Skandál v Londýně: SLOVENKA V BRITSKÉM ROZHLASE SE ŽIVILA JAKO ŠPIONKA!

Terezie Javorská koncem roku 2005 ohlásila na webové stránce BBC ukončení slovenského rozhlasového vysílání z Londýna.

Údajnou agentkou byla Terezie Javorská. Komunistická špionka v srdci BBC – s tímto titulkem  Daily Mail  začíná zprávu o ní. Poukázal přitom na to, že podle bezpečnostních expertů jde vůbec o první odhalený případ agenta pracujícího v britském veřejnoprávním rozhlase a televizi od začátku studené války.

Vedoucí slovenské sekce

Javorská se dostala do Británie v teenagerském věku. Do Anglie se jí podařilo přijet v roce 1969. Nejprve si vydělávala na život jako chůva. Potom vystudovala sociologii na univerzitě v Londýně. Vysokoškolské vzdělání jí otevřelo dveře do mediálního prostoru. “Do BBC nastoupila po promoci v roce 1976 a později se stala vedoucí slovenské sekce, která pracovala vedle českého oddělení,” uvedl Daily Mail. Věnovala se rozhlasové tvorbě.

Špionáž pro Rusy dělal poslanecký asistent, příslušník SIS či prorektor

NAKA a příslušníci Vojenského zpravodajství (VS) provedli v březnu 2022 akci v souvislosti se špionáží a propagandou Ruska na Slovensku.

Bývalí kolegové Javorské o ní říkají, že vypadala atraktivní, ale na druhé straně poznamenali, že v redakci nebyla moc oblíbená, což vyplývalo iz jejích tvrdých pracovních metod. Ze spisu Státní bezpečnosti (ŠtB) vyplývá, že navzdory tomu, že se v Británii těšila příznivé finanční situaci, tajně sympatizovala s československým komunistickým režimem, který považovala za spravedlivější ve srovnání se zřízením kapitalistických zemí.

Daily Mail zjistil, že Javorská souhlasila se spoluprací s StB v polovině osmdesátých let 20. století. Podle britského deníku ji zlanařil československý agent s diplomatickým krytím na jednom večírku v Londýně. „Má přístup k interním informacím o zpravodajství britských masmédií proti zemím socialistického východního bloku a politickým zprávám. Díky kontaktům s objekty zájmu má dobré předpoklady pro vyhledávání a hodnocení vhodnosti jednotlivců,“ hlásil do Prahy rozvědčík.

Ochotná plnit úkoly

Javorská se zpočátku obávala, zda má spolupracovat s StB, protože v roce 1984 Británie vyhostila dva odhalené československé špiony. Ze spisu z prosince 1985 však vyplývá, že nakonec přikývla. Styčný důstojník oznámil do své pražské centrály, že Javorská je ochotna „plnit naše úkoly“. Ve zprávě doplnil toto: “Dosud jsme s ní absolvovali třináct setkání, během kterých předala informace o československých nepřátelských emigrantech v zemi ao jejich aktivitách a také o stavu věcí v české a slovenské sekci BBC.”

Exkolegové Javorské si podle britského deníku vzpomínají, že zvykla negativně reagovat na zařazování příliš kritických zpráv o československém komunistickém režimu. Žádné podezření ze špionáže však nikdy nevyvolala. Mimochodem, byla známá tím, že pravidelně chodívala do kostela. Podle archivů se Javorská stala plnohodnotnou agentkou v srpnu 1987. Vyznívá přinejmenším překvapivě, že se dala do služeb StB v období, kdy odolnost totalitního režimu v Československu již nebyla tak silná jako několik let předtím, než nastal závan sovětské perestrojky po příchodu Michaila Gorba na jaře 1985.

Bezpečnostní poradce Andor Šándor: Špionů je zde více

Javorská měla krycí jméno Vora. Jejím řídícím důstojníkem byl Jan Pavlíček (diplomat působící i jako agent), kterého nakonec britská vláda v dubnu 1989 vyhostila. Tajná činnost Slovenky skončila po listopadu 1989, kdy se československý komunistický režim zhroutil, tvrdí Daily Mail. Ještě dalších šestnáct let ale vykonávala vedoucí funkci v BBC.

Signál s igelitovou taškou

Během setkání s Pavlíčkem postupovala velmi obezřetně. Když přicházela na dohodnutou schůzku, signalizovala, zda je všechno v pořádku nebo má podezření, že by ji někdo mohl sledovat. Igelitovou tašku ze známého londýnského nákupního centra nesla v pravé ruce, pokud se cítila bezpečně, naopak, v levé ruce ji držela v případě, že tušila, že nemá stoprocentní jistotu.

Slovenské rozhlasové vysílání BBC trvalo do roku 2005. Javorská byla až do té doby šéfka slovenské sekce.

