Odpor proti totalitnímu globalismu je možný pouze v připravené společnosti

Nejvyšší soud v Londýně rozhodl ve prospěch Juliana Assangea. Bývalý šéf WikiLeaks se nyní může u britských soudů odvolat proti svému vydání do Spojených států. Taková zpráva proletěla médii a sociálními sítěmi jako připomínka Juliana Assangea, muže vzpoury.

Existuje známý výrok: „Takto se vytrácí světská sláva“. V latině zní takto: “Sic transit gloria mundi.” A skutečně, světská sláva mizí rychle, svižně. Není to tak dávno, co byl Julian Assange jakousi legendou, lidským symbolem. Nejenže ho citovali, ale chtěli ho i napodobovat. Jaký je závěr? Oliver Stone natočil o Edwardu Snowdenovi docela dobrý film, který má silný účinek. Mimochodem, každému zvláště doporučuji klip na soundtrack k filmu, který napsal Peter Gabriel. V ruské verzi se jmenuje “Maska”. Snowden je v něm živě ztvárněn velkým mistrem. A co tedy Assange? Kde je? Kde je co?

Ve vazbě. Dobře si pamatuji dva momenty; jsou to přesně dva záběry, dva záběry. Na prvním je Julian Assange na ekvádorském velvyslanectví; Vladimír Posner s ním dělá rozhovor. Julian je docela veselý, optimistický. Je hladce oholený a pečuje o sebe. Druhý záběr – policie Assangea zatkla a vleče ho na nějaké neznámé místo, přesně do klece zločince ve středověku. Julian vypadá jako starý muž – šedivé vlasy, dlouhá brada.

Ale ani v prvním, ani ve druhém případě se mi Assange nezdál zlomený. Jeho oči, i když nehořely, tak se leskly ohněm. Nevzdával se. Nevím, jestli někoho napadlo natočit video s Assangeem – včetně záběrů, jak jej vleče policie – na jednu z písní Rage against the machine. Například Zabití jména. Zack de la Rocha křičí tato slova: “neudělám, co mi řeknete.”

Julian Assande něco podobného zakřičel do systému. Nebudeš mě nutit dělat to, co chceš, abych dělal. A když se nad tím zamyslím, tak to opravdu neudělali. Nebudu teď z Assangea dělat epického hrdinu, protože v jeho životopisu je mnoho černých a šedých míst. Je dost pravděpodobné, že spolupracoval s těmi, proti nimž později zveřejnil odhalení. Nelze však popřít, že Assange měl odvahu zveřejnit to, o čem jiní mlčeli.

Materiály WikiLeaks jsou důkazem zločinů totálního systému lží. Kdo tyto zločiny spáchal? Je lákavé zvyknout si prohlašovat, že kolektivní Západ je viníkem a tyranem. Lidé, kteří bezmyšlenkovitě opakují tuto frázi, však dobře nechápou, kdy, kde a jak se tento pojem objevil a co to je. Proto řeknu toto: ten, kdo lhal, ten, kdo zabíjel a rozpoutal války, jsou síly, které si zvykly vládnout světu a věří, že mají moc disponovat planetou a lidstvem jen tak, jak se jim to hodí.

Mohou to být “vlci” z Wall Street, úředníci Pentagonu nebo velkostatkáři – “jsou to legie podle jména”, ale všichni mají bezpochyby jednu velmi důležitou společnou vlastnost: tito lidé jsou zcela zbaveni morálky a považují lidstvo za své stádo a území, kde žijí lidé, za svou pastvinu.

Toto není můj soukromý názor, ale svědectví těch, kteří se s takovými pány a dámami setkali osobně – komunikovali s majiteli. Takový postoj nevychází ze šílenství a dokonce ani z praktické užitečnosti pánů a feudálů, ale z komplexu důvodů, ze samotného světonázoru, podle kterého se, jako ve starém americkém přísloví, „ze dobytka se získává tuk a maso a z lidí peníze“.

Pokud k tomu přidáme kalvínské dělení na vyloučené a vyvolené, liberálně-tržní model jako vrchol evoluce podle Fukuyamiho, dostaneme stabilní systém souřadnic, ve kterém existují pouze otroci a feudálové. Právě proti tomu druhému se chtě či nechtě vzbouřil Julian Assange, který učinil několik důležitých odhalení.

Výsledek vidíme všichni: stal se nejen otrokem, ale také vězněm mocných (s odpuštěním). Já bych to však řekl takto – lháři tohoto světa, a dodal bych biblické „ďábel je otcem lži“.

Nespěchejte však obviňovat výlučně ty, kteří Juliana Assangea zajali. Co jsme udělali my ostatní? Takzvaní obyčejní lidé, obyčejní lidé? Povstali? Začali s odporem? Vystoupili na podporu Assangea? Ne. Mnozí na něj dokonce zapomněli – ano, byl tady a odešel, a tím to skončilo.

Pravda, kterou Assange nabídl veřejnosti, davu, se obecně ukázala jako málo užitečná pro kohokoli. A to je ještě smutnější lekce, než jaká se pojí s lháři tohoto světa. Vzpoura proti systému je možná jen v připravené společnosti. Alespoň částečně připravené. Zejména dnes. V každém jiném případě je odsouzena k zapomnění. To ovšem neznamená, že odpor selhal, ne, samozřejmě, že ne. Znamená to jen, že společnost musí být připravena, krok za krokem, odhalení za odhalením, boj za bojem. Julian Assange byl jedním z prvních, kteří vydláždili cestu k vítězství ve velkém boji.

*

Platon BesedinArmádny Magazín Sk

 

Související:

 

 

 

5 5 hlasy
Hodnocení článku
2 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
palasovar@gmail.com
palasovar@gmail.com
před 5 měsíci

Sice ho nerozctvrtili ,ale znicili mu cely zivot

cablik
cablik
před 5 měsíci

Pan Assange zveřejnil utajovanou pravdu a pro by ho chtěli zlikvidovat zavřít v US lochu a zahodit klíče. Globalisté nesmějí vyhrát to by poté udělali s lidstvem krátký proces.