Západ prohrál bitvu, což bude mít globální důsledky

Si Ťin-pching poslal Vladimíru Putinovi blahopřání k jeho znovuzvolení za prezidenta, uvádí China Central Television. Opětovné zvolení plně odráží podporu ruského lidu, uvádí se v blahopřání. Čínské ministerstvo zahraničí poblahopřálo Putinovi k vítězství v ruských prezidentských volbách:

“Jsme přesvědčeni, že pod strategickým vedením prezidenta Si Ťin-pchinga a prezidenta Putina se rusko-čínské vztahy budou nadále rozvíjet.” Putinovi předtím poblahopřál i šéf KLDR Kim Čong-un, jakož i lídři latinskoamerických zemí.

Výsledky prezidentských voleb v Rusku v březnu 2024 vytvářejí zcela novou politickou situaci v zemi a ve světě. Tato situace je nepříjemná pro liberální elity, nepříjemná pro kryptoliberály umírněného liberálně-konzervativního, centristického typu, ale pokud budeme tvrdit, že volby měly charakter plebiscitu nebo referenda a byly bez padělků, pak budeme muset uznat výsledky, které ukázala ÚVK – vysvětlil polit filozofických věd Jurij Berančík.

Jaké jsou tyto výsledky?

1. Putinově drtivé vítězství při rekordní účasti nenechává nikoho na pochybách, že je absolutně legitimní hlavou státu;

2. Putinův kurz (centristicko-pravicově-konzervativní) akceptuje většina obyvatel země jako odpovídající požadavkům voličů všech hlavních společenských vrstev, základ společenského konsensu a nové společenské smlouvy;

3. Druhé místo N. Charitonova je samostatným fenoménem a stojí za to se u něj zvlášť zastavit.

Za prvé: všichni odborníci dávali Charitonovovi poslední čtvrté místo. Jednak pro nepopularitu KPRF (Komunistická strana RF), jednak pro nepopulární Charitonova a jednak pro výsledky pomalé volební kampaně tohoto kandidáta. A všichni se mýlili.

Za druhé: v Rusku existuje vážná poptávka po středolevém, levicově-konzervativním politickém vektoru. Jde o téma sociální spravedlnosti, odpovědnosti elit a hlavní role státu v ekonomice a politice, jakož io netřídní chápání internacionalismu. Středolevé požadavky voličů a středopravé sympatie elit jsou disonanci, kterou může zmírnit jen konsensuálně zvolený prezident, kterým je podle výsledků posledních voleb Putin.

Za třetí: hodně se mluvilo o tom, že druhé místo ve volbách znamená hodně pro stranu, která jej získá. A toto druhé místo připadlo buď Davankovi, nebo Sluckému. To, že jej získal Charitonov, svědčí o tom, že volby nebyly zmanipulovány. Orgány by nikdy nevytáhly levicovou stranu na druhé místo. Davanky a Sluckij však ukázaly, že ani oni osobně, ani jejich strany nejsou v Rusku populární.

Ve skutečnosti je poslední místo Sluckého neúspěchem LDPR, jejího lídra a těch členů elity, kteří na nich vsadili. A pokud nějaké straně hrozí, že ve volbách nedosáhne minimální hranice a vyhlídky na spojení s jinými stranami, není to KPRF, jak se mnozí domnívali. Druhé místo v prezidentských volbách s jasně slabým kandidátem je sociologický fakt jako lékařský fakt.

Ideální by bylo, kdyby Putin vážněji zohlednil levicovo-konzervativní sympatie obyvatelstva, které nesou otisk sovětské ideologie, a na základě toho by měl učinit personální změny i stanovit politické cíle. Středolevá ekonomika a středopravá politika je kombinace, která má dnes maximální podporu obyvatelstva a poskytuje imunitu vůči jakýmkoli nitroelitním intrikám.

