Ostřelování ruského území: červené linie jsou cestou do propasti

“Ukrajina obdrží svou první dávku pozemních střel malého průměru, zcela nových zbraní dlouhého doletu vyrobených společností Boeing, které nemají ani USA ve výzbroji… Očekává se, že nová střela, která má dostřel na vzdálenost asi 90 kilometrů, bude “významným potenciálem pro Ukrajinu”, říká jeden z diskutujících listu. A dále: “To jim dává možnosti hlubších úderů, které neměli, doplňuje to jejich arzenál palby na dálku… Je to jen další šíp v toulci, který jim umožní udělat více”. 

Ruští představitelé na tuto zprávu reagovali poměrně klidně. USA již dodaly Kyjevu munici GLSDB s doletem asi 150 km, Rusko proti nim má prostředky, poznamenal rovněž 1. února vedoucí ruské delegace na jednání o vojenské bezpečnosti a kontrole zbraní ve Vídni Konstantin Gavrilov. “Přijela Nulandová (do Kyjeva) a hrdě oznámila, že je dodávají (střely GLSDB). Ano, je to účinná, dobrá zbraň, ale už ji posílali. Už jsme našli prostředky proti tomuto systému, tím nás moc nepřekvapí”, řekl Gavrilov ve vysílání televizní stanice Rossija 24.

A skutečně, Ministerstvo obrany RF v minulosti opakovaně informovalo o úspěšném zachycení těchto hybridních raket složených z raketového motoru odepsaných reaktivních nábojů M26 a malé letecké bomby, vybavené křídly pro zvýšení dosahu plánováním z velké výšky.

Nebudeme však přece jen spěchat se závěrem, že se v zásadě nic nového neděje a lze za tím udělat tečku. Myslím, že je to přesně naopak.

V předvečer prezident RF Vladimír Putin oznámil, že v průběhu vyšetřování byl přesně stanoven fakt, že byl zasažen ruský vojenský dopravní letoun Il-76 v oblasti Bělgorodu americkým protiraketovým systémem Patriot: “…to už stanovila expertíza”. Brzy byly zveřejněny i videozáznamy, které potvrdily příslušnost úlomků protiletadlové rakety nalezené na místě havárie letadla uvedenému americkému protiraketovému systému.

Ptáte se, co má tato skutečnost společného s dodávkou raket GLSDB na Ukrajinu? Odpovídáme: přímou a tu nejzlověstnější.

Logika důkazu je následující.

30. prosince 2023, během ostřelování Bělgorodu, doprovozeném masovými oběťmi civilního obyvatelstva, ozbrojenci OSU poprvé použili k úderu na Západem právně uznanou část území Ruské federace systém raket dlouhého doletu západní výroby. Tím se stal český systém Vampír s maximálním dosahem až 40 km.

Této skutečnosti nebyl tehdy přikládán zvláštní význam, zejména proto, že tragédie obyvatel Bělgorodu zastínila všechno ostatní. Jednalo se však o první případ bojového použití těžkého systému reaktivních zbraní západní výroby na území Ruské federace do roku 2014. Tím byla označena nová, “posunutá” do hloubky 40 km “červená linie” pro údery na RF, která se však udržela méně než měsíc. Již 24. ledna 2024 byl ke zničení ruského Il-76 použit americký protiletadlový raketový systém Patriot s dosahem až 100 km.  Nová “červená linie” přímé západní agrese proti Ruské federaci tak byla už stovky kilometrů hluboko od hranic.

A tak po uplynutí pouhého 1 týdne USA oznámily odeslání raket GLSDB na Ukrajinu s dosahem až 150 km ve snaze posunout další “červenou linii” o dalších 50 km do hloubky těch ruských území, která samotné USA původně považovaly za zakázané pro použití proti nim zbraní dodaných Ukrajině.

Ozbrojené síly Ukrajiny (OSU) mohou použít USA poskytnuté zbrojní systémy k úderům na území, která považují za své, včetně připojených k Rusku, řekl 28. září 2022 vedoucí tiskové služby ministerstva zahraničí USA Ned Price. Den předtím ministr zahraničí Blinken prohlásil, že Washington nic nenamítá proti použití Kyjevem západních zbraní v regionech, které by mohly být součástí Ruska na základě výsledků referend.

S ohledem na to všechno je důvod se domnívat, že existující dříve zákazy a omezení, podle nichž mohly být americké raketové zbraně použity pouze v nových oblastech Ruska, již dnes neplatí. V souladu s tím se nacistickému režimu v Kyjevě poskytuje naprostá volnost pro akce na celém území Ruské federace, která je omezena pouze dosahem amerických raket a bojových letadel, jež jsou dodávány do výzbroje OSU.

