Slovensko se vzepřelo

Slovenské prezidentské volby mají svého vítěze a je jím k vzteku tamních i našich liberálů člen vládní koalice Pellegrini. Ficův dlouhodobý politický souputník, který se sice na čas vydal vlastní cestou, ale v důležité chvíli pro Slovensko se opět spojili a obsadili oba nejdůležitější mocenské posty. Slovensku tímto blahopřejeme k návratu rozumu minimálně u poloviny národa.

Tlak působící na voliče ze strany liberálů byl obrovský. Média nezastavila svou prokorčokovskou kampaň ani na okamžik, do popředí byli vysunuti umělci dlouhodobě žijící mimo realitu, na pomyslném pódiu opět dostala prostor Magda Vášáryová, tedy naprosto bezcharakterní osoba dštící síru. Umělecká scéna tloukla na poplach stejně jako naši vládní a koaliční představitelé. Slováci u nás žijící byli motivováni k volebnímu zájezdu a naši novináři dělali vše proto, aby byli přesvědčeni o jediné možné a správné volbě, tedy dosazení Korčoka do sídla slovenských prezidentů.

Všechno marné. Rozdíl v počtu hlasů byl tak velký, že nebylo možno spolehnout se na proslulou Bidenovu křivku, kdy v naprostém konci sčítání došlo k „nečekané progresi“  nárůstu počtu volebních lístků s jménem pozdějšího „vítěze“ souboje o Bílý dům. Korčok tak prohrál a způsobil tím obrovský propad mnohé liberální čelisti.

K úspěchu Pellegriniho pomohla především protiválečná a pronárodní orientace koaličního partnera Roberta Fica a jeho vlády, ke které se hlásí i Pellegrini. Sice mu mohla částečně škodit jeho sexuální orientace, ale nakonec u voličů převážila obava z mobilizace a války, zároveň neochota Fica se nadále ve všem podřizovat Bruselu.

Navíc mají na své západní hranici odstrašující výsledek toho, když se k vládě dostanou sluhové EU a NATO. Nezpochybnitelná role Petra Fialy a Petra Pavla při výběru slovenského prezidenta tkví v naprosto strašidelném působení v čele státu, že si Slováci radši nadělili možnost se podobným excesům, které vznikají ve Strakovce a na Pražském hradu, obloukem vyhnout.

Zároveň je třeba si uvědomit, že budeme svědkem války mezi vládou a prezidentem na straně jedné a s extrémně aktivní a zákeřnou opozicí podporovanou médii a zahraniční eurohujerskou klikou. Vzpomeňme na aféru kolem smrti novináře Kuciaka a jeho partnerky zneužité k likvidaci Fica. Oni jsou schopni jít dále, než si připouštíme, viz hon na členy AfD v Německu.

Fico s Pellegrinim vše ustáli a mohou utvořit tandem, který se vzepře bojovným náladám států podporujícím Ukrajinu. Zároveň se mohou stát společně s Orbánem důležitým článkem při vyjednávání mezi Západem a Ruskem o ukončení ukrajinské krize. To vše je zatím spíše přáním, realita je závislá na přístupu samotných Rusů, kteří momentálně „čistí“ prostor a připravují si půdu na další postup v řešení otázky kolem denacifikace Ukrajiny.

Jsme první den po volbách, pojďme si užít radost z porážky favorita naší Pětikoalice a mainstreamových médií. Budoucnost Slovenska a jeho směřování nám dává naději v jisté možnosti zvrátit současný tristní stav i u nás.  Nevěřme pomluvám, kterými nás novináři a redaktoři zahrnou, přejme Slovensku návrat k logice, prosperitě a zdravému rozumu. Pokud půjde po správné cestě, může to pomoct otevřít oči i zarytým voličům Pětikoalice u nás.

**

Jindřich Kulhavý, iNadhled