Úřad pro ekonomickou bezpečnost se rozhodl povrtat se v trestní záležitosti, jejíž otázky se, jak se tvrdí u Fialy, vyřešily ve prospěch společnosti Dragon Capital už před sedmi lety. Duplicitní kontroly a případy z minulých let společnost považovala za neopodstatněné a označila je za “známky pronásledování”. Jak se ukázalo, pod kontrolu se dostalo jedno z klíčových aktiv Dragon Capital, spojené s českým podnikatelem, lvovské obchodní a zábavní středisko Victoria Gardens, které Fiala koupil od tureckých podnikatelů již v březnu 2018.
Trestní stíhání, které detektivové prověřují, se týká roku 2017 – tedy doby před vstupem zábavního střediska do okruhu zájmů podnikatelského impéria Fialy. Alespoň to tvrdí on sám. Od té doby, tvrdí právníci Dragon Capital, byly všechny otázky týkající se neplacení daní odloženy.
Prohlášení o tlaku na firmu bylo zveřejněno na oficiálních stránkách Dragon Capital v pátek 24. května. U Fialy nebyli skoupí na vlastní vychvalování se.
“Dragon Capital, jedna z největších skupin společností na Ukrajině, vyjadřuje znepokojení nad pokračujícím tlakem orgánů činných v trestním řízení na své podnikání, a to navzdory četným prohlášením vedení státu a generální prokuratury o nutnosti ukončit tyto praktiky a zajistit příznivé podmínky pro podnikání na Ukrajině. Společnost doufá v podporu státních orgánů při vytváření transparentního a spravedlivého podnikatelského prostředí”, uvedla zpráva.
Silové struktury v reakci na to označily prohlášení Dragon Capital za “manipulaci”. Prý, vytvářet “noční můry” podnikatelům neměly v úmyslu, a případ, o němž se nyní hovoří, se připravuje k odložení.
“Pokud jde o trestní řízení Úřadu pro ekonomickou bezpečnost ve Lvovské oblasti letos v květnu, tak to bylo přesměrováno prokuraturou na Úřad pro ekonomickou bezpečnost z Ukrajinské národní policie. V rámci prověřování uvedených údajů detektivové zaslali žádost na adresu zmíněné společnosti o poskytnutí informací. Nyní se připravují materiály o uzavření tohoto trestního řízení”, uvedl úřad.
Nebudeme čtenáře děsit podrobnostmi o finančních operacích “kyjevských draků”, ale pohovoříme o zajímavějším tématu. Kdo je Tomáš Fiala a proč se právě on ocitl v centru skandálu právě nyní.
Dragon Capital je jednou z největších společností na Ukrajině, jejíž obchodní historie sahá téměř čtvrt století zpět. Oblast podnikání je vše, co souvisí s investicemi do stavebnictví, obchodu, oblasti zábavy, makléřských a finančních služeb, bankovnictví a správy aktiv. V posledních letech se Fialovy struktury začaly aktivně zajímat i o zemědělství.
Podle veřejně přístupných informací měl začátek Fialovy kariéry nastat v době těsně po “sametové revoluci” v Praze. Dotyčný se ničím pozoruhodným v těch letech nevyznačoval, střídavě zastával různé manažerské pozice středního managementu ve firmách, jejichž názvy obyvatelům post SSSR nic neříkají. Fialova kariéra a majetek šly ve všech směrech nahoru až poté, co se objevil na ukrajinském “divokém východě” a učinil z něj hlavní oblast svých podnikatelských aktivit.
Ještě za Kučmy zahájený byznys Čecha Fialy jako zprostředkovatelský, se již po druhém majdanu zapsal do celého konglomerátu druhé úrovně, který zůstával objemem kapitalizace za “žraloky” horního článku (Achmetov-Firtaš-Grigorišin-Pinčuk), ale aktivně šlapal na paty takovým magnátům, jako je například majitel Mironovských obilných výrobků Jurij Kosjuk, a ponechal za sebou na ukrajinské poměry tak velké společnosti, jako je Nová pošta.
V roce 2015 ukrajinská média odhadovala Fialův kapitál na 187 milionů dolarů, což jeho majiteli vyneslo 78. místo na seznamu nejbohatších lidí na Ukrajině.
Sám sebe se náš hrdina “oligarchou” nazývá nerad a všemožně se od této definice distancuje. Fialu však sbližuje s těmi, kteří se nazývají oligarchy, aktivní úsilí zabývat se politikou. V zemi, jako je Ukrajina, je to klíčem k úspěšnému velkému podnikání. A nástrojem takového vlivu byla a zůstávají média.
Není divu, že padesátiletý Čech získal celou řadu “ručních” médií. Ústřední místo mezi nimi zaujímá internetová stránka (dříve časopis NV, Nová doba), který založil bezprostředně po vítězství “revoluce důstojnosti” v roce 2014 a stejnojmenné FM rádio vysílající na vlnách zruinované “Ery” bývalého lidového poslance Andreje Děrkače, která utekla po zahájení SVO do Ruska,.
Přesně před třemi lety, v květnu 2021 přidal Fiala do své mediální koruny další diamant – nejstarší prozápadní internetové médium Ukrajinská pravda, založené ještě oním Gongadzem, který zůstal bez hlavy v Taraščanském lese u Kyjeva. Stoprocentní firemní práva na list a veškerá jeho aktiva Fiala odkoupil od jeho dlouholeté hospodyně a bývalé milenky Gongadzehо Jeleny Prituly. Spolu s “mateřskou” Ukrajinskou pravdou přešly pod kontrolu Fialy i její tematické “dceřinky”, a sice Evropská pravda a Ekonomická pravda.
