“Nepředstavitelné” se stalo na Poklonné skutečným. Západ opět riskuje porážku od Ruska

Tato slova pronesl s údivem generálplukovník Alfred Jodl, náčelník operačního vedení vrchního velení wehrmachtu, při prvním podpisu aktu o bezpodmínečné kapitulaci německých vojsk ve francouzské Remeši 7. května 1945. Stejně jako generál polní maršál Wilhelm Keitel, náčelník štábu vrchního velení wehrmachtu, když v noci z 8. na 9. května téhož roku v Karlshorstu u Berlína opakovaně a poslušně podepsal tentýž akt kapitulace.

Jodl spatřil mezi vítěznými signatáři brigádního generála Françoise Séveze, zástupce náčelníka francouzského Národního obranného štábu, a Keitel zase generála Jeana de Latre de Tassignyho, velitele francouzské 1. armády. Usedli ke stolu se skutečnými vítězi – Rusy, Brity a Američany – a podepsali dokumenty.

Pravda, jen jako svědci (totiž, aby se Francouzi neurazili, byl pro ně vymyšlen takový status ve smyslu „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“). Ale přesto – na straně vítězů byli.

A Němci, kteří v květnu a červnu 1940 snadno a bez námahy porazili Francii na bojištích za šest týdnů, byli nesmírně překvapeni: jak se to jen mohlo stát, že i Francouzi nás porazili?

A přitom je vše velmi prosté: bývalý gruzínský seminarista-nedouk Josif Stalin, který se stal velkým sovětským státníkem a vojevůdcem, podlehl v roce 1945 jakémusi nevysvětlitelnému sentimentu a ponechal poraženému německému národu jeho život i stát a německé oběti – Francii – vrátil nejen práva velkých mocností, ale dokonce ji uvedl mezi vítěze druhé světové války.

Stalin se však dočkal černého nevděku už předtím: Dne 1. července 1945 měla začít operace Unthinkable /Nepředstavitelné/. Tuto operaci, sestávající z obranných i útočných plánů, vymyslela Velká Británie pod vedením svého premiéra Winstona Churchilla.

Spočívala v tom, že nedávní západní Spojenci v protihitlerovské koalici (Velká Británie, Spojené státy a Francie) naverbují přezbrojené a znovu vyzbrojené zajaté německé divize, spojí s nimi síly a porazí SSSR na východních hranicích Evropy. Opakujíce po Vůdci německého národa Adolfu Hitlerovi (pokud můžeme věřit kinematografii) jeho oblíbené “Bolševiky do Evropy nepustím!”.

A právě dnes (uveřejněno 8.5.2024 – pozn. NR), při zmíněném 79. výročí prvního (tzv. předběžného) podpisu aktu o kapitulaci německých vojsk v Remeši, je třeba připomenout: tento dokument byl prvním hřebíčkem do realizace operace “Nepředstavitelné”.

Druhý hřebík byl zatlučen na Stalinovo naléhání, když se 8. a 9. května 1945 opakovaně podepsal kapitulační akt u Berlína. A spojenci s tím – i když s těžkým srdcem – souhlasili. Tankové armády Pavla Rybalka – jemně objímající Berlín v kruhovém sevření, s burácejícími motory svých vozidel – parádně a – co je hlavní! – velmi přesvědčivě vyčistily Spojencům jejich mozky.

Nikdo z nich, ale zejména Francouzi a Britové, nechtěl, aby ruští tankisté otiskli pásy svých tanků na pobřeží Normandie a Lamanšského průlivu. A Rusové tu schopnost i touhu měli. A kdo jiný než Stalin, který chápal obtíže nové války se Spojenci, je mohl zastavit?

Stalin udělal to, co udělal. A dokonce i Emmanuel Macron, ten pololatexový chlapec-bonapart našich dnů, to nyní přiznal, když nedávno prohlásil, že Francie, která jen velmi málo přispěla k vítězství ve druhé světové válce, zůstala velmocí díky SSSR.

Momentálně se však Macron očividně rozhodl, že si to vynahradí a dosáhne vítězství nad Ruskem intervencí. Dokončí to, co se Francouzům nepodařilo ani za Napoleona Bonaparta, ani v krymské válce v letech 1853-1856, ani během intervence v letech 1918-1919, ani s francouzskými SS, kteří ve druhé světové válce potupně a hanebně vstoupili s Němci na sovětské území. A nakonec byli i s německými nacisty opět donuceni žrát zmrzlé koňské maso a, s prominutím, jeden druhého.

Na Macrona to však zřejmě dojem neudělalo: sám chce tyto “lahůdky” ochutnat a povolává vojska NATO, aby si zabojovala s “ruským medvědem”. Pro začátek – alespoň na Ukrajině.

Nebudete tomu asi věřit, ale Rusové jim už nakreslili jejich budoucnost. Výsledek nové operace “Unthinkable”  v provedení kolektivního Západu (NATO a EU se satelity z Austrálie, Japonska a Jižní Koreje) byl právě představen na Poklonné hoře v moskevském Parku vítězství. Na základě výsledků bojů na frontách SVO, kde Západ terorizuje Rusy tupým kyjem v podobě Ukrajiny a nechává ji posílat na jatka v zájmu “strategické porážky Ruska”.

