Putin spouští první úder na dolar! Aneb co mají společné: Orbánovy třešně, pád Putinova ministra Šojgu a tažení českého agenta Koudelky proti ruskému generálu Averjanovi. (1.díl)

Západní ekonomika je komplikovaná, a takřka žádný západní výrobce dnes není schopen vyrobit žádný svůj moderní výrobek bez čínského přispění. Naopak Rusko dnes dokáže vyrábět cokoli s čínským přispěním. Schopnost nepřetržitě vyrábět kvanta průmyslových výrobků a zbraní je přitom klíčová pro vítězství ve válce na Ukrajině.

1. května 24 Washington uvalil rozsáhlé sankce na čínské zásobování ruského průmyslu a zbrojní výroby. Česká média raději rozsah sankcí příliš nekomentovala, aby fialoví voliči nepropadli těžké depresi. Minulý týden, po předchozím neúspěchu americké dvojice Yellenová Blinken, která se v dubnu snažila mazáním medu kolem úst i výhružkami v Pekingu přesvědčit Číňany, aby Rusy přestali zásobovat, se v Paříži při návštěvě prezidenta Xi o totéž pokusila i evropská dvojka Macron a von der Leyen. Pokus to byl marný, a zřejmě, ani nebyl myšlen vážně.

Macron je totiž s čínským byznysem navýsost spokojen, a nehodlá ho ohrožovat hýkáním za americké nebo ukrajinské zájmy, jak už Čechy roky sadomasochisticky trápí profesor Fiala s pirátským elévem Lipavským.  Vlajková loď potápějící se francouzské ekonomiky Airbus, má na vlastních účtech nasysleno neuvěřitelných 8.5 miliardy EUR v hotovosti, a právě spouští druhou montážní linku na letadla Airbus v Číně! Křídla Airbusů, která se do letošního roku komplikovaně loděmi dopravovala z Francie do Číny, se už také vyrábějí v Číně. Velení Airbusu dokonce přiznalo, že bez moderních čínských komponentů a už není možné žádné Airbusy v Evropě ani vyrábět. Kšeft s výrobou letadel je obrovský. Airbus má 8 600 nevyřízených objednávek při roční výrobní kapacitě (bez nové čínské linky) 735 letadel. Boeing 5660 při roční kapacitě 528 letadel. Na trhu je obrovský prostor k růstu, a letecké společnosti, které budou provozovat starší letadla, protože nová nebudou vyrobena, budou zatíženy vysokými náklady na údržbu i na paliva. Macron úzkou spoluprací s Číňany v tomto vysoce ziskovém sektoru ekonomiky, který vytváří lukrativní pracovní místa, (v čínském Airbusu 90% zaměstnanců Číňani, 10% Francouzi), získal proti USA komparativní výhodu, a aby ji získal, neváhal nechat přesunout část vývoje (!) Airbusů do Číny. Zisky Francie a Německa, které jsou hlavními výrobními základnami Airbusu i akcionáři, jsou tak přednější, než hýkání za USA a Ukrajinu, jasně ukázaly minulý týden jednání v Paříži mezi Macronem, von der Leyen a prezidentem Xi.

Komparativní srovnání hospodářské politiky Fialy a Orbána vykazuje děsivé varování pro Čechy a jejich budoucnost. Victor Orbán hostil před pár dny čínského prezidenta Xi, podobně jak ho hostil prezident Zeman v minulosti. Jednou z mnoha investičních smluv, které oba státníci minulý týden v Budapešti podepsali, je i smlouva na rozvoj letiště Ference Liszta. Budapešťské letiště tak má brzy ročně vynášet 2.6 miliardy CZK maďarskému HDP. Přepočteno na malý počet zaměstnanců letiště jde o lukrativní sektor ekonomiky. Letiště Ference Liszta bude spojeno s městem čínskou rychlodráhou, a ta bude přímo napojena na moderní čínské železnice, které budou nově spojovat velká maďarská města s Budapeští, a které okolo ní vytvoří rychlostní železniční obchvat. V Praze se dočkáme díky tchajwanskému pirátovi Hříbovi spojení letiště Havla s centrem města jakýmisi přestupními vlaky v roce 2030 možná. Pouhé srovnání vývoje počtů pasažéru letišť Havla a Liszta za poslední roky krásně ukazuje, kam protičínské hýkání Piráta Lipavského vede:

• 2015 počet pasažérů       Letiště Havla     12 milionů     Letiště Liszta    10 milionů
• 2019 před Covid max      Letiště Havla     18 milionů     Letiště Liszta    16 milionů
• 2023 počet pasažérů       Letiště Havla     14 milionů     Letiště Liszta    15 milionů

Čínsko-maďarská ujednání mají za cíl vytvořit z Budapešti letiště světového významu. Už teď je Ferenc Lizst propojen přímými leteckými spoji se 7 čínskými městy, a tento počet spojů má dále růst. Letiště Ference Liszta se má stát jednou z hlavních bran čínských turistů i zboží do Evropy. Maďarsko se tak má rychle stát hlavní hub pro redistribuci čínského zboží dopravovaného do Evropy letadly a železnicemi, a zároveň hlavní hub pro výpravu evropského zboží a odbavení cestovatelů opačným směrem. Pomineme-li, že železniční doprava je nejekologičtější, celý hub vytvoří desetitisíce pracovních příležitostí, které de facto budou financovat čínští a evropští spotřebitelé, průmyslníci a cestovatelé. Pro Maďarsko čistý ekonomický příjem, podobný jaký vytváří Amsterodam pro Holandsko,  Antverpy pro Belgii, a Hamburg pro Německo, jen bez přístavu, pouze s letištěm, železnicí a dálnicemi. Pokud zalovíme v historii, snadno zjistíme, že původním plánem Číňanů, bylo po návštěvě Xi u Zemana vybudovat tento letištní uzel v Praze. Dokonce se už začalo i jednat. Leč pak Lipavský a další Fialoví zahýkali do boje proti Číně, zrodila se Vystrčilova parta českých Tchajwanců, a kšefty i pracovní místa nám snadno vyfoukli Němci, Maďaři, Italové, Holanďané a další pragmatičtější národy západní EU.

