Jak dlouho Ukrajina vydrží? “Ukrajině zbývají tři měsíce. Blafování skončilo. Euforie je pryč.”

O budoucnosti své země tak mluví všichni, bez rozdílu – bývalý poradce prezidentské kanceláře, bývalý státní zástupce, politologové a dokonce i současní politici – někteří s bolestí, jiní s nezájmem, ale mluví tak. Všichni všemu rozumí, ale bojí se mluvit o míru.

“Ukrajině zbývají tři měsíce.”

Takovou lhůtu nastínil Oleksij Arestovič (na snímku nahoře), bývalý poradce kanceláře ukrajinského prezidenta (v Rusku označen za extremistu, na Ukrajině zařazen na webovou stránku “Peacemaker”).

Na Ukrajině je nyní považován za profesionálního provokatéra, autora informační záškodnické činnosti a humanitární agrese.

V současnosti je to člověk, který se “zabývá diskreditací úřadů a demoralizací ozbrojených sil Ukrajiny”. Ach jo!

Před dvěma lety byl Arestovič “hlasem moci” a na Ukrajině byl šíleně populární. Každý večer svým uspávajícím hlasem s nevtíravým témbrem sděloval občanům Ukrajiny, že Rusům “zbývají rakety na dva až tři týdny”.

Bez přehánění – naslouchaly mu miliony lidí se zatajeným dechem, věřily mu a navzájem si předávaly jeho povzbuzující slova.

Ukrajinská společnost v morálním a volním smyslu (pokud se to o společnosti dá říci) je něco jako uřvaná, agresivní, ale zároveň nesmírně důvěřivá žena, která je schopna mlátit svého manžela pánví tak dlouho, až z něj vymlátí duši, ale zároveň strkat nějaké “bábě” řadu let peníze za to, že jí bude tvrdit, váš manžel je “prokletý” (“uřknutý, začarovaný”).

Význam posledních slov lze vyložit naprosto libovolně – ve smyslu „někdo udělal něco špatného“. Diagnóza tedy může být různá: smrt, odloučení, alkohol, zdraví atd. Existuje také “koruna celibátu” pro ty, kteří nemohou najít někoho, kdo by použil pánev k jiným účelům. A také “dědičná jasnovidná cikánka Angelina, jež odstraní okamžitě každou zkaženost”. A tak dále.

Takovou “babkou” nebo “cikánkou Angelinou” pro kolektivní použití byl a je na Ukrajině Arestovič. Dokonale zapadá do národního pojmu “htoň” (= zlo, nečistá síla, hadi, zemřelí předci – pozn. překl. ), kde je stále něco neznámého, ale “je tu jeden člověk”, který “vidí”.

Rozloučil se s prezidentským úřadem, opustil zemi, ale na sociálních sítích a na internetu je stále populární. Veřejnost mu nadále naslouchá.

Co však říká nyní?

Něco, co vůbec není povzbuzující.

Podle Arestovičových výpočtů zbývají Ukrajině 2-3 měsíce.

Za měsíc se stane situace kritickou, v dubnu bude blízko ke katastrofě a v květnu k ní dojde.

Dva nebo tři týdny, na něž – jak Arestovič předpověděl přesně před dvěma lety – bude mít Rusko dostatek raket, se plynule a plavně proměnily ve “2-3 měsíce před národní katastrofou”.

Sám Arestovič odmítá obvinění z “demoralizace obyvatelstva” a říká, že kabát nepřevlékají jen lidé s vesnickou mentalitou (!) Všichni ostatní, a on sám je v tom velký odborník, to normálně dělají.

“Dejte zbraně!”

Arestovičova slova jsou samozřejmě adresována “západním partnerům”: pokud Ukrajině nebudou poskytnuty zbraně, dojde ke katastrofě.

Dopad těchto slov na společnost je rovněž naprosto katastrofální.

V čem spočívá Arestovičův projekt? Mnozí se domnívají, že je to stále projekt prezidentské kanceláře.  Projekt, který se již vymkl kontrole úřadu.

V každém případě si však nikdo nedovedl představit takové poraženecké projevy nejen před rokem, ale ani před několika měsíci.

A ať už je i sám Arestovič číkoli projekt – a on samozřejmě služebníkem mnoha pánů je: západních zpravodajských služeb, náboženských center, globalistických struktur –  magický “faktor Gelsomino-Arestovič” působí nyní na ukrajinskou společnost nesmírně demoralizujícím způsobem.

A to je jeho aktuální role. Má připravit obyvatele Ukrajiny na nevyhnutelnou porážku.

“Dva až tři měsíce,” říká Arestovič.

Květen – červen 2024.