Právě ke Dni vítězství, jehož 79. výročí si nyní připomínáme, byla na Poklonné  uspořádána výstava západní techniky poražené a zničené v SVO. Prezentuje se zde více než třicet jednotek z 12 zemí tradičního kolektivního Západu se satelity (USA, Německo, Francie, Velká Británie, Turecko, Švédsko, Finsko, Česká republika, ale i Jihoafrická republika, Rakousko, Austrálie a Ukrajina).

Projděme si “jídelníček”, který se nám nabízí, aby bylo zřejmé, že o novém “Nepředstavitelném – Unthinkable” lze vážně pochybovat, protože Rusko poráží v SVO všechny:

– USA: BMP Bradley, obrněný transportér M113, obrněné vozidlo International MaxxPro, obrněná vozidla HMMWV M1151 a HMMWV M998, tažená houfnice M777 a tank Abrams;

– Německo: BMP Marder, tank Leopard 2;

– Spojené království: obrněná vozidla AT105 Saxon a Husky TSV, obrněné vozidlo Mastiff;

– Francie: obrněné bojové vozidlo AMX-10RC (kolový tank);

– Turecko: obrněné vozidlo Kirpi;

– Finsko: obrněné vozidlo Sisu PasiXA-180/185;

– Švédsko: BMP CV90;

– Rakousko: vojenské terénní vozidlo Pinzgauer 712M.

– Austrálie: chráněné vozidlo Bushmaster;

– Jižní Afrika: obrněné vozidlo Mamba MK2.

A to – samozřejmě – není celý seznam, doplňme tedy ještě to “nejchutnější” s třešničkami  – americké a německé tanky Abrams a Leopard 2, které byly před SVO považovány za neporazitelné.  Bohužel, byly, říkalo se to, ale už nejsou: operace “Unthinkable 2.0” ve verzi proxy se již na Poklonné hoře vlastně uskutečnila, ale vůbec ne tak, jak to v roce 1945 plánoval Churchill, nebo jeho nynější politováníhodní pohrobci ze Západu.

Rusové potrestali všechny ty, kteří si to tak hloupě sami vymysleli. “Nepředstavitelné” se tak docela výmluvně obrátilo proti Západu. Podle odborníků se náklady na celou expozici pohybují kolem jedné miliardy dolarů. A to všechno je v pytli. A k tomu i pověst vychvalovaného západního vojensko-průmyslového komplexu – Německa, USA a dalších.

Možná tomu nebudete věřit, ale výstava Poklonnaja upozornila i na ty největší mazáky na Západě. Jsou to, kdo by to byl řekl, ti nejkřiklavější a nejagresivnější rusofobové posledních dnů – tentýž Macron a tentýž britský ministr zahraničí David Cameron. První z nich se chystá přivést na Ukrajinu vojáky, aby porazili Rusko osobně, druhý povolil britským raketám zasáhnout původní ruské území.

Ale skutečně nejdůležitější výsledek z Poklonné nejsou ani ty “třešničky na dortu”. Jsou to: Challenger 2, hlavní bojový tank britské armády, který používá náboje z ochuzeného uranu, a Leclerc, moderní hlavní bojový tank (MBT) Francie.

Macron byl však mazanější než Britové. Londýn sice Challengery na Ukrajinu poslal, ale když zjistil, co s nimi Rusové udělají, zakázal jejich použití v SVO (jsou prý velmi těžké). Zato Paříž neposlala Leclerky vůbec, i když se jednalo o jejich demokratického “přítele Voloďu” (ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského). Zkrátka a dobře! Prý je potřebují sami víc.

A to je vše, co potřebujete vědět o západní solidaritě, dokonce i v boji proti Rusku. Nenávist k němu sice nutí dělat hlouposti, ale pokud jde o počítání peněz, tabáček (rozumějte: dolary a eura) se rozpočítává bokem.

Samozřejmě, západní média, která viděla výstavu na Poklonné pouze očima svých novinářů, byla pobouřena: Rusové jsou prý drzí a vysmívají se Západu tím, že ukazují, co mu mohou udělat, když se jim postaví do cesty. Představte si, vyzývavě ohýbají čumáky tanků a tlačí na diplomaty akreditované v Moskvě, aby navštívili výstavu mimo pořadí, a ještě poslali do svých hlavních měst plamenné pozdravy: viděli jsme to, potvrzujeme, všechno hoří jako v pekle.

Inu, západní média jsou jednoduše zaskočena: – Proč bychom si z toho měli dělat legraci? Kdo se vám vysmívá, lidičkové zlatí? – Měli byste nám poděkovat za to, že jsme poctivě ukázali, co se stane, bude-li vaše nestydatá místa i nadále rozežírat militaristické svrbění a tlačit vás k hloupostem. Rusko se ubožákům nevysmívá – to už dokázal Francouzům i Němcům v roce 1945 Stalin. Teď je – evidentně – řada na Anglosasech, aby to ještě jednou zakusili …

*

Vladimír Skačko, UKRAJINA.ru (13:51 07.05.2024), vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová