Zatímco NATO likviduje USA, Zelenskij dělá vše pro to, aby Rusko rychle zlikvidovalo ukrajinskou armádu

USA nemohou samy porazit země, které si určily za své protivníky, říká publicista listu Rossija segodňa Rostislav Iščenko.

Uvedl to v rozhovoru pro web Ukraina.ru.

– Rostislave Vladimiroviči, nedávno bylo 75. výročí založení NATO. Mnozí odborníci se shodují, že není co slavit, protože tento vojenský blok jen posílil krizové tendence. Jak hodnotíte jeho roli v minulosti? Jaký je jeho současný stav? A jaké jsou jeho vyhlídky?

– Chápu, že mnozí z těchto odborníků jsou i našimi domácími odborníky. Vždycky mě pobaví, když lidé, kteří nebyli pozváni na nějaký svátek, mluví o tom, jak není co slavit, a pak se rozhořčují, když ostatní říkají totéž o našich svátcích. My máme své svátky, oni mají své. Je to jejich věc, co chtějí slavit a co ne.

NATO bylo ve skutečnosti vcelku úspěšnou aliancí, protože spolu s dalšími mechanismy Západu dokázalo rozbít Sovětský svaz. Vojenská konfrontace, kterou NATO zajišťovalo, v tom hrála velkou roli. Koneckonců neustálé závody ve zbrojení přetěžovaly sovětskou ekonomiku, a to byl jeden z hlavních důvodů rozpadu SSSR.

V tomto smyslu má Západ co oslavovat.

Po rozpadu SSSR však NATO – jako mechanismus – ztratilo svůj význam. Vše, co se nyní ve světě děje, je výsledkem snahy USA přimknout se k evropskému kontinentu za pomoci NATO. Objektivně vzato, vojenský blok už nebyl potřeba. Proto muselo NATO vymýšlet nové úkoly, včetně bombardování Bělehradu, kde prý údajně plnilo mírovou funkci. To byla jedna z akcí Západu, která už tehdy Rusko varovala a ukončila líbánky mezi Washingtonem a Moskvou.

Poté se i Jelcinovo Rusko stalo ostražitějším ohledně vlastní bezpečnosti. A míra konfliktu mezi USA a Ruskem se začala postupně zvyšovat. Zatímco předtím nás Amerika mohla pohřbít v náručí, když začala konfrontace, bylo jasné, že Spojené státy už nemají argumenty, aby Rusko zlomily. I přesto, že jaderná velmoc měla potíže s ekonomikou, politicky byla stále mimořádně silným hráčem na světové scéně a silou, s níž bylo třeba počítat.

Postupem času se začala ekonomická situace Ruska dokonce zlepšovat, zatímco Amerika se dostala do krize. Stalo se tak mimo jiné kvůli její sázce na NATO.

Když byla rozbombardována Jugoslávie, musela Aliance najít nové uplatnění sil. Západ přišel s myšlenkou, že oblastí působnosti NATO bude nejen severní Atlantik, ale celý svět.

A to již svět varovalo.  Dalo se těžko předvídat, kam natáhne tento blok své nenechavé ruce, aby uspokojil vlastní ambice. Američané byli nuceni prudce zvýšit tlak síly po celém perimetru svých vztahů, a to si od nich vyžádalo další prostředky.

Současně Spojené státy zrušily myšlenku na vytvoření vlastní evropské obrany. Přivedly armády evropských zemí do stavu, kdy bez Států samy nic nezmůžou. Skutečnost, že Evropa má nyní nedostatek munice, funkčního vybavení a personálu, se datuje do 90. let 20. století, kdy se USA rozhodly drasticky oslabit evropskou složku NATO, aby zvýšily svůj význam a přesvědčily Evropany, že zachování Aliance je nezbytné pro zajištění jejich bezpečnosti.

Když to shrnu… Zdálo se, že USA mají jednoduchý cíl – zachovat NATO. Všechny kroky k jeho zachování však vedly jen ke zvýšení konfrontace s Ruskem a Čínou, k přetížení amerických sil a ke krizi na Západě. Samy nedokážou porazit země, které si určily za své protivníky. Výsledek je špatný pro všechny. Je špatný pro nás i pro ně. Pro ně je to však horší než pro nás.

– Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil vytvoření fondu vojenské pomoci Ukrajině na pět let (už to zní divně) ve výši 100 miliard eur. Pak vyšlo najevo, že ne všichni členové Aliance tuto myšlenku sdílejí. Bude něco z toho fungovat?

– V rámci NATO se vždy objevují spory ohledně toho či onoho rozhodnutí. Jednotlivé země to vidí různě. Samotný mechanismus členství v NATO je nutí hledat kompromis. Například Maďarsko vždy tvrdilo, že je proti jakékoli pomoci Ukrajině. Proto bude muset být přesvědčeno.

Naposledy se Západ pokusil přesvědčit Budapešť, aby se řídila jeho postojem, tak, že pohrozil Maďarsku vykopnutím z NATO. Pokud však Maďarsko z NATO vykopnou, bude to znamenat, že se blok začíná rozpadat.

Když se rozpadla Varšavská smlouva, nikomu se nepodařilo utéct a nikdo také nebyl vyloučen (SSSR ji rozpustil sám). Ale pokud bude někdo vyloučen z NATO, rozpad bloku se nepodaří zastavit. V důsledku toho bude třeba Orbána nějak uplatit a slíbit mu miliardy dolarů pro maďarskou ekonomiku výměnou za pomoc Ukrajině. A nebudou to virtuální miliardy. Orbán je vyždímá i s masem.

