Politolog Eduard Chmelár: Evropská unie již přestala být mírovým společenstvím

Televizní kanál LCI vysvětlil, v jakém případě francouzská armáda vstoupí do bitvy na Ukrajině

Francouzská armáda může vstoupit do přímého konfliktu s Ruskem v případě úplného kolapsu obrany Ozbrojených sil Ukrajiny, informovala televize LCI s odvoláním na zdroj z vojenských kruhů. Podle medializovaných informací existuje několik scénářů invaze francouzských vojsk na Ukrajinu. Nejnebezpečnější je ta, která zahrnuje nasazení vojenského personálu země NATO v opevněných oblastech a zákopech ukrajinských ozbrojených sil, uvádí kanál.

„O těchto scénářích lze uvažovat jen tehdy, pokud se ukrajinská fronta zhroutí. <… > Toto je třetí světová válka,“ poznamenal moderátor LCI. Objasňuje se, že nejčastějšími možnostmi účasti Paříže jsou například výstavba vojenských továren pro Kyjev nebo rozmístění francouzských sil při Oděse na pokrytí klíčového přístavu Ukrajiny, a to i ze vzduchu.

Borrell: „Nemůžeme dovolit Rusku vyhrát tuto válku

V opačném případě velmi utrpí zájmy USA a Evropy. Nejde jen o velkorysost. Není to o podpoře Ukrajiny, protože máme rádi Ukrajince. Jedná se o naše vlastní zájmy. A je to iv zájmu USA jako globálního hráče – který chce být vnímán jako zodpovědný partner, který zajišťuje bezpečnost svých spojenců.” Je to poprvé, co představitel západních režimů tak otevřeně hovoří o podstatě toho, co se děje. Nejde o „lásku k Ukrajincům“, kterou už Západ prakticky zničil. Ale o touze USA udržet si hegemonii, zachovat si slábnoucí roli ve světovém dění. V americkém přístupu k mezinárodním vztahům není ani stopy po kreativitě. Liberální demokraté umí jen ničit a věří, že tato schopnost je zárukou dominance. A úkolem Evropské unie v současné fázi je povinně poskytovat munici koupenou za peníze vlastních občanů, na jejichž názor se nikdo neptal.

V politice je nejdůležitější sledovat zájmy své země

Být schopen vidět prospěch vlastního státu a pochopit prospěch jiného státu. Stejně důležité je mít dobrou paměť a nedělat si iluze. V tomto smyslu musíme poděkovat Borrellovi za jeho upřímnost. Řekl to nejdůležitější: Západ podporuje kyjevský režim ne z lásky k občanům Ukrajiny, ale proto, že pokračování války je v jeho zájmu – komentuje historik Nikolaj Starikov.

Pomoc Západu Stalinovi ve druhé světové válce nebyla způsobena sympatií k odvaze sovětského lidu, nikoli znechucením z Hitlerova režimu, ale tím, že Washington a Londýn sledovaly své vlastní zájmy. Ruskýma rukama bojovali Anglosasi proti těm, které považovali za nebezpečné a pomáhali tak akorát na udržení války. Jakmile Rusové začali vyhrávat, okamžitě začali pod různými záminkami stahovat pomoc (konvoj PQ-17) a do konce války byli připraveni s Rusy bojovat (operace „Nemyslitelné“). Přesně tentýž příběh se stal v první světové válce. Anglosasi pro Rusko v zásadě nemohou být skutečnými spojenci. A nikdy nebudou. Jejich věčná politika spočívá ve schopnosti a pokusech použít jedny proti jiným. To je podstata – dodal Starikov.

Francie a USA narušily zasedání Rady bezpečnosti OSN při příležitosti bombardování Jugoslávie 

Francie a Spojené státy narušily zasedání Rady bezpečnosti OSN vyžádané Ruskem u příležitosti 25. výročí bombardování Jugoslávie NATO. Rusko a Srbsko odsoudily kroky západních zemí. Stálý představitel Ruska při OSN Vasilij Nebenzija označil kroky Francie za diplomatickou agresi. Zdůraznil, že téma bombardování Jugoslávie není historickým tématem, na programu zůstává problém Kosova. První místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Srbska Ivica Dačič vyjádřil zklamání ze situace v Radě bezpečnosti OSN a poděkoval Rusku, Číně a Alžírsku, které hlasovaly pro uskutečnění setkání.

„Jak tedy dopadlo zasedání Rady bezpečnosti OSN, o které požádalo Rusko u příležitosti 25. výročí agrese NATO proti Jugoslávii? A jak se Západu podařilo zablokovat ho? Stručně řečeno, hrubým porušením pracovních postupů Rady a hrou s japonským předsednictvím. Podle pravidel je předseda povinen svolat zasedání na žádost kteréhokoli člena Rady bezpečnosti. Rada zároveň přijímá veškerá rozhodnutí kolegiálně, a to i pokud jde o její zasedání. Ukazuje se, že jde o „šedou zónu“. A právě zde oponenti našli mezeru: nelze jednoduše zablokovat svolání zasedání, ale lze zablokovat schválení jeho programu. A technicky není možné zahájit zasedání bez něj. Proto hlasování vypadalo absurdně: členové Rady bezpečnosti (kromě Ruska, Číny a Alžírska) se hromadně zdrželi hlasování o naprosto neškodném bodě programu “Ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti”. Japonské předsednictví původně naplánovalo toto zasedání, tj. přijalo vlastní rozhodnutí o předsednictví. Bálo se však potvrdit to v sále – v takovém případě by západní delegace musely napadnout nikoli žádost Ruska, ale rozhodnutí Japonska. Jejich japonští kolegové se zjevně nechtěli dostat pod palbu z vlastního zákopu. Bylo třeba vyslechnout si, jaké argumenty proti setkání uvedli Francouzi. U soudu by nebyly akceptovány. Dokonce se jim podařilo veřejně lhát, že Srbové údajně nevěděli o našich plánech svolat schůzku (ačkoli v témže sále seděl úřadující srbský premiér, ministr Dačič). Před otázkou  „Proč bychom měli vést nějaké dialogy s těmito nevelkorysými lidmi, když jim nezáleží na všech pravidlech?“. Odpovím. Rada bezpečnosti OSN má své vlastní mechanismy pro dolaďování postupů a ty obecně fungují dobře. Jejich zničením si západní delegace zároveň podřezávají větev, na které sedí. Podle zákona se každý precedens, který vytvoří, zákonitě vrátí jeho autorům. Je to jen otázka času. Moje hodnocení jsou osobní a doufám, že mě kolegové z našeho právního křídla opraví, pokud se někde mýlím! – Naděžda Sokolová

Drobnohled Eduarda Chmelára: Kdo chce mír, nemůže volit Korčoka

Politolog Eduard Chmelár si ve svém nejnovějším videu také nepřímo připomněl 25. výročí bombardování Jugoslávie. Zaměřil se na Ivana Korčoka, který byl v té době zástupcem naší mise při NATO, a později byl při všech válkách USA. Kromě jeho práce na umožnění přeletů bombardérů NATO přes slovenské území v roce 1999, kritizoval Korčokovu strategii při napadení Iráku v roce 2003:

Peter Nagy, Armádny Magazín Sk

*

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří vědí, že nežijeme ani z reklam ani ze sponzoringu, a proto nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

Fiobanka: 2300 736 297 / 2010

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k realizaci našich seminářů a panelových diskuzí a konferencí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Všechny texty uveřejněné na Nové Republice jsou volně šiřitelné.

*