Europarlament schválil reformu migračního a azylového systému. Slovenský europoslanec Uhrík vysvětlil, proč je nepřijatelný

Evropský parlament (EP) ve středu hlasoval pro reformu azylového systému Evropské unie. Po letech diskusí a sporů tak poslanci schválili dohodnutý kompromis, který výrazně zpřísní současné předpisy týkající se migrace do EU. TASR o tom informuje na základě agentur DPA a AFP.

Europoslanci schválili deset legislativních textů k reformě evropské migrační a azylové politiky dohodnuté s členskými státy EU loni v prosinci.

Nařízení o řízení azylu a migrace stanoví, že zemím EU, které jsou vystaveny migračnímu tlaku, pomohou ostatní členské státy buď přemístěním žadatelů o azyl na své území, finančními příspěvky nebo provozní a technickou podporou. Zároveň se aktualizují dublinská pravidla, tedy kritéria stanovující, který členský stát je odpovědný za posuzování žádostí o mezinárodní ochranu.

Nařízení o krizových situacích a vyšší moci stanoví mechanismus reakce na náhlý nárůst počtu migrantů. Zajistí to podporu pro členské státy, které čelí výjimečnému přílivu migrantů. Nová pravidla se věnují také „zneužívání “ migrantů, tedy situaci, kdy je třetí země nebo nepřátelské nestátní subjekty využívají s cílem destabilizovat EU.

Osoby, které nesplňují podmínky pro vstup do EU, budou před vstupem podrobeny prověřovacímu postupu včetně identifikace, sběru biometrických údajů a zdravotních a bezpečnostních kontrol po dobu nejvýše sedmi dnů.

Europoslanci rovněž přijali nová pravidla o centralizovaném systému pro informace o odsouzeních (ECRIS-TCN).

V celé EU bude zaveden společný postup pro udělování a odnímání mezinárodní ochrany. Vyřizování žádostí o azyl na hranicích EU bude muset být v budoucnosti rychlejší, s kratšími lhůtami v případě nepodložených nebo nepřípustných žádostí.

Údaje o osobách neoprávněně přicházejících do EU, včetně jejich otisků prstů a podob obličeje od šesti let, budou uchovávány ve vylepšené databázi Eurodac.

Členské státy budou muset zajistit rovnocenné normy přijímání žadatelů o azyl, například pokud jde o bydlení, vzdělávání či zdravotní péči. Registrovaní žadatelé o azyl budou moci začít pracovat nejpozději šest měsíců po podání žádosti. Podmínky omezení svobody pohybu budou regulovány s cílem odradit žadatele od sekundárních pohybů po EU.

Podle nového rámce pro znovuusídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů členské státy dobrovolně nabídnou, že budou přijímat uprchlíky uznané OSN ze třetích zemí, kteří by cestovali na území EU legálním, organizovaným a bezpečným způsobem.

Tento balíček musí ještě formálně schválit členské státy a nové zákony vstoupí v platnost po jejich zveřejnění v Úředním věstníku EU. Začnou se uplatňovat za dva roky.

Slovenský europoslanec Milan Uhrík shrnul, v čem vidí problémy:

„Dnešní schválení nového Migračního paktu je doslova přímým útokem proti evropskému obyvatelstvu. Europoslanci, kteří hlasovali pro uvolnění imigrační politiky schválili doslova pozvánku pro další miliony Afričanů do Evropy. Zradili Evropany, zradili Evropu!
Z legislativního balíčku nového Migračního paktu považujeme za neakceptovatelné zejména to, že:

• Státy budou povinny poskytovat migrantům zdarma právní pomoc a tlumočníky.
• Se zavádí promlčecí doba na trestné činy terorismu, po jejímž překročení bude moci být udělen azyl i bývalým teroristům.
• Imigrant má právo získat azyl i v ne první bezpečné zemi.
• Státy budou povinny poskytovat bydlení a denní příjem k zajištění svobodného pohybu imigrantů: „Žadatelům by měly být ve všech případech v rámci materiálních přijímacích podmínek v každém případě poskytnuty denní dávky, aby jim umožnila určitá minimální míra samostatnosti v každodenním životě.“
• Rodinní příslušníci imigranta jsou vzhledem k „právu na sloučení“ definováni příliš široce, což povede k lavinovému efektu migrace do Evropy.
• Udělení zvláštního statusu „záchranným operacím a vyloděním“ pro snazší vstup takto zachycených imigrantů do azylového řízení.
• Změnu v systému návratů tak, aby navrácení imigrantů bylo co nejtěžší. Obzvlášť tzv. migrantů „bez státní příslušnosti“, tj. osob, které zahodily osobní doklady před nelegálním překročením evropských hranic.
• Poskytování falešných dokladů či uvádění klamavých údajů při azylovém procesu nemá být důvodem k vyhoštění imigranta.
• Zřízení zvláštního evropského úřadu pro znovuusídlování. Uprchlíků prý státy přijímají z hlediska procesu příliš složitě, pomalu a málo. Základem znovuusídlování jako trvalého řešení má být skutečnost, že přijímající státy mají přesídleným osobám poskytnout trvalý pobyt. V zájmu vyvážení těchto dvou cílů se navrhuje, aby členské státy nadále pobíraly částku 6 000 EUR za znovuusídlenou osobu, kterou jim poskytne AMIF.

**

Hlavné Správy Sk