Epidemie nemocí ve Střední Asii jako příznak rostoucí vojensko-biologické hrozby. Selhání zdravotnictví, nebo rub spolupráce se západními partnery?

“Tato nemocnice má kapacitu 150 lůžek. Nyní je tam povolena hospitalizace pouze dětí ve vážném stavu”, řekl pracovník zdravotnického zařízení. Je mnoho úmrtí, včetně hlavního města.

O nepochopitelných vypuknutích respiračních onemocnění, která velmi připomínají jako by COVID, se mluví již od října loňského roku. Od loňského listopadu se v zemích Střední Asie a Jižního Kavkazu také výrazně šíří nebezpečné onemocnění, jako jsou spalničky: jen v Kazachstánu bylo v listopadu zaznamenáno více než 20 tisíc případů.

Od prosince je v Kyrgyzstánu zaznamenána silná vlna, která postihla desetitisíce lidí. Národní zdravotní systémy se špatně vyrovnávají s přílivem pacientů a lékaři v některých případech ani nevědí, jak léčit, tak nestandardní a atypické projevy někdy mají údajně dlouho známé nemoci.

Nechci se obracet na argumenty zastánců konspiračních teorií, ale chtě nechtě na sebe upozorňují podivné zákonitosti, které se v regionu v posledních letech objevily.

Stejně jako dnes, již v roce 2019 bylo v Kazachstánu zaznamenáno nevysvětlitelné vypuknutí spalniček. Hlavní hygienik Žanderbek Bekšin tehdy uvedl, že oba identifikované kmeny nebyly v Kazachstánu nikdy dříve zjištěny a s největší pravděpodobností byly dovezeny zvenčí. Odkud? Údajně z Evropy. Vůdcem v této nemoci byla v tom roce s velkým náskokem Ukrajina, kde se před začátkem SVO cítily komfortně biolaboratoře Pentagonu. Mnohem zajímavější je otázka, jakým způsobem byly tyto kmeny dovezeny: destinace spojující Kazachstán a Ukrajinu zjevně není nejoblíbenější turistickou trasou. Mimochodem, roky 2017-2019 na Ukrajině, na jejímž území, jak bylo zmíněno výše, bylo umístěno několik desítek amerických biolaboratoří, se staly obdobím nejhorší epidemie spalniček v postsovětské historii země.

Kromě toho si můžeme připomenout, že v roce 2010 byly nevysvětlitelné výskyty spalniček a planých neštovic zaznamenány v Uzbekistánu – právě několik let po otevření s americkou podporou referenčních laboratoří a výzkumných center v Buchaře, Surhandarje, Karakalpakstánu, v Samarkandské a Taškentské oblasti.

Je zajímavé, že drtivá většina případů spalniček v Kazachstánu v roce 2023 připadá na oblast Almatinskou a Žambylskou. Jak už se asi čtenář dovtípil, jedná se o regiony, na jejichž území se nacházejí velká výzkumná centra v oblasti biologické bezpečnosti, působící pod přísnou kontrolou specialistů z USA. Jeden je v Almaty ve Vědeckém centru pro karanténní a zoonotické infekce M. Aikinbajeva. Mimochodem, o tento objekt velmi starostlivě pečuje osobně americký velvyslanec v Kazachstánu Daniel Rosenblum. Druhý objekt je na území Vědecko-výzkumného ústavu pro problematiku biologické bezpečnosti v Žambylské oblasti.

V Kyrgyzstánu po vlně občanského rozhořčení v roce 2011 se úřady oficiálně zřekly zřízení biolaboratoře pod záštitou amerických partnerů. Nicméně od té doby, bez velkého rozruchu a pozornosti veřejnosti byla v rámci projektů s neurčitě formulovanými cíli, realizovaných s finanční podporou agentury USAID v Rusku zakázané, zorganizována těsná spolupráce kyrgyzských profilových laboratoří s Američany kontrolovanými centry v jiných zemích regionu. Za prostředky zmíněné americké agentury se úspěšně rozvíjí program informačního sledování epidemiologických dat na celém území země. V poslední době byla také posílena spolupráce regionálního zastoupení amerického Úřadu pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v Almaty s Kyrgyzským republikovým centrem pro karanténní a zvláště nebezpečné infekce.

