Portrét monstra

Jedna recenze na jednu knihu polského historika nám ukáže dilema moderní polské společnosti na pozadí bojů na Ukrajině. Mimochodem, s Poláky máme mnoho společného, včetně obětí na Volyni…

V centru Lvova, nad náměstím Kropyvnytsky, které bylo před druhou světovou válkou pojmenováno po biskupu Józefu Bilczewském, stojí okázalý monument. Na pozadí 30metrového vítězného oblouku stojí na piedestalu sedmimetrová postava muže odlitá z bronzu.

Pohledný, charismatický muž hledí před sebe odvážným pohledem zvěčněným v kovu. V záměru tvůrce díla, ukrajinského sochaře Mykoly Posikira, měla socha zobrazovat vůdce ukrajinských nacionalistů Stepana Banderu. Jde o to, že to nemá nic společného s historickým vzorem.

Stepan Bandera působil naprosto odpudivě. Byl malý a nebyl fyzicky přitažlivý. Jeho vrstevníci byli hlavou a rameny nad ním. Měl nepřiměřeně dlouhé ruce. Obličej měl poznamenaný vyčnívající horní čelistí a stále zvednutý ret odhaloval vyčnívající zuby. Možná právě tento jeho karikaturní zjev a komplexy s ním spojené posunuly mladého Stepana Banderu na cestu fanatika, teroristy a vraha. Ale také nezpochybnitelného vůdce ukrajinského nacionalismu. Člověka, kterého tento trend utvářel ve svůj vlastní zkreslený obraz.

Tato a mnoho dalších skutečností ze života muže, který zanechal krvavou stopu v dějinách, zločince, jehož pomníky dnes „zdobí“ desítek ulic ukrajinských měst a obcí, se můžete dozvědět při čtení nejnovější knihy Marka A. Koprowského „Bandera. Terorista, vrah, fanatik.” Při vykreslení postavy vůdce ukrajinských nacionalistů se Koprowski neomezil na pouhé nastínění Banderovy životní cesty. Položil si i otázku: jaký to byl člověk?

Mladý Bandera spojoval fanatismus s vytrvalostí, tvrdohlavostí a důsledností. Svou vůli uplatňoval tím, že například odmítal jíst. Nad postel si pověsil voňavou klobásu, která ho lákala svým aroma, ale nesnědl ji. Po vstupu do Organizace ukrajinských nacionalistů se mučil. Zastrčil si špendlíky pod nehty a bičem se mlátil do nohy. Tím se měl stát imunní vůči případným výslechům ze strany polské policie, která s ukrajinským nacionalismem bojovala s lepšími či horšími výsledky.

Ve zfanatizovaném prostředí našel outsider Bandera pochopení. Na nové kolegy zapůsobil nejen svým bezohledným a aberantním chováním, ale také znalostmi a fyzickou zdatností, kterou neustále rozvíjel. Byla to jeho důsledná vytrvalost ve fyzickém a intelektuálním seberozvoji, stejně jako charisma typické pro každou posedlost, které ho dovedly do čela Organizace ukrajinských nacionalistů.

Zdá se, že o Banderovi už víme hodně. Jeho postava je navíc neodmyslitelně spjata s tragédií polského pohraničí – masakrem, který Polákům na Volyni a východním Malopolsku způsobili jejich ukrajinští sousedé. Ukazuje se však, že některé naše znalosti jsou pouze bezduše opakované stereotypy. Koprowski například předkládá odvážnou výzkumnou tezi, že Banderův utilitární nacionalismus, na rozdíl od všeobecného přesvědčení, příliš nečerpal z intelektuálního nacionalismu Dmytra Doncova, který je pro nenáročného pozorovatele tak těžko pochopitelný.

Koprowski si od „hrdiny“ této biografie udržuje pochopitelný odstup, ale zároveň se stává kritickým vůči polské straně. Poukazuje na chyby a opomenutí polské administrativy, její následnou shovívavost a šokující lenost. Kdyby polský stát neprokázal nepochopitelné slitování s otrlým teroristou a vrahem, dějiny se mohly ubírat jinou cestou a desítky tisíc Poláků zavražděných Ukrajinci v genocidním běsnění by přežily.

Už jen z výše uvedených důvodů stojí za to si přečíst biografii Stepana Bandery od Marka A. Koprowského. Navzdory extrémním pocitům, které její „hrdina“ stále vzbuzuje, navzdory odporu který pociťuje každý příčetný člověk, když je vystaven jeho “dílu”, stojí kniha za přečtení. Zejména proto, že vzhledem k válce odehrávající se za naší východní hranicí přibývá lidí, kteří se snaží „opravovat“ dějiny. Nepohodlnou pravdu o Volyni, ukrajinské genocidě a samotném Banderovi se snaží zalhávat, relativizovat nebo prostě zamlčet. Avšak národní zájem nemůže ustoupit aktuálním zájmům vyplývajícím z politických konjunktur. Proto si musíme pamatovat. To je naše polská povinnost.

**

Przemysław Piasta, Myśl Polska, překlad Nová Republika

Marek A. Koprowski: „Bandera. Terorista, vrah, fanatik”, Replika, Poznaň 2024

 

4.9 7 hlasy
Hodnocení článku
13 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Hokarc
Hokarc
před 8 měsíci

A mezi ,,voliče” tohoto monstra patří i naše vláda a tím pádem i ti, kteří jí podporují !