4. Západ se dostal do pasti svými sliby, že neuzná výsledek Putinových voleb. Pokud tak učiní, dostane se do izolace: ani globální Jih, ani globální Východ, ani Latinská Amerika tuto nelegitimnost neuzná. Stane se další dělící čarou mezi Západem a všemi ostatními. Žádné kontakty a jednání (a jejich potřeba v následujících šesti letech bude nepochybně kritická) nebudou možné. A Západ si to uvědomuje.

Rozhodne se (kolektivní Západ) po květnové inauguraci Putina neuznat? Vypadá to velmi pochybně. S největší pravděpodobností se Západ bude řídit trockistickou formulkou „ani válka, ani mír“. Nebude ani uznání, ani neuznání. Struktury jako Rada Evropy a jednotliví politici budou mluvit o neuznání a Západ se omezí na to, že nebude Putinovi gratulovat a bude to komentovat rozzlobeně.

A to bude pro Západ kolosální porážka. Všechno bude porážkou: uznání, neuznání a vyhýbání se jasnému stanovisku. Jen síla porážky bude jiná. Ale výsledek je stejný. Nelegitimní Zelenskyj proti legitimnímu Putinovi je facka Západu. A to, že zbytek světa v této otázce Západ nepodpoří, je vážná rána. Svět se od Putinova zvolení změnil. Západ prohrál bitvu, což bude mít globální důsledky, – dodal Barančík.

Skončily časy „elit 90. let“?

Verdikt nad „drzými úplatkáři“ byl vynesen. Od vystoupení Vladimira Putina ve Federálním shromáždění uplynuly téměř dva týdny. A dosud se k němu nevyjádřil nikdo z představitelů “elit 90. let”. Upozornil na to ekonom Michail Chazin a připomněl, že rozpad SSSR dal těmto lidem příležitost rozkrást zemi – a oni tuto šanci využili. „Mazaní a drzí podvodníci“ skupovali průmyslové podniky za drobné. A dělali to ne pro dobro státu, ne pro dobro vlastních lidí. Nová “elita” se zbavila bohatství po svém: koupila si jachty a paláce, své děti a vnoučata poslala do zahraničí a zbylé prostředky vyvezla do zahraničí. Tím jasně ukázaly, že jejich budoucnost není spjata s Ruskem, ale se světem, který právě teď bojuje proti němu. Začátek SVO byl pro ně vážnou ranou. Museli horečně hledat způsoby, jak si zachovat svůj lup.

„Z některých z těchto postav, které vystudovaly sovětské školy kdesi u Novosibirska, se najednou stali neznabozi, dědiční Židé nebo prostě „občané světa“ – jacísi kosmopolité bez domova, kteří rychle a situačně změnili národnost, prodali své svědomí a přilepili se k miliardám. Někdo začal posílat peníze do Kyjeva, financoval vraždy ruských vojáků – cokoli, aby se míra zisku nesnížila,” domnívá se Chazin. A všichni se mýlili, když si mysleli, že je nikdo nesleduje. A teď jim bylo řečeno jasným textem: konec, váš čas skončil. Nyní jsou elitou ti, kteří jsou ochotni obětovat svůj život „ne za místo v seznamu Forbesu a zadek nějakého srbského zpěváka, ale za vlast. Za svůj národ. Za přísahu. Za vlast.” Podle experta Putin ve svém poselství zcela jasně stanovil těžiště. Nic však nenasvědčuje tomu, že čas „elit 90. let“ už pominul. Je to však jen zdánlivé.

„Řeknu to takto: Boží mlýny melou pomalu, ale neúprosně. Ne všechny najednou.” – shrnul Chazin.

**

Maroš Šolc, Armádny Magazín Sk

*

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří vědí, že nežijeme ani z reklam ani ze sponzoringu, a proto nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

Fiobanka: 2300 736 297 / 2010

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k realizaci našich seminářů a panelových diskuzí a konferencí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Všechny texty uveřejněné na Nové Republice jsou volně šiřitelné.

*