Ano, Evropa je v nebezpečí, jak stojí v titulku v Economistu, ale ti, co o tom dnes mluví, jsou ti, kteří ji do tohohle bodu dostali

Litva prý půjde ve stopách Poláků vzhledem k ukrajinským mužům… oznámil litevský ministr obrany Laurynas Kasciunas. Řekl, že prý nikdo nebude Ukrajince chytat a odvážet na Ukrajinu, ale je možné cituji “tyto osoby omezit, pokud jde o sociální dávky, pracovní povolení, doklady.. “.

Zelensky se do této nevděčné diskuze nepouští, protože jeho popularita i podpora je na bodu mrazu. Ten v úterý během setkání s vojenskými důstojníky v Kyjevě jen sdělil, že podle něj se Ukrajina stane členem NATO pouze v případě, že zvítězí. Poslal ale svého hlavního poradce Podoljaka, který ve čtvrtek v televizi řekl, že EU se bude muset v této otázce rozhodnout.

Je vidět, že jak polský tak i litevský ministr obrany během jejich krátkého demokratického vývoje nepochopili, v čem přesně tkvěla ta přitažlivost Západu před třiceti lety, co to znamená liberálně demokratický systém, kde by měli mít všichni stejná práva. Nebo snad Západ pošle Syřany zpět bojovat proti IS? Nebo obyčejné Peršany svrhnout náboženské vůdce, kteří jsou nepřáteli Západu? Sikorskému díky jeho americké ženě je jasnější, že to bude “problematické” a tak zmínil, že je to “eticky nejednoznačné” a spíše se staví za vytvoření těžké brigády EU. Nevyloučil nic slovy: “přítomnost sil NATO na Ukrajině není nemyslitelná.”

Rusko nemá v plánu prohrát a nic nenaznačuje, že by mělo v plánu ještě někdy opustit východní regiony Ukrajiny. Slavnostně otevřelo novou železniční trať z přístavu Mariupol do Volnovachy a plánuje její prodloužení až do Doněcka a Ruska. Z ukrajinské strany jsou slyšet obavy především z vojenských důsledků stavby a hlavně rychlosti výstavby. Kerčský most tak ztrácí na své strategické důležitosti.

The Economist přinesl v posledním týdnu dva rozhovory, které byly zmíněny ve světových médiích. O prvním pro Ukrajinu velmi pesimistickém rozhovoru přinesly zprávu iDnes a Parlamentní listy. V něm zástupce velitele ukrajinské vojenské rozvědky generálmajor Vadim Skibickyj zmiňuje, že nastává nejtěžší hodina pro Ukrajinu. Mluví o nejhorší situaci na frontě od března 2022 a zmiňuje současné ruské úspěchy na frontě.

Za druhé dal Economist prostor Macronovi, aby se opět zesměšnil. Po jeho převlecích napodobujících Zelenského nyní hledá v jeho vzoru záchranu pro svou rozpadající se vládu. Není ani tak směšné, že argumentuje pro vyslání vojáků pokud by Rusové prorazili frontové linie. Směšné je, že po dvou letech války a neustálého volání Ukrajiny o pomoc řekne, že “pokud by existoval ukrajinský požadavek”, což prý podle něj dnes není. Není ukrajinský požadavek? Hm.

Oba rozhovory umožňují i jednoduchému čtenáři pochopit důležitost dnešní fronty. Ono je totiž jedno, zda-li Rusové doposud obsadili jen kousek ukrajinského území, protože jde o lidské zdroje. I když se stále mluví o zbraních, je jedno, jestli se masomlýnek koná u Kyjeva nebo u Donbasu. Jakmile dojdou vojáci, pojedou ruské tanky prakticky bez velkého odporu až do Kyjeva.

Proti Macronovi se již vyslovil David Cameron v pátek pro Sky News, který to označil za nebezpečnou eskalaci a maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto ve čtvrtek ve Francii varoval před třetí světovou válkou. Každopádně můžeme sledovat, že se ocitáme ve velmi vážné diskuzi o další světové válce, i když nevím jak dalece se s námi hraje upřímně.

Dr. Stephen Bryen, Senior Fellow v Yorktown Institute, který se zaměřuje se na velmocenskou soutěž a námořní a vojenskou převahu USA, totiž napsal na svém substacku před pár dny, že NATO začíná rozmísťovat vojáky na Ukrajině.

Bryen byl vedoucí pracovník zahraničního výboru Senátu USA, v obou Reaganových administrativách působil jako náměstek ministra obrany a ředitel DTSA, byl mluvčím Pentagonu pro technologickou bezpečnost.

Na svém substacku tvrdí, že NATO začíná na Ukrajinu vysílat bojové jednotky, které jsou v uniformách a nejsou to žoldnéři. Ve větším počtu prý přijíždějí vojáci z Polska, Francie, Velké Británie, Finska a dalších členů NATO a prý se doposud soustřeďují v západní části země. Píše, že se jedná o víceméně stejný model, který USA použily, když vyslaly “poradce” do Vietnamu. Ve skutečnosti šlo o americké speciální jednotky, které se zapojily do bojů.

NATO podle něj uvádí, že se nejedná o bojové vojáky, ale že jsou na Ukrajině proto, aby obsluhovali sofistikovanou západní techniku. Bryen však tvrdí, že se i aktivně zúčastňují bojů. Pokud má Bryen pravdu, Macron i ostatní s námi hrají divné hry a připravují jen veřejné mínění pro válku. Nebo je také možné, že politici nemají ve vojenském velení NATO v principu moc velký hlas a vše již paralelně běží mimo ně pod velením Pentagonu.

Bryen píše, že americký národní bezpečnostní establishment se obává ruského vítězství, že se všeobecně ví, že Ukrajina válku s Rusy prohrává a že hrozí rozpad její armády. Znamenalo by to podle něj zásadní komplikaci v americké bezpečnostní strategii a pro NATO by to byla rána, dokonce podle něj smrtelná. Ruská armáda je podle něj nyní údajně o patnáct procent větší než před válkou a je také mnohem zkušenější. Navíc Rusové našli způsoby, jak se vypořádat s americkými high-tech systémy, jako je rušení a spoofing.

Píše také, že výcvik ukrajinských pilotů F-16 není nijak úspěšný kvůli jazykovým bariérám a neznalost západních systémů a bojové taktiky zpomalují proces učení. Proslýchá se podle něj, že až letos v létě začnou na Ukrajinu konečně přilétat letouny F-16, budou je pravděpodobně obsluhovat “vysloužilí” piloti z evropských vzdušných sil.

Bryen dále píše, že plánem NATO je podle něj pokusit se odvrátit katastrofu tím, že doplní mezery v ukrajinských silách dovozem “poradců” a počkat, až USA po listopadových volbách zapojí do boje svou armádu. Bidenova administrativa, alespoň pro veřejnou potřebu, doposud tvrdí, že je proti vyslání vojáků NATO na Ukrajinu. Pravdou však podle něj je, že Biden možná čeká na své znovuzvolení, než vydá rozkaz, aby američtí vojáci bojovali na Ukrajině. Po znovuzvolení bude mít volnou ruku. Rusové to prý vědí a snaží se o zhroucení ukrajinské armády před tímto datem.

Pokud se to podle něj Rusům podaří, větší válce v Evropě se vyhnou. Pokud ne, hrozí Evropě velká válka.

*

Pavel Šik, FB

Obrázek: Ano, Evropa je v nebezpečí jak stojí v titulku v Economistu, ale ti, co o tom dnes mluví, jsou ti, kteří jí do tohohle bodu dostali