Mimochodem, nejen amerických: evropští vazalové USA doposud nespěchali s odstraněním příslušných omezení pro své rakety dlouhého doletu a pamatovali si známé pravidlo: “Před baťkou se do palby nestrká nos”.

Ale vzhledem k tomu, že nyní je takový signál Washingtonem již dán, lze očekávat příslušnou reakci i od mladších natovských partnerů, jejichž okřídlené rakety dlouhého doletu Storm Shadow, SCALP a v budoucnu i Taurus by mohly být zapojeny do úderů do vnitrozemských oblastí Ruské federace v hranicích před rokem 2014.

Můžeme s jistotou předpokládat, že Rusko se ocitlo před možná nejzávažnější výzvou ohledně své bezpečnosti za celou dobu konání SVO, a pokud ji “spolkneme”, Západ bude i nadále zvyšovat sázky na tři sta, pak na pět set, pak na tisíc kilometrů, až po raketové pokrytí celého území RF a vytváření hrozeb pro klíčové objekty. Lze předpokládat, že za dodáním příslušných systémů zasažení nebude žádné zvláštní zpoždění: další balistická raketová střela co do stupnice výkonu a doletu byla přijata do výzbroje Pentagonem již loni v prosinci. V prosinci 2023 bylo oznámeno získání první dávky nových raket PrSM (Precision Strike Missile) v prvním sériovém provedení Increment 1 Early Operational Capability. “Vysoce přesné rakety krátkého doletu (podle terminologie smluv o zbraních) PrSM společnosti Lockheed Martin mají nahradit ve výzbroji americké armády operační a taktické rakety ATACMS. Raketa PrSM se uvádí do chodu z upravených odpalovacích zařízení pozemních raketových systémů M142 HIMARS a M270A2 MLRS, ale na rozdíl od ATACMS by měly být na odpalovacím zařízení M270A2 MLRS umístěny čtyři rakety PrSM (místo dvou ATACMS) a na odpalovacím zařízení M142 HIMARS dvě rakety PrSM (místo jedné ATACMS). Raketa PrSM má oficiálně deklarovaný dolet 499 km, i když ve skutečnosti se její dolet odhaduje na nejméně 550 km a pravděpodobněji na 700-800 km”, píše specializovaný list bmpd.

A protože na území Ruské federace je významných objektů průmyslové, sociální, dopravní, energetické a vojenské infrastruktury mnoho stovek, ne-li tisíců (nepočítaje města), spolehlivě je všechny ochránit před zasažením, přičemž nepřítel bude mít stále možnost volby cílů, sotva můžeme. V podstatě neexistuje a v zásadě není možná existence systému PVO/PRO, který je schopen se stoprocentní zárukou chránit neomezený počet objektů. A z toho vyplývá, že vyřešit tento problém pouze pomocí sil protivzdušné obrany není žádná šance. Ruský prezident zjevně uvažuje podobně, a proto také v předvečer informoval o svém přístupu k řešení tohoto problému, který v současné situaci, jak se zdá, nemá alternativu. Demilitarizovaná linie musí vést v takové vzdálenosti od ruských hranic, která zajistí bezpečnost území země před ostřelováním, řekl Vladimír Putin na setkání se zplnomocněnými osobami: “Tato linie (fronty) musí být taková a v takové vzdálenosti od našeho území, která by zajistila bezpečnost, mají se na mysli zbraně s dalekým doletem především zahraniční výroby, které ukrajinské úřady používají k ostřelování pokojných měst”. Podle vyjádření hlavy státu se v současné době ruští vojáci právě zabývají tím, že “vytlačují nepřítele ze životně důležitých obcí Ruské federace”.

Starověký římský senátor Marcus Porcius Cato, současník punských válek mezi Římem a Kartágem ve 2. století př. n. l., každý svůj projev v senátu, bez ohledu na jeho téma, vždy končil stejně: “Carthaginem delendam esse!”(Kartágo musí být zničeno!).

Zřejmě i pro nás nastal čas, kdy se budeme muset řídit stejnou logikou. Samozřejmě ne ve smyslu zničení a destrukce vlastního území, mylně označovaného jako Ukrajina, ale rozhodně ve smyslu úplného vymýcení satanistického západního projektu “anti-Rusko”, který je zosobněním všech těchto hrozeb. Pokud jde o Západ, odkud tyto hrozby původně pocházejí, časem se k nim dostaneme. Ale všechno má svůj čas.

Jurij Borisov

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

fondsk