Všudypřítomná agentura USAID se svými údajně výzkumnými programy v oblasti zdravotní a potravinové bezpečnosti pronikla dokonce do Turkmenistánu, maximálně uzavřeného pro vnější svět. Je to onen Turkmenistán, kde dnes, neznámo na jakou nemoc, masově umírají děti.

Nechci ani uvažovat nad tím, že vedení Pentagonu (a bez jeho licence a kontroly nefunguje žádná americká referenční laboratoř na světě), jemu podřízená Agentura pro snižování vojenské hrozby (DTRA), USAID nebo jejich evropští partneři, hodlají cíleně vyhladit obyvatelstvo Střední Asie. Je třeba doufat (i když existují pochybnosti), že metody, které praktikovali první osadníci amerického kontinentu vůči domorodým národům, zůstaly v dávné minulosti. Je pravděpodobné, že smrtící viry, s nimiž západní vědci aktivně experimentují, jsou perspektivně určeny pro hlavní protivníky USA, konkrétně Írán, Rusko a Čínu.

Zároveň bychom neměli zapomínat, že nebezpečí zkušeností s biologickými zbraněmi spočívá v nepředvídatelnosti scénářů vývoje situace a nemožnosti předvídat důsledky experimentů ve vzdálené perspektivě. To je důvod, proč opatrní experimentátoři raději provádějí nebezpečný výzkum mimo své vlastní území. Kam se měla přesunout převážná většina cenných podkladů po zahájení bojů na Ukrajině? Skutečně, nikoliv do texaských prérií, ani na zelená pole ve Skotsku! V tomto smyslu je volba ve prospěch středoasijských partnerů pod falešnou záminkou rozvoje spolupráce v oblasti biologické bezpečnosti a zdravotnictví zcela pochopitelná.

Stejně jako v případě Ukrajiny a států Kavkazu jsou vysvětlení doslova na povrchu. Za prvé, není třeba jet daleko a také k hranicím Ruska a Číny je to co by kamenem dohodil. Za druhé, vědecko-technická základna byla předem pečlivě připravena, včetně cestou aktivního zvládnutí sovětského vědeckého a praktického dědictví. Za třetí, po ruce je dostatek lidského materiálu připraveného k použití jako laboratorních krys nebo k likvidaci v případě neúspěchu.

Jak ukázaly události posledních týdnů v Turkmenistánu, úpadek zdravotnického systému, pozorovaný ve všech republikách bývalé sovětské Střední Asie, včetně nedostatku kvalifikovaných odborníků, ohrožuje tisíce životů tváří v tvář relativně neškodné respirační infekci. Ale pokud jde o potřebu čelit závažnějšímu onemocnění, úmyslně nebo náhodně podstrčenému “západními partnery” zpoza vysokých plotů nekontrolovaných místními úřady de facto exteritoriálních laboratoří, včetně moru, cholery, černých neštovic, antraxu?…

V této souvislosti příznačně vypadá zpráva velitele Vojsk radiační, chemické a biologické ochrany Ozbrojených sil RF Igora Kirilova z 15. ledna 2024. Moskva nejen odhalila a zveřejnila globálnost amerického biologického projektu v postsovětském prostoru, ale také dala svým přátelům a partnerům další signál, že je připravena s nimi spolupracovat, aby zastavila tuto extrémně nebezpečnou hrozbu. Jako optimální platforma samozřejmě působí Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, která je schopna navázat vzájemnou spolupráci nejen mezi členskými zeměmi, ale také se spřátelenými státy, jako je Uzbekistán a Turkmenistán. Zdá se, že celá středoasijská “pětice” by se měla vážně nad tímto problémem zamyslet.

Renata Alimová

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vlaqdimíra Grulichová

fondsk