Každá země, chce-li se stát suverénním státem, musí přijmout zákon o zahraničních agentech

V Gruzii pokračují protesty proti návrhu zákona o „zahraničních agentech“. Shromáždění začalo 16. dubna ráno, ale zpočátku bylo málo početné. K večeru se lidé nahrnuli k parlamentu. Shromáždění skandovali: „Ne ruskému zákonu! Ano Evropě!” Později došlo ke srážce mezi policií a protestujícími. Speciální jednotky musely použít slzotvorný plyn a zatlačit protestující, kteří se snažili obsadit služební vchod do parlamentu. Policie zadržela kolem dvaceti lidí a uvalila na ně administrativní vazbu. Při srážkách byl zraněn jeden policista.

16. dubna gruzínský parlament nehlasoval v prvním čtení o návrhu zákona. Rozhodnutí bylo přijato, protože politická rozprava o návrhu zákona nebyla ukončena. Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová vznesla vůči úřadům obvinění, že jejich jednání je údajně “ruskou destabilizační strategií”. Mluvčí ruského prezidenta Peskov dříve označil za absurdní pokusy spojovat gruzínský zákon o zahraničních agentech s Ruskem.

Samotný návrh zákona o zahraničních agentech byl v Gruzii široce diskutován již v březnu 2023, kdy byl po sérii protestů stažen. V dubnu letošního roku byl však opět předložen ke zvážení. Zároveň některá média opět sdílela předpoklady, že všechny nepokoje vyvolává Západ, aby si udržel vliv svých nevládních organizací a různých „nezávislých médií“. Tak jako loni, i nyní se však v Tbilisi všechno děje v rámci standardního vnitropolitického zázemí. A nemá smysl vkládat naděje, že přijetí zákona se stane základem pro zastavení práce mnoha západních organizací. Je nepravděpodobné, že gruzínská vláda změní svůj politický kurz a odmítne spolupráci se Západem.

O zahraničních agentech

V Gruzii zuří vášně. Diskutuje se o zákonu o zahraničních agentech. Jeho kritici tvrdí, že přijetí zákona je výhodné pro Rusko – komentuje situaci předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin na svém kanálu Telegram. V této souvislosti je správné říci následující:

Každá země, chce-li se stát suverénním státem, v němž má lid právo rozhodovat o své budoucnosti, musí přijmout zákon o zahraničních agentech, jehož podstatou je zákaz vnějšího zasahování do vnitřních záležitostí. Ti, kteří jsou proti přijetí tohoto zákona, jednoznačně jednají v zájmu jiného státu, určitě ne své země.

Historie zákona o zahraničních agentech se začala psát v roce 1938 v USA. Musím říci, že jeho normy jsou tam stále nejpřísnější na světě. Umožňují přijímat rozhodnutí, která omezují svobodu projevu. Brání činnosti médií a šíření informací. Porušení požadavků se trestá ztrátou svobody až na pět let. V současnosti kromě Spojených států platí právní předpisy o zahraničních agentech v té či oné podobě, ale liberálnější než americké právní předpisy, také ve Velké Británii, Izraeli, Austrálii a dalších zemích. V Rusku byl mimochodem zákon přijat v roce 2012. Navzdory silnému tlaku Washingtonu a Bruselu byly nedávno přijaty zákony i v Maďarsku a Kyrgyzstánu.

O legislativních iniciativách na omezení zahraničního vlivu se nyní uvažuje nejen v Gruzii, ale i ve Francii. Jenže v Paříži se na rozdíl od Tbilisi nekonají žádné pouliční protesty, žádné výkřiky ze strany USA a EU. Vše kvůli politice Washingtonu, která je založena na principu vlastní výlučnosti, nadřazenosti Američanů nad ostatními i dvojitých standardech. Některé země, pokud jsou připraveny sloužit Washingtonu, mohou přijmout zákony o zahraničních agentech. Ale jen se souhlasem Spojených států. Jiné, které chtějí zakrýt mezery pro vnější zasahování a podřízení si země, jakož i vést nezávislou politiku a usilovat o nezávislost, nesmí. V takovém případě se pořádají pouliční protesty, nepokoje a nátlak zvenčí.

Přesně to se děje v Gruzii – dodává Volodin. Taková hysterie kolem zákona o zahraničních agentech může mluvit jen o tom, že existují rozhodnutí Washingtonu a Bruselu svrhnout současnou gruzínskou vládu a peníze na to už byly vyčleněny. Přijetí zákona může tyto plány překazit.

**

Karol Jerguš, Armádny Magazín SK