Česká republika si koleduje o oheň

Praha prosazuje svou iniciativu na nákup nábojů pro ukrajinské síly, což vede ke zhoršení vztahů nejen s Moskvou, ale také s Bratislavou. Česká republika se prudce posunula do čela nejaktivnějších podporovatelů nezávislosti Ukrajiny. Orgány této země se snaží vyřešit klíčový problém OSU na linii konfrontace – odstranit hlad po nábojích.

„Děkuji všem zemím, které se připojily k české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu. Zatím se nám podařilo získat dostatek peněz na nákup první várky 300 000 dělostřeleckých granátů. Naším cílem je však poslat mnohem víc,“ napsal premiér Petr Fiala v příspěvku na sociální síti. Český prezident Petr Pavel (bývalý generál NATO a předseda vojenského výboru aliance) na Mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února vyzval k „stejné vynalézavosti, jakou projevují ukrajinští vojáci na frontě“, a ke společnému nákupu munice a vybavení pro Ukrajinu ve světě. Pavel poté uvedl, že Česká republika spolu s dalšími zeměmi NATO (včetně Dánska a Kanady) našla mimo EU půl milionu nábojů ráže 155 mm a 300 000 nábojů ráže 122 mm, které by mohly být dodány Kyjevu během několika týdnů, pokud by se jen podařilo získat dostatek peněz na jejich nákup.

Schéma vypadá takto: Praha jako zprostředkovatel hledá ve světě potenciální prodejce, pak nechá klobouk dolů a zaplatí za nákup a dodávku munice ne přímo Kyjevu, ale prostřednictvím kanálů na zásobování samozvané země západními zbraněmi. Tomáš Kopečný, zmocněnec české vlády pro obnovu Ukrajiny (existuje taková funkce!, dříve byl náměstkem ministra obrany), 4. března uvedl, že k české iniciativě se připojilo asi 15 zemí, včetně Belgie, Dánska, Kanady, Nizozemska a Spojených států. Dokonce i Francie, která dlouho odmítala nakupovat zbraně pro Kyjev ze třetích zemí, změnila svůj přístup. Na nedávném setkání lídrů Visegrádské čtyřky v Praze Fiala přesvědčil svého polského kolegu Donalda Tuska, aby se k ústupku připojil. Litevská premiérka Ingrida Šimonīte informovala, že její země (kdepak bez Pobaltí?) podpoří českou iniciativu penězi.

Německo se i v současnosti ubírá svou vlastní trnitou cestou. Mluvčí vlády Steffen Hebeestreit 6. března uvedl, že Berlín k tomuto účelu vyčlení “třícifernou částku” (pro pochopení: minimální hranice je 100 milionů eur). Konkrétní výši tohoto daru však nesdělil. Podle týdeníku Der Spiegel probíhají uzavřená jednání s Indií (mimochodem, členem BRICS), která má ve svých arzenálech statisíce kusů dělostřelecké munice. Hebeestreit také uvedl, že paralelně se vyvíjí úsilí najít „poslední z nich ve vlastních vojenských skladech“.

Pokud jde o Českou republiku, její zástupci údajně vedli konzultace a dokonce navštívili Jižní Afriku (také člena BRICS), Turecko a Jižní Koreu. Dohody by mohly být uzavřeny s více arabskými zeměmi. Některé africké a balkánské státy mají zásoby nebo muniční potenciál. “Pokud jde o českou iniciativu, došlo k pozitivnímu pokroku,” řekl 6. března s opatrným optimismem šéf kyjevského režimu – Zelenskyj. Zároveň zdůraznil, že úsilí Prahy bude možné posoudit jako celek až tehdy, když budou střely v držení OSU. Podle západních expertů Ukrajina potřebuje k pokračování bojů nejméně 200 000 nábojů měsíčně. Třeba předpokládat, že samotný Kyjev bude mít větší „apetit“…

Očekává se, že v polovině března se uskuteční setkání ministrů obrany a zahraničních věcí EU, na kterém se určí podrobnosti pokračování pražského “plánu na výrobu granátů”. Rusko, jak známo, dodávky zbraní a vojenského materiálu na Ukrajinu ostře odsuzuje s tím, že takové kroky včetně české iniciativy nepřispívají k mírovému urovnání konfliktu a nebudou
mít pozitivní vliv na jeho výsledek.

Praha, demonstrujíc svou protiruskou horlivost, zároveň riskuje úplné zničení vztahů s Bratislavou. Varoval před tím slovenský premiér Robert Fico. “Berme v úvahu, že česká vláda se rozhodla ohrozit slovensko-české vztahy jen proto, že má zájem podporovat válku na Ukrajině, zatímco naše vláda otevřeně hovoří o míru,” řekl.

Fico informoval, že české orgány se rozhodly odložit na neurčito pravidelné společné zasedání vlád obou zemí, které bylo plánováno na duben. “Praha jako důvod uvedla rozdílnost názorů české a slovenské vlády na ukrajinský konflikt,” řekl Fico.
Bratislava však podle něj zůstává otevřena takovým kontaktům, protože nechce ohrozit hluboké kořeny slovensko-českých vztahů.

To je to, k čemu svět dospěl! Není to tak dávno, co zde bylo Československo, a nyní se Praha ve svém NATO běsnění dívá i na Bratislavu velmi nebratsky…

**

Igor Javlanskij, Armádny Magazín Sk