Kabaret Koudelka

Jan Schneider
Jan Schneider

převzato

Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka obohatil kabaretní repertoár o skeč zvaný „zpravodajský ředitel“, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jan Schneider.
Podle ČTK na konferenci o dezinformacích v Poslanecké sněmovně 25. září 2023 totiž sdělil, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v České republice zajistil za úplatu několika tisíc eur šíření ruské propagandy, která se týkala války na Ukrajině: „Konkrétně šlo o to, že tento vlivový agent na žádost jednoho z nejvyšších orgánů ruské státní moci zajistil, aby se ve veřejném prostoru šířily narativy podporující zahraničněpolitické zájmy Ruské federace v souvislosti s válkou na Ukrajině. A k tomu byly využity i veřejně známé osobnosti.“

„Zasáhli jsme jedno z významných míst, odkud Ruská federace šířila svoji propagandu. Zásadní ovšem je, že jsme naprosto přesně zmapovali a popsali toky peněz a předložili jasné důkazy, které ukazují, jak v Evropě ruská propaganda pracuje a působí,“ pochválil se sám Koudelka.

Podle webu <aktualne.cz> se ředitel Koudelka nezvykle emotivně a ostře opřel do všech, kteří zlehčují šíření ruské propagandy. „Kdo v tuto chvíli řekne, že neví, co to je ruská propaganda, kdo neví, co je ruská dezinformace, toto brutální zasahování do podstaty demokracie v České republice, tak je slepý a hluchý,“ řekl Koudelka zvýšeným hlasem, zatímco klepal rukou do stolu. Poté již mírnějším tónem pokračoval tím, jak se BIS podařilo odhalit, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v Česku zajistil za úplatu několika tisíc eur šíření ruské propagandy, která se týkala války na Ukrajině.

Inspiroval se Koudelka ukrajinským prezidentem Zelenským, který začínal jako kabaretiér, a dotáhl to až na prezidenta? Míří Koudelka skutečně až tak vysoko? Soudě podle implicitních náznaků, uvedených v knize Luboše Procházky a Radima Panenky „Spiknutí“ (Pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR), takovou ambici zpravodajského kabaretiéra Koudelky zcela vyloučit nelze.

Inspiroval se Koudelka Nikitou Sergejevičem Chruščovem, který si v OSN roku 1960 k tomu poklepávání do pultíku ještě pomohl botou? Čím bude poklepávat rozvášněný Koudelka příště? (Nota bene při vzpomínce na Zelenského skeč, čím hrál na klávesový nástroj, přičemž ruce to nebyly?)

Inspiroval se Koudelka Groucho Marxem, když řekl, že kdo nevěří tomu, co on, Koudelka, říká, je hluchý a slepý? Groucho Marx totiž kdysi památně řekl: „Vážená paní, přece byste nevěřila více svým očím než tomu, co vám říkám já?“ Ale samozřejmě, Groucho Marx byl proslulý komik.

Teď vážněji. Ať hledám, jak hledám, BIS nemá v zákonem dané působnosti nařízeno zabývat se propagandou, ať již pasivně ji vyhledávat, natož aktivně ji provozovat, jak činí Koudelka. To je velmi závažný podnět pro parlamentní orgán na kontrolu činnosti BIS!

Jestli dezinformace a propaganda jsou schopny brutálně zasáhnout podstatu demokracie v České republice, jak tvrdí Koudelka, pak ta demokracie stojí sice za pendrek, ale ne za špetku tabáku. Měl by si Koudelka doplnit vzdělání četbou Bittmanovy knihy „Mezinárodní dezinformace“, aby se něco o propagandě dozvěděl, a nenechávat se unášet dojmy z četby špionážních románů, jak o sobě prozradil.

Pokud jde o Koudelkou zmíněné pokyny z Kremlu, dlužno vzpomenout amerického architekta Alberta Kahna, který před Výborem pro neamerickou činnost odpověděl na otázku, zda dostal nějaké pokyny z Moskvy, takto: „Ano, v roce 1949 mi Ilja Erenburg věnoval sovětskou dýmku, u níž byla výrobcem přiložená instrukce: ‚Jestli chcete, aby dřevo dýmky neprasklo, nesmíte zpočátku dýmku použít v chladném prostředí. Teprve, až dýmku řádně zakouříte za pokojové teploty, můžete ji použít za každého počasí.‘ A tímto pokynem jsem se také úzkostlivě řídil.

Kdyby Koudelka chtěl učinit zadost svým skutečným zákonným povinnostem a přispět k omezení ovlivňování vnitropolitického života u nás penězi ze zahraničí, musel by se osobně s nemenší vervou, než jakou vynakládá na svou prezentaci, věnovat urychlenému přijetí obdoby amerického zákona o registraci zahraničních agentů (FARA) do českého právního řádu, protože právě díky zákonu FARA se Američanům podařilo vystrnadit Annu Chapmanovou a devět dalších „ruských spících agentů“. Tedy nikoliv kvůli špionáži, ale kvůli porušení zákona FARA. Z tohoto případu lze naprosto logicky dovodit, že kdo je v jakékoliv zemi na světě, ať již v Gruzii, Maďarsku, na Slovensku nebo u nás, proti přijetí obdoby amerického zákona FARA, slouží ruským špiónům!