„Poslední vysílání slovenské redakce BBC by mělo odeznít v úterý 20. prosince 2005, tedy 66 let poté, co se čeština na vlnách BBC ozvala poprvé. Tehdy se naše vysílání šířilo pod znělkou Volá Londýn!“ oznámila Javorská na slovenskojazyčné webové stránce  BBC .

Daily Mail oslovil se žádostí o reakci jejích příbuzných, ti se však odmítli vyjádřit. Stanovisko 73leté Javorské noviny nepřinesly. Z textu není jasné, zda je ještě schopna komunikovat. Před třemi lety utrpěla úraz při autonehodě, od té doby žije ve starobinci. Když se dokázala sama o sebe postarat, žila ve svém bytě ve vyhledávané londýnské čtvrti Kensington. Daily Mail napsal, že hodnota jejího bytu činila 1,5 milionu liber.

Javorská mohla být nepochybně velmi cenným zdrojem informací StB, protože se znala i se slovenskými politickými emigranty v Británii. Jako šéfka slovenské sekce měla zároveň volný přístup na důležité akce v Londýně. A nejen tam. Na internetu je sice o ní minimum zpráv, ale dá se například najít informace, že v listopadu 1988 přicestovala do Itálie, kam totalitní režim výjimečně umožnil vycestovat Alexandru Dubčekovi, hlavní osobnosti reformního procesu z roku 1968. Dubček si tehdy přijel do Bologně převzít čestný doktorát, který mu udělila tamní univerzita. Mezi těmi, co mu tleskali, byla zjevně i agentka StB.

Mluvčí BBC připustil, že působení Javorské ve službách československé komunistické tajné služby je pro vedení britského veřejnoprávního vysílatele novinkou. „Tohle je poprvé, co se BBC doslechla o těchto historických obviněních, která budeme brát vážně,“ citoval ho Daily Mail. „BBC World Service je všeobecně uznávána jako klíčový zdroj nestranných zpráv během studené války i mimo ni,“ dodal.

Zatímco u BBC jde o první odhalený případ působení komunistické agentky v jejích strukturách, jiná rozhlasová stanice, kterou v Československu za bývalého režimu tajně poslouchaly statisíce posluchačů, měla s infiltrovanými špiony už dávno své neblahé zkušenosti.

V Česku i na Slovensku dosud rezonuje jméno Pavla Minaříka, dnes již 78letého bývalého agenta StB a později podnikatele. Bývalý hlasatel Československého rozhlasu se v roce 1967 stal tajným spolupracovníkem komunistické tajné služby s krycím jménem Ulyxes a později Play.

V roce 1969 jej Státní bezpečnost vyslala do Západního Německa, kde pracoval v Mnichově jako redaktor americkou vládou financovaného Rádia Svobodná Evropa. Působil tam až do roku 1976, kdy se vrátil do Československa, kde jej komunistický režim využil k diskreditační kampani proti RFE.

Pavel Minařík na snímke z roku 2009.
Na mezinárodní tiskové konferenci v Praze si \”kapitána Minaříka\”, jak se sám představil, přišlo vyslechnout 137 zpravodajů ze 16 zemí. Podle dobového tisku před nimi odhalil „prohnilou tvář stanice Svobodná Evropa i celé československé emigrace“.

Minařík tvrdil, že ve „štvavé vysílačce“ Svobodná Evropa působil jako pracovník československé rozvědky, což byla ale podle  Českého rozhlasu  pravda jen na papíře.

Kapitána z něj udělal až po návratu tehdejší ministr vnitra, který jej také zpětně od roku 1968 přijal do Sboru národní bezpečnosti, čímž mu mimo jiné zajistil vysoký plat i výsluhový důchod.

Během svého šestiletého působení v redakci Rádia Svobodná Evropa Minařík předával StB klíčové informace o jejím chodu i zaměstnancích. Z vlastní iniciativy navrhl provést i pumový útok v sídle RFE. Akci nakonec neuskutečnil, ale v dubnu 1981 se o ni pokusila rumunská komunistická tajná služba Securitate. Při výbuchu tehdy utrpěli zranění čtyři lidé.

Ze služeb ministerstva vnitra Minařík odešel v roce 1990 v hodnosti plukovníka a stal se soukromým podnikatelem. Založil bezpečnostní agenturu, na kterou mu vysokou částkou přispěla Komunistická strana Československa. Později figuroval jako jednatel nebo společník v dalších firmách.

Pavel Minařík
Minaříka v souvislosti s plánovaným pumovým útokem proti RFE začala policie stíhat v roce 1991. O dva roky později byl za obecné ohrožení odsouzen ke čtyřem letům vězení. V odvolacím procesu byl však tento rozsudek zrušen.

Bývalý agent StB si přesto nějakou dobu poseděl za mřížemi. Soud jej v roce 2009 poslal na čtyři roky do vězení za pojišťovací podvod spáchaný v roce 1996.

**

Zpracoval: Pravda, ZDROJ