Hlavní tisková agentura Korejské lidově demokratické republiky CTAK zveřejnila komentář varující před plány Tokia obnovit armádu vzoru císařského Japonska, kdy v zemi vládl militaristický režim. Ne, samozřejmě, podle nejmodernějšího technického vybavení to budou zásadně nové ozbrojené síly, které nejsou horší než armády a loďstva předních světových mocností. Jde o něco jiného, o oživení šovinistického morálního ducha vojáků a důstojníků, kteří jsou ochotni obětovat životy za císaře a božský “národ Jamato” v revanšistických válkách a konfliktech.
Jako jedno z odůvodnění těchto záměrů uvádí CTAK povýšení bývalého velitele japonského námořnictva “sil sebeobrany” Japonska do hodnosti hlavy šintoistické svatyně Jasukuni, která je v asijských zemích považována za útočiště apologetů a přívrženců japonské militaristické minulosti. Mezi farníky a obdivovateli chrámu nejsou jen radikálně naladěné ultrapravicové elementy, ale prakticky celá vládnoucí Liberálně demokratická strana a členové vlády, kteří pravidelně demonstrativně s ignorováním oficiálních diplomatických protestů ČLR, Korejské republiky, KLDR a dalších východoasijských zemí, navštěvují Jasukuni k uctění památky krajanů, kteří padli v agresivních válkách, nebo poskytují peněžní dary. V chrámu Jasukuni jsou kanonizovány duše všech vojáků, kteří položili život za “císaře a velké Japonsko”. Tam jsou uloženy pamětní desky se jmény 2,5 milionu padlých v bojích vojáků a důstojníků. Zvláštní pobouření sousedních národů vyvolává umístění pamětní desky se jmény 14 vysoce postavených politiků a vojáků militaristického Japonska, popravených na základě verdiktu Tokijského mezinárodního tribunálu pro hlavní japonské válečné zločince.
V komentáři CTAK se uvádí: “Přízraky “císařské armády”, která se v minulém století postavila na cestu agresí a rabování, jsou otevřeně obnovovány v podobě “sil sebeobrany” – současné “císařské armády”, až do morku kostí nasáklé militaristickým jedem. Japonsko nyní zkrášluje své minulé zločiny překrucováním historie a také neúnavně zvyšuje “síly sebeobrany” jako útočné ozbrojené síly, jež disponuje supermoderní výzbrojí, s odkazem na údajnou “rostoucí hrozbu” ze strany okolních zemí”, píše se v článku severokorejské agentury, odrážející oficiální názory vedení KLDR. Zároveň zaznívá varování, že “agresivní ambice Japonska se v průběhu času a generační obměnou nemění a jejich realizace opět přivede lidstvo do velkých potíží”.
Varování je více než aktuální a včasné, neboť ještě nedávno považovaná za nepravděpodobnou remilitarizace Země vycházejícího slunce se dnes děje doslova před našima očima.
Vybavuje se mi rozhovor z poloviny 80. let minulého století v Japonsku s dopisovatelem jedné z předních amerických agentur o ambicích japonských politiků a velkého kapitálu přivést vojenskou sílu své země do souladu s jejím ekonomickým potenciálem. Tehdy můj partner přesvědčivě ujišťoval: “Amerika to nikdy nedovolí. Japonsko plní pomocné úkoly při podpoře našich ozbrojených sil. Jsme samozřejmě spojenci proti vám a Číně, ale v Americe nezapomínáme na varování “Remember Pearl Harbor!” (“Pamatuj Na Pearl Harbor!”). A proč mají vlastně Japonci utrácet obrovské peníze za znovuvytvoření mocných ozbrojených sil? Protože je pro ně přece ekonomicky výhodné, aby zůstali pod krytím našeho “jaderného deštníku” a dodávali světu Toyotami a Panasoniky…”
Zhruba to samé už v devadesátých letech říkal autorovi těchto řádků ve své kanceláři na velvyslanectví tehdejší vedoucí diplomatického sboru RF v Tokiu A. Panov. Diplomat si stěžoval: “Co vy a vaši stejně smýšlející kolegové děsíte naše vedení a lidi ohledně nějakého militarismu v Japonsku. Když mluvíte s japonskými politiky a politology, nemůžete si nevšimnout, že v této zemi není žádný militarismus a ani se žádný nepředpokládá. Země je zcela mírumilovná a “síly sebeobrany” se používají hlavně k likvidaci následků v Japonsku častých přírodních katastrof…”.
