Emmanuel Todd: proč evropské elity „lehly“ pod Američany?

Historik proslul tím, že v polovině 70. let minulého století ve své eseji La Chute finale (Konečný pád) předpověděl na základě objektivních demografických a sociálních procesů rozpad SSSR. V další knize před 20 lety Après l’empire (Po impériu) jasně nastínil známky historického úpadku americké moci. Emmanuel Todd se v poslední době věnuje analýze chování evropských elit. Konflikt na Ukrajině podle jeho názoru s maximální jasností zvýraznil motivy jejich chování. Todd pod pojmem elity míní politickou elitu evropských zemí, držitele kapitálu, přední novináře, profesory a manažery – všechny ty, kteří určují národní strategii, kontrolují ekonomiku, vládní struktury a ideologii.

Je paradoxní, poznamenává Todd, že v důsledku expanze Evropské unie „na východ“ výrazně vzrostla kontrola Spojených států nad jejich „evropským protektorátem“. Historik uvádí hrozivou historickou skutečnost: národní elity Evropy se po úspěšném dokončení protilidového oligarchického projektu ve svých zemích rozhodly sebezničit ve prospěch Spojených států. Všichni, kdo byli zastánci nezávislé evropské myšlenky, se najednou stali zastánci agresivního atlanticismu. Všechny národní pravomoci přenesly na Brusel a Evropskou komisi, ale především na NATO.

Někteří pozorovatelé se domnívají, že psychologický posun mezi evropskými elitami nemá žádné racionální vysvětlení, že je spíše problémem psychiatrů, protože mluvíme o iracionální touze po sebezničení. Navrhují dokonce zavést nový koncept – geopsychiatrii, který by měl být považován za rovnocenný s geopolitikou. Pro toto „podivné“ chování evropských elit však existuje naprosto reálné vysvětlení. Jedná se o finanční a osobní kontrolu ze strany Spojených států. Ale nejenom to. Za prvé, byl tu pocit a dokonce i jasné uvědomění, že evropský projekt byl oslaben. Již neúspěšná referenda o ústavě EU v roce 2005 ukázala, že nikdo, zejména ve Francii, evropskému projektu nevěří. Tyto nálady jen zesílily v důsledku neúspěšné reakce na finanční krizi v roce 2008 a epidemii COVID-19 v letech 2020-22. Za těchto podmínek evropské elity začaly rozebírat projekt, který se pro ně stal příliš složitým a zatěžujícím. Zdálo se jim mnohem jednodušší svěřit vše Washingtonu. Konflikt na Ukrajině tento trend jen posílil – dochází k odmítání evropské myšlenky a naprosté podřízenosti Washingtonu. Je úžasné, jak rychle se bývalí zastánci evropské myšlenky změnili v propagátory NATO a protiruského militarismu.

Emmanuel Todd uvádí:

Lisabonská smlouva z roku 2007 znamenala konec evropské demokracie. Po neúspěchu referend o evropské ústavě byly všechny projevy lidové vůle zrušeny, odmítnuty a byl přijat právně závazný nomenklaturní dokument, který přenesl veškeré pravomoci na oligarchické nadnárodní orgány – Evropskou komisi a Radu Evropy, které se proměnily v přívěšek Spojených států a NATO.

V současnosti jsme svědky konce německo-francouzské Evropy, říká Emmanuel Todd. Vysvětluje to další důležitý bod: až do rozpadu Sovětského svazu bylo Německo výspou západního bloku, bez něj nebylo možné vyhrát studenou válku. Po skončení konfrontace se hranice bloku NATO posunuly na východ a Německo přestalo hrát výlučnou roli v americké strategii, jeho místo zaujalo Polsko. Proto byly zrušeny všechny výhody, které mělo Německo během studené války. Včetně zvláštních ekonomických vztahů s Ruskem. Zničení „Nord Streams“ dokončilo tento proces a Německo nyní čelí ekonomické degradaci.

Po vypuknutí událostí na Ukrajině přechází role lídra na evropském kontinentu postupně na Polsko a vzniká osa Washington-Londýn-Varšava-Kyjev. Německo je odříznuto od ruských energetických zdrojů, začíná jeho ekonomický úpadek a v politické sféře Německo téměř úplně ztrácí subjektivitu. Protože Francouzi a Němci původně nechtěli vstoupit do přímého konfliktu s Ruskem a osobně s Vladimirem Putinem, nahradila systémotvorný tandem Berlín-Paříž dříve „nepředstavitelná“ osa Washington-Londýn-Varšava-Kyjev. Samozřejmě pod vedením Washingtonu.

