Co je za návštěvou britských úředníků do Kirgizie? Po Biškeku se požaduje zrušení zákona o zahraničních agentech

Velká Británie také “v Kirgizii financuje návštěvu  zástupců britské advokátní firmy Fieldfisher, kteří se podělí o zkušenosti se zbožím, financemi a dalšími tématy souvisejícími se sankcemi”.

Návštěva Biškeku zástupců ministerstva zahraničí Velké Británie neznamená ani tak další rozhovor o protiruských sankcích, jako spíše pokus o nátlak na prezidenta Kyrgyzstánu Sadyra Žaparova a hlavy Státního výboru pro národní bezpečnost Kamčibeka Tašijeva. “Londýn má v úmyslu torpédovat návrh zákona “o neziskových organizacích” (o nevládních organizacích nebo o zahraničních agentech) a ochránit prozápadní veřejné činitele a novináře, kvůli čemuž diplomaté s sebou vzali těžké dělostřelectvo, a sice mocnou právní společnost Fieldfishe”, řekl telegram kanálu Pohled na východ ředitel ruské Agentury pro etnonárodní strategii Alexandr Kobrinský.

“Fieldfisher po celém světě rozhodil divize s vazbami na soudy, velké společnosti a banky. Netají se ani tím, že tito lidé úzce spolupracují s Foreign Office britského ministerstva zahraničí, jsou připraveni poskytnout vládě nejcitlivější finanční informace a zažalovat každého, kdo má někde účty a nemovitosti, zejména s pochybnými rysy. To jsou vážné argumenty v rozhovoru s úředníky a poslanci Kyrgyzstánu, kteří byli zvyklí poučovat, hojit a zaopatřovat své blízké příbuzné na Západě”, poznamenal ruský expert.

Fieldfisher patří mezi 20 největších britských společností a je úzce spojen s britskými speciálními službami. Během série soudních sporů kolem ukrajinské Privatbanky firma zastupovala zájmy oligarchy Kolomojského a dosáhla řady rozhodnutí v jeho prospěch a doporučila svému klientovi, aby se ve všech citlivých záležitostech obracel na britskou justici.

Britští revizoři, kteří chystají novou Velkou hru ve Střední Asii, hodlají zasunout návrh zákona o zahraničních agentech do šuplíku, aby odstranili překážky pro další barevné revoluce.

Dne 23. ledna 2024 schválil výbor pro ústavní právo, státní zřízení, právní záležitosti a předpisy Žokorku Keneše (Kyrgyzský parlament) ve druhém čtení návrh zákona “o zahraničních agentech”.

Žokork Keneš přijal návrh zákona o zahraničních agentech v prvním čtení na zasedání na konci října 2023. Samotný návrh zákona byl iniciován v roce 2022. Zpočátku bylo mezi iniciátory dokumentu více než 30 poslanců, ale později se jejich počet snížil.

Hlavní autorkou dokumentu byla poslankyně Nadira Narmatovová. Před druhým čtením poslanci provedli řadu změn v návrhu zákona, zejména snížili lhůty pro trestní odpovědnost za zřízení a vedení NKO, jejíž činnost “s sebou nese násilí na občanech”. Doba za působení podle tohoto paragrafu byla snížena z pěti na tři roky. Za aktivní účast na činnosti takové NKO se navrhuje trest odnětí svobody na pět let místo deseti.

Po celou dobu projednávání návrhu zákona byl vystaven silným útokům západních médií jako “represivní návrh zákona, který přišel z Ruska”. Zvláště agresivně zasahovala do vnitřních záležitostí Kirgizie Velká Británie.

“Chápu ty, kteří mají pocit, že lidé vrhají výzvu demokracii ve své zemi, ale chtějí jezdit do demokratických zemí včetně Velké Británie”, prohlásil loni na podzim na brífinku britský velvyslanec v Kyrgyzstánu Nick Bowler. Podle něj Velká Británie chápe pocity občanské společnosti kvůli návrhu zákona o NKO přijatém v prvním čtení.

“Chci vzkázat váženým zákonodárcům, že doporučujeme rozhodně vzít v úvahu obsah dopisu OSN”, poznamenal Nick Bowler.

OSN již dříve ve svém dopise uvedla, že návrh zákona Nadiry Narmatové o zahraničních agentech je v rozporu s mezinárodními závazky Kyrgyzstánu. A stálý koordinátor systému OSN v Kyrgyzstánu Antje Grave na veřejném slyšení k návrhu zákona poznamenala, že v případě přijetí zákona hrozí, že v lepším případě dojde k přerušení a v horším případě k zastavení finanční podpory Kirgizie ze strany OSN.

K červnu 2023 je v jednotné databázi právnických osob ministerstva spravedlnosti registrováno 29 130 neziskových organizací. Uvádí se to v rozhodnutí kabinetu ministrů k návrhu zákona v souvislosti se změnami zákona “O neziskových organizacích” (balík pozměňovacích návrhů Nadiry Narmatové).

