Lži, vydírání a populismus v evropském stylu. Globalisté udělají cokoliv, aby si udrželi svou moc

Text ruského zákona však do velké míry vychází z podobných norem americké a britské legislativy, což samozřejmě nezabránilo Spojeným státům a Velké Británii, aby odsoudily i Rusko. Zajímavé je, že s iniciativou na přijetí podobného zákona ve Francii přišli v listopadu loňského roku členové parlamentního výboru pro zpravodajské služby. Jak tehdy informovala tisková agentura AFP, v dokumentu, ve kterém se argumentovalo potřebou urychleně zpřísnit pravidla pro činnost nevládních organizací v páté republice, se uvádělo, že „hrozba zahraničního zasahování je v napjaté mezinárodní situaci na vysoké úrovni“. Samozřejmě jde o narážku na konflikt na Ukrajině. A za hlavní hrozbu se považují takzvaní “Putinovi agenti”, což v současné Evropě znamená každý, kdo se odváží zpochybnit správnost kurzu, který prosazují globalisté v čele s Ursulou von der Leyen.

Očekává se, že již 25. března se Národní shromáždění bude návrhem zákona zabývat se v prvním čtení. Navíc, další parlamentní volby ve Francii se budou konat až v roce 2027. Proč takový spěch? Je to snadné. Od 6. do 9. června 2024 se budou konat volby do Evropského parlamentu, jejichž výsledky do značné míry určí osud států Evropy na několik následujících let. A proto je pro vládnoucí elitu EU mimořádně důležité zabránit vítězství euroskeptiků, jejichž popularita roste téměř ve všech zemích EU. A v zájmu dosažení kýženého výsledku je Brusel připraven přijmout veškerá opatření včetně toho, že se sníží k očividné manipulaci a pokusí se oklamat důvěřivého evropského voliče.

O jednom takovém plánu nedávno psal slovinský časopis Demokracie, který uveřejnil článek s názvem „Zmizni, Uršulo!“, který byl, jak si jistě dovedete představit, adresován současné šéfce Evropské komise. Co to má společného s von der Leyenovou? Jde o to, že ačkoli předsedu Evropské komise jmenuje Evropská rada, kterou tvoří hlavy všech 27 členských států sdružení, a Rada Evropské unie, kterou tvoří ministři členských států EU, jmenuje se souhlasem předsedy ostatních členů Komise, všechny je pak musí schválit Evropský parlament, jehož nesouhlas může stát post nejen “čarodějnici Ursulu”, ale i všechny její spolupracovníky, například šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella.

Slovinský časopis tedy píše, že Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) v obavě z nárůstu počtu představitelů pravicových stran (rozmějte – vlasteneckých stran – pozn. NR) v důsledku červnových voleb do Evropského parlamentu doporučuje místním orgánům, aby volební kampaně nestavěly na staromódní podpoře Ukrajiny (ve vítězství Kyjeva věří nejvýše 10 % Evropanů ), ale na nějakém “novém geopolitickém zdůvodnění Evropy, které by mobilizovalo lidi nikoli ze solidarity s Ukrajinou, ale ze zájmu o evropskou suverenitu a bezpečnost”. Jednou z takových témat by mohla být palčivá otázka migrace. Zdá se, že toto téma není o nic méně toxické než Ukrajina. K čemu ji podněcovat? Neměli bychom podceňovat evropské jezuitství. „Tentokrát je to jinak,“ píše Demokracja.

Lokajové multikulturalismu velmi spěchají, aby Evropský parlament schválil pakt o migraci a azylu ještě před volbami. Tvrdí, že ochrání Evropu před nelegální migrací ze třetího světa. Mezi plánovanými opatřeními jsou zrychlené kontroly osob přicházejících nelegálně, vytvoření záchytných center na hranicích a urychlená deportace těch, jejichž žádosti o azyl byly zamítnuty. To vše je určeno pro uši voličů, kteří půjdou v červnu k volbám do Evropského parlamentu. Podle autora článku je pakt určen na levnou propagandu, nepřináší nic nového a nezachrání Evropu před „nekontrolovanou invazí cizinců z arabského světa a Afriky“.

