Chmelár: Ficovi se povedl vskutku husarský kousek. A teď si představte tu hanbu české vlády… FICOV TRIUMF Z MICHALOVEC JE HOZENOU RUKAVICÍ BRUSELU

Premiérovi Ficovi se povedl vskutku husarský kousek, míní Eduard Chmelár.

Názor Eduarda Chmelára s názvem FICOV TRIUMF Z MICHALOVEC JE HOZENOU RUKAVICÍ BRUSELU, zveřejněný na sociální síti přinášíme v plném znění:

Slovensko přeje Ukrajině brzké členství v Evropské unii (EU). SR není zemí, která by chtěla klást překážky, chce jí pomoci při sdílení zkušeností z přístupových jednání a členství v Unii. Po společném jednání ukrajinské a slovenské vlády v Michalovcích o tom informoval premiér Robert Fico (Směr-SD). EU je podle něj zárukou perspektivy a rozvoje země a mírového rozvoje Ukrajiny.

„Podpora SR, pokud jde o Ukrajinu a její ambice stát se členem EU, není spekulativní. To je plnohodnotná podpora,“ podotkl Fico. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal znovu ocenil slovenskou podporu při eurointegračních snahách Ukrajiny.

Navzdory všemu sýčkování dokázal posadit za jeden stůl představitelů slovenské a ukrajinské vlády, což je formát, který nemá Ukrajina s žádným jiným státem na světě. Teď už se mohu přiznat, že ještě před pár dny jsem trnul, zda se toto historické setkání uskuteční. Ukrajinská strana totiž předložila nečekaně požadavek, aby součástí závěrečného dokumentu bylo prohlášení, že Slovensko podporuje „výlučně“ mírový plán prezidenta Zelenského. Premiér Fico již několikrát zdůraznil, že podporuje jakýkoli mírový plán, včetně ukrajinského, ale slovo „výlučně“ bylo pro naši stranu nepřijatelné a v konečném důsledku by svazovalo ruce i samotnému Kyjevu.

Situace na frontě se totiž rychle vyvíjí a za pár měsíců (nemluvě o vysoké pravděpodobnosti zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA) může být z takového návrhu pouze cár papíru. My bychom byli rádi, kdyby se zastavilo krveprolití jakýmkoli způsobem, ale ruku na srdce: pravděpodobnost, že se tak děje podle desetibodového scénáře Volodymyra Zelenského, je téměř nulová. Požadovat jako podmínku mírových jednání zřízení trestního tribunálu, vydání válečných zločinců a úplné stažení ruských vojsk z území Ukrajiny, je naprosto nereálné. To není mírový plán, to je ultimátum. Navíc je tragikomické, vyzýváte-li Rusko fakticky ke kapitulaci v době, kdy vítězí téměř na všech úsecích fronty. Tomu nemůže věřit ani samotný Kyjev. Proto považuji tzv. mírový summit svolaný na 15. června do Švýcarska bez účasti Ruska za kamufláž, která za takových okolností nemůže být úspěšná.

Přiznám se, že v jistém momentě mi probleslo hlavou, zda požadavek Kyjeva na „výlučnou“ podporu Zelenského plánu není záminkou pro zrušení schůzky podobně jako před dvěma lety na zásah britské a americké strany zmařily mírová jednání v Istanbulu. Naštěstí ukrajinská strana nakonec pragmaticky přijala formulaci, kterou jsme jí nabídli a jednání na tomto bodě neuvázla. Naopak, podařilo se uzavřít celou řadu vzájemně prospěšných smluv od spolupráce v oblasti energetiky přes spolupráci v oblasti železniční dopravy až po pomoc při odmiňování rozsáhlých území Ukrajiny. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal projevil hlubokou vděčnost za tuto širokou spolupráci a poděkoval za pomoc, kterou Slováci poskytli ukrajinským uprchlíkům. Byl to jednoznačný úspěch a nemohlo to skončit lépe. Výsledek jednání v Michalovcích je hozenou rukavicí Bruselu a jeho ideologickým mindrákům.

