Juraj Draxler: Pro kavárnu je Ukrajina něco jako komiks

FB
Za prvé, na Ukrajině nelze nijak realisticky čekat “osvobození” území, které zabralo Rusko. A naopak, i Rusko zjevně bude muset v zájmu míru přistoupit na některé kompromisy.

Za druhé, Slovenská republika v žádném případně nepodpoří vstup Ukrajiny do NATO.

Předně směřování našeho souseda do severoatlantického područí, formální (přes členství v NATO) i neformální (stavbou amerických vojenských základen) totiž bylo jedním z hlavních důvodů tohoto krvavého konfliktu.

Juraj Draxler: Bratislavská kavárna, političtí aktivisté jsou sluhy globální plutokracie

V jeden moment přesně se stejnými konstatováními vystoupí i západní představitelé. Když se konflikt už opravdu vyčerpá.

Nyní má válka ale stále zbytky západní podpory.

A tak i domácí čeládka křičící tak, jak je to podle ní v tuto chvíli žádané, stále křičí při každé zmínce o míru.

A nejen to. Je zjevné, že domácí kavárna si do celého konfliktu projektuje své vlastní neurózy. Lidé, kteří by se ani nepostavili opilci v MHD, se „hrdinsky“ vyjadřují k bojům, od kterých jsou oni osobně velmi daleko. Snaží se sami sebe představovat  jako velcí hrdinové a morální autority, jen proto, že mají pocit, jak se údajně vcítili do utrpení jiných lidí.

Ale do ničeho reálného se nevcítili. Boje na Ukrajině vidí komiksově, jako konflikt špatných postaviček s dobrými, aniž by byli schopni jen vzdáleně pochopit, o co všechno reálné válce jde.

Duhoví bojovníci s jointem v jedné ruce, mobilem v druhé, nastartovaní do hysterického výlevu vždy, když si mohou zakřičet se zbytkem svého duhového davu.

A cítí se na chvíli trochu lepší, než ve skutečnosti jsou.

(rp,prvnizpravy.cz,fb,foto:arch.)