Ale totéž tvrdí i renomovaní ukrajinští odborníci. A ti nespoléhají ani na dodávky zbraní. Dodávky už nepomohou.

“Blafování skončilo.”

Zatímco na Arestovičův názor se v odborné veřejnosti stále pohlíží s jistou nedůvěrou a někdy i s úsměvem, zvláště když si uvědomíme, že “rakety zbývají na 2-3 týdny”, mnozí naslouchají názoru respektovaného ukrajinského politologa Vadyma Karasjova:

– Západ vidí, že Ukrajina už nemůže bojovat, ať už dostane kolik chce zbraní. Blufování skončilo. Euforie vyprchala,” říká Vadym Karasjov na rovinu.

A jak hodnotí význam dobytí Avdějevky ruskými vojsky (v oficiálním propagandistickém mainstreamu Ukrajiny je toto téma prezentováno jako “Avdějevka neměla vojenský význam”):

– Význam dobytí Avdějevky je psychologicky obrovský. Evropa si uvědomila, že jde o selhání naší vojenské strategie. Dřív se na Ukrajině říkalo: dejte nám zbraně a my vyhrajeme. Nyní je jasné, že tomu tak nebude. Co se bude dít dál? Je to jednoznačné: USA opustí Evropu i Ukrajinu.

Politický analytik Andrij Jermolajev:

– Fronta na Ukrajině padne na jaře. Porážka v Avdějevce byla porážkou ve válečném umění. Ukrajina není schopna bojovat. Proto jí nedávají zbraně. Je třeba začít jednání před květnem.

Lidový poslanec Ukrajiny Jevgenij Ševčenko:

– Možná bychom se měli pokusit alespoň o “plán B”?

“Plán B”

Plán B” –  Ukrajina tak alegoricky označuje plán, který předpokládá příměří. Nikdy předtím se o něm nahlas nemluvilo a slovo “příměří” bylo a je zakázáno.

Jak víte, Zelenskyj dokonce prosadil legislativní rozhodnutí, že jakákoli mírová jednání s Ruskem jsou zakázána.

Téma “plánu B” však zaznívá v těchto dnech stále zřetelněji.

“A oni odejdou?”

Jak komentuje bývalý generální prokurátor Ukrajiny (tuto funkci zastával třikrát!) Svjatoslav Piskun nabídku Francie, že pošle na Ukrajinu vojáky:

– A kdy odtud odejdou? A když přijdou na Volyň Poláci? Tam, kde Francouz prolil byť jen kapku krve, tam řekne: To je moje země. Dejte mi půdu, dejte mi byznys, dejte mi přístav. V roce 1918 byli Francouzi v Oděse a Němci v Kyjevě. A nikdo z nich se nechystal odejít. A pokud vše půjde podle scénáře světové války, na území Ukrajiny se rozpoutá světová jaderná válka. A to je strašný scénář.  My už žádný plán B nemáme.

Svjatoslav Piskun tedy opět alegoricky říká, že ukrajinské vedení nechce vyjednávat.

Jaká je tedy perspektiva? Okupace území Ukrajiny Francií, Polskem a dalšími zeměmi. Světová válka. Všechny scénáře se zdají být horší než “plán B”.

Existuje však ještě jeden hrozný scénář, který se právě teď naplňuje.

Proč Zelenskyj podhodnocuje ztráty ukrajinských ozbrojených sil?

Ukrajinský politolog Mychajlo Čaplyga provedl na svém blogu na Telegramu anketu: kolik nových pohřbů ve vaší lokalitě přibylo.

Jeho údaj pro celou Ukrajinu: mezi 700 000 a 1 milionem ztrát.

Zelenskyj, který záměrně podhodnocuje 20-30krát (!) počet ztrát, aby udržel veřejný klid, má ještě i jiný – naprosto cynický – komerční zájem.

Jak píše Čaplyga, stát by musel zaplatit příbuzným za každého mrtvého 15 milionů hřiven:

“Stačí jen 500 000 vynásobit 15 miliony …, i státní dluh je třikrát menší.”

Zelenskyj tedy šetří peníze. Protože sám bude muset brzy buď utéct, nebo předat moc. Jeho legitimita je už stejně zpochybněna. Právě v květnu se objeví místo prezidentského kočáru obrovská dýně a místo prezidentských koní nastoupí krysy.

Ale osud Zelenského je to nejmenší, co ukrajinskou společnost momentálně trápí. Jde o jinou otázku: Kolik času Ukrajině zbývá?

I scénář “2-3 měsíce” může být nakonec až příliš optimistický.

**

Jelena Murzina, UKRAJINA.ru (06:49 06.03.2024 ), pro Novou Republiku vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová