My, zemědělci

Přátelé, oficiální plakáty a letáky k zemědělskému protestu vyšly ve středu v 18.00, ale koordinátoři už byli od rána zahlceni telefonáty. V předchozích dnech unikly některé pracovní verze na web a od té doby drnčí telefony takřka nepřetržitě. Naštvanost mezi zemědělci je prostě obrovská a teď už je jedno, že ministerstvo zemědělství vysílá signály, že se s nimi dá mluvit. Předchozí dva roky jakékoliv námitky ignorovali a jeli si svoje evropské hodnoty, až se prostě ucho utrhlo.

Když ministerstvo dva roky dělá křivárny, nemůže se divit, že teď už je za křivárnu považované všechno. Důvěra se nevybuduje jedním vstřícným gestem po dvou letech ignorace, papalášství a povýšenosti.

Než začnu rozebírat jednotlivé body zemědělských požadavků, dovolte mi to celé nejprve shrnout.

Zemědělci přišli s pěti body, které se netýkají jen jich. Týkají se průmyslu i domácností. Grýdýl sahá do kapes všem a nedává žádnou protihodnotu. Neliší se od tatarského nájezdu. Nejprve měly být emisní povolenky pro těžký průmysl. Pak najednou byly pro všechen průmysl a teď už mají být pro všechny. I domácnosti. Za ty peníze nevzniklo nic. Jen ministr Hladík (co se otepluje dvakrát rychleji než zbytek KDU) z toho chce dotovat opravy domů po babičce.

O vyděračských praktikách obchodníků jsem tu už mockrát psal. Jestliže výrobce dodá do hytlermarketu sýr za dvacku a market ho prodá za padesát, tak situaci fakt nevyřeší, když ho výrobce zlevní na osmnáct korun a market prodá za čtyřicet osm. Reálná prodejní cena, na které by nikdo neprodělal je tak třicet procent k ceně výrobce (V Německu je to i méně).

Drahé energie cítíme také všichni. Ať už na faktuře za plyn, elektriku, ale i na stojanu u pumpy. Odstřihnutí od ruských energií se daří stále hůř a jejich dovoz stejně stoupá. Nepodařilo se nic z toho, kvůli čemu to vláda dělala. Takže je to vlastně jen legální krádež za bílého dne. Ve jménu evropských hodnot nás obrali a stejně se těch hodnot nedobrali. Peníze nám samozřejmě nikdo nevrátí.

Že bychom měli kompetentní vládu, tomu už nevěří ani její voliči. Průzkumy to potvrzují. Vládnou, protože mají většinu, ale ani kovaní liberálové z toho nemají žádnou radost. Dochází totiž i na ně. I jim stouply daně, zdražilo se jídlo a zhoršily se vyhlídky na oslnivou kariéru v korporátu. Obzvlášť když se korporace stěhují pryč z Evropy, protože tu máme poněkud drahou elektriku…

O tom, že naši pětikoličníci chtějí zavést euro a zrušit pro náš malý stát právo veta, to je všem jasné. Už teď jsme sedmnáctý bundesstát… tedy cenami, nikoliv platy. Chceme to ještě vylepšit, aby se s námi už nebavil vůbec nikdo? Chceme, aby se měnová rozhodnutí nedělala v Praze? Chceme si škrtnout vlastní zahraniční politiku? Chceme si škrtnout poslední zbytky suverenity?

O dalších problémech této země bych mohl napsat desetistránkový elaborát a stejně bych nebyl u konce. Ale těchto pět bodů je univerzálních. Všechny opoziční strany, které se teď budou ucházet o voliče, ať už parlamentní či mimoparlamentní, mají tak či onak tyto body ve svém programu. Všechny odborové svazy i všechny profesní komory mají problémy, vyplývající z těchto pěti bodů. Dopravci, stavaři, cementáři… dřevorubci… ba i policajti, když svléknou uniformu, musejí zaplatit složenky za elektriku a nakoupit v Kauflandu dráž než v Německu.

Nad těmito body panuje takřka stoprocentní shoda a musíte být zabejčený liberál, abyste se stavěli proti. Normální lidi chtějí levnější elektriku, nižší ceny v marketech, nechtějí platit emisní povolenky z topení, nechtějí být evropská kolonie a nemohou se dočkat, až tahle vláda odtáhne na smetiště dějin.

Víc než kdy jindy teď platí, že kdo není proti nám, je s námi. Přijďte devatenáctého všichni a přiveďte si své příznivce. Ať jste odborář nebo taxikář, poslanec nebo předseda, podnikatel nebo dělník. Sdělujte všem vaše návrhy na řešení. Prezentujte svou cestu z krize, diskutujte nastolené otázky. Vezměte si megafony a přiveďte ty svoje mezi traktory. Všichni tam v té chvíli budeme mít stejný cíl – zabránit nejhoršímu a zbavit se nejmizernější vlády v českých dějinách od Přemysla Oráče. Až v tomto úkolu uspějeme, půjdeme vstříc úkolům dalším.

Naše dějiny začínají zemědělcem… Proti celé Evropě nás za Husitů ubránili také zemědělci… jen si do těch cepů natloukli pořádné hřeby a trochu si vylepšili žebřiňáky. Teď jsou to opět zemědělci, kteří se stávají v celé Evropě reálnou silou, se kterou musejí papaláši počítat. Tento protest organizují zemědělci. Ti, kteří mají traktor, jsou ochotni vyjet na Prahu a kteří to dělají proto, aby mohli za volantem traktoru zůstat i v následujících letech. Tento protest nikoho nevynese k jiným korytům než těm, co jsou ve skutečném chlívě u skutečných prasat.

Pojďme být v příštích čtrnácti dnech všichni #myzemedelci a dokažme to největší pospolitostí v našich dějinách v pondělí 19.2. 2024 v Praze.

**

Daniel Sterzik – Vidlák, Litterate