Karel2002
Karel2002
před 8 měsíci

Současná polská vláda a polské sdělovací prostředky však Banderu a UPA v podstatě plně rehabilitovaly. Se Zelenskym a Ukrajinci mají totiž společného nepřítele. Putina a Rusko. Současné Polsko je ze všech členských států NATO nejvěrnějším spojencem Zelenskeho Ukrajiny. A v Česku je to v podstatě stejné. Někteří mí známí, kteří volili ODS-TOP09-STAN-Piráty-Lidovce, mají pro banderovce jen slova chvály.… Číst vice »

mikkesh
mikkesh
před 8 měsíci

Kdysi jsem na téma Bandera mluvil s Lvovským historikem, starším pánem, nebudu jmenovat, protože ani nevím jestli je ještě živ. To co popisuje Piasta je bezesporu pravda. Ale jaksi chlapec zapomněl také se podívat v jakém prostředí tihle Banderové vyrůstají. Jak “láskyplně” se choval k Ukrajincům bratr Lech. Jak to umí jen on.To… Číst vice »

mikkesh
mikkesh
před 8 měsíci
Odpověď uživateli  mikkesh

Tím samozřejmě banderovské zločiny neomlouvám. A plky o tom jak bojoval proti Moskalovi? Zaručeně, z vlastní zkušenosti, vykolejíte tímto každého myslícího Ukrajince. Za prvé tam do třicátého devátého bylo Polsko, nikoliv Moskal. Za druhé do jednačtyřicátého domlouval s gestapem v Krakově co dál. Po té vstoupil se svojí bandou a Wehrmachtem na území SSSR. A tam začal bojovat.… Číst vice »

Karel2002
Karel2002
před 8 měsíci
Odpověď uživateli  mikkesh

Ano, Poláci se k Ukrajincům chovali jako k podlidem. Ukrajinci mohli na úřadech mluvit jen polsky. Tady hrála roli i náboženská nenávist, Poláci byli a jsou hluboce věřící katolíci a v minulosti se snažili hubit pravoslavné Ukrajince, Bělorusy a Rusy. Viz Taras Bulba. Poláky a Ukrajince spojovala jen nenávist k Židům.

mikkesh
mikkesh
před 8 měsíci
Odpověď uživateli  Karel2002

Hlavně náboženská nenávist. Ona když se “správně” uchopí jakákoliv ideologie, tedy i náboženství může dojít ke katastrofě. Třeba ten klasický protimluv – liberální a demokracie. Ale budiž. A podívejte co nám dnes předvádí ten liberální demokrat po prohraných volbách na Slovensku. Kdejaký liberálně demokratický pašák, vyhrožuje i vraždou. Tak nevím, jestli to je liberální, ale… Číst vice »

spartak
spartak
před 8 měsíci

Ukrajina může mít své hlavní město Lvov + území po dohodě s Ruskem. Kyjev by měl být spolu s Oděsou ruský ,ale ani ve Lvově by sochy nacistických štváčů nemohly být vystaveny, tečka.

Václav Dvořák
Admin
Václav Dvořák
před 8 měsíci
Odpověď uživateli  spartak

Tohle řešení by bylo jen odkladem velké války, kterou by Rusko už nemuselo zvládnout. Podle diskuzí v ruských médiích a Dumě usuzuji, že cílem je likvidace banderovské Ukrajiny jako státu v jeho současných hranicích. Převýchova obyvatelstva aby ani banderovská ideologie nepřežila. Uvahy o jakékoli “zbytkové Ukrajině” Rusko nepřipustí. I v tomhle bude mít ruské vedení ze… Číst vice »

mikkesh
mikkesh
před 8 měsíci
Odpověď uživateli  Václav Dvořák

Nevím, nevím. Převýchova snad nikde nedopadla dobře. Kdo by z Rusů chtěl převychovávat banderovce? Snad dennodenně v televizi diskutovat a ukazovat jak, třeba přibili v tom jejich boji dítě na vrata, uřezali ženám prsa … a jiné demokratické “libůstky” Ptát se jakého politického úspěchu tím dosáhli, pokud by Hitler vyhrál, jestli by s tím pokračovali i jinde,… Číst vice »

standa
standa
před 8 měsíci
Odpověď uživateli  Václav Dvořák

Zbytková Ukrajina by zůstala problémem. Proto je pro RF současná situace výhodou, že je možno zbavit se většiny fašistů natrvalo. Pořád mě udivuje, že po tom co jim provádíme, že pořád dodávají Západu suroviny – plyn, LNG, uran, titan(!) a další a nerozbili příhraniční infrastrukturu. Fakta potvrzují, že kolektivní. Západ to bude neustále… Číst vice »

maxim
maxim
před 8 měsíci
Odpověď uživateli  spartak

Je to složité, s tím Lvovem a Haličí, jíž je hlavním městem .. Lvov byl osídlen polsko židovským panstvem (jak píše mikkesh, které vítalo německé fašisty), tohle obyvatelstvo po 2.sv.válce odešlo do Polska, hlavně do vyklizené německo židovské Wroclawi (Vratislavi, po zakladateli českém králi Vratislavovi) .. No a tak si na po 2.sv.válce ukrajinský Lvov nyní… Číst vice »

maxim
maxim
před 8 měsíci
Odpověď uživateli  maxim

V závěru předpovědi kdo vyhraje jsem zapoměl na Západní Evropu a celou KoZu s Usa….
Nooo .., s těmito potomky kolonizátorů se noví obyvatelé Evropy nesbratří, ale vyřídí si s nimi staré účty …

Karel2002
Karel2002
před 8 měsíci
Odpověď uživateli  spartak

Vy už pěkně porcujete Ukrajinu, jenže ruská vojska postoupila na západ jen o pár kilometrů, Kyjev je daleko od fronty, dobytí Oděsy a dokonce i Charkova je krajně nepravděpodobné. Drtivá většina europoslanců počítá s tím, že Zelenskyj v brzké době vyžene ruské vojáky pryč z formálně ukrajinského území a zase si vzbouřenecká území plně podrobí. K tomu mu… Číst vice »