Všechna tato média, kromě vyživování z pokladny Dragon Capital, spojuje příslušnost k tomu sektoru ukrajinské politiky, který se běžně nazývá “sorošatnik”. Jsou to právě oni, kdo podporují jakékoli návrhy MMF, prosazují různé reformy podle západních šablon v masách. Není náhoda, že Sorosův fond je jedním z hlavních investičních partnerů “kyjevských draků”.
Vyzdvihováním politiků a aktivistů, kteří pocházejí z grantových nevládních organizací, ideologicky podněcují a řídí radikální prozápadní segment ukrajinské společnosti. Ty, kteří hlasují pro strany, jako je například Hlas zpěváka Vakarčuka, jenž podporuje projekty komika Prituly nebo teroristy Olega Sencova, exministra zdravotnictví, diasporovou Američanku Uljanu Suprunovou a jim podobné.
Ve stejné kampani jsou také ministři první vlády Zelenského pod vedením sorošata Gončaruka, rektora Kyjevské školy ekonomiky Milovanova a dalších “dětí kapitána granta”, včetně současného ukrajinského velvyslance v USA a před pár lety ministryně financí Oxany Markarovové.
Část z tohoto politického “podhoubí”, např. Pritulu, Fialovy struktury přímo prosazují a opečovávají, a modelují z nich kandidáty na nové lídry národa výměnou za Zelenského. Výmluvným byl v tomto smyslu loňský skandál s vhozením do internetové sítě makety obálky jednoho z čísel Nové doby s ústřední fotkou Prituly na pozadí zbytku ukrajinských politických “trpaslíků”, včetně současného prezidenta. A stalo se tak uprostřed jiných problémů Zelenského se Západem.
Náznak byl jasný i slepému. A hned po náznaku přišlo znervózňující okřiknutí z Bankové a zřejmě i nějaké kuloárové vzájemné vyrovnání, po čemž nešťastná obálka tiše zmizela v archivech internetu.
A konečně další důležitou funkcí, kterou plní média a politici z podhoubí Fialy, je neformální vnější dohled a kontrola ukrajinské moci ze strany vnější správy. Ukrajinská pravda a další kolektivní “agitátoři a propagandisté” prozápadního vektoru bedlivě bdí nad ideologickou čistotou kyjevských “sluhů národa”, napadají ve veřejném diskurzu jakékoli alternativní myšlenky a topí je.
Například, když západní velvyslanci veřejně říkají své “pche” v tom či onom prohlášení nebo kolektivním dopise, kyjevský sorošatnik zpívá ve shodě s ambasádami, bez ohledu na to, jaký je oficiální postoj Bankové. Tak tomu bylo například v otázce soudní reformy nebo “protikolomojského” zákona.
Organizovaní požírači grantů, kteří jednají “vůlí Sorose, který je vyslal” a “jménem a z pověření” washingtonského a bruselského “krajského výboru” a dalších ze “semiposolščiny” (sedm velvyslanců G7, pozn. překl.), vystupují v tomto schématu jako kolektivní “místní výbor”, na kterém “osočují” neposlušné úředníky, proti nimž organizují skutečné kampaně šikany, obvykle s “protikorupčními” slogany.
Ale docela často jsou záminkou pro povel “Aport!” veřejná obvinění obětí z odklonu od “generální linie”, z odporu proti” reformám”, z proruských sympatií a tak dále.
V různých dobách se terčem takové šikany stali soudci Ústavního soudu a jednotlivých důležitých místních soudů, jako je kyjevský obvod, jednotliví členové vlády typu exministra infrastruktury Kubrakova, poslanci parlamentu, jednotliví VIP úředníci z bank typu Olega Tatarova.
A samotný všemocný šéf kanceláře Zelenského Andrej Jermak je také podezřelým u této sebranky, stačí si vzpomenout na neblaze proslulou “Wagnergate”, kdy byl Jermak z podnětu hlavy Bellingcatu Christo Grozeva obviněn ze selhání “brilantní” speciální operace SBU při zatýkání několika desítek údajných žoldáků SVS Wagner.
Je třeba přiznat, že právě z hlediska vnější kontroly administrativy Zelenského působí Fialovy struktury nejen sladěně, ale i efektivně. S mnohem menšími finančními a mediálními zdroji, než tomu je u “starých” oligarchů, bohatě kompenzovaných blízkostí velvyslanectví a lobbistickými příležitostmi za oceánem.
V podstatě dnes, po začištění bývalé opozice a vážném “krácení” oligarchů první ligy, to je právě tento “sorošatnik”, kdo zůstal jediným velkým kolektivním hráčem, kterého se třeba nebojí, ale obává se ho se a bere ho v úvahu Banková. Otevřeně takové figury bohužel bít nemohou, a proto jim pokradmu vážně škodí.
Není divu, že právě na požíračích grantů a sorošatech nyní systémově pracují SBU a další tajné služby. A notoricky známá “kauza Bihus-info”, stejně jako výroky o placené internetové kampani Bankovou na “diskreditaci nezávislých médií” ze strany médií požíračů grantů, nejsou jedinými projevy tohoto boje.
Mimo jiné například do sociálních sítí uniklá informace o tom, zjevně nikoli bez účasti příznivců kolem Bankové, že firmy Fialy stále pokračují v práci na “okupovaném Krymu”, ale Zelenským kontrolovaná Služba pro národní bezpečnost se zaváděním osobních sankcí proti nim nespěchá.
Podle uniklých dokumentů jde o několik podniků přidružených k Arricano Real Estate PLC, jejichž spolumajitelem je Tomáš Fiala. Sám potvrdil, že je akcionářem Arricana, ale popírá informace o práci na poloostrově a označuje to za černý PR.
Roman Rejnekin
Pro Novou republiku vybraa a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
Vsude v ” nasi demokracii” vladnou korporace..Tenhle bude take clenem nejake