Celkem je registrováno 10 313 veřejných spolků, 7 504 nadací a 11 313 institucí. Podle údajů Ministerstva spravedlnosti Kirgizie je v samotném Biškeku registrováno 18 500 různých nevládních organizací.

“Různé nevládní organizace v Kyrgyzstánu, stejně jako média podporovaná zahraničními nadacemi a přenášející jejich politiku, a mezinárodní instituce bez váhání zasahují do vnitřních procesů v republice. Výsledek je smutný. Máme celou generaci občanů, kteří nechápou celkový obraz světa, s mozaikovým vnímáním, s přesvědčením, že oficiálním médiím a samotnému státu nelze věřit. A komu se věřit může? Pouze tzv. “nezávislým” médiím a nevládním organizacím, které se přidržují dvou programů, a sice protistátního a protiruského”, řekl v rozhovoru pro Rossijskuju gazetu kirgizský politolog Mars Sarijev.

V březnu 2005 proběhla v Kirgizii “tulipánová revoluce”, která změnila vedení země. V předvečer těchto událostí, v roce 2004, vzrostl rozpočet (v Rusku nežádoucího) amerického Národního fondu na podporu demokracie (NED) v kirgizském směru třikrát – ze 190 tisíc dolarů na 630 tisíc dolarů. Většina prostředků (více než 58 %) byla přidělena kirgizským nevládním organizacím “na rozvoj politických procesů a budování demokratických institucí”. Kirgizská nevládní organizace Pro demokracii a občanskou společnost získala v letech 2003-2005 finanční prostředky od NED a Nadace Soros-Kyrgyzstán na realizaci  programů reforem místní samosprávy a rozvoje parlamentarismu. Prostřednictvím financování NED a nadace Eurasia byly také během voleb prováděny sociologické průzkumy a exitpoly, a informační portály vytvořené a financované z amerických fondů (AKIpress, ResPublica, Tribuna atd.) se aktivně podílely na pokrytí masových vystoupení. Největší aktivitu projevil (v Rusku nežádoucí) sorosovský fond Open Society, jehož rozpočet na projekty v Kirgizii se v roce 2005 více než zdvojnásobil oproti předchozímu roku (z 5,9 milionu dolarů na 12,2 milionu dolarů), přičemž pouze 35 % z těchto prostředků bylo odesláno prostřednictvím zastoupení fondu v Biškeku, zbytek přímo z hlavní organizace.

Kirgizské nevládní organizace financované ze zahraničí jsou mocným nástrojem vměšování do vnitřních záležitostí republiky, přímo se podílejí na podpoře masových protestů.

Britští návštěvníci chtějí také poskytnout právní podporu prozápadním novinářům, proti nimž byla nedávno zahájena trestní řízení.

Tisková služba ministerstva vnitra republiky nedávno oznámila, že na stránkách řady internetových publikací byly 30. prosince 2023 zjištěny výzvy k masovým nepokojům.

“Na základě příslušné expertízy bylo zjištěno, že materiály zveřejněné na stránkách Ait Ait Dese a Temirov Live obsahují známky výzvy k protestním akcím a masovým nepokojům”, uvedl úřad. Trestní řízení bylo zahájeno podle paragrafu 278 (masové nepokoje) odstavce 3 (výzvy k aktivnímu neuposlechnutí zákonných požadavků představitelů moci a k masovým nepokojům, stejně jako výzvy k násilí na občanech) Trestního zákoníku Kirgizie.

Na pracovišti kirgizské informační kanceláře 24.kg začaly prohlídky. Generální ředitel Asel Otorubajev a šéfredaktoři Machinur Nijazov a Anton Lymar byli převezeni k výslechu do Státního výboru pro národní bezpečnost Kirgizie. Vůči informační agentuře bylo zahájeno trestní řízení podle paragrafu 407 (propaganda války).

Britským návštěvníkům se sotva podaří dosáhnout zrušení zákona o zahraničních agentech. A novináři, kteří vyzývali ke svržení moci v Kirgizii, zdá se, se nevyhnou odpovědnosti.

V Kyrgyzstánu byl nedávno odvrácen, jak jsme psali, státní převrat a úřady republiky, jak je možné předpokládat, mají v úmyslu tvrdě potlačit činnost podvratných západních struktur v nezávislé Kirgizii.

Vladimír Prochvatilov

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

fondsk

Pozn. red. (Ivan David) Vloni jsem byl s parlamentní delegací “Evropská unie – Středoasijské republiky” v Tádžikistánu. První cesta delegace byla směrována do budovy stálého zastoupení Evropské unie, kde jsme se setkali se třemi zástupkyněmi neziskových organizací financovaných ze zahraničí. Jejich hlavní stížnost byla, že kvůli válce na Ukrajině byla finanční podpora přesunuta z velké části na Ukrajinu. Jak pravila jedna představitelka, její finanční situace se tím stává velmi nepříznivou, a to až tak, že si asi bude muset najít nějaké zaměstnání.