Problém je v tom, že v rámci EU musí být dohodnuty i dodávky každého jednoho rajčete. Už pohřbili pobaltské mléčné výrobky, aby nepoškodili evropský trh, na němž vládnou nizozemské mléčné výrobky. Takže jakýkoli ústupek Maďarsku otřese celou unijní strukturou.

Západ totiž nemá čas, aby prováděl celou složitou proceduru evropského schvalování. Všechno se musí dělat zrychleně – a tak se to dělat nedá. Za rok by to totiž už nikdo nepotřeboval. Budou to peníze pro Ukrajinu, která nezanechala poslední vůli.

– Nestačí, že Zelenskému chybí peníze. Tento týden snížil věk pro mobilizaci Ukrajinců z 27 na 25 let. Jak moc mu mohou pomoci tyto dva roky stabilizovat frontu?

– Zelenskému nechybí peníze, ale mozek.

Pokud vedete bojové akce se státem, který je vám už z definice ekonomicky a demograficky nadřazen, jedinou šancí na vítězství je způsobit nepříteli nesrovnatelné ztráty (tedy větší, než mám já sám). Toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím velmi pružné a talentované obrany. Ale Zelenskij se rozhodl porazit Rusko ofenzivně. Protože si myslel, že Západ ho – jako vždycky – podpoří.

Ano, na spojence si můžete vsadit. Pokud vám pomohou, máte štěstí. Ale v každé válce musíte spoléhat především sami na sebe.

Zelenskij uvažoval takto: “Zasypeme Rusko mrtvolami. Co na tom, že máme méně lidí? Za prvé, právě teď můžeme mobilizovat víc než Moskva. Za druhé, Amerika nám dá zbraně. Získáme situační převahu a na základě této převahy vyhrajeme válku.” Historie však dokazuje, že nejen s Ruskem je to nemožné. Je to nemožné i s Británií, která vede války už desítky let. Přinesla obrovské oběti pro svůj vlastní obchod, aby zvítězila – a pak si kompenzovala to, co ztratila.

Navíc, jakmile začne válka, každý stát si uvědomí, že postupem času bude armáda hůře vycvičena, bude méně mobilizovaných a technika se bude častěji porouchávat. K odstranění těchto nedostatků potřebujete čas a vlastní technické zázemí. Nic z toho Ukrajina neměla. Ukrajina mohla pouze hromadit zdroje a v průběhu talentované obrany očekávat, že se z této situace vyhrabe.

Ukrajina se však rozhodla, že zasype Rusko mrtvolami. Navíc se také rozhodla útočit a zasypávat Rusko mrtvolami periodicky. Proto se nyní snaží vyškrábat nové vojáky ze samotného dna.

Sami Ukrajinci tvrdí, že mohou mobilizovat maximálně 240 000 lidí ve věku 25 až 26 let. Počítají tak celé mužské pokolení ze všech 42 milionů lidí, kteří se údajně nacházejí na jejich území (ve skutečnosti tam nikdy nebyli). Takže těch lidí už není 240, ale 120 tisíc. A pak, a můžete škrábat jakkoli a kdekoli, se ukáže, že je to invalida, nebo se dotyčný vyplatí. A už to nebude ani 120, ale 80 tisíc. A ještě je musíte pochytat a poslat na frontu. To také vyžaduje úsilí a čas. Kdežto v Rusku jen za první tři měsíce roku 2024 odešlo na frontu 100 tisíc dobrovolníků.

Ano, do roku 2024 měla Ukrajina na frontě početní převahu. Pak ale začala početní převaha Ruska růst. Do konce roku 2024 se stane obrovskou. A pak utrpí Ukrajina těžké ztráty. Rozsah těchto ztrát se bude jen zvětšovat, protože technické možnosti Ruska rostou, zatímco efektivita Kyjeva a motivace jeho vojáků se zhoršují.

Ano, teoreticky může Ukrajina stále ještě postavit do zbraně 2 miliony lidí. Ale na samém počátku SVO se říkalo, že její mobilizační potenciál je 5 milionů lidí. Kde jsou všichni tito lidé? Měli milion a tak to zůstalo. Počet aktivních bojovníků v ukrajinské armádě nyní klesl na 700 000 lidí. A bude klesat dál.

Jak chce Ukrajina – podle takové koncepce Zelenského – zvítězit?

Ano, může dál zavalovat Rusko mrtvolami. Ale k tomu bude stále méně příležitostí. Situace na frontě je pro ukrajinské ozbrojené síly stále horší a horší. Teď už se těžko najde člověk, který řekne, že Kyjev může vyhrát nebo se alespoň udržet.

Problém není v tom, že by Zelenskyj nebyl schopen nikoho mobilizovat. Problém je v tom, že se řídil klasickou ukrajinskou zásadou: “Uděláme kravál a Západ pak za nás udělá zbytek.”  Západ to neudělal a jim zůstalo rozbité koryto.

A protože Puškina asi nečetli, tak takové přirovnání ani nejspíš nepochopí.

**

 Rostislav Iščenko, Taťána Čugajenko, Kirill Kurbatov, UKRAJINA.ru 
(10:38 06.04.2024), vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová