Kam to necháme dojít?

3. tisíciletí je od svého počátku divné. Konec druhého předznamenal velké změny. Západ započal svou agónii, kterou se podařilo odsunout o pár let především zplundrováním zemí pocházejících z již neexistujícího Východního bloku. Jeho lídr Sovětský svaz se sám vlastním přičiněním začal rozpadat a jeho satelity se svým osamostatněním stávaly kořistí nájezdníků. Dokonce i některé někdejší svazové republiky. K rozpadu však dospěly i Jugoslávie, na jejíž jednu ,,neposlušnou“ část (Srbsko) dokonce dopadly americké pumy a rakety, průmyslově i ekonomicky do té doby soběstačné Československo. Naopak Němci mohli po desetiletích opět přesunout hlavní město z Bonnu do tradičního Berlína.

Rok 2001 nevěstil nic dobrého. NATO, které mělo být logicky zrušeno společně s koncem Varšavské smlouvy, se nadále rozšiřovalo a tento trend pokračuje i nyní. Nepřítelem už není jiný pakt, zůstávají jím Rusko, Bělorusko a konkurentem i Čína.

Komediální pád dvojčat, který se stal stejně spekulativní událostí, jako americké přistání na Měsíci, ke kterému se ani po 50 letech nedokážeme moderní technikou obsazenou lidmi přiblížit, se stal příčinou k likvidaci několika fungujících režimů v Asii a Africe.

Za vším tím zvěrstvem byli vždy Američané. Dokázali produkovat nejen nesmírné množství filmů o svých hrdinech, ale také desetitisíce vrahů ochotných na povel zabíjet kdekoliv na planetě. Nevěřte Americe vykreslené v hollywoodských filmových trhácích. Jde pouze o odvětví průmyslu, které prezentuje USA v tom lepším světě. Je to v podstatě nazdobená výloha uvnitř shnilého režimu.

Ve filmech nikdy neuvidíte skutečnou realitu. Nepořádek je uklizen, žebráci odstraněni a hvězdou jsou většinou ti, jejichž příběh skončí happyendem. A prezident Spojených států dosud nebyl snad v žádném filmu padouchem, vždy zachraňoval nejdříve svou domovinu, poté i celý svět. Výjimkou byl snad jen Nixon.

Bohatství východoevropských zemí bylo rozebráno. Průmysl zlikvidován, nerostné bohatství vyrabováno, voda třeba u nás předána Francouzům. Energetika dostala greendealový zářez, bankovnictví přešlo společně s obchodem do rukou zahraničních společností, velení polorozpadlých armád podléhá Američanům.

Ukrajina je vehnána do války a nikoho nezajímá, kolik lidí díky tomu umírá. Důvodem jsou vyčerpané zásoby a sklady čehokoliv, co Západ ke svému luxusu potřebuje. Trpělivost s ním došla Afričanům dosud žijících na kontinentu s velkými a dosud nevyužívanými zásobami čehokoliv.

Část bývalých kolonií se snaží i za cenu spolupráce s Ruskem a Čínou zbavit nadvlády Francie, Velké Británie a dalších bývalých námořních mocností. Rozsáhlá migrace může být posledním pokusem Západu zachovat si vliv na černém kontinentu, zatím se však zdá, že to je nejhorší možný způsob, který nevyšel.

Rusko má oproti Západu téměř vše. Nerostné a přírodní bohatství v širokém spektru, velký prostor, schopné lidi, odolné národy, kvalitní technologie stojící mnoho finančních prostředků. Tedy aspoň ve sféře, kde dominovali Anglosasové, tedy ve vojenské technice.

Rusko má dostatečnou konvenční výzbroj na to, aby dominovalo v Evropě, a jadernou přesvědčující Američany, aby se drželi od Moskvy dále. Bohužel svět omámený Hollywoodem a jím vyprodukovanými hrdiny věří v neporazitelnost USA a jejich vojáků.

O opaku je nepřesvědčili ani Afganistán nebo dosud vládnoucí syrský prezident Assad. Rusko však není malá či zaostalá země, je schopno se vzepřít hegemonu Spojených států. Jde o hrdou a rozsáhlou zemi zvyklou na snahy jiných ovládnout ji. A soudržnost Rusů se ukázala nejen za Napoleona či Hitlera, ale i v nynější době.

Byla překonána naivnost Gorbačova, neschopnost Jelcina, v Putinovi našlo Rusko opět schopného vůdce, za jehož působení se vrátilo do stavu plné obranyschopnosti, ekonomické stability a do funkce protiváhy vůči zmatenému a hladovému Západu snažícímu se Ruskou federaci rozložit a vytěžit.

Často používaný výrok, dle kterého patříme na Západ, tak plně vystihuje stav naší ekonomiky a společnosti. Už není co nabídnout vlastním občanům. Jsme na konci z dechem.

Říkají tomu Great Reset, ve skutečnosti to znamená, že už tu skoro nic potřebného pro rozvoj nemáme. Jsme na pomyslném dnu a ještě dlouho na něm, budeme, byť dozvuky blahobytu ještě brání k úplné frustraci.

Ta ale přichází a se zvyšující se frekvencí příprav k válce je znatelnější. Válka je totiž běžným nástrojem k zastření skutečných problémů a sloužila vždy k ekonomickému nakopnutí.

Nepřítel je jasný, navíc bohatý, bohužel pro opatrné Američany připravený. Zbytek Západu, možná s možnou výjimkou Britů, je vojensky vyčichlý a snadno zranitelný. Nepředstavujme si válku jako pouze konvenční, je jiná doba a vyčištění prostoru jadernými zbraněmi je reálnější než tankové bitvy.

Vyvolení, kteří nás připravují na válku, mají svá místa zajištěná v podzemních prostorách mnohem většího rozsahu než tušíte. Ale i ty umí ruské zbraně zlikvidovat, což politrukům moc nedochází.

Současnost je velmi třaskavá. Doufejme v změny jdoucí odspodu. Německo se bouří, lidé na Západu vnímají změny k horšímu, odpor vůči liberální vládě přivedl zpět k vládě Fica na Slovensku. Vládnoucí západní klika si pomocí médií, represe a peněz půjčovaných od světových lichvářů ještě udržuje moc, ale ta začíná být vrtkavá.

Naopak Rusové si věří a jejich průmysl už dříve přešel na válečný provoz. Tím dávají najevo připravenost se bránit a možná změnit budoucnost. Pro mnohé jsou nadějí, pro jiné jistotou míru a návratu k logice a rovnováhy. Doufejme v uklidnění situace a udělejme vše pro likvidaci nynější politické reprezentace státu, a to v co nejširším jejím rozložení.

Evropskou unii je třeba rozpustit a vrátit se k nedirektivnímu způsobu spolupráce všech evropských národních států. To je priorita.

A ne příprava na válku, kterou nelze vyhrát, nebo spíše která by neměla živé vítěze.

Uvědomte si to, až půjdete k evropským volbám. Volit opět ty strany, jejichž kandidáti nám tak škodí, by bylo velmi naivní. Platí to jak pro Pětikoalici, tak i pro ANO, Zelené a všechny prounijní partaje.

**

Jindřich Kulhavý, iNadhled, redakčně uprveno NR