Ono se to stane snad ještě do voleb…

Petr Pavel měl vysloveně poraženecký rozhovor. Je prý potřeba zastavit válku a debatovat o budoucím uspořádání. Zato tam ani jednou nebylo, že se s Ruskem nedá jednat, že Rusové stejně žádné dohody nedodržují a tak je třeba bojovat až do úplného vítězství nad mongoloidními hordami.

Miloš Zeman řekl, že Chcimíři jsou zachránci Ukrajiny. Před dvěma roky říkal, že Putin je šílenec a Ukrajinu je třeba podporovat.

Politico píše, že začíná kritická fáze války. Před pár dny byl ruský útok u Charkova zesměšňován, Rusové měli tradičně obrovské ztráty, byla to jen finta a Charkov samozřejmě nikdy nepadne. Dnes už se píše o tom, že pád Charkova by byl pro Ukrajinu obrovská tragédie.

Jens Stoltenberg se zase vyjádřil, že pokud Ukrajina prohraje, nemá cenu ji obnovovat. No jasně, že ne. Když nebude moci sloužit jako beranidlo proti Rusku, tak se na ni každý vykašle. Ale Ukrajince to muselo potěšit. Dva roky bojují za NATO, za evropské hodnoty, za Západ a když jim to přestává jít, tak je Západ nakopne do řiti.

Blinken letěl neočekávaně do Kyjeva…

V Gruzii se majdanuje… údajně za účasti i našeho Pavla Fišera.

Můj oblíbený diskutér, Martin V., napsal, že podle těchto poraženeckých řečí se vojenská situace na Ukrajině zhoršuje tak rychle, že v prdeli byla už předevčírem.

Věděl jsem, že to dřív nebo později dojde do této fáze, ale nečekal jsem, že naši gaučoví válečníci začnou zmírňovat rétoriku tak rychle. Rus je pořád ještě dva tisíce kilometrů daleko a pořád je mezi Rusy a evropskými hodnotami veletok Dněpr. Ode dneška už není rozdíl mezi tím, co říkala hradní guma a co říkal třeba Andrej Babiš. Mír přestal být sprosté slovo a jestli to takhle půjde dál, tak za půl roku bude vždy věrná Praha vítat svého ruského osvoboditele.

Myslím, že Ondřej Kolář začal svého předvolebního hesla o tom, jak se nebojí postavit Rusku, pomalu litovat.

Milion nábojů pro Ukrajinu se scvrkl na šedesát tisíc a myslím, že u toho zůstane. Zbylých devět set čtyřicet tisíc granátů koupili Rusové a už dopadají na ukrajinské pozice.

Zelenský zrušil všechny zahraniční cesty….

Ale ono se muselo stát ještě něco. Jasně, přišly nové notičky, ale tohle je naprosto šílený obrat. Tak šílený, že pro jeho vysvětlení podle mě nestačí jen ukrajinské neúspěchy na frontě. Že je válka v hajzlu, to bylo každému člověku s mozkem jasné nejpozději ve chvíli, kdy slavná krásná a chytrá západní technika shořela v polích u Robotyne aniž by ohrozila ruskou obranu. Následovalo americké handrkování o balíček vojenské pomoci…

Podle mě se naše vládní věrchuška dozvěděla, že páni právě odcházejí z ledu a svým ratlíkům přejí hodně štěstí v boji proti Rusku. Mám z toho samozřejmě radost. Vypadá to, že jaderná válka nebude, bude jen trapná prohra. Po trapné prohře přijde trapná krize a trapné zhoupnutí politických kyvadel.

Pavel i Černochová svá vyjádření následně korigovali. Protože to bylo tak poraženecké, že si to všimla i jejich klaka. Ale škoda už se stala. Zřejmě je tak velká, že se s vyjádřeními nedalo čekat. Kdyby to nebyl opravdu velký průser, tak by Pětikolka zatnula zuby a počkala alespoň do voleb. Fico také neohlašoval zvýšení daní před zvolením Pellegriniho. Na ukrajinské frontě se zřejmě schyluje ke katastrofě a v ukrajinské politice to nebude jiné.

Atentát na Fica do toho krásně zapadá. Liberálně demokratické evropské hodnoty si začínají uvědomovat, že prohrávají na všech frontách. Argumenty jim docházejí a realita začíná přebíjet i jejich dokonalou propagandu. Ještě stále jsou silní… ale první pozice už opouštějí. A tak se chovají jako klasická chcípající kobyla…

Kardinální průšvih je už blízko a zřejmě se projeví ještě do voleb. Nebude to hezké, ale o tom až zítra.

*

Daniel Sterzik – Vidlák, Litterate