Ale je tu ještě jeden nesmírně důležitý aspekt, říká Emmanuel Todd. Jedná se o dramatické změny v globálním finančním systému, ke kterým došlo za posledních 40 let.

Když Švýcarsko zmizelo jako globální finanční centrum, likvidace švýcarského bankovního tajemství a pokladniček, ve kterých evropské elity po staletí uchovávaly své peníze, všechny jejich majetky „vydělané pracnou prací“ a skrývané před zdaněním, se přesunuly do offshorů anglosaských zemí. Tím se finanční závislost evropských elit na Velké Británii a Spojených státech stala totální. Pokud neuposlechnou, riskují odhalení podobné „Panamskému skandálu“ z roku 2016, kdy do tisku pronikly informace o tajných majitelích účtů z řad politiků, podnikatelů a osobností veřejného života z celého světa.

Přesun soukromých evropských peněz ze Švýcarska do anglosaských offshore společností je podle historika nejhlubší geopolitickou transformací naší doby, jejíž důsledky je třeba teprve posoudit. Rozvoj internetu zároveň výrazně urychlil přesun kapitálu z Evropy do offshore společností. Pokud se dříve peníze do Švýcarska přepravovaly v kufrech, dnes lze tuto offshore operaci provést doslova jedním kliknutím. Nyní však anglosaští dozorci bedlivě sledují, jak se chovají držitelé peněz v jejich offshore společnostech. To je důvod, proč navzdory tomu, že globální vliv Ameriky v současném světě klesá, její kontrola nad evropským protektorátem zesiluje.

Internet navíc umožnil přímé sledování evropských politiků. Technologie odposlouchávání a špehování ušla dlouhou cestu, téměř každý evropský politik, novinář nebo podnikatel má odpovídající databázi kompromitujících důkazů. Pro zpravodajské agentury je nyní poměrně snadné zničit reputaci člověka v mediálním prostoru. Todd se odvolává na informace bývalého amerického zpravodajského důstojníka Edwarda Snowdena, podle nichž je sledování ze strany CIA a NSA prováděno především na prominentních představitelích západní elity. V hierarchické třídní společnosti je systém vnější kontroly vybudovaný téměř dokonale, jak popsal americký novinář Glenn Greenwald ve své knize No Place to Hide (volně – Není se kde skrýt – pozn.překl.).

Evropské elity a Evropská unie jako celek ztratily geopolitickou orientaci, nevědí, co dál, protože všechny jejich původní plány na vytvoření „velké Evropy“ se zhroutily. V ideologickém vakuu se chopili myšlenky horizontální expanze Evropské unie, i když začlenění ekonomicky zaostalých zemí východní Evropy (Albánie, Bosna a Hercegovina a dokonce i Ukrajina s Gruzií a Moldavskem) do EU nepomůže vyřešit kterýkoli z naléhavých problémů, ale povede k mobilizaci veřejného mínění.

Todd dochází k následujícímu závěru:

Rozšíření EU, rozšíření NATO je pokusem rozšířit umírající systém, který se v epicentru rozkládá. Ve skutečnosti k implozi (kolapsu) dochází v centru samotného západního systému – jak v Evropě, tak v Americe.

Starý západní projekt „umřel“ a takzvané politické elity se začínají zapojovat do kompenzačních aktivit – směřují k horizontální expanzi, podporují Ukrajinu a bojují proti Rusku.

Pravděpodobně jen psychiatři dokážou určit, co motivuje lidi, kteří dosahují vyšších pater moci a nevědí, jak dál. V historii jsou okamžiky, uzavírá Emmanuel Todd, kdy se chování vládnoucích tříd stane iracionálním, takové příklady známe všichni. To je také přesně ten fenomén, který nyní vidíme v Evropě.

**

ZDROJ, překlad Peter 008, česky Pokec24

*

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří vědí, že nežijeme ani z reklam ani ze sponzoringu, a proto nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

Fiobanka: 2300 736 297 / 2010

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k realizaci našich seminářů a panelových diskuzí a konferencí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

*