Srbsko: pokus o převrat podle scénáře kyjevského majdanu byl zmařen. Policie obnovuje v Bělehradě pořádek a klid, nebezpečí však nikam nezmizelo

Včera večer se situace v srbském hlavním městě Bělehradě opět zhoršila. Radikální elementy shromážděné pod “deštníkem” prozápadního bloku Srbsko proti násilí se pokusily o násilné převzetí moci. Večer 23. prosince se několik tisíc lidí vydalo do ulic Bělehradu, aby zaútočili na volební komisi, magistrát hlavního města, Skupštinu (parlament) Bělehradu, a agresivně požadovali revizi výsledků hlasování a odchod úřadujícího prezidenta Alexandra Vučiče.

Celý minulý týden příznivci “Srbska proti násilí!” (samozřejmě samotný název této struktury je oxymoron) aktivně vyzývali k pouličnímu násilí, agresivně útočili na všechny nesouhlasící a svými absurdními a neústupnými tvrzeními aktivně rozehřívali stupeň konfrontace. Zablokovali budovu republikové volební komise a požadovali zrušení výsledků hlasování v Bělehradě. Lídři opozičního bloku Miroslav Alexič a Marinika Tepičová řekli, že vyhlásili hladovku a teatrálně pózovali před západními novináři s kapačkou.

Je třeba poznamenat, že závěrečné protokoly podepsali všichni pozorovatelé, včetně opozičníků, kteří nevyjádřili žádné zdůvodňující námitky. Příznivci Alexandra Vučiče podle městské volební komise získali ve volbách do městského shromáždění v Bělehradě přes 39 procent hlasů, proti bylo jen něco přes 34 procent prozápadního bloku. Jak se předpokládalo, poměr není pro radikální opozici tak zdrcující, jako je tomu celkově v zemi. Podle výsledků po sečtení 96 procent hlasovacích lístků strana prezidenta Alexandra Vučiče – “Srbsko se nesmí zastavit” získala 46,71 %, zatímco Srbsko proti násilí 23,58 % a další 4 strany od 2 do 6,5 %. Vládní koalice se může těšit na 128 z 250 křesel ve Skupštině, radikální opozice na 65. Tradiční koaliční dohoda Vučičových příznivců se socialisty Ivice Dačiče by jim zajistila pevnou většinu v parlamentu. Dačič, jehož strana získala necelých sedm procent hlasů, však stejně jako někteří další politici rezignoval.

Okamžitě reagovalo na volby německé ministerstvo zahraničí se zjevně štváčským prohlášením: “Srbsko hlasovalo, ale pozorovatelé OBSE oznamují zneužití státních zdrojů, zastrašování voličů a případy uplácení hlasů. To je nepřijatelné pro zemi, která je kandidátskou zemí EU”. Dříve, ještě před 17. prosincem, “zelená” Annalena Berboková zaznamenala “obrovské znepokojení kvůli nacionalistické propagandě v Srbsku” a pohrozila, že “není možné sedět na dvou židlích současně”. Aktivisté Srbska proti násilí se cítili a nadále se v Berlíně cítí jako doma. Připomeňme, že když Německo v roce 1991 spěšně uznalo nezávislost Slovinska a Chorvatska, právě SRN vydláždila cestu ke krvavým válkám na území bývalé socialistické Jugoslávie a zdá se, že němečtí politici nemají v úmyslu se zastavit na tom, čeho dosáhli.

“Podporuji všechny, kteří v ulicích Bělehradu a po celém Srbsku požadují změnu vlády, svobodu médií a rovné zacházení se všemi. Občané Srbska si zaslouží lepší, evropskou budoucnost”, rozčiluje se na sociálních sítích referující o Kosovu, europoslankyně za zelené Viola von Kramonová, která tak otevřeně vyzvala ke změně moci v balkánské zemi. Je všeobecně známo, že Berlín podporuje mnoho “nevládních” organizací, včetně Kosova a Metochie, kde západní fondy aktivně podporují albánské bandity, pod cedulí “kosovské policie” a dalších mocenských struktur, které vyhánějí místní Srby z oblastí jejich původního bydliště v kraji.  Nechvalně známou se stala i nelegální činnost samozvaného “vysokého představitele” Bosny a Hercegoviny Christiana Schmidta, jehož protisrbský postoj nebyl pro nikoho tajemstvím.