Přičemž na velvyslance neudělaly dojem ani již tehdy důvěryhodné informace o záměru vládnoucích kruhů a velkého kapitálu urychleně obnovit v zemi silný vojensko-průmyslový komplex. A pak postupně přejít od nákupu americké vojenské techniky k výrobě modelů zbraní domácí výroby, pokusit se osvobodit od ústavních omezení a vstoupit na světový trh obchodu se zbraněmi. A to mělo být mimo jiné hnacím motorem pro vystoupení země z vleklého období stagnace japonské ekonomiky.
Život vyvrátil “názory” těch, kteří se domnívali, že “pacifismus”, který Japoncům vnutili Američané, je jako by “navždy”. A že Japonci, když se smířili s pozicí poražené země, snad zapomněli na revanšismus a obnovení “samurajské chrabrosti”. Agentura TASS s odvoláním na varování KLDR připomíná, že japonská vláda v roce 2022 schválila aktualizovanou strategii národní bezpečnosti, která předpokládá zvýšení obranných výdajů do roku 2027 na 2 % HDP podle vzoru NATO. Podle návrhu rozpočtu vzrostou dotace na obranu ve fiskálním roce 2024 (začne v dubnu) na úroveň asi 7,92 bilionu jenů (55,6 miliardy USD), což je přibližně o 16,5 % více, než činil tento bod nákladů v roce 2023. Prostředky mají být vynaloženy na nákup raket dlouhého doletu japonské výroby v rámci dříve stanovených cílů na posílení útočného potenciálu. Rozpočet navíc zahrnuje výdaje na vývoj stíhačky nové generace ve spolupráci s Velkou Británií a Itálií.
Dodejme k této informaci, že v rozporu s dříve vyhlášenou doktrínou “o výhradní obraně” Japonsko již bez ohledu na kritiku sousedních zemí dává do výzbroje “sil sebeobrany” čistě útočné zbraňové systémy. Dokonce včetně letadlových lodí, nemluvě o raketách umožňujících údery do hloubky sousedních států – ČLR, KLDR, Ruska.
A zde je zpráva z posledních dnů. Japonský deník Sankei simbun informuje, že japonské ozbrojené síly dokončily vytvoření první jednotky vlastního analogu námořní pěchoty USA ve složení 3 tisíc vojáků, kteří budou v neustálé pohotovosti pro nasazení na jednotlivých ostrovech ve Východočínském moři. Takzvané obojživelné mobilní síly sídlí na jihozápadním ostrově Kjúšú, pravidelně se však budou vydávat zejména na ostrovy Miyako a Ishigaki v těsné blízkosti Tchaj-wanu.
Nová formace se skládá ze tří menších jednotek, které budou na základě rotace umístěny na předních pozicích, budou plně připraveny pro případ dalšího přesunu na místo možného konfliktu nebo podstoupí další fázi výcviku. Vytvoření takového protějšku americké námořní pěchoty, poznamenává deník, je považováno za zastrašující prostředek vůči Číně. Předpokládá se, že obojživelné mobilní síly budou působit v úzké spolupráci s americkými jednotkami v regionu. Budou také poskytovat podporu japonským raketovým jednotkám, které již byly umístěny nebo budou dále nasazeny na japonských ostrovech v oblasti Tchaj-wanu.
Americká námořní pěchota je vysoce mobilní druh vojsk určený k námořním výsadkovým operacím na nepřátelském území a k vedení bojů v přímořské zóně v součinnosti s loďstvem, pozemními jednotkami a letectvem jak ve všeobecné válce, tak v lokálních válkách s konvenčními a jadernými zbraněmi. Vzhledem k tomu, že japonská námořní pěchota je vytvořena jako obdoba americké námořní pěchoty, jsou na ni kladeny stejné úkoly.
Přestože podle informací budou japonské obojživelné mobilní síly údajně v tomto období rozmístěny v jižních oblastech Japonska, neznamená to, že jejich použití v jiných částech země, například na severu, je vyloučeno. Zejména proto, že v situaci vědomého zhoršení tokijskou vládou politických a diplomatických vztahů s Ruskem se japonskými úřady záměrně eskaluje vojenské napětí v oblastech hraničních s naší zemí. Moskva v poslední době opakovaně vyjádřila své znepokojení nad zvyšováním vojenské aktivity Japonska. Japonské velvyslanectví v Rusku proto loni na podzim obdrželo rozhodný protest v souvislosti s tím, že mezi 14. a 23. zářím proběhlo rozsáhlé japonsko-americké vojenské cvičení na ostrově Hokkaidó, v těsné blízkosti ruských hranic, a také ohledně plánů dalších podobných manévrů. Japonská strana byla upozorněna na kategorickou nepřípustnost demonstrativní vojenské aktivity u ruských dálněvýchodních hranic, včetně spolupráce s členskými státy NATO.
