Izraelské vraždění v Gaze: Washington zásadně mění kurz. Ukončete válku. K příměří vyzývají Biden i Trump. Premiér Netanjahu zrušil návštěvu USA. Vraždu zahraničních humanitárních pracovníků odsoudil celý svět. Jak dlouho ještě?

Sionistické genocidní vraždění Palestinců v pásmu Gazy, již dosáhlo takových rozměrů, že i neoddanější spojenci Tel Avivu, Washington na místě čelném, dramaticky mění kurz a přehodnocují jednoznačnou podporu Izraele. Genocida dosáhla zjevně rozměrů, které už nejsou ochotni tolerovat nejen voliči demokratů, ale ani republikánů.

Předvolební kampaň Joe Bidena se tím dostává do neřešitelných kleští – a to je jediný důvod (kdepak nějaké humanitární ohledy!) proč ti, kteří ho chtějí udržet v Bílém domě, mění strategii. Brzy asi už zbyde na světě jediná vládá, která bude podporovat Izrael bez ohledu na cokoli: ta pražská, Fialova.

Vražedný nálet na nemocnici

Že situace v USA začíná být v tomto ohledu skutečně vážná, ukazuje i změna postoje tradičně proizraelského Donalda Trumpa. Ten nyní, stejně jako Biden, vyzývá k ukončení masového vraždění. Poslední kapkou v ještě dramatičtější změně kurzu USA vůči Izraeli se možní stane včerejší izraelský letecký útok, který v Pásmu Gazy zabil sedm humanitárních pracovníků a jejich palestinského řidiče.

O vražedném útoku informovala Charitativní společnost World Central Kitchen (WCK). Mezi mrtvými, jejichž těla se nacházejí v nemocnici Al-Aksá v Dajr Balahu v centrální části pásma, jsou Brit, Polák a Australan. Čtvrtou zahraniční obětí je údajně Ir.

Společnost WCK, která dodává do Gazy humanitární pomoc, se rozhodla s okamžitou platností pozastavit v pásmu své aktivity. Palestinské úřady o národnosti obětí informovaly na základě pasů nalezených těl. Je pravdpodobné, že tento incdent ještě dál zostří rozhořčení světové veřejnosti k brutalitě s níž vedení židovského státu nakládá s bezbrannými civilisty – a těmi, kteří jim na místě podávají pomocnou ruku k přežití. O dramaticky se měnící změně kurzu Washingtonu informuje Michail Katkov: 

V sázce už je osud Izraele 

Údery izraelské armády v pásmu Gazy již zabily nejméně 32 500 civilistů, uvedlo regionální ministerstvo zdravotnictví. Přibližně 75 000 dalších je různě těžce zraněno. Humanitární organizace poukazují na hrozbu hladomoru mezi Palestinci. Tel Aviv ale nadále brání Turecku a Kataru dodávat jim k přežití základní pomoc, protože je podezřívá ze spolupráce s Hamásem. A nyní se již i USA rozhodly přehodnotit svůj postoj k židovskému státu.

Donald Trump v rozhovoru pro “Israel Hayom” řekl, že válku v pásmu Gazy je nutno okamžitě ukončit. „Musíte to udělat,“ řekl. “Izrael by měl být velmi opatrný, protože ztrácíte velkou část světa, ztrácíte hodně podpory.” Bývalý americký prezident je přitom považován za blízkého kamaráda premiéra Benjamina Netanjahua, kterého vždycky podporoval. Právě za Trumpa Washington uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele. Možná i proto izraelské novináře jeho slova tak znejistila, že tištěnou verzi rozhovoru raději cenzurovali.

Přelomové je také, že 25. března Američané nezablokovali rezoluci Rady bezpečnosti OSN požadující zastavení bojů v Gaze do konce muslimského posvátného měsíce ramadán (do 9. dubna). Tento dokument navrhly Alžírsko, Guyana, Malta, Mosambik, Sierra Leone, Slovinsko a Švýcarsko. A nenašlo se v něm přitom místo pro odsouzení Hamásu, ani propuštění rukojmí už není uvedeno jako podmínka příměří.

Rada bezpečnosti OSN se již čtyřikrát pokusila vyzvala Tel Aviv ke skončení bojů, ale USA to pokaždé vetovaly. Teď tak neučinily. Izrael však uvedl, že rezoluci považuje za pouze “doporučující”, a nebude ji respektovat. “Zničíme Hamás a budeme pokračovat v boji, dokud se nevrátí poslední rukojmí,” řekl ministr zahraničí Israel Katz.