Pokud jde o přečetné Koudelkovo mediální sebeprezentování, je třeba se podívat na základní motto BIS. Otevřeme-li si tedy webovou stránku BIS, abychom se vyhnuli spekulacím a konspiracím, jukne na nás „Audi, vide, tace si vis vivere in pace“, což znamená „Naslouchej, dívej se a mlč, chceš-li žít v míru“! Ajta! Jak dlouho neviděl ředitel BIS webovou stránku služby? Nebo neumí latinsky a nemá nikoho, kdo by mu to přeložil? Nebo to zná, ale nedbá? Nebo to zná, ale úmyslně činí opak? Nemlčí, protože nechce žít v míru?!

Je docela logické dovodit, že tak málo, jak plní ono „mlč“, tak málo plní ono „poslouchej a dívej se“, takže realitu mu nahrazuje ideologie. Tím se ovšem celá služba dostává do vývrtky. Místo toho, aby jako každá správná zpravodajská služba měla odvahu a schopnost nosit zákonným adresátům špatné zprávy, ale tak, aby tím získali výhodu, protože jsou přesné, věrohodné a včasné, dodává Koudelkovy strašidelné skeče na téma ruského nebezpečí. Ty jsou však čím dál lacinější, od zamezení hromadné špionáži, přes ricinovou aféru, až k světobornému odhalení jednoho propagandisty.

Připomínají starý vtip o čerstvé vdově, co jde domluvit s rabínem pohřební řeč. Rabín má na výběr jednu úplně novou originální řeč, při které budou plakat široko daleko všichni, kteří z ní zaslechnou byť jen úryvek. Stála by však deset tisíc. Pak tu má jednu standardní, za pět tisíc. Příbuzní si popláčou, ostatní přítomní se na chvíli přestanou bavit o kšeftech a v zamyšlení zmlknou. Nakonec tu má ještě jednu, za pětistovku, ta je ale pouze pro vysloveně sociální případy, protože sám rabín ji nemůže s úplně čistým svědomím doporučit. — Proč? táže se vdova. — No protože, trošku se kroutí rabín, protože má, jak se obávám, poněkud komický nádech.

U ředitele zpravodajské služby, která je – jak doufáme – skutečnou zpravodajskou službou, a ne pouhou kulisou laciných Koudelkových kabaretních skečů, má však tento jejich „poněkud komický nádech“ celospolečensky velmi negativní bezpečnostní důsledek.

Koudelkovi se totiž za chvíli budou pochechtávat všichni, a to bohužel i ve chvíli, když by chtěl sdělit něco reálně hrozícího. Včetně vlády, která nepochybně tuší, jak hanebných triků Koudelka používá, tudíž ho využívá propagandisticky, ale nikoliv v reálném smyslu bezpečnostním. To může znamenat vážné bezpečnostní riziko!

Proto je ho potřeba neprodleně kabaretiéra Koudelku odvolat.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)

4.1 9 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
7 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Praded
Praded
před 1 měsícem

Není ten Koudelka také z brna?

Primak
Primak
před 1 měsícem

Ještě pořád ten Chruščov s tou botou? Lež jako věž. Už jsem to sem jednou dával, poučte se. Neztrapňujte se Autore…

rudolf karel
rudolf karel
před 1 měsícem

Pěkně napsáno, bohužel úplně poslední věta “Proto je ho potřeba neprodleně kabaretiéra Koudelku odvolat” má poněkud komický nádech. Škoda

palasovar@gmail.com
palasovar@gmail.com
před 1 měsícem

Koudelka nekoudelka, kvuli nim se na tupeho senochrupa a pokrytce menit nebudu..Nikdo z nas….Jinak vsimli jste si jak kazdeho doslova ukecavaji, ze s nimi musi drzet jednu lajnu? Uz jsem to zaregistrovala nekolikrat…naposledy Vondra ukecaval Macha…Bylo to trapne

mikkesh
mikkesh
před 1 měsícem

Pan Schneider skvěle. Snad jen u srovnání komiků Zelenského a Koudelky při hře na klavír, se domnívám, že tam bude menší rozdíl. Náš komik nemusí používat stoličku, aby dosáhl na klaviaturu, ale zase prý tím čím Zelenský bouchal do nástroje, Koudelka nedosáhne na černé klávesy.

adam
adam
před 1 měsícem

Souhlasím, měl by být odvolán, jenže nejsou lidi, kteří by měli na to odvahu, i když mají právo podobné rozhodnutí udělat…