Kam míří Putin další vývoj Ruska je přitom po včerejším přemístění ministra Šojgu na novou pozici jasnější než facka. Ekonomika války je neúprosná, a Putin to ví. Je proto třeba, zjednodušeně řečeno, okamžitě zefektivnit poměr nákladů na produkci zbraní a munice a dosažený výsledek v počtu pozabíjených Ukrajinců. Ruské výdaje na zbrojení a válku dnes dosahují  6.7% HDP a mají se zvýšit na 7.4%. Putin, známý znalec historie, se poučil z Velké vlastenecké války, a pochopil, že je třeba opět vyrábět pouze nejefektivnější zbraně. A proto dosadil do funkce ministra obrany Andreje Removiče Belousova. (Jde o významného a schopného ekonoma, jeho otec je považován za jednoho z tvůrců tzv. Kosyginovy ekonomické reformy, která přivedla SSSR do fáze jeho nejrychlejšího ekonomického růstu, ale byla po Pražském jaru 68, raději brutálně revidována.)

Belousov se na poradách s Putinem nikdy netajil, (video z porady), jaké problémy ruský zbrojní průmysl tíží, a byl vždy velkým propagátorem vysoce efektivních dronů a přesných zbraní obecně. Lze tak vyvozovat, že se Rusko pod jeho řízením soustředí výrazně na výrobu dronů a zbraní přesného ničení. Na likvidaci jednoho vojáka klasickými prostředky dělostřelectva je třeba stovek granátů. To představuje stovky kilogramů výbušnin a kovů, a potřebuje obrovské množství děl. Přesná naváděná střela vypálená dělem je zase astronomicky náročná na přesnost výroby, protože musí odolat obrovským tlakům a přetížení, které se v hlavni po výstřelu vytvoří. Dron a přesná raketa mají výhody v přesnosti zásahu i v jednodušším procesu výroby, a nepotřebují výrobně a technologicky náročné hlavně. Ekonomika ničení se musí přesunout od děl k dronům a raketám, a Belousov jako ekonom má karierní předpoklady celý systém ruského válečného zásobování a vyzbrojování zefektivnit.

Pro představu. Ruský granát 152 váží 44 kg a k jeho vystřelení je třeba průměrně 8kg nálože. Roční salva Ruska proti Ukrajině má hodnotu 3 miliony granátů. To dohromady představuje 156 000 tun kovů, chemikálií a střelného prachu. Na výrobu je třeba desítek tisíc zaměstnanců a na distribuci na bojiště desetitisíce vlaků a nákladních vozidel. Přesné granáty, drony a rakety jsou ale tisíckrát účinnější než klasické granáty a ke stejnému výslednému počtu zlikvidovaných Ukrajinců tak stačí jen stovky tun surovin a mnohem méně zaměstnanců i přepravců. Jediné, co potřebujete navíc, jsou moderní elektronika, senzory, čipy a čidla. Podle hlášení Bělousova Putinovi je Rusko značně závislé na jejich dovozu. Podle seznamu sankcí USA z 1. května 24 jsou hlavními dodavateli této elektroniky čínské firmy. Seznam z 1. května 24 prokazuje, že Yellenová ani Blinken v dubnu v Pekingu Čínu nezastrašili, ani neuplatili. Jednání Leyen, Macrona a Xi v Paříži se konala až po zveřejnění sankcí, a tak jen potvrdila, že Západním Eurokratům šlo při jednáních o zastavení čínské válečné pomoci Rusku pouze o rétorické cvičení, které měla západní média distribuovat fialovým voličům, aby nepropadali skepsi. Putinovo jmenování Belousova je potom logickým vyústěním odmítnutí Xi omezit podporu Rusku, a má pouze dosadit do řízení ministerstva obrany ekonoma, který podobně jako Ustinov za Velké vlastenecké války provede patřičnou výrobní reorganizaci a zefektivnění produkce přesných ničivých zbraní. Putin tedy již ví, že na čínské dodávky se může spolehnout.

Přesun Šojgu do vlivné pozice tajemníka Rady bezpečnosti Ruska na místo Patruševa, který bude pověřen jinými úkoly, je spojen s přesunem Komise pro vojensko-průmyslový komplex Ruska z ministerstva obrany pod Radu bezpečnosti. Šojgu tak bude nadále řešit výrobní úkoly ruského zbrojního průmyslu a kontrolovat plnění úkolů, kdežto Belousov bude objednavatelem výrobků, hlavně dronů a přesných zbraní, a bude kontrolovat finanční efektivitu objednávek. To pro Ukrajinu ani NATO nevěstí nic pozitivního, protože ruská zbrojní výroba přejde s čínskou podporou  k masové produkci přesných zbraní za “čínské ceny”.

Jak jsme varovali už v březnu 2023, zemím NATO i Ukrajině letos dochází munice, a její výrobu se nedaří nastartovat. Evropě totiž naléhavě chybí střelný prach a nitrocelulóza, a Číňané i Tchajwanci svůj export loni přesměrovali z EU raději do Ruska. Že tomu tak je i nadále se můžete dočíst v seznamu sankcí z 1. května.

Putin však míří daleko výš, než na Ukrajinu…..

(2. díl zítra, dnes jsem se dál nedostal, děkuji za pochopení.)

*

Michael Svatoš, MaP 1991