Volební matematika

Netanjahu zároveň zrušil návštěvu vládní delegace ve Spojených státech. Do Washingtonu měli přijet zejména ministr strategického plánování Ron Dermer a šéf Rady národní bezpečnosti Cachi Hanegbi. Pozval je Joe Biden. Ten chtěl Izrael odradit od chystané ofenzivy do  Rafahu, kam se uchýlili uprchlíci z Gazy.

Korekce zahraniční politiky USA souvisí předecvším s blížícími se prezidentskými volbami. Proto Joe Biden získal v primárkách v Michiganu jen 81 %. Asi sto tisíc voličů demokratů se uchýlilo k protestnímu hlasování a zaškrtlo políčko “nerozhodnutý”. V Michiganu je totiž největší muslimská komunita v zemi – a ta je očividně nespokojena s postojem Washingtonu k válce v Gaze.

Biden se vylekal, a proto už neblokoval rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Patrně díky tomu se mu podařilo trochusnížit zaostávání za Trumpem (nyní je hodnocení 43 % oproti 47). Ovšem i bývalý prezident si to uvědomil, a ihned také přehodnotil svůj přístup k podpoře Izraele.

Netanjahu ví, že se nic nestane

Izrael ovšem neříká pravdu: Rezoluce Rady bezpečnosti OSN totiž nejsou poradní, ale závazné. Porušovatelům hrozí sankce. Důsledky schválené rezoluce jsou však zatím neznámé. K přerušení bojových akcí vyzývají nejen Izrael, ale i Hamás (který samozřejmě rezoluci Rady bezpečnosti přivítal). Ovšem Tel Aviv bez jakýchkoli následků ignoroval rezoluce OSN i dříve – v případě požadavku na vytvoření palestinského státu a ukončení okupace syrských Golanských výšin.

Podle BBC Bidenův tým už několik týdnů demonstruje, že trpělivost Washingtonu dochází. A Izrael rpřesto eaguje stále agresivnějšími prohlášeními. Američané si uvědomili, že jen přísná slova nestačí. Podle listu The Guardian dal Bílý dům pásmu Gazy naději na příměří. Zároveň se vztahy s Tel Avivem nadále zhoršují, píše Politico.

Je ovšem nepravděpodobné, že by postoj USA zásadně ovlivnil jednání Izraele v Gaze, domnívá se Ludmila Samarskaja, výzkumná pracovnice Centra pro blízkovýchodní studie IMEMO. Odmítnutí Američanů vetovat rezoluci Rady bezpečnosti je však přesto důležitým signálem. „Současná situace v některých ohledech připomíná období vlády Baracka Obamy. Tehdy se Washington také zdržel hlasování ve prospěch rezoluce o nelegálních židovských osadách,“ říká.

Mírotvůrci získávají v USA body

Vladimir Vasiljev, hlavní vědecký pracovník Ústavu USA a Kanady Ruské akademie věd, si myslí, že ke kardinální revizi mezistátních vztahů nedojde. Bidenova administrativa se k Netanjahuově vládě vždy chovala špatně, uvedl expert. V roce 2021 Washington dokonce usiloval o odstavení premiéra.

Netanjahu má zjevně v úmyslu dovést vojenskou operaci v pásmu Gazy, alespoň k nějakému výsledku. V opačném případě je dosti pravděpodoné, že skončí ve vězení.

„V blízké budoucnosti nebude možné donutit Izrael k zastavení vraždění v Gaze. Proto je na stole přehodnocení role USA v regionu. Do října loňského roku se Washington považoval za schopného řídit palestinsko-izraelskou krizi a usměrňovat Tel Aviv. Nyní je zřejmé, že Izrael je ocasem, který vrtí velkým americkým psem,“ tvrdí politolog.

Prezidentské volby přesto možná šanci na mír dávají. Američtí voliči jsou stále více rozhořčeni, což má mimořádně negativní vliv na ratingy těch politiků, kteří přese všechno dál podporují izraelskou ofenzívu, zdůraznil Vasiliev. Naopak, mírotvůrci získávají body.

Ale bezuzdné zabíjení Palestinců dál pokračuje.

**

Zdroj, překlad a grafika Protiproud