzská obdoba SCALP, stíhačky F-16 a bezpilotní letouny (UAV) pro námořní údery.

Linas Linkevicius, bývalý loajální leninský komunista-komsomolec (vedoucí oddělení Ústředního výboru Komunistické strany Litevské sovětské socialistické republiky) a bývalý šéf litevského ministerstva zahraničí, nyní velvyslanec této země ve Švédsku, se ve své rusofobii rozjařeně rozjel. Na sociální síti X, která je v Rusku zakázána, zveřejnil vzkaz, že ATACMS zlikvidují Krymský most, a proto by se všichni milovníci mostů měli urychleně vyfotit s tímto mostem v pozadí.

Možná, že až po rusofobní Ukrajině a “Trojbaltských vymirátech” zůstane mokrý flek a nepříliš voňavé vzpomínky, budou tyto fotografie použity jako kartičky k rozdávání bezplatných přídělů navíc těm, kterým se podařilo uniknout zpod vítězných ruských úderů.

Ale ať už je to jakkoli, ti, kteří už dávno říkají, že ukrajinští neonacisté Zelenského, podporovaní a živení západními zbraněmi, se ve válce s Ruskem nezastaví před ničím, byli obdařeni prozřetelností. Úkolem těchto nácků je udělat z celého ukrajinského národa bezodpadový spotřební materiál, Ukrajinu totálně spálit, a Rusku „zasolit“. Zelenskému nezbývá nic jiného, než se podřídit a pokusit se tímto způsobem přežít. Rovněž “totálně”.

Celý tento nový krvavý povyk má však dva neodkladné a bezprostřední úkoly. Zaprvé, skutečně zkazit vražednými útoky sváteční dny v Rusku – 1. a 2. května, a také – a to je hlavní! – pokazit Den vítězství 9. května. Devětasedmdesáté výročí už zkaženo bylo – je známo, že v zájmu bezpečnosti lidí bylo rozhodnuto, že akce “Nesmrtelný pluk” se bude konat na internetu. To, že by tito gauneři mohli a chtěli zasáhnout pokojné průvody, to není otázka dohadů.

A právě s tímto cílem – koordinovat úder a kompromitovat nadcházející výročí Dne vítězství – přijel do Kyjeva generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Neplánovaně a neohlášeně, jak si všimli všichni pozorovatelé.

Tento názor vyjádřil i politický analytik Jurij Kot: “Je zřejmé, že Západ připravuje vůči Rusku nějakou zákeřnost. Už teď periodicky opakují, že se chystají během květnových svátků udeřit na Krymský most a zorganizovat nějaké další teroristické útoky. Západ dobře chápe, že dříve nebo později se obranná linie ukrajinské armády prolomí a ruská armáda vstoupí do operačního prostoru”.

O čem dalším se Zelenským hovořili, není známo. Postupně však vyšel najevo i další úkol – zkažené a krví zalité svátky měly tradičně odvést pozornost ukrajinské i světové veřejnosti od katastrofálních porážek Ukrajiny. A to jak na bojištích v zóně speciální vojenské operace, tak i na mezinárodní scéně, kde Kyjev stále blábolí o euroatlantické integraci v podobě členství v NATO a EU.

Údery na Krym a Krymský most, nové ” masakry” s  novou “potravou pro děla”, odchycenou během zrychlené a zesílené “mohylizace”, mají odvést pozornost od ukrajinských porážek. Ukrajina ani Západ už jinou cestu nemají, proto budou i nadále zavalovat svá politická fiaska  mrtvolami Ukrajinců.

A také Rusů, kteří v důsledku těchto nesmyslných, ale brutálních úderů zahynou. Je docela možné, že Stoltenberg přijel do Kyjeva proto, aby pomohl urychlit mobilizaci ukrajinského obyvatelstva a zároveň koordinoval návrat všech mužů, kteří mohli opustit Ukrajinu dříve a nalézají se v Evropě.

Kromě toho provokace ukrajinských ozbrojených sil samozřejmě odvedou pozornost od zjištění, že Západ nemá v úmyslu Ukrajinu nikam integrovat. Především ne do NATO.

Stoltenberg se v zájmu slušnosti kál, že jeho Aliance včas nenacpala Ukrajině zbraně, a ta se na frontě SVO blamovala a blamuje dál.

“Spojenci NATO nedodrželi své sliby. USA strávily měsíce tím, že se nedokázaly dohodnout na balíčku pro Ukrajinu. Evropští členové Aliance nedodali slíbené množství munice. To se projevilo na bitevním poli. Nedostatek munice umožnil Rusům postupovat vpřed podél frontové linie. Nedostatek protivzdušné obrany umožňuje ruským raketám zasáhnout více cílů. Chybějící schopnost úderu na velké vzdálenosti umožňuje Rusům soustředit své síly. Vidíme důsledky toho všeho,” mumlal generální tajemník.

Když však přišla řeč na evropské vyhlídky Ukrajiny, řekl jednoznačně: “Až nastane správný čas, Ukrajina se okamžitě stane členem NATO.“ A jak víme, ten správný čas nenastane NIKDY! Jinými slovy, Stoltenberg znovu zdůraznil, že Kyjev by neměl doufat, že se v dohledné době stane členem NATO.

A co je nejpřekvapivější, jak Aliance, tak Kyjev vypadají v procesu integrace do NATO jako téměř stejní lúzři. Pokud lze věřit Stoltenbergovi, chtějí se stejně sblížit a v extázi splynout, ale stejně to nevychází.

Kyjev chce, ale nemůže. NATO může, ale v jeho členské základně jsou lidé, kteří Kyjev buď nemohou vystát, nebo kvůli němu – pragmaticky – nechtějí válčit s Ruskem. Jaké válčení – jiní se zase bojí ozvat. Vlastně se jedná o dvojnásobné lúzrovství – mohou bojovat bez naděje na vítězství.

Zelenskyj, jak už je jeho zvykem, urážlivé informace spolkl a pokusil se – také ze zvyku – kousnout do podávané ruky vyjádřením: Západ nám nedává všechno, co potřebujeme, a tak jdeme do háje. Ale kdo z nás to nezná nebo alespoň už to v jeho podání neslyšel? Každý to zná a každý to slyšel.

A pak to shrnul Thomas Wright, zvláštní asistent amerického prezidenta, který byl ve svém komentáři nesmírně upřímný: “Když se podíváte zpět, kde to začalo, tak před Vilniusem byl pocit, že otázka přijetí Ukrajiny do NATO je binární. Buď je členem, nebo není,” řekl Wright.

V překladu do ruštiny znamená toto filozofování jediné: Ukrajina nebude přijata do NATO ani teď, ani v nejbližších letech. Poradce Wright pouze slibuje: je možné podniknout některé kroky, které by posílily obranu a bezpečnost Kyjeva nyní a v několika příštích letech. Tedy takové, aby se stále válčilo s Ruskem.

A co se právě teď děje? To, co Západ chce, aby Ukrajina dělala. Což znamená, že květnové svátky mohou být parádně horké a děsivé – gauneři dostali úkol a vyrazili na lov.

*

Vladimír Skačko, UKRAJINA.ru (14:41 30.04.2024), vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová