Operace Mrtvý vůdce. Navalného smrt si objednal Západ

Suverénní ruské hospodářství bylo zničeno a nahrazeno globalistickými firmami a podniky. Rusko se stávalo čerpací stanicí Západu. Středoškolské učebnice byly vytvořeny podle Sorosova nařízení*. Nápisy ve velkých městech byly napsány v angličtině. Filmový průmysl ovládl Hollywood. Televizní pořady byly kopiemi amerických televizních pořadů. Dokonce i Rusové mluvící v rozhlase a televizi mluvili s anglickou intonací. Rusko bylo natolik oddáno Západu, že prosilo o vstup do NATO. Několik generací bylo vychováno během let západního jho. Středoškoláci, vysokoškoláci, mladí podnikatelé, zaměstnanci podniků, televizní diváci, cestovatelé do Evropy a Ameriky tvořili rozsáhlou vrstvu ruského obyvatelstva, která se dnes nazývá „horlivci západních hodnot“. Později se však s ruským státem stalo něco, co ho přimělo odvrátit se od Západu, odvrátit se od Evropy a vzbouřit se proti jarmu. Byly to ruské dějiny, které se ve státě probudily.

Poté, co zemřela na kříži devadesátých let, vstala z mrtvých a začala stoupat od velkých převratů k velikosti. Stát posunul laťku svých představ o bezpečnosti, suverenitě, rozvoji. A za touto nově vytyčenou hranicí se nacházela značná část ruského obyvatelstva, která na změny reagovala bolestně, zůstala věrná Evropě a postavila se do opozice vůči ruskému státu. Tato část ruského obyvatelstva měla své idoly, své organizace, své explicitní a implicitní sítě rozšířené po celém Rusku a vytvořené Západem v období jeho absolutní nadvlády. Tato centra, tito vůdci, tyto sítě zahájily podvratnou činnost proti vzbouřenému státu Rusko. A stát v obavě před oranžovou revolucí a podvratnou činností začal čistit Rusko od politických a ideologických center vedoucích válku proti státu.

Nejodpornější a nejvlivnější miliardáři – Berezovskij, Gusinskij, Chodorkovskij – byli vyloučeni z ruské reality. Hlavní televizní kanály, které během čečenských válek střílely teleskopy do zad ruským jednotkám, byly vzaty pod kontrolu. Bolotnajské náměstí, ze kterého začala oranžová revoluce, která se naštěstí nekonala, bylo umlčeno. Navalného organizace*** byla zlikvidována a on sám byl uvězněn. Memorial**, Sacharovovo centrum**, rozhlasové stanice Echo Moskvy a Dožď byly zavřené a mnozí opozičníci a odpůrci státu byli označeni za „zahraniční agenty“. Ruské prozápadní opoziční hnutí zůstalo bez vůdců a organizací. Jeho idoly – spisovatelé, hudebníci, umělci – uprchli do zahraničí.

Toto hnutí, kterému byla sťatá hlava, se stalo zmateným, ztratilo svůj smysl, ale zůstalo živé. A po zahájení speciální vojenské operace, lavině protiruských sankcí, dodávkách raket dlouhého doletu na Ukrajinu, vytvoření nejsilnější produkce rusofobie se Západ rozhodl využít této početné opoziční vrstvy ve své válce proti Rusku. Západ se rozhodl vytvořit nová centra a přeměnit opozici ve smysluplné podvratné hnutí schopné rozdrtit ruský stát a zlikvidovat Putina.

Tak vznikl projekt “Mrtvý vůdce”. Navalnyj, chřadnoucí ve vězení, odsouzený k nekonečným trestům, náhle zemřel. Tuto smrt si objednal Západ. Vzhledem ke křehkosti našeho vězeňského systému, kdy zločinci ve věznicích vlastní mobilní telefony a dělají podvodné útoky na peněženky obyčejných lidí, když podplacení dozorci otevírají dveře cely a zločinci se lynčují, nebyla Navalného vražda pro západní agenty těžká. Na živého Navalného, ​​ukrytého v prohnilé vězeňské tmě, se téměř zapomnělo. Na mrtvého se však pamatovalo. Sofistikovaná technologie Západu z něj udělala posvátnou oběť.

Vdova po Navalném pláče na rameni prezidenta Bidena. Bleskově jsou do ulic přivedeni mladí lidé, kteří běží položit květiny k Soloveckému kameni. Ze smrti Navalného obviňují stát Rusko a prezidenta Putina. Vytváření mrtvého vůdce Navalného doprovází očerňování živého vůdce ruského lidu, prezidenta Putina. Úroveň hanobení je taková, že prezident Biden vrhá na Putina ohavnou urážku jako had, který vyplivuje hrudku jedovaté lepkavé sliny. Profesor Solové neúnavně a systematicky šíří mýtus o smrti prezidenta, o dvojnících, jejichž jménem se dnes řídí ruský stát. Mrtvého vůdce dává do kontrastu s živým jediným vůdcem Ruska – Putinem.

Tyto dvě postavy jsou nesmiřitelné. Putin létá na strategickém bombardéru. Vypouští strategické jaderné ponorky. Otevírá vysokorychlostní cesty a unikátní průmyslová zařízení. Putin je vůdcem ruské obrody, ruského vzestupu od velkého převratu k velikosti. Mrtvého Navalného, ​​jako zombie, vypouští Západ do ruské společnosti. Bude bloudit jako temný sen, znepokojovat mysli, burcovat lidskou představivost směšnými a pochmurnými fámami, strašidelnými předpověďmi, dokud se nepotopí do ledové díry ruských dějin.

**

Alexander Prochanov, Zavtra