Kromě aktivního  ne zcela adekvátního zapojení náctiletých výtržníků, jsou jedním z charakteristických rysů bělehradských protestů plakáty v angličtině. S pocitem jasné podpory zvenčí se odpůrci současné hlavy státu snaží za každou cenu zvrátit výsledek hlasování alespoň v hlavním městě kvůli zvláštní roli Bělehradu ve společensko-politickém a finančně-ekonomickém životě země. Bez předložení jakýchkoli důkazů oznamovali “svážení úřady” do hlavního města asi 40 tisíc voličů z jiných měst a také Republiky srbské (Bosna a Hercegovina).

Zastánci současné moci označili uskutečněné volby za referendum o podpoře prezidenta země, který byl loni v prvním kole snadno znovuzvolen. “Má práce spočívala v tom, abych udělal všechno, co je v mé moci, pro zajištění absolutní většiny v parlamentu”, ujistil své příznivce srbský prezident, který se aktivně účastnil volební kampaně.

V mimořádném projevu k národu v noci na 24. prosince Alexandr Vučič prohlásil, že je na svém pracovišti, osmdesát až sto metrů od demonstrantů, kteří se snaží obsadit městský parlament v Bělehradě. Nehledě “na dramatické” scény, vyzval občany Srbska, aby nepanikařili: “Neznepokojujte se, žádná revoluce není, nic se nepovede, snažíme se vše vyřešit mírovou cestou”.

“Těch, kteří se snaží prorazit do městského shromáždění v Bělehradě, je asi 1200. Buřiči a hrdlořezové budou zadrženi, bude následovat reakce kompetentních státních orgánů”.

Vučič navíc poděkoval zahraničním tajným službám, které varovaly srbské vedení a poskytly mu informace o přípravě dalšího pokusu o “barevnou revoluci” v zemi. Zločinci budou zadrženi a ponesou odpovědnost přísně podle zákona.

“Ze Srbska přišly tisíce telefonátů od lidí, kteří chtěli přijet do Bělehradu chránit naši zemi, stát a instituce. Žádáme je, aby to nedělali”, uklidnil prezident své příznivce a ujistil, že “stát a jeho instituce jsou dostatečně silné na to, aby ochránily voličskou vůli občanů Srbska a Bělehradu”.

A co řekla v přímém televizním přenosu premiérka Ana Brnabičová:

“Mohu jen poděkovat, možná se to na Západě nesetká s pochopením, ale dnes večer mám zvláště pocit, že je důležité postavit se na obranu Srbska a poděkovat ruským tajným službám, které tyto informace měly a sdílely je s námi. A pak jsme se my podělili se všemi ostatními…”

Policie se celý minulý týden zdržovala tvrdších silových akcí proti chuligánům a extremistům, v noci na 24. prosince však musela použít slzný plyn ve snaze odehnat běsnící dav od budovy parlamentu.

Do centra Bělehradu byly urychleně staženy další síly bezpečnostních složek, začalo zatýkání zvlášť zuřivých, před budovou městského shromáždění byl vytvořen policejní kordon. Pracovníci ministerstva vnitra podnikají veškerá opatření v rámci své jurisdikce a budou chránit veřejný pořádek, mír a bezpečnost všech občanů. Podle vyjádření premiérky A. Brnabičové dostali rozkaz nereagovat na provokace, aby zabránili krveprolití. Kvůli napjaté vnitropolitické situaci v zemi bylo svoláno mimořádné zasedání Rady národní bezpečnosti Srbska. Na 15.00 24. prosince je naplánováno zasedání Úřadu pro koordinaci bezpečnostních služeb země v souvislosti s pokusem o svržení ústavního pořádku.