Zdá se však, že Tokio a Washington nepovažují za nutné reagovat na vážná varování Moskvy. To přimělo velvyslance RF Nikolaje Nozdreva, který opět přicestoval do Tokia, aby již ve svém prvním rozhovoru konstatoval znepokojení Ruska nad zintenzivněním vojenských aktivit Japonska u ruských hranic. “Je tu důležitý, velmi znepokojivý moment, který bedlivě sledujeme – aktivizace vojenské činnosti v blízkosti našich hranic. Děje se tak mimo jiné v bilaterálních a multilaterálních formátech za účasti především ozbrojených sil Spojených států amerických, ale i některých zemí NATO a dalších amerických spojenců v asijsko-pacifickém regionu”, uvedl velvyslanec.
Japonský premiér Fumio Kisida se 10. dubna setká ve Washingtonu s americkým prezidentem Josephem Bidenem. Bylo uvedeno, že hlavy obou zemí dohodnou rozšíření funkcí vojenské aliance známé pod názvem “japonsko-americká smlouva o bezpečnosti”, namířených proti ČLR, KLDR a Rusku. Na druhé straně se v blízké budoucnosti očekává oficiální návštěva ruského prezidenta Vladimíra Putina v Pchjongjangu, při níž se má pokračovat v jednáních s vůdcem KLDR Kim Čong-unem. Myslím, že důležité místo při jednání budou mít i otázky zajištění míru a bezpečnosti v severovýchodní Asii. V souvislosti s tím varování učiněné severokorejskou tiskovou agenturou ohledně pro region nebezpečného znovuvytvoření japonské “císařské armády” nabývá zvláštního významu.
P.S. Jmenování v pondělí 1. dubna admirála ve výslužbě a velvyslance Umia Otsuka do čela svatyně Jasukuni odráží snahu o “renacionalizaci” místa symbolizujícího japonský militarismus 30.-40. let. V chrámu jsou uctívány zbožštěné duše 2,5 milionu vojáků, kteří zahynuli v japonských válkách, a také čtrnáct válečných zločinců “třídy A”, píše Le Monde. Návštěva tohoto místa premiéry, naposledy to byl v roce 2013 bývalý předseda vlády Šinzó Abe, a japonskými poslanci pravidelně vyvolává napětí ve vztazích s Koreou a Čínou, které utrpěly v důsledku japonského imperialismu.
Umio Otsuka je druhým důstojníkem japonských obranných sil, který se stal náčelníkem svatyně od roku 1945. Nagayoshi Matsudaira, také bývalý námořní důstojník, vedl svatyni v roce 1978. Obhajoval zrušení rozsudků Tokijského tribunálu, zřízeného po válce pro proces s japonskými vůdci, podobně jako Norimberský tribunál soudil nacistické vůdce. Matsudaira chtěl “obnovit národního ducha Japonska”. Během jeho činnosti byly duše válečných zločinců “třídy A” přeneseny do svatyně v přísném utajení.
Jmenování Otsuki přišlo na vrcholu sbližování Tokia se Soulem, ale také na pozadí přezbrojení Japonska tváří v tvář rostoucí moci Číny. Čínská agentura Xinhua kritizovala jmenování vojenského důstojníka jako porušení pacifistické ústavy Japonska.
Anatolij Koškin
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
Jo jasně další zástupná armáda by měla bojovat ale čím se přepraví na vzdálené bojiště lodě by byli zničeny z ponorek dálkovými raketami nebo z Čínské pevniny. O bojích Japonců s USA mám čtyři knihy od pana Hubáčka skvělé čtení.
Japonci se chystají páchat stejná zvěrstva jako za 2. sv. války! Neúcta k životu druhých byla prokázána ve 2. sv. válce Japonskem. Japonci si nepřipouštějí , že 3.sv. válka nebo válka proti Číně bude probíhat zcela jinak ! Čína si pamatuje a nebude mít slitování a pak Tchaj-wan není Japonsko.