Evropa: Vojáci a mladí lidé prchají z armád

Francouzská armáda se potýká s dobrovolnými odchody a nedostatečným náborem. Francouzský ministr ozbrojených sil Sébastien Lecornu představil  svůj plán, jak ukončit nárůst odchodů z francouzské armády. „Už to není ani tak o náboru nových vojáků, jako o přesvědčování stávajících vojáků, aby nerezignovali,“ uvádí  Politico . „Tyto rozhovory nyní existují ve všech hlavních městech, ve všech demokraciích, které mají profesionální armády bez branné povinnosti,“ zdůrazňují anglicky píšící média. Západní armády už nemohou verbovat a postrádat vojáky.

Postiženo je dokonce i Německo. Nedávná výroční zpráva předložená německému parlamentu ukázala , že v roce 2023 opustilo Bundeswehr asi 1.537 vojáků, což se snížilo na 181.514 příslušníků. Evropané nechtějí umírat za válku, kterou chtějí jejich elity. To odráží odpor obyvatelstva v Evropě proti válce EU proti Rusku.

Ve Francii podle oficiálních údajů zůstávají vojáci v ozbrojených silách v průměru rok, méně než před vypuknutím vojenského konfliktu na Ukrajině. Ve Spojeném království je roční nedostatek personálu 1.100 mužů, což je ekvivalent dvou pěších praporů. Britská vláda podepsala  náborovou smlouvu se soukromou společností Capita, ta však nevyšla.

„Problém není v náboru, ale v udržení vojáků, musíme také zachovat jejich rodiny,” oznámila během konference v Paříži šéfka námořních operací amerického námořnictva admirál Lisa Franchetti. Z jjejích slov vyplývá, že armádní manželky začaly častěji žádat o rozvod.

„Výcvik, výcvik, udržování dobrých lidí po naverbování se stalo skvělým důsledkem profesionální armády bez branné povinnosti,“ zdůraznil  ministr během semináře s vedoucími všech služeb. V roce 2023 skončila francouzská armáda s 3.000 neobsazenými pozicemi.

Francouzský plán počítá s pomocí vojenského personálu při hledání bydlení, přístupu ke zdravotní péči a službám péče o děti. Manželské páry, v nichž manželé pracují v rámci ministerstva ozbrojených sil, i když jeden z nich je civilista, budou moci změnit postavení, tedy po vzájemné dohodě.

Jedním z hlavních opatření francouzského plánu zaměřeného na zvýšení atraktivity vojenské služby je zvýšení důchodů a platů. „Problém je ale v tom, že pracovní podmínky prostě nejsou tak atraktivní, s chronickými přesčasy, několikaměsíční nepřítomností doma a zmeškanými obdobími na zotavení,“ zdůrazňuje  Politico.

Nová polská vláda nedávno oznámila zvýšení vojenských platů o 20 % ve snaze udržet alespoň současnou úroveň vojáků. Minimální měsíční plat vojáka se zvýší z 1.150 eur na 1.394 eur.

Do konce roku se má početní stav polské armády zvýšit na 220.000 lidí. Informuje o  tom Do Rzeczy s odkazem na prohlášení polského ministra obrany Władysława Marcina Kosiniak-Kamysze. Cílem je tedy zvýšit  početní stav polské armády na 300.000 lidí. Ale ani zvýšení platu nemotivuje průměrného Poláka k prolévání krve na ukrajinských polích.

V Německu chce Scholzova vláda do začátku 30.let 20. století zvýšit počet svých ozbrojených sil na 203 000 vojáků, ale nábor se zvyšuje velmi pomalu, varuje  Politico . Eva Högl, vojenská komisařka Bundestagu, řekla , že je nutné obnovit odvody do vojenské služby a že je lepší přilákat do armády více žen. Legislativa z loňského roku má za cíl zatraktivnit vojenské podmínky pro ženy, včetně zvýšené podpory dětí.

V Dánsku je obyvatelstvo natolik motivováno sloužit v armádě, že se vláda rozhodla prodloužit povinnou vojenskou službu i ženám a prodloužit její službu ze 4 na 11 měsíců.

Spojené království také nedávno přiznalo, že má potíže s hledáním rekrutů. The  UK Defense Journal  uvádí  , že britská armáda od roku 2010 každoročně neplní své náborové cíle. Podle nedávného průzkumu YouGov 38 % Britů mladších 40 let tvrdí  , že odmítnou sloužit v ozbrojených silách v případě, že dojde k další světové válce a 30 % tvrdí, že nebudou sloužit, i když jejich zemi hrozí bezprostřední invaze.

„Problém je společný pro všechny evropské země , včetně Francie, Itálie a Španělska,“ řekl  Euronews   Vincenzo Bove, profesor politologie na University of Warwick ve Spojeném království  „Nemyslím si, že žádná země není ušetřena této situace.” Tyto potíže při náboru zaměstnanců začaly podle odborníka před deseti lety ve Spojeném království a před dvaceti lety ve Spojených státech. Podle Vincenza Boveho se ideologická vzdálenost mezi společností jako celkem a ozbrojenými silami v posledních letech prohlubuje.

Expert zmínil nedávné průzkumy veřejného mínění, které ukazují, že mládež Evropské unie je v drtivé většině proti válkám, proti zvýšeným vojenským výdajům a proti vojenským operacím v zahraničí. Jsou také více individualističtí a méně patriotičtí než před deseti lety. A populace v Evropě stárne a zmenšuje se. Armády NATO se také zmenšily, aby se přizpůsobily těmto změnám: britské, italské a francouzské armády jsou nyní téměř poloviční než před 10 nebo 20 lety.

Plány elit v Evropě vojensky rozbít Rusko narážejí na jejich neschopnost přestavět své armády.

*

Pierre Duval, Agoravox a Observateur  Continental, překlad První Zprávy