Při nepokojích byli vážně zraněni dva policisté, zadrženo bylo přes 35 demonstrantů, oznámil Vučič. Je třeba věřit, že klid a pořádek v Bělehradě bude obnoven již v příštích hodinách. V opačném případě Srbsko riskuje, že se ponoří do víru občanské konfrontace, násilí a zvůle, hrozící velmi vážnými důsledky. Dá se předpokládat, že již v nejbližší době začnou prostředky západní propagandy aktivně roztáčet téma údajně “nevyprovokovaného násilí” ze strany bezpečnostních sil vůči takzvaným “pokojným demonstrantům”.

Ale asi nejen to. Jak píše běloruský analytik Alexandr Špakovský, do “vytvoření alternativních orgánů moci a ultimativními požadavky Západu” sednout si s nimi k jednacímu stolu” zůstává jeden krok”. Dá se zcela předvídat i rychlé přerůstání “nenásilného odporu” v něco přesně opačného:

“Opozice, která viděla snahu srbských vládnoucích kruhů vyhnout se použití policejní síly, začala provokovat moc tím, že podnikla kroky k útoku nejprve na ústřední volební komisi a poté na bělehradský magistrát.

Prezident Vučič učinil jediné správné rozhodnutí: zajistit bezpečnost státu, potlačit masové nepokoje a zadržet pučisty.

Nyní je důležitá jistota a důslednost v těchto krocích. Západ bude tlačit na srbské úřady, vyhrožovat sankcemi a požadovat ústupky.

Nelze v žádném případě projevit slabost. Situace Srbska, zejména v oblasti ekonomické závislosti na EU, je přitom poměrně zranitelná. Ze sousedních zemí by Bělehrad získal podporu pouze Maďarska v čele s Viktorem Orbánem, proti němuž globalisté měli podobné plány na svržení, avšak s třeskem propadli.

Podle lídra strany “Jsme hlasem lidu” Branimira Nestoroviče jsou pokusy o násilný vstup do administrativních budov “generální zkouškou” “buldozerové revoluce” z roku 2000 a není vyloučeno, že násilí zesílí. S největší pravděpodobností tomu tak skutečně je: základní požadavky kolektivního Západu na Bělehrad zůstávají stejné, a sice definitivní vydání Kosova, připojení se k protiruským sankcím a vstup do NATO, takže nové vlny masových nepokojů v příštích týdnech a měsících jsou více než pravděpodobné.

P.S. Alexandr Vučič se sejde 25. prosince s ruským velvyslancem v Bělehradě Alexandrem Bočanem-Charčenkem, informovali v kanceláři hlavy státu agenturu RIA Novosti. Setkání se bude konat v Generálním sekretariátu – prezidentově rezidenci, která se nachází přes náměstí od postižené kvůli nepokojům Skupštiny v Bělehradě. Kromě toho je naplánováno setkání šéfa ruské diplomatické mise se srbským ministrem zahraničí Ivicou Dačičem.

**

Andrej Arešev, fondsk, pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

Nenechte se nejapně formovat eurohujerskou a NATOidní propagandou. Nechte se informovat! Jak nám můžete pomoci? Sdílejte naše články. Přeposílejte je přátelům.

Nebo finančním darem: Číslo účtu:  2300 736 297 / 2010, variabilní symbol 0001,

Děkujeme – vaše redakce Nové Republiky

 

 

4.4 13 hlasy
Hodnocení článku
3 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
cablik
cablik
před 1 rokem

Doufám že to bratři Srbové ustojí potřebujeme co nejvíc zemí proti globalistickým šílencům. Skopčáci jsou nepoučitelní zas by chtěli vládnout Evropě.

Karel2002
Karel2002
před 1 rokem

Pokouší se napodobit zrádce Koštunicu a Djindjiče. Pokud puč nevyjde, mohli by Američané zopakovat humanitární bombardování.

danny
danny
před 1 rokem

Německo se čím dále blíží ke stavu, ve kterém bylo ve 20. letech minulého století. . Rétorika Analeny Baerbockové a jejích parteigenossen se neliší od jejích hnědých vzorů. Ani v domácí ani v zahraniční politice. Přejmenování na “Zelené” je pouhou kosmetickou záležitostí. A stejně jako tehdy je u nástupu reakce německá sociální demokracie. A stejně jako tehdy… Číst vice »