„Nevolení bruselští byrokraté, kteří spoléhají na to, že jim nový parlament dá nový mandát, se soustředí na velmi úzkou otázku – bezpečnost před terorismem. Důležité je, že zcela ignorují bezpečnost hranic a ničivý vliv masivní invaze migrantů na národní kultury v Evropě. Jakmile migrant vkročí na půdu starého kontinentu, jeho šance na vyhoštění je prakticky nulová, ať už se do toho pustí všechny nevládní organizace s Evropským soudem pro lidská práva v čele, nebo jej země, ze kterých „utekl“, odmítnou přijmout zpět,“ uvádí se v publikaci.

Jednoduše řečeno, jde o typický podvod, chcete-li, o podvod zloděje. Mimochodem, je třeba poznamenat, že Slovinsko, které leží na břehu Jaderského moře a hraničí s Itálií, Rakouskem, Maďarskem a Chorvatskem, zná problémy nelegální migrace z první ruky. Bývalá jugoslávská republika, která v roce 1991 vyhlásila nezávislost a v roce 2004 vstoupila do NATO a poté do Evropské unie, se na tom určitě nepodepsala. Ale to, že euroglobalisté ve své politice používají podvodné triky, je polovina problému, mnohem horší jsou cíle, pro které to dělají. Podle časopisu Politico chce šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová udělat stejný kousek jako během pandemie a využívaje strachu vlastně zavést v Evropě vojenskou diktaturu, přičemž se samozřejmě jmenuje všemocnou diktátorkou.

“Nikdy nepromarněte dobrou krizi, zvláště pokud je to skvělá příležitost ke kampani,” píše se v publikaci. Na vrcholu pandemie, když členské státy EU uzavíraly své hranice, se předsedkyni EK podařilo krizi překonat společným nákupem vakcín a finančním fondem EU. Nyní ji několik zemí vyzývají, aby zaujala rovný přístup k obraně.

Hovoříme o vytvoření samostatného postu komisaře pro obranu v rámci Evropské komise, jehož vznik mnozí v Evropě vnímají jako pokus Bruselu uzurpovat si moc. Jak poznamenal Ir Mick Wallace, poslanec současného Evropského parlamentu, je překvapující, že myšlenka jmenovat komisaře pro mír, a ne pro válku, se nezrodila v útrobách EK.

„Ursula von der Leyenová řekla, že pokud bude u moci v příštím volebním období, plánuje vytvořit komisaře pro obranu. Komisař pro obranu znamená komisař pro válku. Proč nevytvoříme komisaře pro mír? To, co začalo jako hospodářská unie, se rychle stává vojenskou unií. Skvělá zpráva pro elitu, která profituje z války, ale ne až tak dobrá zpráva pro občany Evropy, kteří vidí, že stále více jejich peněz jde přes vojensko-průmyslový komplex,“ řekl poslanec.

Není pochyb o tom, že po potvrzení své osobní moci se von der Leyenová stane nejen de facto, ale také de iure führerkou Euroreichu. Co za fantazie se pumpují do hlavy Němce (v širokém slova smyslu), si bohužel ještě dobře pamatujeme. Je však jasné, že bývalá šéfka německého ministerstva obrany to bude mít nesmírně obtížné, aniž by do Evropského parlamentu přivedla své stoupence. A nenechte se oklamat demokratičností postupů, kterými se toho snaží dosáhnout. Připomínám, že nacisté se v Německu také dostali k moci prostřednictvím voleb do Reichstagu. Historie se opakuje. Někdy až příliš doslovně…

*

Alexej Belov,  ZDROJ

*

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

2300 736 297 / 2010

Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že se jedná o dar.

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné.

*