Samozřejmě, opozice a rudé deníčky usilují tento triumf všemožně bagatelizovat nebo dokonce očerňovat. Nikdo nečekal, že Deník N bude chválit Ficovu vládu, ale blouznit, že v pomoci zaostáváme… to muselo dát hodně práce vymyslet takový blud. A teď si představte tu hanbu české vlády, která zrušila společné zasedání vlád SR a ČR pod záminkou, že „nechceme pomáhat Ukrajině“, jak se před týdnem vyjádřil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák v pořadu České televize Máte slovo s M. Jílkovou. Tehdy jsem mu tyto hlouposti nejen vyvrátil, ale navíc jsem mu připomněl, že právě dnes v Michalovcích jednají spolu slovenská a ukrajinská vláda o vzájemné pomoci a zda se necítí trapně, že Praha se pohádala s Bratislavou kvůli něčemu, co Ukrajina vůbec neřeší. Tím spíše, že český prezident Petr Pavel právě v těchto dnech „utužuje přátelství a posiluje vztahy“ s jedním z nejhorších režimů v Africe, s autoritářskou Rwandou. Při setkání s tamním vládcem Paulem Kagamem, který zastrašuje, unáší a likviduje své oponenty, Petr Pavel nešetřil komplimenty na adresu svého hostitele a zdůrazňoval, že Česko chce být přítelem Rwandy a že Rwanda je pro Českou republiku důležitý partner. Rozumím tomu správně, že dnešní Česko raději prohlubuje vztahy s africkým diktátorem než s demokratickým Slovenskem?

Podobným fiaskem skončila i včerejší hádka o Slovensku v Evropském parlamentu

Ve světle toho, co se dnes odehrálo v Michalovcích, ale i skutečného stavu věcí, je démonizace Ficovy vlády až patologická.

“Jsme znepokojeni tím, co se děje na Slovensku, děláte proruskou politiku, odmítáte podporu Ukrajiny, to je nepřijatelné!” vřešťal polský socialistický poslanec Lukasz Kohút.

Jak prosím? Takhle vypadá „proruská politika“? My odmítáme Ukrajině pomoc? Viděli jste ten soubor dohod o pomoci, který se dnes podepsal v Michalovcích? Buď přestaňte lhát nebo – pokud věříte svým bludům – navštivte psychiatra. Horší však je, že naši vlast pomlouvala v Bruselu slovenská opozice, která lživě tvrdila, že Fico „žene Slovensko do náruče Ruska“.

V čele těchto lhářů a zrádců nemohl stát nikdo jiný než Vladimír Bilčík, který před dvěma lety hlasoval i pro výzvu, aby Slovensko uznalo Kosovo a který dnes spolu s Josefem Mihálem pro Demokraty hlasoval pro migrační pakt.

Nyní Ficovu vládu pomlouvá, že “bere občanům Slovenska přístup ke svobodným médiím” a vyhrožuje, že za to ponese důsledky. Kdo jim co bere?? Tento lotr velmi dobře ví, že všechna média hlavního proudu včetně těch veřejnoprávních jsou v rukou opozice, že jsou to přívrženci dnešní vládní koalice, kteří k nim nemají přístup, proto to z jeho strany nejde o omyl, ale vědomou lež a špinavé pomluvy Slovenska v zahraničí.

Přidal se k němu i další bezcharakterní progresivec Martin Hojsík, který v Bruselu strašil, že právní stát je prý na Slovensku v troskách. Takto vzniká to bezbřehé očerňování naší vlasti, a pak se není třeba divit, že v zahraničí si o nás myslí, že zde snad vládnou lidožrouti. Právě proto jsou červnové volby do Evropského parlamentu důležité, není třeba je podcenit, neboť podle toho, koho do Bruselu svými hlasy vyšlete, bude vypadat obraz Slovenska v zahraničí.

A na závěr už jen jedna poznámka

Je vskutku nenormální, šílené a patologické, pokud se progresivci ani po týdnu neumí vyrovnat s výsledky voleb a podporují nekontrolovatelné kvílení. Možná by Ivan Korčok potřeboval místo dnešního moderátora Rádia Expres Brana Závodského někoho jako Vilo Rozboril, který by ho politoval a zeptal se ho: „Řekni, jak moc jsi plakal?“ Dzurindova rada „Modrá je dobrá“ nevyšla, ale na Rozborilovo „Modré z nebe“ by to mohlo být.

Ale vskutku nerozumím, kde rudé deníčky berou všechny ty laické psychology. Dnešní Deník N nabídl nějakou Miroslavu Šudilu Žilinskou, která tvrdí, že hromadné truchlení je třeba, protože zhasla naději. Milí voliči opozice, zejména ti, kteří jste ještě schopni střízlivě vnímat okolní svět, já vám nechci škodit, proto vám dám jednu nevyžádanou radu: opravdu si myslíte, že je zdravé upínat se k jednomu člověku a vkládat do něj vše, na čem závisí vaše psychické zdraví? Nepřeceňujte vliv politiky na vaše životy, nestojí vám to za to, raději obejměte tu ženu, pejska (v tomto pořadí) a jděte do voňavé přírody, uvidíte, že vám bude lépe.

**

ZDROJ: FB Eduard Chmelár (na snímku)